Břetislav Horyna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Prof. PhDr. Břetislav Horyna, Ph.D.
Narození 8. června 1959 (59 let)
Ivančice
Alma mater Masarykova univerzita
Politická strana Komunistická strana Československa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Břetislav Horyna (8. června 1959 Ivančice), je český filozof a religionista. Vystudoval filozofii na Masarykově univerzitě v Brně a Palackého univerzitě v Olomouci. Působil na Ústavu pro výzkum společenského vědomí a vědeckého ateismu Československé akademie věd.[1]

Napsal mnoho publikací na různá témata, avšak zejména filozofická. Je činný také jako překladatel. Byl prezidentem České společnosti pro religionistiku.[2] Dlouhodobě byl profesorem na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a publikuje, zejména v zahraničí. Odborně se zabývá především filozofií německého idealismu, zejména příspěvkem Immanuela Kanta, současnou německou filozofií a filozofií náboženství. Jeho filozofické myšlenky jsou šířeji zahrnuty v oblasti náboženství, politiky a blízkých společenských věd.

Posílání výhrůžných e-mailů[editovat | editovat zdroj]

Průběh[editovat | editovat zdroj]

V roce 2010 byl Břetislav Horyna obžalován u Městského soudu v Brně z toho, že svému kolegovi z katedry prof. Jaroslavu Hrochovi poslal celkem 11 anonymních e-mailů, ve kterých vystupoval v rolích historických postav, např. zesnulého katolického disidenta Augustina Navrátila, a ve kterých mu mj. vyhrožoval fyzickými útoky až smrtí, za což mu hrozil až jeden rok vězení.[3][4] Vedení filozofické fakulty však odmítalo medializaci případu, podle děkana fakulty prof. Josefa Kroba mělo jít o pokus o skandalizaci katedry filozofie a ačkoli šlo o e-maily anonymní, tak to podle něj měl být pouhý spor Hrocha s Horynou.[5]

Rozhodnutí padlo 25. února 2011: Horyna byl uznán vinným v plném rozsahu obžaloby a byl odsouzen k peněžitému trestu ve výši 50 000 Kč s náhradním trestem odnětí svobody na dva měsíce, pokud by peněžitý trest nezaplatil. Rozsudek nenabyl právní moci, protože Horyna se na místě odvolal[6] a Krajský soud v Brně jej z procesních důvodů zrušil a věc vrátil městskému soudu k novému řízení. Podle odvolacího soudu neměl odsouzený dost prostoru se vyjádřit ke znaleckému posudku, který byl u soudu prvního stupně použit jako důkaz.[7]

Po nově provedeném dokazování u městského soudu byl prof. Horyna opět uznán vinným za spáchání trestného činu násilí proti skupině obyvatel nebo jednotlivci a byl mu uložen stejný trest. Podle soudu byl okruh nepřímých důkazů natolik uzavřen, že vina Břetislava Horyny byla prokázána.[8][9] Tento rozsudek již odvolací soud potvrdil a Břetislav Horyna tak byl uznán vinným pravomocně. Uložený trest byl odvolacím soudem označen za spíše nízký a výchovný.[10]

Mezitím bylo prof. Horynovi ukončeno členství ve Vědecké radě a Ediční komisi Filozofické fakulty MU a byla mu pozastavena výuka povinných kurzů. Tato opatření tedy doplnila jeho odvolání z Disciplinární komise fakulty v prosinci 2010.[11] Na fakultě jako pedagog ale zůstal[12][13] až do dubna 2013, kdy dostal výpověď.[14]

Vybrané výroky[editovat | editovat zdroj]

Výběrová bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Úvod do religionistiky, 1994
  • Filosofie posledních let před koncem filosofie: kapitoly ze současné německé filosofie, 1998
  • Počátky filosofické antropologie, 1999
  • Mýty jednoho slova, 2000
  • Idea Evropy. Pohledy do filosofie dějin, 2001
  • Dějiny religionistiky, 2001 (s Helenou Pavlincovou)
  • Judaismus, křesťanství, islám, 2003 (ed. s Helenou Pavlincovou)
  • Kant redivivus. Průřezy dílem filosofa, 2004
  • Dějiny rané romantiky, 2005
  • Teorie metafory, 2007
  • Filosofie skepse, 2008

Překlady[editovat | editovat zdroj]

  • E. Schillebeeckx: Protože politika není vším, 1991
  • H. Küng: Světový étos (s K. Flossem), 1992
  • W. Welsch: Postmoderna – pluralita jako etická a politická hodnota, 1993
  • J. M. Bocheňski: Marxismus-leninismus. Věda nebo víra? 1994
  • J. B. Metz: Úvahy o politické theologii (s L. Karfíkovou), 1994
  • R. Bultmann: Dějiny a eschatologie, 1994
  • A. Rich: Hospodářská etika II. Tržní a světové hospodářství z hlediska sociální etiky, 1994
  • P. Sloterdijk: Procitne Evropa? Myšlenky o programu jedné světové velmoci na sklonku věku její politické absence, 1996
  • J. Šmajs: Kultur gegen die Natur, 1996 (s V. Váchou)
  • J. Waardenburg: Bohové zblízka. Systematický úvod do religionistiky, 1996
  • H. Jonas: Princip odpovědnosti. Pokus o etiku pro technologickou civilizaci, 1997
  • P. Sloterdijk: Na jedné lodi. Pokus o hyperpolitiku, 1997
  • Pluralita, Skepse, Tonalita (Studie Odo Marquarda a Petera Sloterdijka), 1998

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Horyna tvrdí, že je nevinen. Soud odročen pro nedostačující důkazy, LeMUr.mu, 5. ledna 2011
  2. http://www.phil.muni.cz/relig/csr-uvod.php
  3. Profesor filozofie vyhrožoval kolegovi smrtí, půjde před soud, ČT 24, 4. listopadu 2010
  4. Horyna tvrdí, že je nevinen. Soud odročen pro nedostačující důkazy, LeMUr.mu, 5. ledna 2011
  5. Shniješ zaživa, iHNed.cz, 21. listopadu 2010
  6. Budeš žrát chodník, napsal profesor kolegovi. Dostal pokutu 50 tisíc, Lidovky.cz, 25. února 2011
  7. Soud zrušil pokutu 50 000 korun profesorovi za výhrůžné emaily, ceskenoviny.cz, 2. června 2011
  8. 'Hřebík do žaludku'. Podle soudu hrozil kolegovi filozof, Lidovky.cz, 27. září 2011
  9. Soud za vulgární e-maily mezi profesory potvrdil pokutu 50 tisíc, iDNES.cz, 27. září 2011
  10. Vyskoškolský profesor hrozil kolegovi smrtí, soud mu potvrdil trest, Novinky.cz, 31. května 2012
  11. Další vývoj v případu výhrůžných mailů , LeMUr.mu, 28. února 2011
  12. Oběť výhrůžných e-mailů na fakultě končí, viníka propustit nemohou, iDNES.cz, 11. června 2012
  13. Výzvy Akademického senátu FF ze zdravotních důvodů nečtu, říká Břetislav Horyna, LeMUr.mu, 6. srpna 2012
  14. Profesor filozofie dostal za vulgární e-maily výpověď, Lidovky.cz, 25. dubna 2013

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]