8. červen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Červen
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30
2020

8. červen je 159. den roku podle gregoriánského kalendáře (160. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 206 dní. Svátek má Medard.

Události[editovat | editovat zdroj]

Česko[editovat | editovat zdroj]

  • 1216 – sněm v Praze zrušil dosud platný tzv. stařešinský zákon z. doby Břetislava I. a zavedl právo primogenitury, tzn. právo prvorozeného syna panovníkova na trůn.
  • 1341Jan Lucemburský po svém úplném oslepnutí převedl na svého syna Karla IV. správu v Českém království.
  • 1600 – V Praze se konala první anatomická pitva lidského těla. Provedl ji slovenský lékař Ján Jesenský (Jessenius). Získal povolení císaře i fakulty a dostal tělo oběšence. Pitva trvala až do 12. července.
  • 1848 – Ve Svatováclavských lázních v Praze se konalo veřejné shromáždění, které odmítlo Windischgrätzova vojenská opatření.
  • 1860 – Při výbuchu metanu na Dole Františka na Brněnsku zahynulo 53 horníků.
  • 1907 – Na Náměstí Svobody se otevírá první stálé kino v Brně - Empire Bio. Podle dochovaných informací to byl nejelegantnější podnik svého druhu v tehdejším Rakousku, s 323 sedadly. Kino bylo později několikrát přestavěno a přejmenováno, nejdříve na kino Centrál, pak Úderka.
  • 1928
  • 1946 – Slavnostní odhalení památníku rudoarmějcům v parku na Božetěchové ulici v Brně v Králově Poli. Památník byl postaven z podnětu královopolských občanů, Československé obce legionářské, Sokola Králova Pole a také díky tehdejší občanské peněžité sbírce. Památník je státem chráněnou historickou památkou.
  • 1947 – V Praze probíhaly oslavy 50. výročí založení národně socialistické strany. Manifestační průvod, který městem procházel, vyzněl silně protikomunisticky.
  • 1948
  • 1951 – Stíhačky NATO přistály nečekaně v Praze. Oba letouny vzlétly z bavorské základny na cvičný let, nad mraky ale piloti ztratili orientaci a po vyčerpání paliva museli dosednout na prvním možném letišti. Obrovský údiv ve tvářích československých vojáků na letišti, kteří při přistávání nevěnovali stíhačkám pozornost. Až když stroje dosedly, tak nevěřícně hleděli na znaky americké skvadrony. Byla to šílená ostuda pro československé letectvo. Inženýři stíhačky rozebrali téměř do šroubků a pořídili důkladnou dokumentaci. Zřejmě ji pak poslali i do Sovětského svazu.
  • 1970Únos letadla ČSA: Skupina osmi lidí s dítětem přinutila posádku letu Karlovy VaryPraha přistát v Norimberku; nikdo nebyl zraněn. Osm velmi mladých únosců, ve věku od 19 do 25 let, působilo během akce velmi odhodlaně. Jedna dvojice, manželský pár, měla s sebou dokonce dvouletou dceru.
  • 1972Únos letadla Slovair: Skupina 10 lidí ve snaze emigrovat do západního Německa zastřelila kapitána letadla (Ján Mičica) na trase Mariánské LázněPraha a druhého pilota donutila k přistání ve Weidenu.
  • 1989 – V Bratislavě byla vykonána poslední poprava v Československu. Popraven byl vrah Štefan Svitek.
  • 1990 – Svobodné parlamentní volby v České republice. Ze 22 kandidujících politických stran, hnutí a koalic si nejlépe vedli OF 51,5 %, KSČ 13%, lidovci 8,6% a Moravské hnutí 9%
  • 1998 – Havárie dvou vojenských letadel, z nichž jedno dopadlo do českobudějovického sídliště. Přesto záchranáři ošetřili jen lehká zranění a nikdo nezemřel. Druhý stroj dopadl neškodně do rybníku Černiš na českobudějovickém předměstí.[1]

Svět[editovat | editovat zdroj]

Narození[editovat | editovat zdroj]

Česko[editovat | editovat zdroj]

Edward Babák (* 1873; fyziolog)
Jan Honsa (* 1876; malíř)

Svět[editovat | editovat zdroj]

Bonnie Tyler (* 1951)
Kanye West (* 1977)

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Česko[editovat | editovat zdroj]

Svět[editovat | editovat zdroj]

Andrew Jackson († 1845)
George Sandová († 1876)
Marie Laurencin († 1956)

Svátky[editovat | editovat zdroj]

Česko[editovat | editovat zdroj]

Svět[editovat | editovat zdroj]

Liturgický kalendář[editovat | editovat zdroj]

  • Židovský svátek Shavout
  • Sv. Medard
  • Sv. Vilém

Pranostiky[editovat | editovat zdroj]

Česko[editovat | editovat zdroj]

  • Jaký na Medarda čas, taký čtyřicet dní zas.
  • Jaký čas bude na svatého Medarda, takový bude čtyřicet dní pořád.
  • Jaké počasí na Medarda bývá, šest neděl trvání má.
  • Jaký den Medard zasvětí, také budou senoseči.
  • Jaký je počas o svatém Medardu, takové je o žních.
  • Jaké počasí o Medardu bývá, takové se v létě po něm ozývá.
  • Jasný den na Medarda tiší rolníkovo naříkání.
  • Když dne 8. června prší, tedy pršívá přes celý měsíc.
  • Když na Medarda prší, ještě čtyřicet dní po sobě pršeti má.
  • Medardův dýšť – čtyřicet dní plíšť.
  • Medardova krápě – čtyřicet dní kape.
  • Medardova kápě – čtyřicet dní kape.
  • Prší-li na svatého Medarda, prší ještě čtyřicet dní po sobě a zkazí se sena.
  • Když Medard se rozvodní, pršívá šest týdní.
  • Když na Medarda prší, voda břehy vrší.
  • Když na Medarda prší, těžko se seno suší.
  • Prší-li na Medarda, pohanka v zemi hartá.
  • Pláče-li Medard, i ječmen zapláče.
  • Prší-li na svatého Medarda, budou žně deštivé.
  • Prší-li na Medarda a Prokopa, shnije mandel i kopa.
  • Svatý Medard nepřináší více žádný mráz, který by mohl uškodit vinnému keři.
  • Medard nemá mrazův více, by nezmrzly nám vinice.
  • Kdo na Medarda zasívá, hojnost lnu i zelí mívá.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Klementinum-ico.png   8. červen v pražském Klementinu
Údaje jsou platné k 6. 4. 2020.
minimum denní průměr maximum
5,5 °C (1837) 17,4 °C (od 1961) 33,4 °C (2014)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]