Abraham Maslow

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Abraham Maslow
Narození 1. dubna 1908
Brooklyn
Úmrtí 9. června 1970 (ve věku 62 let)
Menlo Park
Příčina úmrtí infarkt myokardu
Alma mater University of Wisconsin-Madison
Cornellova univerzita
Povolání psycholog, vysokoškolský pedagog a sociolog
Zaměstnavatelé Brandeisova universita
Brooklyn College
Ocenění Humanista roku
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Abraham Harold Maslow (1. dubna 1908 Brooklyn, New York, USA8. června 1970 Menlo Park, Kalifornie, USA) byl americký psycholog, jeden ze zakladatelů humanistického proudu v psychologii, 10. nejcitovanější psycholog ve 20. století.[1] Nejčastěji bývá uváděn jako autor Maslowovy pyramidy lidských potřeb. Maslow je původem polské jméno a proto se čte polsky, a ne anglicky.

Život[editovat | editovat zdroj]

Abraham se narodil jako nejstarší ze sedmi dětí. Jeho rodiče byli chudí Židé, kteří počátkem 20. století emigrovali do USA, aby unikli perzekucím v carském Rusku. Sami nebyli intelektuálně orientovaní, ale vzdělání přikládali význam. Maslow jako dítě zažíval v newyorském Brooklynu těžké časy, stal se terčem antisemitismu některých učitelů i dětí z okolí. Prožíval také komplikovaný vztah ke své matce, který přerostl do silného odporu. Kromě svého bratrance Willa měl málo přátel, a tak trávil mnoho času čtením.

Absolvoval City College a poté studoval psychologii na University of Wisconsin. V roce 1928 se oženil se svou sestřenicí Berthou, která v té době ještě studovala střední školu. Narodily se jim dvě děti. V letech 19511969 byl profesorem na Brandeis UniversityMassachusetts. Roku 1967 prodělal silný infarkt. O tři roky později, ve věku 62 let, dostal při běhání další infarkt, který se stal příčinou jeho smrti.

Maslowova pyramida lidských potřeb[editovat | editovat zdroj]

K nejvýznamnějším příspěvkům Abrahama Maslowa v psychologii patří hierarchie lidských potřeb, kterou obvykle zobrazoval jako pyramidu:

  1. potřeba seberealizace (naplnit své možnosti růstu a rozvoje)
  2. potřeba uznání, úcty (být vážený, mít úspěch v očích jiných lidí a na tomto základě být sám sebou kladně hodnocen)
  3. potřeba lásky, sounáležitosti (vedou k touze někam a k někomu patřit, být přijímán a milován)
  4. potřeba bezpečí, jistoty (projevuje se především vyhýbáním se všemu neznámému, neobvyklému či hrozivému)
  5. fyziologické potřeby (potřeba potravy, tepla, vyměšování)
Schéma Maslowovy hierarchie lidských potřeb:1. fyziologické2. bezpečí, jistoty3. lásky, sounáležitosti4. uznání, úcty5. seberealizace

Nejzákladnější potřeby (fyziologická, bezpečí, sounáležitost a úcta) Maslow označuje jako potřeby nedostatkové (potřeby deficience), pátou kategorii (seberealizace) pak jako potřeby růstové. Obecně platí, že níže položené potřeby jsou významnější a jejich alespoň částečné uspokojení je podmínkou pro vznik méně naléhavých a vývojově vyšších potřeb. Toto však nelze říci zcela bezvýhradně a je doloženo, že uspokojování vyšších potřeb (estetických, duchovních) může napomoci v mezních situacích lidského života, ve kterých je možnost uspokojování nižších potřeb omezena (např. v prostředí koncentračních táborů, o čemž referovali mj. Viktor Frankl nebo Konrad Lorenz). Za nejvyšší považuje Maslow potřebu seberealizace, jíž označuje lidskou snahu naplnit své schopnosti a záměry.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Haggbloom, S.J.; et al. (2002). "The 100 Most Eminent Psychologists of the 20th Century". Review of General Psychology 6 (2): 139–152.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]