Starostové a nezávislí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ
Zkratka STAN
Datum založení 19. srpna 2004
Předseda Petr Gazdík
Petr Gazdík
1. místopředseda Vít Rakušan
Sídlo Malostranské nám. 266/5
118 00 Praha 1
Ideologie subsidiarita/decentralizace
Pro-evropanismus
Politická pozice středstředopravice
Politická skupina EP Evropská lidová strana
Stranické noviny STANoviny
Počet členů 1469 (19.10.2016)
Barvy zelená, modrá, červená, žlutá
Volební výsledek 5,18 % (PSP ČR 2017)
Zisk mandátů ve volbách
Sněmovna2017
6 / 200
Senát
10 / 81
[p 1]
Evropský parlament2014
1 / 21
[p 2]
Zastupitelstva krajů2016
38 / 675
[p 3]
Zastupitelstva obcí2014
3073 / 62121
Oficiální web
www.starostove-nezavisli.cz

Starostové a nezávislí (STAN) je české politické hnutí, zaměřené především na komunální politiku na úrovni obcí a krajů. Své zástupce má ale i v Poslanecké sněmovně, Senátu a Evropském parlamentu. V čele hnutí stojí od dubna 2016 Petr Gazdík.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hnutí vzniklo transformací v roce 2009 z hnutí Nezávislí starostové pro kraj (NSK), které bylo založeno v roce 2004. Na rozdíl od NSK, které působilo především ve Zlínském kraji, hnutí Starostové a nezávislí má celostátní charakter.

Prvním předsedou STAN byl od roku 2009 Petr Gazdík a prvním místopředsedou Stanislav Polčák, za kterých byla uzavřena dohoda s TOP 09 na všech úrovních politiky. Petr Gazdík se stal předsedou poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů.

V roce 2013 byla uzavřena nová dohoda, která fakticky omezila spolupráci obou politických uskupení pouze na parlamentní úrovni, tedy v Poslanecké sněmovně a Senátu.

Od března 2014 se stal novým předsedou STAN liberecký hejtman Martin Půta a prvním místopředsedou Petr Gazdík. Stanislav Polčák se stal místopředsedou. Ve stejném roce STAN a TOP 09 kandidovali do Evropského parlamentu společně a získali 15,95 % hlasů, což jsou 4 mandáty. Jedním z nově zvolených europoslanců byl i místopředseda hnutí Stanislav Polčák.

V čele hnutí stojí od dubna 2016 Petr Gazdík, který vedl hnutí do krajských a senátních voleb.

V roce 2017 změnili logo a poprvé kandidují samostatně[1] do Poslanecké sněmovny, celostátním lídrem pro volby se stal poslanec Jan Farský. Získali 6 mandátů.

Program[editovat | editovat zdroj]

K základním prioritám hnutí patří odpovědné hospodaření, kvalitní vzdělávací systém, péče o životní prostředí a zachování kulturního dědictví. Investice do vzdělání je zárukou budoucí prosperity, jež však musí být založena na zásadě šetrnosti (v nakládání s financemi, energetickými zdroji, ale i obezřetnými krajinnými zásahy).

Program se dá jinými slovy chápat tak, že hnutí podporuje princip subsidiarity, chce tedy, aby o věcech s místním dopadem rozhodovaly místní samosprávy, pokud je to efektivní. Dále se zasazuje o celkovou decentralizaci moci, omezení byrokracie, potírání korupce a zneužívání moci. Podporuje také evropskou integraci, kvalitní vzdělávací systém a investice do vědy. V otázkách ekonomiky státu se zasazuje o tržní principy s nezbytným sociálním akcentem a nedotknutelnost soukromého vlastnictví. V neposlední řadě dbá na ochranu životního prostředí.

Hodnotové desatero[editovat | editovat zdroj]

1. Základy Evropy a našeho státu

STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ (STAN) jsou politickým hnutím, které ve svých programových dokumentech vychází z kořenů judaisticko-křesťanské morálky Evropy, plně se hlásí k ideálům evropské otevřenosti, humanismu a mravnosti, čerpající z odkazu vzniku samostatného státu, založeného na rovnosti mužů, žen a příležitostí. Vyznáváme sekularizovaný stát, v němž platí svoboda vyznání, a zároveň žádné náboženství ani církev nemá podíl na státní moci.

2. Svobodný člověk a svobodná společnost

Základní hodnotou pro nás představuje svobodný člověk a občanská společnost. Věříme proto ve společenské uspořádání, v němž veřejná moc reguluje náš každodenní život a svobodu v nezbytně nutné míře. Lidský život a svoboda jsou hodny nejvyšší ochrany. Svoboda výchovy, vzdělávání, vědy, univerzit a lidského myšlení obecně tvoří základy svobodné evropské společnosti. Lidská práva a svobody jsou klíčovou součástí našeho ústavního pořádku.

3. Pevné mezinárodní ukotvení

Hnutí přispívá zajištění důstojného a respektovaného místa České republiky ve světě a k posilování spolupráce členských států Evropské unie. Jen pevná opora v euro-atlantické spojenectví zajistí mírovou a svobodnou budoucnost naší země. Budoucnost Evropy se musí opírat o zodpovědnost členských států EU, jejich spolupráci a solidaritu a vycházet z výrazného ztotožnění občanů jednotlivých zemí se zásadními kroky Evropské unie.

4. Decentralizace státu a samospráva

Cílem činnosti hnutí STAN je vytvoření fungujícího státu, vznikajícího zezdola, jenž se opírá o rozvinutou místní a regionální samosprávu. Svoboda člověka plyne i z jeho práva podílet se na spolurozhodování v rámci demokratického způsobu vlády. Svobodná obec je pro nás pilíř státu, v níž se rozvíjí mezilidské vztahy, sounáležitost a ochrana tradic.

5. Individuální odpovědnost

Základní uspořádání státu má odrážet hledisko zodpovědného občana, jenž se musí o život svůj a své rodiny postarat sám. Pokud problémy, jimž čelí, však přesahují schopnosti a možnosti jeho a jeho rodiny, je povinna mu pomoci jeho obec a je-li to i nad její možnosti pak kraj (region). Teprve až v poslední řadě je povinován zakročit ve prospěch občana stát. Starostové a nezávislí proto vyznávají toto členění naší odpovědnosti za sebe sama a naše blízké:  občan/rodina l obec/kraj l stát

6. Právní stát a rovnost

Hnutí usiluje o důvěru v právní řád, zkvalitnění zákonů a vymahatelnost práva. Nelze-li právo vymoci, jsou podkopány samotné základy státu. Výkon občany svěřené státní moci je vždy podřízen principům právního státu, respektu k zákonům, kterému podléhá i stát samotný. Hnutí odmítá veškeré projevy národnostní, náboženské a rasové nesnášenlivosti a staví na zásadě rovných příležitostí, ale i povinností, jakož i odpovědnosti každého jednotlivce.

7. Ochrana vlastnictví a solidarita

Nedotknutelnost soukromého vlastnictví je klíčová pro fungování státu a svobodného trhu. Opíráme se o solidaritu společenství zodpovědných občanů pro zajištění důstojného života všech, zejména v tíživých životních situacích, přístupu ke vzdělání, ochraně zdraví, pomoci ve stáří.

8. Šetrnost

V přístupu ke zdrojům, ať přírodním či ekonomickým, se opíráme o zásadu šetrnosti s cílem předat budoucím generacím příznivé životní prostředí. Prosazujeme vyrovnané hospodaření s veřejnými prostředky a v oblasti administrativy potírání zbytečné byrokracie.

9. Služba občanům

Hnutí pojímá výkon veřejných funkcí jako službu občanům při uplatňování demokratických pravidel vládnutí. Prosazujeme průhlednost veřejného života, informovanost občanů, potírání korupce a zneužívání moci. Na veřejné funkce budeme prosazovat sebevědomé občany, kteří dokáží převzít zodpovědnost za sebe, svou rodinu, zaměstnance či společnost.

10. Spojovat, ne rozdělovat

Je naší povinností pojmenovávat i tíživé společenské problémy bez příkras, s důvěrou v rozum a odpovědnost občanů. Náš přístup k výkonu svěřených funkcí je spojovat, ne rozdělovat. Při spolupráci s programově blízkými partnery, ale i ve sporech s protivníky vždy ctíme svobodnou politickou soutěž.

Hlavní politická témata hnutí[editovat | editovat zdroj]

Rozpočtové určení daní[editovat | editovat zdroj]

Novela zákona o rozpočtovém určení daní (RUD), kterou STAN prosadili v parlamentu, jinak přerozdělila sdílené daně mezi konkrétní obce a města. Díky novele obce a města získaly více peněz do svých rozpočtů. Důvodem k prosazení novely byl ten, že rozdíl v příjmech na hlavu občana menší obce ve srovnání s Prahou byl ještě v roce 2006 6,5násobný. V roce 2012 novelu schválil parlament, která začala platit od začátku roku 2013. Výsledkem bylo snížení rozdílu příjmů obcí s Prahou na 3,2 násobek, reálně pak obce a města získaly do svých rozpočtů 12 miliard korun ročně.

Díky novele si ve svém rozpočtu polepšila i Praha a získala tak přes 600 000 korun za 1 rok.[2]

Domovské právo[editovat | editovat zdroj]

Hnutí tvrdí, že o sociální podpoře pro lidi v nouzi by se nemělo rozhodovat na centrálních úřadech, ale v obci, kde daný člověk žije. Lidé v obci se lépe znají a vědí, kdo si sociální dávky zaslouží, a kdo ne.

Pokud by měl člověk podle zákona na sociální dávky nárok, rozhodovala by o jejich výši obec na základě znalosti jeho majetkových poměrů. Tedy nikoliv státní úřady, které rozhodují dnes a které sídlí daleko od místa, kde problém konkrétního člověka vznikl. Současně by také obec mohla rozhodnout, zda poskytne další pomoc nad rámec podpory státu – třeba sociální bydlení. Podle hnutí by některým lidem jistě bylo nepříjemné žádat o podporu někde, kde sousedé vědí, že dotyčný má majetku dost.

Občan by získal právo na nerušený pobyt a obec zase peníze z rozpočtu, které by jí umožnily rozvíjet potřebné životní podmínky. Týkalo by se to například míst ve školkách či domovech s pečovatelskou službou, na které by člověk v domovské obci měl právo.

Institut domovského práva vznikl v rakouském císařství v roce 1849 a fungoval až do roku 1949. Dával lidem právo zdržovat se v domovské obci, každý musel mít jednu. Pokud člověk zchudl nebo byl ve složité situaci, musela se o něj obec postarat. Domovskou příslušnost lidé získali narozením v obci, sňatkem či přikázáním (v případě státních zaměstnanců, duchovních a podobně). Získat domovské právo bylo také možné rozhodnutím zastupitelstva, nebo pokud zastupitelé mlčky trpěli, aby člověk v obci pobýval čtyři roky.[3]

Rozhodování na nejnižší možné úrovni, pokud je to efektivní (subsidiarita)[editovat | editovat zdroj]

Téma subsidiarity je pro STAN velmi důležité. Vzhledem ke členství v Evropské unii je podle hnutí nutné zachovat práva místních samospráv a nepřesouvat je na centrální úroveň, pokud je to efektivnější.

Historie předsedů a místopředsedů[editovat | editovat zdroj]

Předsednictvo[editovat | editovat zdroj]

Na IX. republikovém sněmu Starostů a nezávislých v Praze dne 25. března 2017 bylo zvoleno následující předsednictvo hnutí:[4]

Hlavní kancelář[editovat | editovat zdroj]

  • ředitelka: Veronika Vendlová (leden 2009 – březen 2014)
  • ředitelka: Lucie Krejčová (srpen 2014)
  • tiskový mluvčí hnutí: Karel Kreml (červenec 2014 - červen 2018)
  • tiskový mluvčí hnutí: Tomáš Pergl (červen 2018)
  • mediální analytik: Jan Němec (leden 2015)

Krajští tajemníci při hlavní kanceláři[editovat | editovat zdroj]

  • Ústecký kraj: Radek Lekner
  • Kraj Vysočina: Pavel Hájek
  • Pardubický kraj: František Mokrejš
  • Olomoucký kraj: Jana Přecechtělová
  • Královéhradecký kraj: Miroslav Sazeček
  • Zlínský kraj: Aleš Durďák
  • Jihomoravský kraj: Jakub Krainer
  • Středočeský kraj: Eva Šleichertová
  • Jihočeský kraj: Michal Novák
  • Hlavní město Praha: Vlasta Urbánková
  • Moravskoslezský kraj: Ladislav Honusek
  • Karlovarský kraj: Erich Kříž
  • Plzeňský kraj: Václav Cinádr

Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]

Výsledky TOP 09 s podporou STAN ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010
Výsledky TOP 09 s podporou STAN ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013
Výsledky STAN ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017

Volby do Poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

V roce 2010 kandidovali členové STAN, kteří dříve kandidovali ve zrušených podzimních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2009 taktéž na společné kandidátce s TOP 09, v nichž bylo zvoleno 9 registrovaných příznivců nebo členů hnutí za poslance v rámci TOP 09, a to Josef Cogan, Petr Gazdík, Stanislav Polčák, Václav Horáček, Jan Farský, Ludmila Bubeníková, Jiří Besser, Alena Hanáková a Luděk Jeništa. Toho po zvolení do Senátu vystřídal Petr Holeček, starosta Kralup nad Vltavou. Petr Gazdík pak byl zvolen předsedou poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové, který sdružoval 41 poslanců. Řady doplnil v květnu 2013 pan poslanec Milan Šťovíček.

V předčasných volbách v roce 2013 kandidovali zástupci STAN opět na společné kandidátce s TOP 09, která získala celkem 11,99 % platných hlasů a 26 poslaneckých mandátů. Z členů STANu získali mandát Petr Gazdík, který byl zvolen místopředsedou Poslanecké sněmovny, Věra Kovářová a Stanislav Polčák. Zvolen byl také Jan Farský, člen SLK.

Protože byl v roce 2014 zvolen Stanislav Polčák do Evropského parlamentu, mandátu poslance národního parlamentu se vzdal, mandát poslance připadl Martinu Plíškovi z TOP 09.

V roce 2017 kandidoval STAN po neúspěšném pokusu o spolupráci s KDU-ČSL poprvé jako samostatný subjekt, ovšem s podporou řady dalších subjektů, např. SLK, SNK ED, a řady nezávislých kandidátů. STAN nakonec těsným výsledkem uspěl a překonal uzavírací klauzuli se ziskem 5,18 % (262 157 hlasů). Starostové získali 6 mandátů - Jan Farský (Praha), Petr Gazdík (Zlínský kraj), Jana Krutáková (Jihomoravský kraj), Vít Rakušan a Věra Kovářová (oba Středočeský kraj), Martin Půta (Liberecký kraj). Martin Půta se 24. 11. 2017 vzdal poslaneckého mandátu a byl tak 29. 11. 2017 nahrazen Petrem Pávkem (Liberecký kraj).

Volby Počet hlasů Změna Hlasy v % Změna Počet mandátů Změna
2010 Na kandidátce TOP 09 zvoleno za hnutí STAN: 9, z toho členů: 3
2013 Na kandidátce TOP 09 zvoleno členů hnutí STAN: 3
2017 262 157 5,18 6

Volby do Senátu[editovat | editovat zdroj]

V roce 2014 uspěl dosavadní starosta Krásné Lípy Zbyněk Linhart (navržený STAN, 1. kolo 33,34 % hlasů, 2. kolo 71,43 % hlasů, zvítězil nad Jaroslavem Sykáčkem). Dále uspěl dosavadní starosta Okrouhlé na Českolipsku Jiří Vosecký (navržený SLK, 1. kolo 20,14 % hlasů, 2. kolo 59,32 % hlasů, zvítězil nad Karlem Kapounem). Oba senátoři se přidali do senátorského klubu Starostové a nezávislí.

V roce 2016 postoupili do druhého kola senátních voleb 3 kandidáti STAN – Jan Horník (Karlovy Vary), Petr Holeček (Mělník), Ivo Šanc (Kutná Hora), 1 kandidát SLK a STAN - Michael Canov (Liberec) a 3 kandidáti STAN a TOP 09 - Tomáš Czernin (Jičín), Jiří Holubář (Praha 10), Jiří Růžička (Praha 6). Z toho ve druhém kole byli zvoleni za senátory Jan Horník (Karlovy Vary), Petr Holeček (Mělník), Michael Canov (Liberec), Tomáš Czernin (Jičín) a Jiří Růžička (Praha 6).

Volby do Evropského parlamentu[editovat | editovat zdroj]

V roce 2009 kandidovali Starostové a nezávislí spolu s Alternativou, což byla koalice stran ANeO, Demokracie, Klub angažovaných nestraníků, Nezávislí starostové, Strana práce, Strana pro otevřenou společnost a US-DEU. Z voleb do Evropského parlamentu vyšli se ziskem 2,29 % a nezískali tak žádný mandát.

V roce 2014 kandidovali zástupci STAN v koalici s TOP 09 a získali 15,95 %, tedy druhý nejvyšší počet hlasů. Ze 4 zvolených europoslanců byl zástupcem STAN jediný a sice místopředseda hnutí Stanislav Polčák.

Volby do zastupitelstev krajů[editovat | editovat zdroj]

V roce 2008 kandidoval předchůdce STAN s názvem Nezávislí starostové pro kraj a to pouze v některých krajích (Středočeský, Pardubický, Olomoucký). Subjekt byl úspěšný pouze ve Středočeském kraji, kde získal 4 mandáty.

V roce 2012 kandidovali zástupci STAN spolu s TOP 09 ve všech krajích. Koalice jako celek získala 6,63 % hlasů a 44 mandátů, z toho 25 mandátů získali kandidáti navržení STAN a 19 navržení TOP 09.

V roce 2016 získal STAN se svými partnerskými uskupeními 9,90 % hlasů. Kandidátky STAN a partnerů získaly v těchto krajských volbách dohromady 74 mandátů.[5]

Volby Hlasy v % Změna Počet mandátů Změna Poznámky
2008 1,22 % 4 jako Nezávislí starostové pro kraj
2012 6,63 % 5,41 % 44 40 spolupráce s TOP 09
2016 9,90 % 3,27 % 74 30 spolupráce s dalšími subjekty

Volby do zastupitelstev obcí[editovat | editovat zdroj]

V roce 2010 kandidovali zástupci STAN společně se zástupci TOP 09, VPM, HOPB, NK, Sdružení S.cz, SLK a rovněž SZ a US-DEU. Tyto strany, hnutí a sdružení společně získaly celkem 2483 mandátů z toho STAN samostatně 1240 a 1243 v rámci spolupráce.[6]

V roce 2014 získali STAN celkem 3073 mandátů (Starostové a nezávislí 1324 mandátů; Sdružení STAN + nezávislí kandidáti 1749 mandátů), tedy více než v při posledních volbách, a obsadili tak třetí příčku v pořadí stran ve volbách.[7] Největší úspěchy měli ve Zlíně (32 % hlasů) a v Kolíně (64 % hlasů). Poprvé se dostali i do zastupitelstva hlavního města Prahy se dvěma kandidáty - Janou Plamínkovou a Milošem Růžičkou, kteří kandidovali jako součást trojkoalice STAN, Zelených a KDU-ČSL.

Poslanecký a senátorský klub[editovat | editovat zdroj]

Poslanecký klub Starostové a nezávislí[editovat | editovat zdroj]

Vedení poslaneckého klubu[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Farský (předseda)
  • Vít Rakušan (1. místopředseda)
  • Věra Kovářová (místopředsedkyně)

Další členové poslaneckého klubu[editovat | editovat zdroj]

  • Jana Krutáková
  • Petr Gazdík
  • Petr Pávek

Senátorský klub Starostové a nezávislí[editovat | editovat zdroj]

Vedení senátorského klubu[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Horník, předseda klubu, zvolen za STAN
  • Luděk Jeništa, místopředseda, zvolen za STAN a TOP 09
  • Jiří Vosecký, místopředseda, zvolen za SLK

Další členové senátorského klubu[editovat | editovat zdroj]

  • Zbyněk Linhart, zvolen za STAN
  • Leopold Sulovský, zvolen za Ostravak
  • Jiří Šesták, zvolen za STAN a HOPB
  • Michael Canov, zvolen za SLK a STAN
  • Tomáš Czernin, volen za STAN a TOP 09
  • Petr Holeček, zvolen za STAN
  • Václav Chaloupek, zvolen za OPAT
  • Jiří Růžička, zvolen za STAN a TOP 09
  • Jan Sobotka, zvolen za STAN

Vládní angažmá[editovat | editovat zdroj]

Starostové a nezávislí se účastnili vlády Petra Nečase v letech 2010 - 2013. Poslanec Jiří Besser se v červenci 2010 stal ministrem kultury České republiky ve vládě Petra Nečase, když jej do této funkce nominovala TOP 09, které podle koaliční dohody toto křeslo patřilo. V této funkci ho v prosinci 2011 nahradila poslankyně Alena Hanáková, která tento post zastávala až do července 2013.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Jan Horník (zvolen 2016) je členem STAN. STAN dále nominoval Jiřího Šestáka (2012) z HOPB a nestraníky Petra Holečka (2016), Luďka Jeništu (2012), Zbyňka Linharta (2014) a Jana Sobotku (2018). S podporou STAN byli dále zvoleni: Jiří Růžička (2016), Michael Canov (2016) a Tomáš Czernin (2016)
  2. Stanislav Polčák zvolený na koaliční kandidátce s TOP 09 byl nominantem STAN.
  3. Strana získala 24 mandátů na samostatných kandidátkách a její nominanti dalších 14 v různých koalicích.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. STAN vede do voleb Farský, s novým logem připomínajícím Windows. iDNES.cz [online]. 2017-07-27 [cit. 2017-10-18]. Dostupné online. 
  2. https://www.starostove-nezavisli.cz/info-a-media/aktuality/stan-obce-a-mesta-diky-nasi-novele-ziskaly-za-lonsky-rok-miliardy-korun-navic-velka-mesta-netratila.html
  3. https://www.starostove-nezavisli.cz/info-a-media/vystupy-z-medii/o-socialnich-davkach-rozhodne-obec-tam-dobre-vedi-jaky-ma-kdo-majetek.html
  4. Post předsedy Gazdík obhájil. Ztráta z hospodaření je kryta z přebytku [online]. Starostové a nezávislí, 2017-03-25 [cit. 2017-03-26]. Dostupné online. 
  5. https://www.starostove-nezavisli.cz/volby/vysledky-voleb
  6. Z toho ve spolupráci s jinými subjekty: Sdružení "STAN", NK: 1 096, Sdružení SZ, US-DEU, "STAN", TOP 09, NK: 3, Sdružení TOP 09, "STAN", NK: 5, Sdružení TOP 09, "STAN", NK: 15, Sdružení S.cz, "STAN", NK: 15, Koalice "STAN" a TOP 09: 24, Koalice VPM a "STAN": 11, Starostové pro Liberecký kraj: 74 Zdroj: https://volby.cz/pls/kv2010/kv1211?xjazyk=CZ&xid=0&xv=1&xdz=7&xnumnuts=0&xstat=1&xvyber=1
  7. Novinky.cz. Volby do zastupitelstev obcí 2014 [online]. novinky.cz, 2014 [cit. 2015-09-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]