Tomáš Zima

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, dr. h. c. mult.
Tomas Zima cropped.jpg
9. předseda České konference rektorů
Ve funkci:
20. února 2014 – 31. července 2019
PředchůdceVáclav Hampl
NástupcePetr Sklenička
508. rektor Univerzity Karlovy
Ve funkci:
1. února 2014 – 31. ledna 2022
PředchůdceVáclav Hampl
NástupkyněMilena Králíčková
Děkan 1. lékařské fakulty UK
Ve funkci:
2005 – 2012
PředchůdceŠtěpán Svačina
NástupceAleksi Šedo
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ (1983–1990)
Narození2. července 1966 (56 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Alma materUniverzita Karlova
ZaměstnáníUniverzita Karlova
Profeselékař - biochemik
akademik
OceněníStříbrná medaile předsedy Senátu
Webová stránkawww.tomaszima.cz
CommonsTomáš Zima
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tomáš Zima (* 2. července 1966 Praha) je český lékař, specializací biochemik, mezi roky 2014–2022 rektor Univerzity Karlovy a v letech 2005–2012 děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Profesní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Po ukončení Gymnázia Botičská v roce 1984 pokračoval studiem všeobecného lékařství na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy, kterou absolvoval v roce 1990. Členem Komunistické strany Československa byl v letech 1983 až 1990, své členství později zdůvodňoval zájmem o veřejné záležitosti lidu Československé socialistické republiky.[1]

Od roku 1990 pak působí na Ústavu lékařské chemie na 1. lékařské fakultě UK nejprve jako asistent a interní vědecký aspirant, později jako odborný asistent, docent a zástupce přednosty ústavu pro výuku. Pracoval jako sekundář na Záchytné stanici Praha a hemodialyzačním středisku I. interní kliniky (následně vyčleněné v samostatnou Kliniku nefrologie 1. LF UK a VFN). Atestoval se v oboru vnitřní lékařství, nástavbové specializaci nefrologie a získal dvě atestace z klinické biochemie.

V roce 1996 se na 1. lékařské fakultě UK habilitoval a o pět let později byl jmenován profesorem Univerzity Karlovy v oboru lékařská chemie a biochemie. Od roku 2007 je čestným profesorem na Státní lékařské Univerzitě J. Y. Horbačevského v Ternopilu. V letech 2000–2003 absolvoval kurs MBA na Pražské mezinárodní manažerské škole Vysoké škole ekonomické.

Od roku 1999 je přednostou Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN, kde je také vedoucím referenční laboratoře pro klinickou biochemii.

K roku 2022 měl jeho Hirschův index hodnotu 35, což značí excelenci ve vědecké komunitě.[2] Je autorem stovek článků v časopisech s impakt faktorem a řady knih a kapitol v odborných knihách. Jako přednášející byl pozván na stovky přednášek v tuzemsku i v zahraničí.

Akademické a další funkce[editovat | editovat zdroj]

Roku 2005 byl zvolen děkanem 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy na období 2005–2008, v roce 2008 byl znovuzvolen na období 2008–2012.

V letech 1998–2005 zasedal v Akademickém senátu 1. LF UK, v období 2001–2004 jako jeho místopředseda. Působí či působil také jako člen Učené společnosti České republiky[3], České lékařské akademie, vědeckých rad 1. LF UK, 2. LF UK, Univerzity Karlovy, VFN v Praze, IKEMu, České lékařské komory, Masarykovy Univerzity, Veterinární univerzity, Vysoké školy ekonomické a IGA MZ ČR. Zasedá v mnoha redakčních radách odborných periodik (Adiktologie, Folia Biologica aj.), odborných společnostech a také v grantových komisích. Od roku 2001 je soudním znalcem se zvláštní specializací pro klinickou biochemii a laboratorní medicínu a od roku 2006 působí jako předseda Nadačního fondu Scientia. Je zakladatelem a prvním předsedou Asociace výzkumných univerzit.

Dne 25. října 2013 jej Akademický senát Univerzity Karlovy zvolil 508. rektorem Univerzity Karlovy v Praze. Do volby se přihlásili tři kandidáti. V prvním kole vypadl děkan Filozofické fakulty Michal Stehlík. Ve druhém skončil prorektor pro rozvoj Stanislav Štech s poměrem hlasů 27:33 vůči Zimovi. Ve třetí fázi pak Zima obdržel nadpoloviční většinu 42 ze 70 hlasů (potřeba 36 hlasů) a stal se rektorem na čtyřleté funkční období, začínající od února 2014. Po volbě uvedl: „Budu se snažit, aby se univerzita rozvíjela jako moderní, vizionářská, ale i tradiční instituce.“[4] Prezident republiky Miloš Zeman jej jmenoval 21. ledna 2014 a funkce se ujal 1. února téhož roku.

V říjnu 2017 byl zvolen rektorem i pro své druhé funkční období, když porazil protikandidáta Jana Černého. Akademický senát mu dal 51 z 68 hlasů.[5] Na konci ledna 2018 jej do této funkce opět jmenoval prezident Miloš Zeman, a to s účinností od 1. února 2018.[6] Na konci července 2019 skončil ve funkci předsedy České konference rektorů a nahradil jej Petr Sklenička z ČZU v Praze.[7]

V roce 2016 obdržel čestné doktoráty od Užhorodské národní univerzity a Prešovské univerzity v Prešově.[8][9]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Z prvního manželství má dvě děti: Markétu (* 1995) a Jiřího (* 2000).[10][11] Z dalšího vztahu má syna Tomáše Mořice (* 2020).

Kandidatura na prezidenta ČR[editovat | editovat zdroj]

V roce 2020 oznámil svůj zájem o kandidaturu na úřad prezidenta České republiky.[12] Dne 26. května 2022 svou kandidaturu v prezidentských volbách v roce 2023 v pořadu Epicentrum na Blesk.cz potvrdil. Oznámil též, že chce do voleb jít jako občanský kandidát.[13][14] K 14. červenci 2022 nasbíral kolem 10 tisíc podpisů občanů.[15]

Kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Členství v SSM a KSČ[editovat | editovat zdroj]

Tomáš Zima byl v letech 1983 až 1990 členem Komunistické strany Československa.[16] Do KSČ vstoupil ještě před svou maturitou.[17] V roce 1989 byl předsedou výboru Socialistického svazu mládeže na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy.[18][19][20][21] Tomáš Zima sám uvedl, že byl členem KSČ pět let před rokem 1989, z čehož se dle svých slov poučil a od té doby již nikdy nebyl členem žádné politické strany ani hnutí[22] a že se zasadil o povolení demonstrace studentů na Albertově v roce 1989, jež sehrála důležitou roli při Sametové revoluci. [23]

Albertov[editovat | editovat zdroj]

Jako rektor odsoudil hvízdání a pokřik studentů na vzpomínkové akci 17. listopadu 2014 na Albertově. „Hvízdot ozývající se při zpěvu studentské hymny považuji za neúctu a pošlapání památky těch, kdo stáli na Albertově v roce 1939 a 1989,“ uvedl Tomáš Zima.[24] Studentům vadila účast prezidenta republiky Miloše Zemana, bývalých komunistických kariéristů a dalších,[25] podle rektora však protesty narušily uctění památky.[26] Někteří akademici, především z Filozofické fakulty, ho vyzvali k omluvě. Zima reagoval vyjádřením, že v osobní rovině také nesouhlasil s některými Zemanovými postoji a vyslovil nesouhlasné stanovisko k prezidentově nepozvání dvou rektorů na oslavu státního svátku. K incidentu na Albertově dodal: „Házeni vajíček ze strany některých demonstrantů nicméně považuji za neslušné. […] Chování těchto lidí jsem ostatně nekritizoval já sám, ale i zástupci Studentské unie UK a Studentské komory Rady vysokých škol“.[27]

Jmenování děkanky FSV UK[editovat | editovat zdroj]

V lednu 2018 jmenoval Alici Němcovou Tejkalovou děkankou Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Nevyslyšel tak otevřený dopis asi stovky českých i zahraničních akademiků, kteří jí vyčítali, že publikovala články v takzvaných predátorských časopisech.[28][29]

Martin Kovář[editovat | editovat zdroj]

V roce 2018 obvinili tři doktorandi na Filozofické fakultě prorektora UK profesora Martina Kováře z plagiátorství.[30] Rektor Tomáš Zima se k obvinění nejprve odmítl vyjádřit, následně si nechal vypracovat odborné posudky, podle nichž k plagiátorství nedošlo. Etická komise fakulty se ohradila proti zasahování do nezávislosti prošetřování i způsobu zadání posudků.[31] Přes 60 českých historiků označilo obsah posudků za problematický[32], kritici také poukázali na blízké vztahy Kováře s autory posudků,[33] jakožto i střet zájmů na straně rektora.[34] Etická komise FF UK došla k závěru, že se Kovář plagiátorství dopustil.[35] Vypracovaný znalecký posudek na VŠE, kde Kovář také vyučuje, a stanovisko Etické komise na VŠE naopak konstatovalo, že se plagiarismu nedopustil.[36] Kovář po propuknutí kauzy z UK odešel, a následně se na ni krátce vrátil jako konzultant.[37]

Home Credit[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 2019 uzavřela univerzita partnerství se společností Home Credit. Stovky studentů, absolventů i vyučujících se proti smlouvě postavily. Poukazovali na problematická ustanovení smlouvy a rizika ovlivňování akademické práce, neetické jednání Home Creditu i napojení společnosti na Čínu. Vzniklo několik petic a dopisů, které požadovaly zrušení smlouvy, rezignaci rektora[38][39][40][41] a nastavení transparentních pravidel sponzorování univerzity.[42] Zima smlouvu hájil,[43][42] v reakci na kritiku veřejnosti však Home Credit od smlouvy odstoupila.[44]

Covid-19[editovat | editovat zdroj]

V roce 2020 v začátcích pandemie covidu-19, vyzýval k zachování chladné hlavy při řešení pandemie covidu-19,[45] vyzýval k rozvolnění protiepidemických opatření[46] (např. podepsal Výzvu jedenácti), podle některých názorů šířil dezinformace[47], a prosazoval strategii promořování a očkování zejména rizikových skupin a seniorů. Od jeho vyjádření se distancovala vědecká rada Přírodovědecké fakulty UK.[48]

V lednu 2021 se covidem-19 nakazil a byl ve vážném stavu hospitalizován s dýchacími obtížemi a připojen k přístroji ECMO.[49]

Počátkem června 2021 se ve veřejném vystoupení odmítl od svých předchozích výroků distancovat. Uvedl, že se spletl jen v tom, že koronavirus má menší smrtnost než chřipka. V rozhovoru hájil ideu promořování mladých, poukazoval nesmyslnost plošného testování i plošného nošení roušek. Uvedl, že mladé lidi by očkoval až následně po pročkování starších a rizikových skupin osob.[50]

V červenci 2021 za své výroky k pandemii covidu-19 obdržel ocenění Bludný balvan (tzv. Bludný koviďák v mimořádné „covid kategorii družstev“) občanského sdružení Český klub skeptiků Sisyfos.[51]

Ocenění[52][editovat | editovat zdroj]

  • Pamětní list University Heidelberg (2021)
  • Pamětní medaile 100 let Československé obce legionářské (2021)
  • Medaile Wernera von Siemense za osobní přínos k rozvoji českého vysokého školství (2020).
  • Cena ČSKB „ Za nejlepší publikaci z oboru klinická biochemie a laboratorní medicíny za rok 2017“ doc. Ing. D. Springer a kol. za práci „Thyroid in Pregnancy : from Physiology to screeing“; CriticalReviews in Clinical Laboratory Sciences 54(2) 2017: 102-116 (2018)
  • Zlatá pamětní medaile VFU Brno (2018)
  • Zlatá medaile Univerzity Komenského v Bratislavě (2018)
  • Řád křídla sv. Michaela Řád rytířů Rizala (Filipíny) – komandér (2011)[53]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Hlavní strana > Domácí > Školství Volby ve škole Nový rektor Univerzity Karlovy? Možná bývalý komunista. Týden.cz [online]. 2013-10-19 [cit. 2014-11-18]. Dostupné online. 
  2. ↑ ISLANDPUBDEV518. The h-Index: A Helpful Guide for Scientists. bitesizebio.com [online]. 2021-03-16 [cit. 2022-02-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Učená společnost České republiky, Řádní členové, dostupné on-line
  4. ↑ Novým rektorem Univerzity Karlovy bude Tomáš Zima. ČT24 [online]. 2013-10-25 [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. 
  5. ↑ Rektorem Univerzity Karlovy bude dále Zima. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2017-10-20 [cit. 2017-10-20]. Dostupné online. 
  6. ↑ Zeman jmenoval rektory vysokých škol. Ceremoniál na Hradě se nekonal. iDNES.cz [online]. 2018-01-29 [cit. 2018-01-29]. Dostupné online. 
  7. ↑ V čele sdružení rektorů bude Petr Sklenička z ČZU. Vystřídá Tomáše Zimu. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2019-06-07 [cit. 2019-06-07]. Dostupné online. 
  8. ↑ The Rector of Charles University Tomas Zima was awarded the title of Doctor Honoris Causa of UzhNU [online]. Uzhhorod National University, 2016-01-12 [cit. 2019-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Bylo pro mne velkou ctí přijmout čestný titul Doctor honoris causa [online]. www.tomaszima.cz, 2016-11-08 [cit. 2019-11-07]. Dostupné online. 
  10. ↑ PERKNEROVÁ, Kateřina. Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima: Jaká místa mám v Praze rád [online]. Deník.cz, 2016-05-19 [cit. 2020-07-10]. Dostupné online. 
  11. ↑ Tomáš Zima byl opět zvolen rektorem Univerzity Karlovy. E15.cz [online]. 2017-10-27 [cit. 2020-07-10]. Dostupné online. 
  12. ↑ PERKNEROVÁ, Kateřina. Pavel Fischer: Politika je jako desetiboj, slabá disciplína vás pohřbí. Deník.cz. 2017-07-15. Dostupné online [cit. 2021-09-17]. 
  13. ↑ Bývalý rektor Karlovy Univerzity Tomáš Zima bude kandidovat na prezidenta. E15.cz [online]. [cit. 2022-05-26]. Dostupné online. 
  14. ↑ RENOVICA,MII, Vera. Zima v Blesku: Oznámil kandidaturu na prezidenta. Blesk.cz [online]. 2022-05-26 [cit. 2022-05-26]. Dostupné online. 
  15. ↑ ŠOPFOVÁ, Kristýna. Podpisy mají dva kandidáti na Hrad. Favorité počty tají. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2022-07-14 [cit. 2022-07-15]. Dostupné online. 
  16. ↑ Nový rektor Univerzity Karlovy? Možná bývalý komunista. TÝDEN.cz [online]. 2013-10-19 [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. 
  17. ↑ Karlovu univerzitu povede i nadále rektor Zima. ČT24 [online]. [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. 
  18. ↑ Omluvte se, vyzývají akademici rektora Zimu za kritiku protestu proti Zemanovi | Domov. Lidovky.cz [online]. 2014-11-24 [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. 
  19. ↑ BEREŇ, Michael. Proč Agrofert sponzoruje ples UK? Firma po nátlaku studentů na rektora odešla. prazsky.denik.cz. 2019-01-23. Dostupné online [cit. 2020-01-10]. 
  20. ↑ Bučeli na rektora Zimu, vytýká autor petice. Lhal a je nedůvěryhodný, vysvětluje stávkující student. ČT24 [online]. [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. 
  21. ↑ SORTOF. Michael Komm: Nejistá sezona akademické etiky - Deník Referendum. denikreferendum.cz [online]. [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. 
  22. ↑ prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc. [online]. 2012-08-28 [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. 
  23. ↑ ZIMA, Tomáš. Lékař zdravého rozumu / Tomáš Zima ; rozhovor vedl Jan Januš. Praha: Galén, 2021. 
  24. ↑ Hvizd při hymně studentů je neúcta, odsoudil dění na Albertově rektor UK. iDNES.cz [online]. 2014-11-18 [cit. 2019-11-21]. Dostupné online. 
  25. ↑ Albertov 2014: Dav Zemana vypískal a vzduchem létala vajíčka. ČT24 [online]. 2014-11-17 [cit. 2021-02-21]. Dostupné online. 
  26. ↑ Rektor Zima: Pískat měli lidé jindy, než při uctívání památky studentů | Domov. Lidovky.cz [online]. 2014-11-18 [cit. 2019-10-26]. Dostupné online. 
  27. ↑ Omluvte se, vyzývají akademici rektora Zimu za kritiku protestu proti Zemanovi | Domov. Lidovky.cz [online]. 2014-11-24 [cit. 2019-10-26]. Dostupné online. 
  28. ↑ ČTK. Rektor Zima nevyslyší výzvu, aby nejmenoval zvolenou děkanku FSV. prazsky.denik.cz. 2017-11-28. Dostupné online [cit. 2019-10-26]. 
  29. ↑ Reputation in Danger [online]. 2017-11-26 [cit. 2019-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ FFabula - spolek studentů historie. www.ffabula.cz [online]. [cit. 2019-10-26]. Dostupné online. 
  31. ↑ Filozofická fakulta Univerzity Karlovy [online]. 2019-01-28 [cit. 2019-10-26]. Dostupné online. 
  32. ↑ ČERNÁ, Eliška. Nemůžeme po studentech chtít něco, co profesor nedodržuje. Šedesát historiků odsoudilo posudky v plagiátorské kauze. Deník N [online]. 2019-02-04 [cit. 2019-10-26]. Dostupné online. 
  33. ↑ A2larm [online]. [cit. 2019-10-26]. Dostupné online. 
  34. ↑ Univerzita Karlova se pře o Kováře. Rektor prý ovlivňuje vyšetřování - Deník Referendum. denikreferendum.cz [online]. [cit. 2019-10-26]. Dostupné online. 
  35. ↑ Filozofická fakulta Univerzity Karlovy [online]. 2019-02-14 [cit. 2019-10-26]. Dostupné online. 
  36. ↑ Informace o ukončení projednávání etické věci prof. PhDr. Martina Kováře, Ph.D. Etickou komisí NF VŠE v Praze. nf.vse.cz [online]. [cit. 2020-5-15]. Dostupné online. 
  37. ↑ MAZANCOVÁ, Hana. Kovář působí na Univerzitě Karlově i po plagiátorské aféře. Radí s koncepcí na dalších pět let. Deník N [online]. 2019-08-06 [cit. 2019-10-26]. Dostupné online. 
  38. ↑ Chceme odstoupení rektora Zimy, žádají po smlouvě s Home Creditem akademici. iDNES.cz [online]. 2019-10-17 [cit. 2019-10-26]. Dostupné online. 
  39. ↑ http://www.uketicka.cz/. www.uketicka.cz [online]. [cit. 2019-10-26]. Dostupné online. 
  40. ↑ Akademici z Přírodovědecké fakulty vyzvali rektora Univerzity Karlovy Zimu k odstoupení. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2019-10-26]. Dostupné online. 
  41. ↑ TRTÍKOVÁ VOJTKOVÁ, Michaela. Proč by měl Akademický senát UK odvolat rektora - Deník Referendum. denikreferendum.cz [online]. [cit. 2019-10-26]. Dostupné online. 
  42. ↑ a b Home Credit si nás nekoupil, jejich peníze ale potřebujeme, tvrdí Karlova univerzita. Aktuálně.cz [online]. 2019-10-08 [cit. 2019-10-26]. Dostupné online. 
  43. ↑ Vyjádření UK týkající se podpisu smlouvy se společností Home Credit. Univerzita Karlova [online]. [cit. 2019-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ Vedení Univerzity Karlovy čelilo další kritice za partnerství s firmou Home Credit. Ta odpoledne smlouvu vypověděla | Domov. Lidovky.cz [online]. 2019-10-10 [cit. 2019-10-26]. Dostupné online. 
  45. ↑ Tomáš Zima: Kolem koronaviru panuje hysterie. Víc lidí zemře na obyčejnou chřipku. Dvojka [online]. 2020-01-30 [cit. 2021-01-20]. Dostupné online. 
  46. ↑ PERKNEROVÁ, Kateřina. Rektor Univerzity Karlovy Zima vyzývá ke zmírnění restriktivních opatření. Deník.cz. 2020-04-05. Dostupné online [cit. 2021-01-20]. 
  47. ↑ VOTRUBA, Viktor. Rektor Zima dezinformuje o covidu, tvrdí experti. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 2021-01-08 [cit. 2021-01-20]. Dostupné online. 
  48. ↑ Vědecká rada se distancovala od názorů rektora Zimy na covid. ‚Promořování‘ proberou na odborné debatě | Domov. Lidovky.cz [online]. 2021-01-13 [cit. 2021-01-20]. Dostupné online. 
  49. ↑ Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima leží ve vážném stavu v nemocnici, má COVID-19. CNN Prima News [online]. 2021-01-19 [cit. 2021-01-20]. Dostupné online. 
  50. ↑ http://www.stream.cz/prostor-x/rektor-zima-mladi-by-se-ockovat-nemeli-stojim-si-za-promorovanim-i-nesmyslnosti-plosneho-testovani-64171622
  51. ↑ Zlatý Bludný koviďák v mimořádné covid kategorii družstev za rok 2020 - Gardisté a kadeti. Sisyfos.cz [online]. 2021-07-27 [cit. 2021-07-31]. Dostupné online. 
  52. ↑ Úvod [online]. 2012-08-28 [cit. 2022-02-15]. Dostupné online. 
  53. ↑ Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA. Národní muzeum [online]. [cit. 2021-08-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Rektoři Univerzity Karlovy
1882–1920
(česká Karlo-Ferdinandova univerzita)
1882–1883: Václav Vladivoj Tomek • 1883–1884: Antonín Randa • 1884–1885: Jan Streng • 1885–1886: Václav Vladivoj Tomek • 1886–1887: Emil Ott • 1887–1888: Vilém Weiss • 1888–1889: František Josef Studnička • 1889–1890: Matouš Talíř • 1890–1891: Vladimír Tomsa • 1891–1892: Antonín Frič • 1892–1893: Jiří Pražák • 1893–1894: František Xaver Kryštůfek • 1894–1895: Arnold Spina • 1895–1896: Karel Vrba • 1896–1897: Jaromír Hanel • 1897–1898: Eugen Kadeřávek • 1898–1899: Josef Reinsberg • 1889–1900: Jan Gebauer • 1900–1901: Josef Stupecký • 1901–1902: Jan Ladislav Sýkora • 1902–1903: Ivan Horbaczewski • 1903–1904: Čeněk Strouhal • 1904–1905: František Storch • 1905–1906: Antonín Vřešťál • 1906–1907: Jaroslav Hlava • 1907–1908: Jaroslav Goll • 1908–1909: Leopold Heyrovský • 1909–1910: Josef Král • 1910–1911: Jan Janošík • 1911–1912: Jaromír Čelakovský • 1912–1913: František Vejdovský • 1913–1914: František Mareš • 1914–1915: Kamil Henner • 1915–1916: Rudolf Dvořák • 1916–1917: Vítězslav Janovský • 1917–1918: Gabriel Pecháček • 1918–1919: Karel Hermann-Otavský • 1919–1920: Josef Zubatý
od 1920 (Univerzita Karlova)
1920–1921: František Mareš • 1921–1922: Bohumil Němec • 1922–1923: Cyril Horáček • 1923–1924: František Pastrnek • 1924–1925: Otakar Kukula • 1925–1926: Karel Petr • 1926–1927: Josef Vančura • 1927–1928: Lubor Niederle • 1928–1929: Vladimír Slavík • 1929–1930: Jindřich Matiegka • 1930–1931: August Miřička • 1931–1932: Josef Pekař • 1932–1933: Rudolf Kimla • 1933–1934: Karel Domin • 1934–1935: Josef Drachovský • 1935–1936: Gustav Friedrich • 1936–1937: Karel Weigner • 1937–1938: František Slavík • 1938–1939: Vilém Funk • 1939–1939: Bedřich Hrozný • 1945–1946: Jan Bělehrádek • 1946–1947: Bohumil Bydžovský • 1947–1948: Karel Engliš • 1948–1954: Jan Mukařovský • 1954–1958: Miroslav Katětov • 1958–1966: Jaroslav Procházka • 1966–1969: Oldřich Starý • 1969–1970: Josef Charvát • 1970–1976: Bedřich Švestka • 1976–1990: Zdeněk Češka • 1990–1994: Radim Palouš • 1994–1999: Karel Malý • 2000–2006: Ivan Wilhelm • 2006–2014: Václav Hampl • 2014–2022: Tomáš Zima • od 2022: Milena Králíčková
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tomáš_Zima&oldid=21512456“