Eduard Stehlík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
plk. gšt. PhDr. Eduard Stehlík, Ph.D., MBA
Eduard Stehlík na pietním aktu připomínajícím paraskupinu Silver A v Senicích
Eduard Stehlík na pietním aktu připomínajícím paraskupinu Silver ASenicích

4. předseda Rady ÚSTR
Ve funkci:
20. prosince 2017 – 18. června 2019
Předchůdce Emilie Benešová

Člen Rady ÚSTR
Ve funkci:
18. června 2014 – 18. června 2019

Narození 30. března 1965 (54 let)
Praha
Československo Československo
Alma mater Univerzita Karlova v Praze
Profese historik
Commons Kategorie Eduard Stehlík
československé vojenské dějiny (1914–1956)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eduard Stehlík (* 30. března 1965 Praha) je český historik a spisovatel. Zaměřuje se na novodobé československé vojenské dějiny, zejména období 1914–1956. Je ředitelem odboru pro válečné veterány ministerstva obrany. Dříve působil jako historik Vojenského historického ústavu v Praze a později jako předseda vědecké rady a 1. náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval Filozofickou fakultu Karlovy univerzity v Praze obor ruština – dějiny.

V letech 19892012 byl zaměstnancem Vojenského historického ústavu v Praze (od roku 1992 jako voják z povolání). Již od zahájení příprav na vznik Ústavu pro studium totalitních režimů v srpnu 2008 byl členem jeho vědecké rady,[1] 14. prosince 2010 byl zvolen jejím předsedou.[2] V roce 2012 z vědecké rady vystoupil, když se stal v srpnu 1. náměstkem ředitele Daniela Hermana.[3] Z funkce byl odvolán a výpověď z ústavu dostal 15. dubna 2013 s výpovědní lhůtou do 30. června.[4] Konec jeho působení v ÚSTR byl spojený zejména s nesouhlasem s personální politikou nově jmenované ředitelky Pavly Foglové, především se záměrem odvolat ředitelku Archivu bezpečnostních složek Zlatuši Kukánovou. Výpověď ale označil v dubnu 2014 soud za neplatnou.[5] V květnu téhož roku poslanci navrhli Stehlíka jako člena Rady ÚSTR a 18. června byl hlasy 37 ze 62 senátorů do rady skutečně zvolen.[6]

Působil jako jeden z poradců ministra obrany Vlastimila Picka. Dne 3. března 2014 byl jmenován ředitelem odboru pro válečné veterány ministerstva obrany.

V roce 2006 začal spolupracovat s Českou televizí na pořadu Historický magazín. Dne 27. října 2006 byl vyhlášen čestným občanem Lidic.

Dílo (část)[editovat | editovat zdroj]

  • Lidice - Příběh české vsi - v roce 2005 vyhrála cenu Ministerstva kultury a Asociace muzeí a galerií Gloria musaealis v kategorii muzejní publikace roku.
  • Lexikon tvrzí československého opevnění z let 1935-38
  • Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě, a ve Slezsku (část knihy)
  • ATENTÁT Operace ANTHROPOID 1941-1942 (Kniha autorů kpt. Michala Buriana, plk. Aleše Knížka, PhDr. Jiřího Rajlicha a pplk. Eduarda Stehlíka)
  • DUM SPIRO SPERO, 601.skupina speciálních sil generála Moravce
  • Generál Alois Eliáš
  • Hlučínští hraničáři
  • Hraničáři na Dunaji (Eduard Stehlík, Martin Vaňourek)
  • Hraničáři od Adamovy hory (Eduard Stehlík, Martin Vaňourek)
  • Lexikon těžkých objektů československého opevnění z let 1935 – 1938
  • Lidická vzpomínání
  • Muži s lipovou ratolestí
  • Osmnáctí hraničáři (Eduard Stehlík, Martin Vaňourek)
  • Pamětní spis o česko-slovenském stálém opevnění
  • Páter Method
  • Pěchotní srub R – S 74 „Na holém“ v datech
  • SRDCE ARMÁDY, Generální štáb 1919 – 2004 (http://www.mocr.army.cz/assets/multimedia-a-knihovna/publikace/utvary-zarizeni/09-srdce-armady---2---rozrirene---ce.pdf)
  • URNA, třicet let protiteroristické jednotky
  • Vlast a čest jim byla dražší nežli život
  • Zapomenutí hraničáři (Eduard Stehlík, Martin Vaňourek)
  • Legionáři s lipovou ratolestí I.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zápis z přípravného zasedání Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů, 2008-08-20, pdf
  2. Zápis ze 7. jednání Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů, 2010-12-14, pdf
  3. Zápis z 10. jednání Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů, 2012-11-13, pdf
  4. WIRNITZER, Jan. Odstoupila celá vědecká rada ÚSTR, skončil i první náměstek Stehlík. iDNES.cz [online]. 2013-04-15 [cit. 2016-10-14]. Dostupné online. 
  5. čtk; mp. Výpověď historika Stehlíka z ÚSTRu je podle soudu neplatná. Parlamentní listy [online]. 2014-04-08 [cit. 2016-10-14]. Dostupné online. 
  6. JANSOVÁ, Lenka. Senátoři rozhodli o dosazení vojenského historika Eduarda Stehlíka do Rady ÚSTR. Český rozhlas [online]. 2014-06-18 [cit. 2016-10-14]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PÁNEK, Jaroslav; VOREL, Petr, a kol. Lexikon současných českých historiků. Praha ; Pardubice: Historický ústav Akademie věd České republiky ; Sdružení historiků České republiky (Historický klub) ; Východočeské muzeum, 1999. 373 s. ISBN 80-85268-84-1. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]