Ivan Bartoš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Ivan Bartoš (rozcestník).
PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.
Bartoš v roce 2021
Bartoš v roce 2021
2. a 4. předseda Pirátů
Úřadující
Ve funkci od:
2. dubna 2016
PředchůdceLukáš Černohorský
Ve funkci:
24. října 2009 – 25. června 2013
PředchůdceKamil Horký
Nástupcerezignoval na funkci
Ve funkci:
7. září 2013 – 6. června 2014
Předchůdceopět zvolen po rezignaci
NástupceLukáš Černohorský
3. místopředseda Pirátů
Ve funkci:
28. června 2009 [1] – 24. října 2009
Předchůdcesubjekt vznikl
NástupceRobert Adámek
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Úřadující
Ve funkci od:
21. října 2017
Stranická příslušnost
ČlenstvíPiráti (od 2009)

Narození20. března 1980 (41 let)
Jablonec nad Nisou
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťLydie Franka Bartošová (od 2015)
Dětisyn Bertram
SídloPraha
Alma materUniverzita Karlova v Praze
ProfeseIT, politik
NáboženstvíCírkev československá husitská
CommonsIvan Bartoš
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ivan Bartoš v roce 2019

Ivan Bartoš (* 20. března 1980 Jablonec nad Nisou) je český politik, předseda České pirátské strany a od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR. Předsedou České pirátské strany byl od října 2009 do srpna 2014,[2] s přestávkou mezi červnem a zářím 2013, a je jím znovu od dubna 2016.[3] V letech 2018 a 2020 byl opakovaně zvolen předsedou Pirátů na Celostátním fóru Pirátů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Ivan Bartoš se narodil a vyrůstal v Jablonci nad Nisou, maturoval v roce 1999 a v tomto roce se také přestěhoval do Prahy, kde vystudoval magisterský obor informační studia a knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ve stejném oboru získal v roce 2005 titul PhDr. Po dobu jednoho semestru působil na Fakultě počítačových věd na University of New Orleans v USA. Doktorské studium v oboru informační věda ukončil v akademickém roce 2011/2012,[4] titul Ph.D. obdržel roku 2013.[5]

Pracoval pro české i zahraniční firmy (Newton IT, Monster Worldwide, T-Mobile či EMTC) jako specialista na informační technologie. Svou IT kariéru přerušil v roce 2015 a jako ředitel marketingu startoval nový český pracovní portál. V současnosti pracuje na různých projektech týkajících se kvality dat ve firmách, budování datových skladů a návrhů manažerských informačních systémů. Věnuje se také přednáškové činnosti týkající se autorského práva, informační společnosti či bezpečnosti.

Angažuje se v aktivitách souvisejících s DIY kulturou. Jako diskžokej mixuje psychedelický trance, hraje na akordeon a zpívá v punkové kapele Nohama napřed. Bartoš také hrával na varhany v kostele ve svém rodném městě.[6] Dne 17. listopadu 2015 se oženil s Lydií Frankovou, která je taktéž členkou Pirátské strany.[7][8] V srpnu 2020 se jim narodil syn Bertram.[9]

Názory[editovat | editovat zdroj]

Pirátskou stranu sám označuje jako demokratickou politickou platformu, která se pokouší reflektovat realitu třetího tisíciletí. „Technologie, které máme nyní k dispozici, nám mohou úžasně pomáhat a ve finále všem lidem ulehčit život. Nesmí se ovšem stát nástrojem digitální totality.“[5]

Považuje se za pacifistu.[10] V roce 2017 vyjádřil kritiku některých intervencí NATO.[11] V roce 2019 ocenil práci vojáků a vyjádřil nezbytnost modernizovat armádu v koordinaci se spojenci z NATO a EU.[12]

Ivan Bartoš podle některých názorů, například Tomia Okamury, sympatizuje s krajně levicovou organizací Antifa.[13] Sám vazby na Antifu veřejně popírá a vlajku Antifaschistische Aktion, se kterou je vyfocen na několika dostupných fotografiích, označuje za připomínku protinacistického odporu ve 30. letech 20. století.[14]

Podepsal petici proti konání Dnů Jeruzaléma v Plzni, jejíž signatáři upozornili na politický podtext akce, která má legitimizovat Izraelskou anexi Východního Jeruzaléma, která je podle Rezoluce RB OSN č. 478 porušením mezinárodního práva.[15] Spolu s Bartošem vyjádřili obavy o problematickém podtextu akce i filosof Noam Chomsky nebo britský hudebník Roger Waters.[16]

V Událostech, komentářích zmínil problematiku odlivu zisků zahraničních firem z Česka do ciziny a prohlásil, že „Ty peníze mizí z České republiky a je to v řádech desítek miliard až stamiliard.“ Navrhl tedy, aby „zisk, který byl vytvořen v České republice, byl v České republice daněn.“[17]

V rozhovoru před parlamentními volbami v roce 2017 odsoudil anexi Krymu Ruskou federací a uvedl, že ekonomické sankce jsou v současnosti jediným mírovým řešením. V témž rozhovoru prezentoval umírněný názor na uprchlickou krizi, když uvedl, že „pokud se někdo nemůže identifikovat a prokazatelně nepochází ze země toho původu, a takových v momentě vln kulminující krize přicházelo hodně, tak my máme volný pohyb v rámci schengenského prostoru a takový člověk prostě nemůže být vpuštěn do toho Schengenu, protože prostě je bezpečnostní hrozbou.“[10]

Kritizoval násilný zásah španělské policie proti voličům v referendu o nezávislosti Katalánska.[17]

Aktivně prosazuje sociální témata. V listopadu 2017 stál u zrodu akce Pirátský guláš, která se pravidelně koná každou druhou neděli v Praze u Hlavního nádraží, a členové Pirátské strany při ní servírují masový a vegetariánský guláš zdarma nejenom bezdomovcům. Součástí akce je i zvyšování povědomí o potravinových bankách a jejich možnostech.[18]

V prosinci roku 2018 kritizoval reedukační střediska v Sin-ťiangu, kam jsou v Číně pro takzvanou „politickou převýchovu“ posíláni Ujgurové a příslušníci dalších etnických menšin.[19]

V říjnu roku 2019 odsoudil vojenskou agresi Turecka, členského státu NATO, která byla namířena proti Kurdům na území Rojavy na severu Sýrie, a podpořil ekonomické sankce vůči Turecku do doby, než bude ukončena turecká okupace kurdských regionů na severu Sýrie. Vystoupil na demonstraci na podporu Kurdů v Praze, kde žádal zastavení vývozu českých zbraní do Turecka a prohlásil, že „Lidská práva jsou důležitá a pokud se Evropská unie prezentuje jako ostrov demokracie, který ctí principy, lidská práva, mezinárodní právo, musí situaci v severní Sýrii řešit.“[20]

V listopadu 2019, u příležitosti 30. výročí Sametové revoluce, kritizoval menšinovou vládu, která se opírá o hlasy komunistů a v některých případech i o hlasy poslanců SPD.[21]

Prosazuje zavedení jmenovitého hlasování v městských radách, protože podle Bartoše „Lidé mají právo vědět i zpětně si jednoduše dohledat, jak jejich zvolení zastupitelé hlasovali.“[22]

Podporuje Zelenou dohodu pro Evropu (European Green Deal), omezil by kamionovou dopravu a přesunul by ji na koleje, do roku 2025 by uzavřel uhelné elektrárny a staví se rezervovaně ke stavbě nových bloků jaderných elektráren.[23]

Podpořil ministra zahraničí Tomáše Petříčka, ministra kultury Lubomíra Zaorálka a bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, kteří ve společném prohlášení z 23. května 2020 odsoudili plánovanou izraelskou anexi židovských osad, které Izrael od roku 1967 vybudoval na okupovaném Západním břehu Jordánu. Podle Bartoše je „zcela zásadní dodržovat základní principy mezinárodního a humanitárního práva. Takové nároky je třeba uplatňovat v celosvětovém kontextu a musí platit i pro naše dlouhodobé přátele, mezi které Stát Izrael bezesporu patří.“[24]

Varoval před rostoucím státním dluhem Česka a prohlásil, že „Každý občan ČR dnes dluží 226 tisíc korun. Národní rozpočtová rada varuje, že když bude růst tempo zadlužování, do dvou let narazíme do dluhové brzdy, takže se omezí výdaje na zdravotnictví, školství a důchody, nebo příští vláda bude muset brutálně zvýšit daně.“[25]

Politické působení[editovat | editovat zdroj]

V lednu 2014 obhájil na Celostátním fóru Pirátů v Pardubicích post předsedy České pirátské strany, když pro něj hlasovalo 89 ze 116 delegátů (tj. 77 %).[26]

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidoval jako lídr Pirátů.[27] Piráti získali jen 4,78 % hlasů a do EP se nedostali. Bartoš však získal 12 644 preferenčních hlasů, což byl v ČR 13. nejvyšší počet.[28] Dva týdny po volbách oznámil rezignaci na předsednickou funkci ve straně, kterou zdůvodnil únavou po volební kampani, ideovým rozdělením strany a potřebě věnovat se víc soukromému a rodinnému životu.[2]

Ivan Bartoš po neúspěšných volbách v roce 2014 oslovil Andreje Babiše se zájmem stát se pražským primátorem. Tato komunikace nebyla zanesena ve stranické evidenci lobbistických kontaktů. Ivan Bartoš SMS zpětně označuje za klukovinu.[29]

Ivan Bartoš během uctění památky 17. listopadu 1989 na Národní třídě v Praze

Na zasedání Celostátního fóra České pirátské strany v Olomouci byl dne 2. dubna 2016 znovu zvolen předsedou.[30] Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl lídrem Pirátů ve Středočeském kraji.[31] Získal 13 361 preferenčních hlasů a byl zvolen poslancem.[32] V lednu 2018 byl na Celostátním fóru strany v Brně opět zvolen předsedou Pirátů. Jakožto jediný kandidát získal 276 hlasů z 293 hlasujících členů strany (tj. 94 %).[33] Ve funkci byl potvrzen i na dalším Celostátním fóru v Ostravě v lednu 2020, tentokrát získal 606 z 653 hlasů.[34]

Po zvolení poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl v listopadu 2017 zvolen předsedou Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Výrazně se podílel na legislativě garantující právo občanů na digitální službu, které má všem občanům zajistit možnost elektronického styku se státními úřady vedle zachování možnosti osobního kontaktu.[35]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 byl Bartoš z pozice předsedy Pirátů lídrem kandidátky koalice Piráti a StarostovéÚsteckém kraji[36] a byl opět zvolen poslancem. Stal se tak jedním ze čtyř poslanců Pirátů, přičemž obdržel 14 646 preferenčních hlasů. V pořadí poslanců nové sněmovny podle počtu preferenčních hlasů se umístil na 31. místě. Koalice obou stran získala 15,6 % hlasů.[37]

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Ztvárnil jednu z vedlejších rolí v celovečerním filmu Prezident Blaník. Hraje zde své reálné já, které má ale ve filmu za bývalou manželku Blaníkovu asistentku Lenku.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zápis z Ustavujícího fóra ČPS [online]. Česká pirátská strana [cit. 2013-12-21]. Dostupné online. 
  2. a b mts. Šéf pirátů Ivan Bartoš rezignoval. Strana je podle něj silně názorově rozdělená. Hospodářské noviny iHNed.cz [online]. Economia, 2014-06-06 [cit. 2014-06-06]. Dostupné online. 
  3. Archivovaná kopie [online]. Česká pirátská strana, 2013-09-07 [cit. 2013-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-22. 
  4. PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D., Databáze studentů UK v Praze Archivováno 6. 6. 2014 na Wayback Machine, přístup: 19. 11. 2013
  5. a b PhDr. Ivan Bartoš Ph.D. [online]. Česká pirátská strana [cit. 2012-07-02]. Dostupné online. 
  6. SEDLÁK, Jan. „Cíl je změna. Prostředek je politika,“ říká šéf pirátů. Jablonecký deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2017-01-23 [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. 
  7. KABÁTOVÁ, Šárka. ‚Kněžka chaosu‘. Lidé nás volili pro neelitářskou zásadovou politiku, říká Bartošova žena. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2017-10-26 [cit. 2017-10-26]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  8. ŠIMÁČEK, Jaroslav. Velká pirátská svatba: Bartoš si vzal „kněžku chaosu“, hrála mu Znouzectnost. Blesk.cz [online]. CZECH NEWS CENTER, 2015-11-18 [cit. 2017-10-26]. Dostupné online. 
  9. jas; Novinky; ČTK. Šéf Pirátů Bartoš má syna Bertrama. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2020-08-05 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. 
  10. a b BOHUSLAVOVÁ, Renáta; Novinky. Předseda Pirátů Bartoš: Nejsme vítači migrantů a jít do vlády se nebojíme. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2017-10-10 [cit. 2021-05-02]. Dostupné online. 
  11. KOPECKÝ, Josef. Piráti, jak je nejspíš neznáte. Strana, v níž mají problémy s NATO. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-03-30 [cit. 2021-05-02]. Dostupné online. 
  12. ŠELIGA, Vojtěch. Podporují Piráti Česko v NATO? Výrok o nesmyslných výdajích vyvolal pobouření. Echo24.cz [online]. Echo Media, 2019-04-12 [cit. 2020-02-12]. Dostupné online. 
  13. AUGUSTA, Jakub. Bartoš sympatizuje s „teroristickou bojůvkou“ Antifa, osočil piráta Okamura. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-06-03 [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  14. https://www.pirati.cz/hoax/#ivan-bartos-neni-a-nikdy-nebyl-clenem-antify
  15. ČTK. Osobnosti upozornily EU na kontroverzní Dny Jeruzaléma v Plzni. Deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2015-05-21. Dostupné online. 
  16. ČTK. Osobnosti upozornily EU na kontroverzní Dny Jeruzaléma v Plzni. Deník.cz. VLTAVA LABE MEDIA, 2015-05-21. Dostupné online [cit. 2020-02-12]. 
  17. a b Ivan Bartoš: Lidé nevědí, kolik peněz si vydělají. Daně musíme zjednodušit. ČT24 [online]. Česká televize, 4. října 2017. Dostupné online. 
  18. Česká pirátská strana. Piráti zvou na nedělní guláš zdarma a vyzývají k pomoci potravinovým bankám. www.pirati.cz [online]. [cit. 2020-02-12]. Dostupné online. 
  19. jak. Babiš chválil prezidenta za „nekonfrontační“ projev. Bartoš připomněl čínské koncentrační tábory. ČT24 [online]. Česká televize, 2018-12-26 [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. 
  20. KOPECKÝ, Josef. Demonstranti podpořili Kurdy, petice žádá o ekonomické sankce vůči Turecku. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2019-10-21 [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. 
  21. mas. 30 let po listopadu: Bartoš burcuje k občanské aktivitě, Vondráček varuje před dělením společnosti. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-11-16 [cit. 2020-02-12]. Dostupné online. 
  22. LESCHTINA, Jiří. Když Pirát prchá do podpalubí. Tajné hlasování o metru D byl krok zpět. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 26. května 2019. Dostupné online. 
  23. Ivan Bartoš: Evropská Zelená dohoda je šance změnit se z montovny na mozkovnu. Deník Referendum [online]. 22. května 2020. Dostupné online. 
  24. MARTINEK, Jan. Kritický článek tří ministrů zahraničí o Izraeli vyvolal v Česku politickou přestřelku. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2020-05-25. Dostupné online. 
  25. Víme, jak na dluh, tvrdí Fiala a Bartoš. Říkají nesmysly, opáčil Babiš. Denik.cz [online]. 16. září 2021. Dostupné online. 
  26. ČTK. Piráty nadále povede Bartoš. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2014-01-19 [cit. 2014-01-19]. Dostupné online. 
  27. Piráti zvolili čelo kandidátky pro volby do Evropského parlamentu [online]. Česká pirátská strana, 2014-02-10 [cit. 2014-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-22. 
  28. Data; KOČÍ, Petr. Přehled výsledků: Nejvíc preferenčních hlasů dostal Jiří Pospíšil, druhý je Keller. Hospodářské noviny iHNed.cz [online]. Economia, 2014-05-26 [cit. 2014-05-26]. Dostupné online. 
  29. GURYČOVÁ, Kristýna. Slavili jsme s kamarády na Letné, byla to klukovina, hájí šéf Pirátů SMS pro Babiše. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-10-31 [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  30. ČTK; iDNES.cz. Piráty po dvou letech znovu vede Ivan Bartoš, zbrojí na krajské volby. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-04-02 [cit. 2016-04-06]. Dostupné online. 
  31. PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 ve Středočeském kraji. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-06-16 [cit. 2017-06-26]. Dostupné online. 
  32. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017, Jmenné seznamy, Kraj: Středočeský kraj, Strana: Česká pirátská strana, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2017 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  33. Celostátní fórum Pirátů potvrdilo v čele strany Bartoše. České noviny [online]. Česká tisková kancelář, 2018-01-06 [cit. 2018-01-07]. Dostupné online. ISSN 1213-5003. 
  34. Předsedou Pirátů opět Bartoš, místopředsedkyní Richterová. České noviny [online]. Česká tisková kancelář, 2020-01-11 [cit. 2020-01-12]. Dostupné online. ISSN 1213-5003. 
  35. SLÍŽEK, David. Digitální ústava má zelenou. Poslanci schválili návrh zákona o právu na digitální služby. Lupa.cz [online]. Internet Info [cit. 2020-02-12]. Dostupné online. 
  36. Naši lidé pro vaši budoucnost, Ústecký kraj [online]. Piráti a Starostové, 2021 [cit. 2021-06-15]. Dostupné online. 
  37. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Aktuálně.cz, [1], 10. října 2021.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]