Giovanni Domenico Cassini

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Giovanni Domenico Cassini
Giovanni Cassini.jpg
Narození 8. června 1625
Perinaldo
Úmrtí 14. září 1712 (ve věku 87 let)
Paříž
Zaměstnavatel Boloňská univerzita
Ocenění člen Královské společnosti
Děti Jacques Cassini
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Giovanni Domenico Cassini (8. června 162514. září 1712) byl italsko-francouzský astronom a inženýr. Narodil se v PerinalduJanovské republice.

Astronomie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1644 Cassini začal působit jako asistent na observatoři v Panzanu, a od roku 1648 až do 1669 zde pracoval jako astronom. V roce 1650 se stal profesorem na Univerzitě v Bologni a v roce 1671 byl jmenován ředitelem Pařížské observatoře. Beze zbytku se ztotožnil se svou novou vlastí a ve Francii a okolních zemích je známý jako Jean-Dominique Cassini.

Společně s Hookem je Cassinimu připisován objev Velké rudé skvrny na Jupiteru (kolem roku 1665). Cassini jako první spatřil čtyři Saturnovy měsíce a objevil také Cassiniho dělení (1675).[1] Kolem roku 1690 Cassini jako první pozoroval diferenciální rotaci Jupiterovy atmosféry.

V roce 1672 poslal svého kolegu Jeana Richera do Cayenne ve Francouzské Guyaně, zatímco sám zůstal v Paříži. Oba dělali současná pozorování Marsu, našli jeho paralaxu a odvodili jeho vzdálenost. Toto měření poprvé ukázalo skutečné vzdálenosti ve sluneční soustavě.

Cassini také jako první uskutečnil měření zeměpisné délky metodou navrženou Galileem, použitím zatmění Jupiterových měsíců jako hodin.

Astrologie[editovat | editovat zdroj]

Když se ve svém mládí nadchl pro nebesa, spíše ho zajímala astrologie než astronomie. Později se ve svém životě zaměřil téměř výhradně na astronomii a jak se stále více zapojoval do vědecké revoluce a pěstoval racionální myšlení, začal astrologii kritizovat. V mládí studoval astrologii velmi intenzívně a načerpal v tomto oboru rozsáhlé znalosti; je kuriózní, že právě ty ho vedly k rozhodnutí stát se spíše astronomem.

V roce 1644 senátor Bologne Marquis Cornelio Malvasia, který se velmi zajímal o astrologii, pozval do Bologne Cassiniho a nabídl mu místo v observatoři v Panzanu, která se právě stavěla. Spolu s ostatními trávil většinu času počítáním nových, lepších a přesnějších efemerid pro astrologické účely za použití rychle se rozvíjejících astronomických metod a nástrojů té doby.

Roku 1669 se Cassini přestěhoval do Francie a díky grantu Ludvíka XIV. Francouzského mohl založit Pařížskou observatoř, která byla otevřena v roce 1671. Cassini zůstal jejím ředitelem až do konce své kariéry, do své smrti v roce 1712. Přestože ve Francii Cassini sloužil po 41 let jako královský astronom/astrolog Ludvíka XIV. Francouzského („Krále Slunce“), ve své dvojité roli drtivou většinu času věnoval astronomii; astrologii, kterou tak intenzivně studoval v mládí, zanedbával.

Inženýrství[editovat | editovat zdroj]

Papež Klement IX. najal Cassiniho na stavbu opevněníregulaci koryta řeky Pád na ochranu před záplavami.

Pojmenováno po Cassinim[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Aristillus, str. 50, č. mapového listu 12, ISBN 80-85277-10-7
  2. Crater Cassini on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]