Starostové a nezávislí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ
Logo
ZkratkaSTAN
Datum založení19. srpna 2004
PředsedaVít Rakušan
1. místopředsedaJan Farský
SídloMalostranské náměstí 266/5
118 00 Praha
Ideologiesubsidiarita/decentralizace
liberalismus[1]
pro-evropanismus
Politická pozicestřed[2]středopravice[3][4]
Politická skupina EPEvropská lidová strana
Mládežnická org.Mladí starostové a nezávislí
Stranické novinySTANoviny
Počet členů2 147 (2022)[5]
Barvy
     zelená
     modrá
     červená
     žlutá
Volební výsledek15,62 % (PSP ČR 2021; v koalici s Piráty)
IČO26673908 (PSH)
Oficiální webwww.starostove-nezavisli.cz
Zisk mandátů ve volbách
Sněmovna2021
33/200
Senát
19/81
[p 1]
Evropský parlament2019
1/21
[p 2]
Zastupitelstva krajů2020
91/675
[p 3]
Zastupitelstva obcí2018
3808/62121
Zastupitelstvo Prahy2018
4/65
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Starostové a nezávislí (STAN) je české liberální středové až středopravicové politické hnutí, původně zaměřené především na komunální politiku na úrovni obcí a krajů, po roce 2010 a především pak po roce 2017 se hnutí soustředí rovněž na celostátní politiku. Své zástupce má v řadě zastupitelstev, v Evropském parlamentu, v Senátu má hnutí druhý nejsilnější senátorský klub, v Poslanecké sněmovně pak třetí nejsilnější poslanecký klub. V čele hnutí stojí od dubna 2019 první místopředseda vlády, ministr vnitra a poslanec Vít Rakušan, 1. místopředsedou je bývalý starosta Semil Jan Farský.

Složení, politické ukotvení a voličská základna[editovat | editovat zdroj]

Hnutí je z velké části tvořeno komunálními politiky, tedy starosty, místostarosty, radními a zastupiteli. Předchozí zkušenost z komunální úrovně je rovněž podmínkou pro kandidaturu za hnutí STAN do Poslanecké sněmovny. Starostové a nezávislí původně vznikli v podstatě jako protestní hnutí, jehož kandidáti nesouhlasili s tím, jak byly kolem roku 2008 v České republice spravovány kraje a celkově projevovali nesouhlas s politickou situací. Do hnutí často vstupovali i nespokojení členové jiných stran, například ODS (starosta Prahy 1 Petr Hejma, senátor Petr Holeček a další), případně bývalí členové a sympatizanti zaniklých stran (například US-DEU). Jako alternativa vůči ODS, ČSSD i dalším tradičním stranám kandidovali Starostové v evropských volbách v roce 2009[6] i ve sněmovních v roce 2010, kdy podpořili TOP 09.

Postupně si Starostové vytvořili voličskou základnu zejména v Libereckém kraji, později rovněž ve Středočeském kraji. [7]Stabilně velmi dobrých výsledků dosahují kandidáti hnutí v senátních volbách.[8] Vliv hnutí na celostátní politiku začal stoupat po roce 2017, ve sněmovních volbách 2021 získalo hnutí spolu s Piráty v podstatě pozici hlavní liberální síly v české politice.

Voličskou základnu hnutí STAN tvoří především menší města, částečně i venkov, poslední dobou však stoupá počet voličů ve velkých městech. Starostové postupně získávají řadu bývalých voličů ODS, TOP 09, ČSSD i hnutí ANO.[9]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Začátky hnutí (2004–2010)[editovat | editovat zdroj]

Prvopočátek uskupení lze hledat v hnutí Nezávislí starostové pro kraj (NSK), které bylo založeno již v roce 2004. Původní hnutí Nezávislí starostové pro kraj vzniklo ve Zlínském kraji, kde se zúčastnilo krajských voleb již v roce 2004, v roce 2008 se rozšířilo i do Středočeského kraje a Libereckého kraje, kde se již tehdy propojilo s nově vzniklým hnutím Starostové pro Liberecký kraj. Roku 2009 se hnutí transformovalo v celostátní hnutí Starostové a nezávislí, jeho prvním předsedou se stal starosta obce Suchá Loz Petr Gazdík. Ve volbách do Evropského parlamentu roku 2009 hnutí kandidovalo spolu se stranou ALTERNATIVA. Lídrem byl senátor Jaromír Štětina. Hnutí získalo 2,29 % hlasů a do europarlamentu se nedostalo.

Vládní angažmá a spolupráce s TOP 09 (2010–2013)[editovat | editovat zdroj]

Logo hnutí v letech 2009-2017

Následně Starostové začali spolupracovat s nově vzniklou stranou TOP 09. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v květnu 2010 získala TOP 09 s podporou Starostů 16,7 % hlasů a ve sněmovně usedlo 9 kandidátů hnutí STAN. Petr Gazdík se stal předsedou poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů a strana se pak účastnila vlády Petra Nečase v letech 2010–2013. Poslanec Jiří Besser se v červenci 2010 stal ministrem kultury České republiky ve vládě Petra Nečase, když jej do této funkce nominovala TOP 09, které podle koaliční dohody toto křeslo patřilo. V této funkci ho v prosinci 2011 nahradila poslankyně Alena Hanáková (také kandidátka za TOP 09), která tento post zastávala až do července 2013.

I v následujících sněmovních volbách, v roce 2013, Starostové kandidovali na kandidátce TOP 09, poslanecký mandát získali tři nominanti hnutí. Poslanci hnutí následně zamířili do opozice. Byla uzavřena nová dohoda o spolupráci, která fakticky omezila spolupráci obou politických uskupení pouze na parlamentní úroveň, tedy na Poslaneckou sněmovnu a Senát.

Opoziční období (2013-2021)[editovat | editovat zdroj]

V březnu 2014 se stal novým předsedou STAN liberecký hejtman Martin Půta a prvním místopředsedou Petr Gazdík. Ve stejném roce STAN a TOP 09 kandidovali do Evropského parlamentu společně a získali 15,95 % hlasů, což jsou 4 mandáty. Za hnutí STAN se stal europoslancem místopředseda hnutí Stanislav Polčák.

Logo hnutí od roku 2017

V dubnu 2016 se stal předsedou hnutí opět Petr Gazdík, dosavadní předseda Martin Půta odstoupil z funkce kvůli svému trestnímu stíhání. Hnutí STAN ukončilo spolupráci s TOP 09 (důvodem byly například rozepře s novým předsedou TOP 09 Miroslavem Kalouskem). Nejdříve chtělo hnutí STAN zabránit tříštění hlasů v následných volbách vytvořením předvolební koalice s KDU-ČSL, tato koalice však nakonec zanikla předčasně.

Vedení hnutí při pietním aktu na Národní třídě v roce 2017. Zleva Vít Rakušan, tehdejší předseda Starostů Petr Gazdík a Jan Farský

Před volbami do Poslanecké sněmovny 2017 Starostové změnili logo a poprvé kandidovali samostatně, celostátním lídrem pro volby se stal poslanec Jan Farský.[10] Navzdory volebním průzkumům, které hnutí předpovídali výsledek nižší než je potřebných 5%, Starostové nakonec pětiprocentní hranici překročili a získali 6 mandátů. Po volbách odešli do opozice.

V roce 2018 hnutí STAN výrazně uspělo v komunálních (nejvíce zvolených zastupitelů mezi politickými stranami) i senátních volbách (2. místo za ODS).[11] Po vstupu dalších senátorů se v říjnu 2018 stal senátní klub Starostové a nezávislí nejsilnějším klubem v horní komoře Parlamentu.[12] Od dubna 2019 stojí v čele hnutí poslanec a bývalý starosta Kolína a učitel Vít Rakušan, prvním místopředsedou je poslanec, advokát a bývalý starosta Semil Jan Farský.[13]

Kampaň Starostů v roce 2020

Úspěch Starostové zaznamenali i v krajských volbách 2020, kdy zvítězili ve Středočeském a v Libereckém kraji a při povolebních vyjednáváních získali čtyři hejtmanské posty. Hnutí STAN zvítězilo i ve druhém kole senátních voleb, následně získalo (po odchodu senátorů z TOP 09) druhý nejsilnější senátní klub. Následně začalo hnutí vyjednávat o koalici pro sněmovní volby v roce 2021.

Volební koalice s Pirátskou stranou a vláda Petra Fialy (od roku 2021)[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Piráti a Starostové.

V říjnu 2020 oznámilo hnutí Starostové a nezávislí zájem o vytvoření koalice dvou rovnoprávných partnerů s Českou pirátskou stranou pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2021 pod názvem Piráti a Starostové.[14] V listopadu odsouhlasili Piráti ve stranickém hlasování vyjednávání o jednorázové volební koalici se STAN.[15] Lídrem koalice Piráti + STAN do sněmovních voleb se v prosinci 2020 stal předseda Pirátů Ivan Bartoš, vicelídrem předseda STANu Vít Rakušan.[16] Volební koalici se STAN schválila Pirátská strana hlasováním v lednu 2021.[17]

Vedení koalice Piráti a Starostové v květnu 2021: Vít Rakušan (vlevo) a Ivan Bartoš (vpravo)

Na jaře 2021 byla koalice v pozici favorita voleb, postupně začala tato podpora ze strany veřejnosti klesat, a to především vlivem masivní dezinformační kampaně proti Pirátům, zejména ze strany premiéra Babiše. Heslem kampaně bylo Vraťme zemi budoucnost a Energie a zkušenost. V samotných volbách získala koalice obou stran 15,6 % hlasů a 37 poslaneckých mandátů.[18] Pirátům z toho připadly 4 mandáty, zatímco hnutí STAN jich obdrželo 33. Tento výsledek vznikl především vlivem tzv. kroužkování, neboť kroužkující voliči výrazně preferovali kandidáty z řad Starostů.[19] Starostové tak získali zdaleka nejvyšší počet poslanců ve své historii, jejich lídr, Vít Rakušan, rovněž získal celostátně nejvíce preferenčních hlasů, přeskočil tak dosavadního premiéra Babiše i zástupce vítězné koalice. Po volbách začali Starostové spolu s Piráty vyjednávat o vládě s vítěznou koalicí SPOLU. Koaliční smlouva byla zástupci pětikoalice podepsána 8. listopadu.

Vláda Petra Fialy[editovat | editovat zdroj]

Dne 17. prosince 2021 byla jmenovaná vláda Petra Fialy. Hnutí STAN v ní obsadilo čtyři resorty, včetně postu 1. místopředsedy vlády.

Portfej Ministr/člen vlády Nástup do úřadu Odchod z úřadu
První místopředseda vlády

Ministr vnitra

Vít Rakušan 17. prosince 2021
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík 17. prosince 2021
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela 17. prosince 2021
Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek 17. prosince 2021

Program a hlavní politická témata[editovat | editovat zdroj]

K základním prioritám hnutí patří odpovědné hospodaření, kvalitní vzdělávací systém, péče o životní prostředí a zachování kulturního dědictví. Investice do vzdělání je zárukou budoucí prosperity, jež však musí být založena na zásadě šetrnosti (v nakládání s financemi, energetickými zdroji, ale i obezřetnými krajinnými zásahy).

Program se dá jinými slovy chápat tak, že hnutí podporuje princip subsidiarity, chce tedy, aby o věcech s místním dopadem rozhodovaly místní samosprávy, pokud je to efektivní. Dále se zasazuje o celkovou decentralizaci moci, omezení byrokracie, potírání korupce a zneužívání moci. Podporuje také evropskou integraci, kvalitní vzdělávací systém a investice do vědy. V otázkách ekonomiky státu se zasazuje o tržní principy s nezbytným sociálním akcentem a nedotknutelnost soukromého vlastnictví. V neposlední řadě dbá na ochranu životního prostředí.

Rozpočtové určení daní[editovat | editovat zdroj]

Novela zákona o rozpočtovém určení daní (RUD), kterou STAN prosadili v parlamentu, jinak přerozdělila sdílené daně mezi konkrétní obce a města. Díky novele obce a města získaly více peněz do svých rozpočtů. Důvodem k prosazení novely byl ten, že rozdíl v příjmech na hlavu občana menší obce ve srovnání s Prahou byl ještě v roce 2006 6,5násobný. V roce 2012 novelu schválil parlament, která začala platit od začátku roku 2013. Výsledkem bylo snížení rozdílu příjmů obcí s Prahou na 3,2 násobek, reálně pak obce a města získaly do svých rozpočtů 12 miliard korun ročně.

Díky novele si ve svém rozpočtu polepšila i Praha a získala tak přes 600 000 korun za 1 rok.[20]

Domovské právo[editovat | editovat zdroj]

Hnutí tvrdí, že o sociální podpoře pro lidi v nouzi by se nemělo rozhodovat na centrálních úřadech, ale v obci, kde daný člověk žije. Lidé v obci se lépe znají a vědí, kdo si sociální dávky zaslouží, a kdo ne.

Pokud by měl člověk podle zákona na sociální dávky nárok, rozhodovala by o jejich výši obec na základě znalosti jeho majetkových poměrů. Tedy nikoliv státní úřady, které rozhodují dnes a které sídlí daleko od místa, kde problém konkrétního člověka vznikl. Současně by také obec mohla rozhodnout, zda poskytne další pomoc nad rámec podpory státu – třeba sociální bydlení. Podle hnutí by některým lidem jistě bylo nepříjemné žádat o podporu někde, kde sousedé vědí, že dotyčný má majetku dost.

Občan by získal právo na nerušený pobyt a obec zase peníze z rozpočtu, které by jí umožnily rozvíjet potřebné životní podmínky. Týkalo by se to například míst ve školkách či domovech s pečovatelskou službou, na které by člověk v domovské obci měl právo.

Institut domovského práva vznikl v rakouském císařství v roce 1849 a fungoval až do roku 1949. Dával lidem právo zdržovat se v domovské obci, každý musel mít jednu. Pokud člověk zchudl nebo byl ve složité situaci, musela se o něj obec postarat. Domovskou příslušnost lidé získali narozením v obci, sňatkem či přikázáním (v případě státních zaměstnanců, duchovních a podobně). Získat domovské právo bylo také možné rozhodnutím zastupitelstva, nebo pokud zastupitelé mlčky trpěli, aby člověk v obci pobýval čtyři roky.[21]

Princip subsidiarity[editovat | editovat zdroj]

Téma subsidiarity (rozhodování na nejnižší možné úrovni, pokud je to efektivní) je pro STAN velmi důležité. Vzhledem ke členství v Evropské unii je podle hnutí nutné zachovat práva místních samospráv a nepřesouvat je na centrální úroveň, pokud je to efektivnější.

Vedení a osobnosti hnutí[editovat | editovat zdroj]

Historie předsedů a místopředsedů[editovat | editovat zdroj]

Předsedové hnutí
Petr Gazdík, předseda hnutí v letech 2009–2014 a 2016–2019
Petr Gazdík, předseda hnutí v letech 2009–2014 a 2016–2019
Martin Půta, předseda hnutí v letech 2014–2016
Martin Půta, předseda hnutí v letech 2014–2016
Vít Rakušan, předseda hnutí od roku 2019
Vít Rakušan, předseda hnutí od roku 2019
Předseda hnutí Vít Rakušan s prvním místopředsedou Janem Farským

Předsednictvo[editovat | editovat zdroj]

Na XI. republikovém sněmu Starostů a nezávislých v Praze dne 31. srpna 2021 bylo zvoleno následující předsednictvo hnutí:[22]

Hlavní kancelář[editovat | editovat zdroj]

  • ředitelka: Veronika Vendlová (leden 2009 – březen 2014)
  • ředitelka: Lucie Krejčová (srpen 2014)
  • tiskový mluvčí hnutí: Karel Kreml (červenec 2014 – červen 2018)
  • tiskový mluvčí hnutí: Tomáš Pergl (červen 2018)
  • mediální analytik: Jan Němec (leden 2015)

Krajští předsedové a tajemníci při hlavní kanceláři[editovat | editovat zdroj]

kraj předseda tajemník/tajemnice
Hlavní město Praha Petr Hlubuček Vlasta Urbánková
Středočeský kraj Věslav Michalik Eva Maříková
Liberecký kraj (SLK) Martin Půta Kateřina Knopová
Ústecký kraj Milan Šťovíček Kateřina Nováková
Karlovarský kraj Robert Pisár Jiří Duchek
Plzeňský kraj Pavel Čížek Václav Cinádr
Jihočeský kraj Jaroslav Havel Michal Novák
Královéhradecký kraj Josef Horáček Miroslav Sazeček
Pardubický kraj Oldřich Koblížek Jana Rosenbergerová
Kraj Vysočina Lukáš Vlček Pavel Hájek
Jihomoravský kraj Radomír Pavlíček Jakub Krainer
Olomoucký kraj Jana Přecechtělová Yveta Sommerová
Zlínský kraj Petr Gazdík Aleš Durďák
Moravskoslezský kraj Jiří Jureček Ladislav Honusek

Poslanecký klub Starostové a nezávislí[editovat | editovat zdroj]

Vedení poslaneckého klubu
Další členové poslaneckého klubu


Senátorský klub Starostové a nezávislí[editovat | editovat zdroj]

Předseda senátorského klubu Petr Holeček
Vedení senátorského klubu
  • Petr Holeček, předseda klubu, zvolen za STAN
    • Jiří Vosecký, 1. místopředseda klubu, zvolen za SLK a STAN
    • Mikuláš Bek, 2. místopředseda klubu, ministr pro evropské záležitosti, zvolen za TOP 09, ODS, Zelení a STAN
Další členové senátorského klubu

Počtem 19 členů se senátorský klub Starostů a nezávislých stal v dubnu 2019 nejpočetnějším klubem v horní parlamentní komoře.[24]

Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]

Výsledky TOP 09 s podporou STAN ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010
Výsledky TOP 09 s podporou STAN ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013
Výsledky STAN ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017
Výsledky koalice Piráti a Starostové ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021

Volby do Poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

V roce 2010 kandidovali členové STAN, kteří dříve kandidovali ve zrušených podzimních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2009 na kandidátce TOP 09, na níž bylo zvoleno 9 registrovaných příznivců nebo členů hnutí za poslance v rámci TOP 09, a to Josef Cogan, Petr Gazdík, Stanislav Polčák, Václav Horáček, Jan Farský, Ludmila Bubeníková, Jiří Besser, Alena Hanáková a Luděk Jeništa. Toho po zvolení do Senátu vystřídal Petr Holeček, starosta Kralup nad Vltavou. Petr Gazdík pak byl zvolen předsedou poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové, který sdružoval 41 poslanců. Řady doplnil v květnu 2013 pan poslanec Milan Šťovíček.

V předčasných volbách v roce 2013 kandidovali zástupci STAN opět na kandidátce TOP 09, která získala celkem 11,99 % platných hlasů a 26 poslaneckých mandátů. Z členů STANu získali mandát Petr Gazdík, který byl zvolen místopředsedou Poslanecké sněmovny, Věra Kovářová a Stanislav Polčák. Zvolen byl také Jan Farský, člen SLK.

Protože byl v roce 2014 zvolen Stanislav Polčák do Evropského parlamentu, mandátu poslance národního parlamentu se vzdal, mandát poslance připadl Martinu Plíškovi z TOP 09.

V roce 2017 kandidoval STAN po neúspěšném pokusu o spolupráci s KDU-ČSL poprvé jako samostatný subjekt, ovšem s podporou řady dalších subjektů, např. SLK, SNK ED, a řady nezávislých kandidátů. STAN nakonec těsným výsledkem uspěl a překonal uzavírací klauzuli se ziskem 5,18 % (262 157 hlasů). Starostové získali 6 mandátů: Jan Farský (Praha), Petr Gazdík (Zlínský kraj), Jana Krutáková (Jihomoravský kraj), Vít Rakušan a Věra Kovářová (oba Středočeský kraj), Martin Půta (Liberecký kraj). Martin Půta se 24. 11. 2017 vzdal poslaneckého mandátu a byl tak 29. 11. 2017 nahrazen Petrem Pávkem (Liberecký kraj).

Ve volbách v říjnu 2021 kandidovalo hnutí STAN v koalici s Českou pirátskou stranou a tradičně rovněž s podporou Starostů pro Liberecký kraj. Koalice získala 15,62% hlasů, vlivem preferenčního hlasování se do Poslanecké sněmovny dostalo 33 kandidátů hnutí STAN a pouze 4 Piráti. Poslanecký klub Starostů a nezávislích se po volbách stal třetím nejsilnějším poslaneckým klubem ve sněmovně. Kandidátka Pirátů a Starostů drtivě zvítězila v hlasování zahraničních voličů, kde získala přes 50% všech hlasů. V České republice byla koalice nejúspěšnější v Praze, v Libereckém kraji a ve Středočeském kraji.

Volby Počet hlasů Změna Hlasy v % Změna Počet mandátů Změna
2010 Na kandidátce TOP 09 zvoleno za hnutí STAN: 9, z toho členů: 3
2013 Na kandidátce TOP 09 zvoleno členů hnutí STAN: 3
2017 262 157 5,18 6
2021 V koalici s Piráty 33 27

Volby do Senátu[editovat | editovat zdroj]

V roce 2014 uspěl dosavadní starosta Krásné Lípy Zbyněk Linhart (navržený STAN, 1. kolo 33,34 % hlasů, 2. kolo 71,43 % hlasů) zvítězil nad Jaroslavem Sykáčkem. Dále uspěl dosavadní starosta Okrouhlé na Českolipsku Jiří Vosecký (navržený SLK, 1. kolo 20,14 % hlasů, 2. kolo 59,32 % hlasů, zvítězil nad Karlem Kapounem). Oba senátoři se přidali do senátorského klubu Starostové a nezávislí.

V roce 2016 postoupili do druhého kola senátních voleb

Z toho ve druhém kole byli zvoleni za senátory Jan Horník (Karlovy Vary), Petr Holeček (Mělník), Michael Canov (Liberec), Tomáš Czernin (Jičín) a Jiří Růžička (Praha 6).

V roce 2018 byl nejprve v doplňovacích volbách v lednu zvolen v předčasných volbách na Trutnovsku za STAN Jan Sobotka.[25] V řádných volbách bylo zvoleno 5 senátorů, které STAN nominoval: Miroslav Balatka (Sokolov), Zdeněk Hraba (Benešov), Hana Žáková (Třebíč), Mikuláš Bek (Brno-město) a už v 1. kole Jiří Drahoš (Praha 4). Uspěl také koaliční kandidát TOP 09 Herbert Pavera (Opava) a mandát obhájil člen senátorského klubu Leopold Sulovský (Ostrava-město) z hnutí Ostravak.[26]

V roce 2019 byl v doplňovacích volbách zvolen do Senátu zvolen David Smoljak v obvodu Praha 9. Senátorský klub Starostů a nezávislých se tak stal nejsilnější v horní komoře.[27]

V roce 2020 vyhráli Starostové a nezávislí senátní volby, když získali 11 mandátů (7 nových senátorů, všichni 4 dosavadní obhájili).[28] Po odchodu 2 senátorů zvolených za TOP 09 má senátorský klub Starostové a nezávislí 24 členů a je druhým nejsilnějším klubem.[29]

Volby do Evropského parlamentu[editovat | editovat zdroj]

V roce 2009 kandidovali Starostové a nezávislí spolu s Alternativou, což byla koalice stran ANeO, Demokracie, Klub angažovaných nestraníků, Nezávislí starostové, Strana práce, Strana pro otevřenou společnost a US-DEU. Z voleb do Evropského parlamentu vyšli se ziskem 2,29 % a nezískali tak žádný mandát.

V roce 2014 kandidovali zástupci STAN v koalici s TOP 09 a získali 15,95 %, tedy druhý nejvyšší počet hlasů. Ze 4 zvolených europoslanců byl zástupcem STAN jediný a sice místopředseda hnutí Stanislav Polčák.

V roce 2019 kandidovali Starostové opět v koalici s TOP 09. Koalice získala 11,7% a hnutí STAN obhájilo mandát Stanislava Polčáka.

Volby do zastupitelstev krajů[editovat | editovat zdroj]

V roce 2008 kandidoval předchůdce STAN s názvem Nezávislí starostové pro kraj a to pouze v některých krajích (Středočeský, Pardubický, Olomoucký). Subjekt byl úspěšný pouze ve Středočeském kraji, kde získal 4 mandáty.

V roce 2012 kandidovali zástupci STAN spolu s TOP 09 ve všech krajích. Koalice jako celek získala 6,63% hlasů a 44 mandátů, z toho 25 mandátů získali kandidáti navržení STAN a 19 navržení TOP 09.

V roce 2016 získal STAN se svými partnerskými uskupeními 9,90% hlasů. Kandidátky STAN a partnerů získaly v těchto krajských volbách dohromady 74 mandátů.[30]

V roce 2020 získal STAN jako samostatná strana 40 mandátů (7 v Ústeckém, 6 ve Zlínském, 5 v Jihočeském, 4 v Pardubickém a 18 ve Středočeském kraji, kde volby vyhráli), v uskupeních spolu s partnery získali dalších 53 mandátů.[31] Strana disponuje čtyřmi hejtmany, a to Martinem Půtou, Petrou Peckovou, Petrem Kulhánkem a Josefem Suchánkem.

Volby do zastupitelstev obcí[editovat | editovat zdroj]

V roce 2010 kandidovali zástupci STAN společně se zástupci TOP 09, VPM, HOPB, NK, Sdružení S.cz, SLK a rovněž SZ a US-DEU. Tyto strany, hnutí a sdružení společně získaly celkem 2483 mandátů z toho STAN samostatně 1240 a 1243 v rámci spolupráce.[32]

V roce 2014 získali STAN celkem 3073 mandátů (Starostové a nezávislí 1324 mandátů; Sdružení STAN + nezávislí kandidáti 1749 mandátů), tedy více než v při posledních volbách, a obsadili tak třetí příčku v pořadí stran ve volbách.[33] Největší úspěchy měli ve Zlíně (32% hlasů) a v Kolíně (64% hlasů). Poprvé se dostali i do zastupitelstva hlavního města Prahy se dvěma kandidáty: Janou Plamínkovou a Milošem Růžičkou, kteří kandidovali jako součást trojkoalice STAN, Zelených a KDU-ČSL.

V roce 2018 získal STAN celkem 3808 mandátů (Starostové a nezávislí 1584 mandátů; Sdružení STAN + nezávislí kandidáti 2224 mandátů), opět více než při posledních komunálních volbách, a nejvíce mandátů mezi politickými stranami a hnutími.[34]

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Rada hlavního města Prahy, do které byli 15. listopadu 2018 zvoleni čtyři zástupci za Spojené síly pro Prahu (koalice STAN a TOP 09), byla obviněna opozicí z falšování výsledku tajného hlasování o rekonstrukci Libeňského mostu za půl miliardy korun, jež proběhlo na zasedání rady 29. dubna 2019. Podle předsedkyně klubu ODS Alexandry Udženije „Celá situace vypadá jako úmyslné falšování zápisu z úředního jednání.“ Podle Novinek.cz „Jak kdo hlasoval, je velmi důležité pro případné budoucí možné policejní stíhání... Pokud totiž nebude zřejmé, kdo přesně se hlasování zdržel, není možné ani zjistit, kdo byl pro, a policie nebude moci hnát případně radní k odpovědnosti za jejich rozhodnutí.“[35]

Premiér Andrej Babiš v březnu 2021 kritizoval hnutí STAN za to, že prý „řeší jen příjmy pro starosty“.[36]

Po vítězství ve volbách v roce 2021 poslali dárci na účet STAN přes tři miliony korun. Některé finanční dary přicházejí od subjektů, které ovládají firmy z Kypru. Hnutí STAN kritiku odmítlo s tím, že všechny dary jsou transparentní a všechny firmy, které je poslaly, platí daně v České republice. Vít Rakušan se zároveň ohradil proti tomu, že by hnutí za dary nabízelo jakoukoliv protislužbu.[37][38][39] Následně bylo zjištěno, že jeden z podnikatelů, kteří zaslali hnutí příspěvek, je trestně stíhán. Na to hnutí STAN reagovalo navrácením všech darů firem, které mu přišli po volbách (celkem tak hnutí vrátilo více než tři miliony korun). Zástupci hnutí zdůraznili, že všechny dary byly přijaty v souladu se zákonem a k navrácení peněz přistoupili proto, aby neohrozili důvěru v hnutí a ve vládu. Hnutí na tuto kauzu reagovalo rovněž ukončením příjmání darů od právnických osob, k tomuto kroku přistoupilo jako první politické uskupení v Česku.[40]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Zahrnuje 2 senátory za Starosty pro Liberecký kraj.
  2. Stanislav Polčák zvolený na koaliční kandidátce STAN a TOP 09.
  3. Zahrnuje 22 zastupitelů za Starosty pro Liberecký kraj.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. https://www.i-star.cz/2019/01/31/stan-zaklada-vlastni-think-tank/
  2. TABLE-Czech billionaire's ANO party wins big in election [online]. 21 October 2017 [cit. 2017-10-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Czechia - Parties [online]. Europe Elects [cit. 2020-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. PROCHÁZKOVÁ, Andrea. Loučení s pravicí?. Respekt.cz [online]. Respekt, 2019-02-10 [cit. 2020-10-20]. Dostupné online. 
  5. https://www.novinky.cz/domaci/clanek/stare-strany-ztraceji-tisice-clenu-netahnou-uz-ani-hnuti-40394610
  6. Evropské volby "STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ - VAŠE ALTERNATIVA" Volby do Evropského parlamentu 2009. www.starostove-alternativa.cz [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  7. Srznam Zprávy [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  8. LAUDER, Silvie. Nová bašta ve druhé komoře. Respekt.cz [online]. Respekt [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  9. TVRDOŇ, Jan. Kde berou hlasy Starostové a kam utíkají zklamaní voliči ANO? Vysvětlujeme překvapivá data agentury Kantar. DenikN.cz [online]. Deník N, 2021-03-15 [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  10. STAN vede do voleb Farský, s novým logem připomínajícím Windows. iDNES.cz [online]. 2017-07-27 [cit. 2017-10-18]. Dostupné online. 
  11. ODS a STAN triumfují ve volbách do Senátu, pro vládní strany je to fiasko. iDNES.cz [online]. 2018-10-13 [cit. 2018-10-15]. Dostupné online. 
  12. Drahoš a Hilšer v Senátu posílí klub Starostů a nezávislých. ČT24.cz. Česká televize. Dostupné online [cit. 2018-10-18]. 
  13. STAN cílí na krajské volby, chce v nich vyhrát, avizoval končící Gazdík i jeho možný nástupce Rakušan. ČT24.cz [online]. Česká televize [cit. 2019-04-13]. Dostupné online. 
  14. STAN bude jednat o koalici pro sněmovní volby výhradně s Piráty. ČT24, [1], 8. října 2020.
  15. Spojování opozice pokračuje. Piráti kývli na jednání se Starosty o předvolební koalici. Deník N, [2], 23. listopadu 2020.
  16. Lídrem koalice Pirátů a STAN má být Ivan Bartoš. ČT24, [3], 14. prosince 2020.
  17. RAMBOUSKOVÁ, Michaela, ČTK: Piráti půjdou do sněmovních voleb se Starosty. Chceme vyhrát, řekl Bartoš. Seznam Zprávy, [4], 12. ledna 2021.
  18. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Aktuálně.cz, [5], 10. října 2021.
  19. SURMANOVÁ, Kateřina: ANO poprvé ochutnalo prohru, Piráty zaskočila volební anomálie a ve sněmovně skončila tradiční levice. Lidovky.cz, [6], 9. října 2021, 20.25 hod.
  20. Archivovaná kopie. www.starostove-nezavisli.cz [online]. [cit. 2015-01-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-13. 
  21. https://www.starostove-nezavisli.cz/info-a-media/vystupy-z-medii/o-socialnich-davkach-rozhodne-obec-tam-dobre-vedi-jaky-ma-kdo-majetek.html
  22. Hnutí STAN si zvolilo nové vedení, Vít Rakušan obhájil post předsedy na další dva roky [online]. Starostové a nezávislí, 2021-08-31 [cit. 2021-09-06]. Dostupné online. 
  23. Novým senátorem za Prahu 9 je David Smoljak, STAN bude mít největší klub, iDNES, 13.4.2019
  24. Senátorem zvolen Smoljak, STAN je díky němu v Senátu nejsilnější, České noviny 13.4.2019
  25. Výsledky hlasování. Volby.cz [online]. [cit. 2018-10-15]. Dostupné online. 
  26. Volby do Senátu Parlamentu ČR. volby.cz [online]. [cit. 2018-10-15]. Dostupné online. 
  27. Senátorem zvolen Smoljak, STAN je díky němu v Senátu nejsilnější | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. ČTK [cit. 2019-11-05]. Dostupné online. 
  28. Hlasy jsou sečteny. Vítězem senátních voleb je STAN - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2020-10-30]. Dostupné online. 
  29. TOP 09 se odtrhla od STAN. Trik má zachovat Vystrčila v čele Senátu - Echo24.cz. Echo24 [online]. 2020-10-13 [cit. 2020-10-30]. Dostupné online. 
  30. https://www.starostove-nezavisli.cz/volby/vysledky-voleb
  31. Volby 2020 - Krajské a senátní volby 2020. iDNES.cz [online]. [cit. 2020-10-07]. Dostupné online. 
  32. Z toho ve spolupráci s jinými subjekty: Sdružení "STAN", NK: 1 096, Sdružení SZ, US-DEU, "STAN", TOP 09, NK: 3, Sdružení TOP 09, "STAN", NK: 5, Sdružení TOP 09, "STAN", NK: 15, Sdružení S.cz, "STAN", NK: 15, Koalice "STAN" a TOP 09: 24, Koalice VPM a "STAN": 11, Starostové pro Liberecký kraj: 74 Zdroj: https://volby.cz/pls/kv2010/kv1211?xjazyk=CZ&xid=0&xv=1&xdz=7&xnumnuts=0&xstat=1&xvyber=1
  33. Novinky.cz. Volby do zastupitelstev obcí 2014 [online]. Novinky.cz, 2014 [cit. 2015-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-02. 
  34. Komunální volby 2018 - Výsledky, kandidáti, zpravodajství - iDNES.cz. iDNES.cz [online]. [cit. 2018-10-15]. Dostupné online. 
  35. Strach opět zvítězil? Vedení Prahy podezřelé z falšování. Novinky.cz [online]. 31. května 2019. Dostupné online. 
  36. PRIMA, F. T. V. Piráti chtějí v Česku ty migranty a STAN řeší jen příjmy pro starosty, prohlašuje Babiš. cnn.iprima.cz [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  37. Okamura vyzval hnutí STAN k vysvětlení podivných peněžitých darů z Kypru. iDNES.cz [online]. 15. prosince 2021. Dostupné online. 
  38. Podnikatelé posílají STAN statisíce, i přes Kypr. Rakušan odmítá, že by si kupovali vliv. CNN Prima News [online]. 15. prosince 2021. Dostupné online. 
  39. NEZÁVISLÍ, Starostové a. Sponzorské dary pro hnutí STAN pocházejí výhradně od firem s dohledatelnou vlastnickou strukturou, které sídlí v ČR, legálně zde podnikají a odvádějí daně. Starostové a nezávislí [online]. [cit. 2021-12-21]. Dostupné online. 
  40. Nejsme žádní zloději, zlobí se Rakušan. STAN vrátí sporné dary - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2022-01-19]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]