Robert Hooke

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Robert Hooke
Současný portrét Roberta Hookea
Současný portrét Roberta Hookea
Narození 18. července 1635
Wight
Úmrtí 3. března 1703 (ve věku 67 let)
Londýn
Alma mater Christ Church
Westminster School
Povolání architekt, astronom, fyzik, autor deníků a vysokoškolský pedagog
Zaměstnavatel Královská společnost
Podpis Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robert Hooke (18. červenec 1635, Freshwater, ostrov Wight3. březen 1703, Londýn) byl anglický tzv. „renesanční muž“, jehož záběr byl ohromný.

Život[editovat | editovat zdroj]

Známý je jeho fyzikální zákon (Hookův zákon) o přímé úměrnosti velikosti deformace a napětí v deformovaném tělese.

Roku 1665 publikoval knihu Micrographia, která obsahovala mnoho mikroskopických i makroskopických pozorování. Je mu přisuzováno zavedení biologického pojmu buňka, pro svá pozorování používal jednoduchý mikroskop, který dále zdokonalil Antoni van Leeuwenhoek, jenž bývá považován za zakladatele mikrobiologie.

Mezi jeho vynálezy patří: anemometr, teploměr, univerzální kloub, vodováha, hodiny na pružinu a hodinový nepokoj, irisová clona, zaměřovací kříž u dalekohledu.

Vztah mezi Newtonem a Hookem byl velmi chladný. Některá Hookeova prvenství jsou někdy připisována Newtonovi nebo jsou po Newtonovi pojmenována.

Byl také architektem. Přátelil se s Christopherem Wrenem a po Velkém požáru Londýna v roce 1666 vypracoval velké množství plánů na obnovení města.

Zajímal se rovněž o astronomii, zkonstruoval zrcadlový dalekohled, helioskop určený k pozorování Slunce, objevil červenou skvrnu na Jupiteru a z jejího pozorování usoudil, že se planeta otáčí. Přispěl také k formulaci Newtonova gravitačního zákona.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]