Jaroslav Kožešník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Akad. Jaroslav Kožešník

poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1969 – 1971
Ve funkci:
1971 – 1976
Ve funkci:
1976 – 1981
Stranická příslušnost
Členství ČSSD
KSČ

Narození 8. června 1907
Kněžice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 26. června 1985
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater ČVUT
Profese politik a pedagog
Ocenění Státní cena Klementa Gottwalda (1959 a 1967)
Řád práce (1962)
Hrdina socialistické práce (1972)
Řád Vítězného února (1973)
Řád republiky (1977)
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Kožešník (8. června 1907 Kněžice26. června 1985 Praha[1]) byl český a československý vědec, odborník na kybernetiku, předseda Československé akademie věd, politik Komunistické strany Československa a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval Fakultu strojního a elektrotechnického inženýrství na ČVUT. Pracoval pak jako vysokoškolský odborník na otázky kybernetiky a mechanizace a od roku 1946 jako člen výzkumného oddělení Škodových závodů v Plzni a Praze ve funkci ředitele Spojených výzkumných ústavů pro fyzikální a stojní výzkum. Zastával funkce v Ústředním ředitelství těžkého strojírenství a později na ministerstvu všeobecného strojírenství. Publikoval více než sto odborných prací. Působil jako profesor ČVUT, od roku 1953 byl členem-korespondentem Československé akademie věd a od roku 1960 akademikem. V období let 1961–1970 zastával post místopředsedy a v letech 1970–1980 předsedy ČSAV. V roce 1971 se stal zahraničním členem Akademie věd Sovětského svazu. Byl jmenován zplnomocněncem zástupce vlády ČSSR ve Spojeném ústavu pro jaderný výzkumDubněMoskvy. Od roku 1959 ve funkci ředitele vedl Ústav teorie informace a automatizace, který zakládal a kterému předsedal až do své smrti.[2][3][4]

Politicky se původně angažoval v Československé sociální demokracii, po únoru 1948 v KSČ.[4] V roce 1959 a znovu roku 1967 se stal laureátem státní ceny Klementa Gottwalda. V roce 1962 získal Řád práce, roku 1972 mu byl udělen titul Hrdina socialistické práce. V roce 1973 získal Řád Vítězného února a roku 1977 Řád republiky.[2]

Jeho politická kariéra se silně rozvinula po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa za normalizace. 26. června 1970 byl kooptován za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Ve funkci člena ÚV KSČ ho potvrdil 14. sjezd KSČ a 15. sjezd KSČ.[2]

Po federalizaci Československa usedl do Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Mandát nabyl až dodatečně v říjnu roku 1969. Mandát obhájil ve volbách roku 1971 (volební obvod Praha-město) a volbách roku 1976 (obvod Praha 4 a 5 jih) a v parlamentu setrval až do konce volebního období, tedy do voleb roku 1981.[5][6][7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jaroslav Kožešník [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-03-11]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945–1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-03-11]. Dostupné online. (česky) 
  3. Akademik Jaroslav Kožešník. Rudé právo. Červen 1985, roč. 65., čís. 150, s. 1. Dostupné online. 
  4. a b ŠIMŠA, Pavel. Významní matematici v českých zemích [online]. [cit. 2017-11-02]. Kapitola Jaroslav Kožešník. Dostupné online. (česky) 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-03-11]. Dostupné online. (česky) 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-03-11]. Dostupné online. (česky) 
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-03-11]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]