Přeskočit na obsah

Eduard Outrata

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. Dr. techn. Ing. Eduard Outrata
1. ministr financí Československa exilové vlády v Londýně
Ve funkci:
21. července 1940 – 27. října 1941
PrezidentEdvard Beneš
Předseda vládyJan Šrámek
Předchůdcenikdo (funkce vznikla)
NástupceLadislav Karel Feierabend
státní ministr exilové vlády v Londýně (pověřený agendou ministerstva obchodu, průmyslu a živností)
Ve funkci:
27. října 1941 – 12. listopadu 1942
PrezidentEdvard Beneš
Předseda vládyJan Šrámek
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ (1948–1951)

Narození7. března 1898
Čáslav
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí8. června 1958 (ve věku 60 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťEmma Outratová, roz. Čepková
DětiEdvard Outrata, Lydia Vítová, roz. Outratová, Jan Outrata
Alma materVysoká škola obchodní v Praze (VŠO)
Profeseekonom
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eduard Outrata (7. března 1898 Čáslav[1]8. června 1958 Praha) byl československý národohospodář, politik a účastník protinacistického odboje.

Absolvoval gymnázium v Časlavi, poté vystudoval práva a Vysokou školou obchodní v Praze.[2]

Roku 1923 nastoupil jako pracovník do brněnské Zbrojovky.[3] Od roku 1933 byl jejím obchodním ředitelem a v letech 1936–1939 generálním ředitelem. V červnu roku 1939 odešel s rodinou do exilu, když se nevrátil ze služební cesty do okupované vlasti a stal jedním z představitelů II. odboje, spoluzakladatelem Československého národního výboru (ustaven 17. listopadu 1939 v Paříži), v londýnské exilové vládě ministrem financí (1940–1941)[4] a následně (1941–1942) státním ministrem pověřeným agendou ministerstva obchodu, průmyslu a živností.[5] V letech 1940–1945 člen státní rady v Londýně.

Významně pomohl i Spojencům, když předal britské vládě k využití technické novinky Zbrojovky. Patřila k nim tzv. toleranční soustava, která umožňovala vzájemnou výměnu součástí pušek a jiných zbraní, technická řešení lehkých pěchotních zbraní včetně kulometu Bren a těžkého kulometu Besa, které se pak staly účinnou zbraní britské armády.[6]

Po válce se s rodinou vrátil do Československa. Ačkoliv před válkou inklinoval k národním socialistům, jako jeden z mála zůstal po Únoru 1948 ve funkcích, když akceptoval komunistický režim. Zastával vyšší státní funkce, v letech 1945–1949 byl generální sekretář Hospodářské rady při předsednictvu vlády, v letech 1946–1949 byl místopředseda Ústřední plánovací komise, poté v letech 1949–51 působil jako náměstek ministra-předsedy Státní plánovací komise.[4][6]

Roku 1951 mu komunistický režim přestal důvěřovat a v době čistek byl uvězněn. Následně byl roku 1954 v politickém procesu, na základě vykonstruovaných obvinění, odsouzen na 12 let vězení.[4][2] V roce 1956 byl ze zdravotních důvodů propuštěn. Zemřel 8. června 1958 v Praze. V roce 1963 byl soudně rehabilitován.[6]

Evidence STB

[editovat | editovat zdroj]

V databázi Archivu bezpečnostních složek abscr.cz je Outrata, Eduard, datum narození 7.3.1898 a 7.5.1898 (nejstarší záznam, zaveden 15.8.1955) uveden jako zaznamenán:

  • v Archivním protokolu starých operativních svazků, zaveden dne 15.8.1955 registrujícím útvarem 1. zvláštní odbor MV, pod registračním číslem 38030/5 (archivní číslo 479)
  • v Archivním protokolu (zvláštní - ZO) operativních svazků, zaveden dne 3.3.1958 registrujícím útvarem Statisticko-evidenční odbor FMV, pod registračním číslem 38030 (archivní číslo 797)
  • v Zvláštních vyšetřovacích spisech - archivním protokolu, zaveden dne (neuvedeno) registrujícím útvarem Statisticko-evidenční odbor FMV, pod registračním číslem 26320 (archivní číslo ZV-61)
  • Dvouletý plán našeho hospodářství. Praha : Česká společnost národohospodářská, 1947. 17 s.
  • O pětiletém plánu. Praha : Česká společnost národohospodářská, Fr. Řivnáč, 1949. 30 s.
  1. Index narozených, Čáslav, 1897-1907, snímek 40 [online]. SOA Praha [cit. 2023-07-13]. Dostupné online. 
  2. a b Archivovaná kopie. svk7.svkkl.cz [online]. [cit. 2014-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-03. 
  3. Archivovaná kopie. leccos.com [online]. [cit. 2013-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-07-31. 
  4. a b c http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?id=45089
  5. Archivovaná kopie. www.edejiny.cz [online]. [cit. 2013-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-26. 
  6. a b c Archivovaná kopie. www.libri.cz [online]. [cit. 2013-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-12. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]