Přeskočit na obsah

Vláda Petra Fialy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vláda Petra Fialy
Petr Fiala, předseda vlády České republiky
Petr Fiala, předseda vlády České republiky
Pořadíšestnáctá (od r. 1993)
PředsedaPetr Fiala
1. místopředsedaVít Rakušan
MístopředsedovéMarian Jurečka
Vlastimil Válek
Ivan Bartoš (do 30. 9. 2024)
Počet členů17–18
Politické subjektydo 11. 10. 2024
SPOLU: ODS (6), KDU-ČSL (2–3), TOP 09 (1–2);
Piráti a Starostové: STAN (4–5), Piráti (1–3);
nezávislí (0–1)
od 12. 10. 2024
SPOLU: ODS (6), KDU-ČSL (3), TOP 09 (2);
STAN (5); nezávislí (1)
Sněmovnado 1. 10. 2024
108/200

od 1. 10. 2024
104/200
JmenovánaMilošem Zemanem
Datum jmenování17. prosince 2021
Vyslovení důvěry13. ledna 2022
A 106, N 87, Z 0 / 193
Demise6. listopadu 2025
Konec v úřadu15. prosince 2025
Důvod ukončenívolby do PS PČR 2025
Opozicedo 1. 10. 2024
ANO, SPD
od 1. 10. 2024
ANO, SPD, Piráti
Stínová vládaAndreje Babiše (ANO) (2022–2023)
Karla Havlíčka (ANO) (2023–2025)
Víta Rakušana (STAN) (2025)
Webová stránkawww.vlada.cz
Programové prohlášení
Posloupnost vlád
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vláda Petra Fialy byla vláda České republiky vedená Petrem Fialou, kterou prezident republiky Miloš Zeman jmenoval 17. prosince 2021 na zámku v Lánech. Jejím sestavením byl 9. listopadu 2021 pověřen Petr Fiala, jakožto lídr vítězné koalice SPOLU v říjnových sněmovních volbách. V závěru listopadu jej prezident jmenoval předsedou vlády. Vláda se stala šestnáctým kabinetem samostatné České republiky a šestým v čele s politikem ODS.

Na rozdíl od předcházejícího druhého Babišova kabinetu byla definována funkce místopředsedy pro digitalizaci a navíc zřízeny tři ministerské posty bez portfeje – první z nich pro vědu, výzkum a inovace, dále pak pozice ministra pro legislativu stojícího v čele legislativní rady vlády a obnovena byla ministerská gesce pro evropské záležitosti.[1][2]

Zástupci koalice SPOLU složené z ODS, KDU-ČSL a TOP 09 podepsali 8. listopadu 2021 koaliční smlouvu s druhou volební koalicí Piráti a Starostové, sestávající z Pirátů a hnutí STAN. Vládu ze začátku tvořilo 18 členů, z toho 6 za ODS, 4 za STAN, 3 za KDU-ČSL, 3 za Piráty a 2 za TOP 09.[3][4] Z hlediska dvou koalic vyzníval poměr členů 11 : 7 ve prospěch SPOLU.[1] Poslanecká sněmovna, v níž na počátku volebního období kabinet disponoval většinou 108 mandátů, vyslovila 13. ledna 2022 vládě důvěru poměrem hlasů 106 : 87.[5] Odvolání místopředsedy vlády a ministra Ivana Bartoše v září 2024 vedlo k odchodu Pirátů z vlády. Demisi tak podali i zbylí pirátští ministři Michal Šalomoun s Janem Lipavským, který však nakonec v kabinetu setrval jako nestraník.[6][7] Po sněmovních volbách v říjnu 2025 podala Fialova vláda 6. listopadu 2025 demisi. Prezident republiky Petr Pavel ji následně pověřil výkonem funkce až do jmenování nové vlády.

Tiskovým mluvčím vlády se stal Václav Smolka,[8] v lednu 2024 jej nahradila Lucie Ješátková.[9] Vzhledem k pěti koaličním stranám (do října 2024) média Fialův kabinet označovala také jako „vládu pětikoalice“ nebo jen pětikoalici.[10][11][12]

Seznam členů vlády

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam ministrů České republiky.
Úřad Člen vlády[13] Subjekt Koalice Nástup do úřadu Odchod z úřadu
Předseda vlády Petr Fiala
ODS SPOLU 20211128a28. listopadu 2021 20251215a15. prosince 2025
1. místopředseda vlády
Ministr vnitra 		Vít Rakušan
Vít Rakušan
Vít Rakušan
 STAN Piráti a Starostové 20211217a17. prosince 2021 20251215a15. prosince 2025
Místopředseda vlády
Ministr práce a sociálních věcí 		Marian Jurečka
KDU-ČSL SPOLU 20211217a17. prosince 2021 20251215a15. prosince 2025
Místopředseda vlády
Ministr zdravotnictví 		Vlastimil Válek
Vlastimil Válek
Vlastimil Válek
 TOP 09 SPOLU 20211217a17. prosince 2021 20251215a15. prosince 2025
Místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš
Ivan Bartoš
Ivan Bartoš
 Piráti Piráti a Starostové 20211217a17. prosince 2021 20240930a30. září 2024[14]
Ministr financí Zbyněk Stanjura
Zbyněk Stanjura
Zbyněk Stanjura
 ODS SPOLU 20211217a17. prosince 2021 20251215a15. prosince 2025
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš
Ivan Bartoš
Ivan Bartoš
 Piráti Piráti a Starostové 20211217a17. prosince 2021 20240930a30. září 2024[14]
Marian Jurečka
(pověřen řízením)[p 1]
KDU-ČSL SPOLU 20241001a1. října 2024[14] 20241007a7. října 2024[15]
Petr Kulhánek
navržen STAN[p 2] — 20241008a8. října 2024[16] 20251215a15. prosince 2025
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský
Jan Lipavský
Jan Lipavský
 Piráti Piráti a Starostové 20211217a17. prosince 2021 20251215a15. prosince 2025
nestraník[p 3] —
Ministr(yně) spravedlnosti Pavel Blažek
Pavel Blažek
Pavel Blažek
 ODS SPOLU 20211217a17. prosince 2021 20250609a9. června 2025[19]
Eva Decroix
Eva Decroix
Eva Decroix
 ODS SPOLU 20250610a10. června 2025[20] 20251215a15. prosince 2025
Ministr kultury Martin Baxa
Martin Baxa
Martin Baxa
 ODS SPOLU 20211217a17. prosince 2021 20251215a15. prosince 2025
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela
Jozef Síkela
Jozef Síkela
 nestr. za STAN Piráti a Starostové 20211217a17. prosince 2021 20241007a7. října 2024[15]
Lukáš Vlček
Lukáš Vlček
Lukáš Vlček
 STAN — 20241008a8. října 2024[16] 20251215a15. prosince 2025
Ministr zemědělství Marian Jurečka
(pověřen řízením)[p 4]
Marian Jurečka
Marian Jurečka
 KDU-ČSL SPOLU 20211217a17. prosince 2021 20220103a3. ledna 2022[22]
Zdeněk Nekula
Zdeněk Nekula
Zdeněk Nekula
 KDU-ČSL SPOLU 20220103a3. ledna 2022[22] 20230628a28. června 2023[23]
Marek Výborný
Marek Výborný
Marek Výborný
 KDU-ČSL SPOLU 20230629a29. června 2023[24] 20251215a15. prosince 2025
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík
STAN Piráti a Starostové 20211217a17. prosince 2021 20220630a30. června 2022[25]
Vladimír Balaš
STAN Piráti a Starostové 20220701a1. července 2022[25] 20230504a4. května 2023[26]
Mikuláš Bek
STAN Piráti a Starostové 20230504a4. května 2023[27] 20251215a15. prosince 2025
Ministryně obrany Jana Černochová
Jana Černochová
Jana Černochová
 ODS SPOLU 20211217a17. prosince 2021 20251215a15. prosince 2025
Ministr dopravy Martin Kupka
Martin Kupka
Martin Kupka
 ODS SPOLU 20211217a17. prosince 2021 20251215a15. prosince 2025
Ministr(yně) životního prostředí Anna Hubáčková
Anna Hubáčková
Anna Hubáčková
 nestr. za  KDU-ČSL SPOLU 20211217a17. prosince 2021 20221031a31. října 2022[28]
Marian Jurečka
(pověřen řízením)[p 5]
Marian Jurečka
Marian Jurečka
 KDU-ČSL SPOLU 20221101a1. listopadu 2022[28] 20230310a10. března 2023[30]
Petr Hladík
Petr Hladík
Petr Hladík
 KDU-ČSL SPOLU 20230310a10. března 2023[30] 20251215a15. prosince 2025
Ministr(yně) pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová
Helena Langšádlová
Helena Langšádlová
 TOP 09 SPOLU 20211217a17. prosince 2021 20240505a5. května 2024[31]
Marek Ženíšek
TOP 09 SPOLU 20240516a16. května 2024[32] 20251215a15. prosince 2025
Ministr pro legislativu Michal Šalomoun
Michal Šalomoun
Michal Šalomoun
 nestr. za Piráty Piráti a Starostové 20211217a17. prosince 2021 20241011a11. října 2024[15]
Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek
Mikuláš Bek
Mikuláš Bek
 STAN Piráti a Starostové 20211217a17. prosince 2021 20230504a4. května 2023[27]
Martin Dvořák
Martin Dvořák
Martin Dvořák
 STAN Piráti a Starostové 20230504a4. května 2023[27] 20251215a15. prosince 2025
Předseda(kyně) Legislativní rady vlády Michal Šalomoun
Michal Šalomoun
Michal Šalomoun
 nestr. za Piráty Piráti a Starostové 20211217a17. prosince 2021 20241011a11. října 2024
Pavel Blažek
Pavel Blažek
Pavel Blažek
 ODS SPOLU 20241011a11. října 2024 20250609a9. června 2025
Eva Decroix
Eva Decroix
Eva Decroix
 ODS SPOLU 20250610a10. června 2025 20251215a15. prosince 2025

Počet členů podle navrhujících subjektů

[editovat | editovat zdroj]

Stav od října 2024 do prosince 2025.

6
5
3
2
  • nezávislí
1

Diagram složení vlády

[editovat | editovat zdroj]

Stav od října 2024 do prosince 2025.

     SPOLU:
     Občanská demokratická strana
     KDU-ČSL
     TOP 09
     Starostové a nezávislí
     Nezávislí

Vznik vlády

[editovat | editovat zdroj]
Lídrové koaličních stran po podpisu koaliční smlouvy

Jmenování předsedy ODS a lídra koalice SPOLU Petra Fialy do úřadu předsedy vlády bylo plánováno na 26. listopad 2021. Vzhledem k opětovné krátké hospitalizaci prezidenta Miloše Zemana po pozitivním covidovém testu, provedeném předchozí den, byl tento akt odložen[33][34] a uskutečnil se 28. listopadu 2021 v prostorách lánského zámku.[35]

Dne 25. listopadu se své nominace na post ministra průmyslu a obchodu vzdal Věslav Michalik, a to kvůli majetkovým vazbám a podnikatelským aktivitám. Firmy spjaté s rodinou Michalikových si podle Lidových novin a Deníku N vypůjčily 4,5 milionu eur přes anonymní kyperskou společnost[36][37][38] kterou dle jeho vyjádření vlastnila jeho manželka.[39] Michalika nahradil investor Jozef Síkela.[40]

Výhrady ke jmenování Jana Lipavského ministrem zahraničí

[editovat | editovat zdroj]

Prezident Miloš Zeman vyjádřil 17. listopadu 2021 záměr nejmenovat kandidáta na ministra zahraničních věcí Jana Lipavského kvůli rozdílným postojům v zahraniční politice.[41][42][43] Podle Frekvence 1 mu při osobním pohovoru 7. prosince 2021 doporučil, aby odstoupil z kandidatury na tuto pozici.[44] O tři dny později potvrdil, že Lipavského členem vlády nejmenuje kvůli rozdílným názorům a nedostatečné kvalifikaci.[45] Po setkání s designovaným premiérem Petrem Fialou 13. prosince však změnil názor a se jmenováním Lipavského souhlasil, přestože jeho výtky k Lipavskému přetrvávaly.[46] Fiala již předtím avizoval, že v případě odmítavého stanoviska byl připraven podat kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu.[47][48]

Jako premiér Zeman deklaroval, že ústava nedává prezidentu právo odmítnout jmenování navrženého kandidáta za člena vlády. Při Havlově váhání nad jmenováním Kavana a Grulicha v červenci 1998 uvedl: „… pokud jde o jakési personální veto, tak se domnívám, že by to bylo v rozporu s příslušným článkem ústavy […] Jak víte, podle ústavy to navrhuje premiér a v takovém případě je to zaručené.“[49][50]

Ústavní právník Jan Kysela označil případné nejmenování řádně navrženého Lipavského za protiústavní postup, když vlastnímu aktu nebránily žádné právní překážky. Shodný názor vyjádřili jeho kolegové Marek Antoš, Jan Wintr a Ondřej Preuss.[51] Naopak zastáncem menšinového stanoviska, že podle ústavy „hlavě státu nic jasně nenařizuje návrhu na jmenování vyhovět,“ se stal ústavní právník Aleš Gerloch.[52]

Jmenování vlády

[editovat | editovat zdroj]
Složení vlády při jmenování
     SPOLU:
     Občanská demokratická strana
     KDU-ČSL
     TOP 09
     Piráti a Starostové:
     Starostové a nezávislí
     Piráti

Dne 13. prosince 2021 Petr Fiala oznámil, že se s prezidentem Milošem Zemanem dohodli na jmenování vlády, které se uskutečnilo 17. prosince 2021 v 11.00 hodin v hudebním sálu lánského zámku.[53][54]

Zdeněk Nekula z KDU-ČSL byl jmenován ministrem zemědělství 3. ledna 2022 kvůli nařízené covidové izolaci do 21. prosince 2021.[55] Od nástupu členů vlády do úřadů v prosinci 2021 byl řízením ministerstva zemědělství pověřen Marian Jurečka, předseda lidovců a ministr práce a sociálních věcí.[56][57]

Vývoj ve vládě

[editovat | editovat zdroj]
ikona
Je navrženo vložit sem část článku, přesunout ji sem z článku Ministerstvo zahraničních věcí České republiky.
K návrhu se můžete vyjádřit v diskusi.
Propagace práce vlády Petra Fialy. Pražská stanice metra Muzeum, květen 2023

Demise ministra školství Petra Gazdíka

[editovat | editovat zdroj]

Dne 19. června 2022, poté co média upozornila na jeho styky s podnikatelem a lobbistou Michalem Redlem, který patří mezi hlavní obviněné v kauze uplácení v pražském dopravním podniku, se Petr Gazdík rozhodl podat demisi na post ministra školství, mládeže a tělovýchovy k 30. červnu 2022, neboť podle něj vrhaly jeho styky s některými lidmi stín na hnutí STAN.[58] Premiér jeho rozhodnutí ocenil a označil jej za změnu politické kultury.[59] Na místo ministra školství, mládeže a tělovýchovy byl kandidátem Vladimír Balaš.[60] Prezident republiky Miloš Zeman ho jmenoval dne 29. června 2022 na Pražském hradě, do funkce nastoupil 1. července 2022[25]

Demise ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové

[editovat | editovat zdroj]

Dne 7. října 2022 oznámila ministryně životního prostředí Anna Hubáčková, že podá demisi ze zdravotních důvodů. Předseda KDU-ČSL a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka současně oznámil, že kandidátem na její funkci je Petr Hladík.[61]

Dne 20. října 2022 se měl Petr Hladík sejít s prezidentem republiky Milošem Zemanem, avšak 18. října 2022 zasahovala Policie České republiky na brněnském magistrátu, přičemž zasahovala i v kanceláři Petra Hladíka. Následně Marian Jurečka požádal prezidenta republiky o zrušení plánované schůzky a prezident republiky mu vyhověl. Dále oznámil, že se širší vedení KDU-ČSL bude bavit o dalším postupu dne 20. října 2022.[62] Širší vedení KDU-ČSL 20. října 2022 oznámilo, že Petr Hladík zůstává nadále kandidátem KDU-ČSL na post ministra životního prostředí.[63] Dne 27. října 2022 pak prezident republiky přijal demisi Hubáčkové a s účinností od 1. listopadu 2022 pověřil řízením ministerstva životního prostředí Mariana Jurečku. Jurečka měl ve funkci zůstat, „dokud se situace nevyjasní“.[64] Ke konci roku 2022 podal premiér Petr Fiala návrh na jmenování Hladíka ministrem,[65] prezident Zeman jej však jmenovat odmítl.[66] V lednu 2023 jmenoval Jurečka Hladíka náměstkem ministra životního prostředí.[67] Podle premiéra Fialy měl tento stav trvat do března 2023, kdy mělo dojít k inauguraci nového prezidenta republiky Petra Pavla, který oznámil, že je připraven Hladíka jmenovat. Dne 10. března 2023 tak Petr Pavel skutečně učinil a Petr Hladík se stal ministrem životního prostředí.[30]

Demise ministra školství Vladimíra Balaše

[editovat | editovat zdroj]

Dne 20. dubna 2023 oznámil ministr školství Vladimír Balaš, že na funkci ze zdravotních důvodů rezignuje.[68] Prezident Pavel jeho rezignaci přijal k 4. květnu 2023,[26] kdy Balaše ve funkci nahradil dosavadní ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek, jehož místo ve vládě obsadil náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák.[27]

Demise ministra zemědělství Zdeňka Nekuly

[editovat | editovat zdroj]

Dne 14. června 2023 ministr zemědělství Zdeněk Nekula uvedl, že na funkci ministra rezignuje. Jako důvody uvedl špatné PR a to, že vyvolával kontroverze. Zároveň oznámil, že nahradit jej ve funkci má dosavadní předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný.[69] Prezident Petr Pavel dne 26. června 2023 Nekulovu demisi k 28. červnu 2023 přijal[23] a 29. června 2023 jmenoval Marka Výborného jeho nástupcem.[24]

Demise ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové

[editovat | editovat zdroj]

Dne 25. dubna 2024 oznámila ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, že rezignuje na svou funkci. Konkrétní důvod neuvedla, avšak předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvedla jako důvod nedostatečné vysvětlování její práce.[70] Pro Deník N pak Langšádlová objasnila, že měla „málo lajků“.[71] Její demisi k 5. květnu 2024 přijal prezident Pavel 2. května 2024.[72] Nástupcem se měl stát ekonom a bývalý rektor Slezské univerzity v Opavě Pavel Tuleja. Ten se však po informacích, že publikoval v tzv. predátorských časopisech práce, které byly na velmi špatné úrovni, rozhodl kandidatury na tuto funkci vzdát. Zároveň se objevily pochybnosti o Tulejově schopnosti hovořit anglicky.[73][74][75] Langšádlovou nakonec nahradil Marek Ženíšek, kterého prezident Pavel jmenoval ministrem 16. května 2024.[32]

Odchod Pirátů z vlády a další změny

[editovat | editovat zdroj]

Dne 24. září 2024 oznámil premiér Petr Fiala záměr odvolat vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše. Jako důvod odvolání označil nezvládnutí digitalizace stavebního řízení. Premiér chtěl prezidentovi Petru Pavlovi navrhnout odvolání k 30. září 2024. Dle Fialy se nejednalo o porušení koaliční smlouvy a vyzval Piráty, aby nominovali nového kandidáta, rovněž dodal, že je spokojen s prací ostatních ministrů za Piráty. Od 25. září převzal digitalizaci stavebního řízení ministr dopravy Martin Kupka.[76] Na tiskové konferenci Pirátů zaznělo od poslanců Jakuba Michálka a Olgy Richterové, že premiér Petr Fiala podlehl nátlaku svých spolustraníků a kmotrům. Premiér Fiala tato tvrzení dementoval.[77][78] Bartoš v Interview ČT24 řekl, že Michálek měl zákulisní tlaky na premiéra Petra Fialu ověřené ze dvou zdrojů. Rovněž předpokládal, že pirátští ministři ve vládě podají demisi, ale nového ministra na post ministra pro místní rozvoj navrhovat nebudou.[79] Lipavský oznámil, že podá demisi, pokud Piráti odhlasují odchod z vlády; také dodal, že pokud se tomu tak stane, zvažoval by vystoupení ze strany.[77] Prezident Petr Pavel odvolal Ivana Bartoše z pozice místopředsedy vlády a ministra pro místní rozvoj na návrh premiéra Fialy 30. září 2024. Řízením Ministerstva pro místní rozvoj pověřil Mariana Jurečku.[77]

Dne 30. září 2024 se Celostátní fórum Pirátů usneslo k vypovězení koaliční smlouvy a odchodu Pirátů z vlády. Na základě tohoto usnesení a svých předchozích vyjádření měli zbývající dva ministři za Piráty, Michal Šalomoun a Jan Lipavský, podat 1. října 2024 demisi.[80] Oba svoji demisi předsedovi vlády Petru Fialovi toho dne přinesli. Po jednání s premiérem se ale Jan Lipavský ji rozhodl vzít zpět a se souhlasem všech ostatních vládních stran pokračovat na postu ministra zahraničí jako nestraník, neboť také požádal o ukončení členství v České pirátské straně.[81] Naopak Michal Šalomoun se s premiérem dohodl, že ve vládě skončí 11. října 2024;[82] jeho demisi k tomuto dni přijal prezident Pavel 7. října 2024.[15]

Dne 8. října 2024 vystřídal Mariana Jurečku ve funkci ministra pro místní rozvoj Petr Kulhánek a zároveň se novým ministrem průmyslu a obchodu stal Lukáš Vlček, jenž nahradil Jozefa Síkelu, který byl vybrán na pozici evropského komisaře.[83][84]

Demise ministra spravedlnosti Pavla Blažka

[editovat | editovat zdroj]

Dne 30. května 2025 oznámil záměr podat demisi ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Stalo se tak v souvislosti s tzv. bitcoinovou kauzou, tedy přijetím daru pro jím řízené ministerstvo v bitcoinech v hodnotě zhruba jedné miliardy korun od odsouzeného překupníka drog Tomáše Jiřikovského. Darem se kvůli možnému praní špinavých peněz zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu.[85] Premiér Petr Fiala 3. června oznámil, že do úřadu ministryně navrhne místopředsedkyni ODS, poslankyni a advokátku Evu Decroix,[86] kterou prezident Pavel jmenoval ministryní spravedlnosti 10. června 2025.[87] Ve Fialově kabinetu se jednalo o první a jedinou změnu na postu spravovaném Občanskou demokratickou stranou.

Působení vlády

[editovat | editovat zdroj]
Jan Lipavský a Antony Blinken po podpisu memoranda o spolupráci v boji proti dezinformacím, 30. května 2024

Daňová zátěž (tj. daňová kvóta) byla v při nástupu Fialovy vlády nejnižší (32,1 % HDP v roce 2022) a poté mírně vzrostla (až na 33,1 % HDP v roce 2024). Reálná mzda dosáhne po počátečním propadu téměř úrovně z doby nástupu vlády. HDP po dobu vlády rostl.[88] Jednou z priorit vlády bylo snížení počtu státních zaměstnanců; v roce 2024 bylo v ČR téměř půl milionu státních zaměstnanců, resp. zaměstnanců placených ze státního rozpočtu.[89]

Státní dluh Česka jen v samotném roce 2022 narostl o skoro 430 miliard korun.[90] V roce 2023 přesáhlo zadlužení státu tři biliony korun.[91] V polovině roku 2025 dosáhl státní dluh výše 3,5 bilionu korun.[92]

Ve svém prohlášení z března 2023 Fialova vláda slíbila, že bude řešit otázku odlivu dividend do zahraničí. Podle dat České národní banky bylo od ledna do srpna 2023 vyplaceno do zahraničí na dividendách a úrocích 286,3 miliardy korun.[93]

Vláda odsouhlasila v dubnu 2023 v rámci plánu Fit for 55 na úrovni Evropské rady nový systém emisních povolenek EU ETS 2 (ETS je Evropský systém pro obchodování s emisemi, který byl schválen v roce 2003 a platí od roku 2005). Systém ETS 2 od roku 2028 rozšíří systém emisních povolenek kromě těžkého průmyslu a energetiky i na vytápění domů a osobní dopravu, tedy na benzín, naftu, plyn a uhlí.[94][95] Opatření z balíčku Fit for 55 dojednala vláda za druhého českého předsednictví v Radě Evropské unie.[96] Součástí balíčku je například zákaz prodeje nových osobních automobilů se spalovacími motory po roce 2035.[97] Počítá se s postupným přechodem na elektromobilitu.[98] Do roku 2033 se má přestat používat uhlí,[99] ze kterého se v roce 2023 vyráběla skoro polovina elektřiny v Česku.[100] Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela plánoval, že výpadek uhlí bude v ČR postupně nahrazen jadernou energetikou.[101]

Konečná podoba balíčku „Fit for 55“ byla dojednána během českého předsednictví EU od 1. července do 31. prosince 2022.

V červenci 2024 vláda odložila schvalování tří dokumentů pod názvem „Energetická koncepce státu“, „Klimaticko-energetický plán“ a „Politika ochrany klimatu“, které určují energetickou a klimatickou politiku Česka, tak jak se vláda v roce 2023 zavázala v rámci evropského plánu „Fit for 55“.[102] Směrnice o rozšíření systému emisních povolenek měla být implementována do české legislativy do poloviny roku 2024.[103] Místopředseda opozičního ANO Karel Havlíček prohlásil, že Fialova vláda odložila projednávání a schválení tří strategických dokumentů, protože se nepříjemné téma pokouší „vymlčet“ a přenechat ho příští vládě po volbách v roce 2025.[104]

V červenci 2024 dostali ministři Síkela a Stanjura od premiéra Fialy za úkol přijít s plánem, jak financovat dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny Dukovany.[105] Podle odhadů české vlády celkové náklady projektu dosáhnou 400 miliard korun.[106] Vítězem tendru se stala jihokorejská společnost KHNP.[95]

V roce 2023 vláda zlepšila podmínky pro legální migraci a zjednodušila zaměstnávaní cizinců ze zemí mimo EU v rámci udělování tzv. modrých karet.[107] V říjnu 2023 vláda navýšila o pět tisíc kvótu pro pracovníky z Filipín, protože podle ministra Síkely „nám chybí kvalifikovaní i nekvalifikovaní zaměstnanci.“[108] Vláda plánovala nábor desítek tisíc pracovníků ze zemí jako jsou Filipíny, Indie, Nepál nebo Mongolsko.[109][110] Vláda podpořila migrační pakt EU,[111] který by měl vstoupit v platnost v roce 2026.[112]

V listopadu 2023 zrušila Saúdská Arábie plánovanou návštěvu ministra Síkely v Rijádu, kde měl jednat se saúdským ministrem energetiky o dodávkách ropy do České republiky. Důvodem mělo být vystoupení Síkely a dalších českých vládních politiků na podporu Izraele po vypuknutí války v Pásmu Gazy.[113] Premiér Fiala podpořil přesun českého velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma.[114] Většina voličů vládních stran schvalovala českou podporu Izraele.[115] Poradce premiéra Fialy Tomáš Pojar odmítl v srpnu 2025 tvrdší českou reakci vůči Izraeli kvůli obvinění z páchání válečných zločinů v Gaze a kritizoval Francii, Velkou Británii a další evropské státy, které se rozhodly uznat Stát Palestina.[116]

Petr Fiala při setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě, 15. března 2022

Po ruské invazi na Ukrajinu 24. února 2022 zaujal Petr Fiala i celá jeho vláda tvrdý postup vůči Rusku a politiku co největší podpory Ukrajiny. Byly zahájeny dodávky humanitárního materiálu, financí i zbraní a zbraňových systémů. Petr Fiala rovněž podpořil co nejrychlejší vstup Ukrajiny do Evropské unie a přijímání ukrajinských válečných uprchlíků.[117][118] Spolu s polským premiérem Mateuszem Morawieckým, polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczynským a slovinským premiérem Janezem Janšou navštívil ve dnech 15. až 16. března 2022 Kyjev, kde jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Cesta na Ukrajinu proběhla vlakem za přísných bezpečnostních opatření.[119][120]

Vláda podporovala dodávky českých zbraní na Ukrajinu a premiér Fiala v červenci 2023 prohlásil, že „každý den od prvního dne války z České republiky odjíždí zhruba 10 tisíc kusů munice a alespoň jeden tank, raketomet či houfnice."[121] Podle Fialy „Od začátku ruské invaze patří ČR mezi největší dárce a dodavatele vojenské pomoci Ukrajině. Byli jsme vůbec první, kdo dodal Ukrajině helikoptéry, tanky, houfnice, raketomety a bojová vozidla pěchoty.“[122] Podle údajů z roku 2025 byla Českem poskytnuta pomoc ve výši přibližně 232 miliard korun.[123] Česko dodalo Ukrajině do 30. dubna 2025 celkem 62 tanků T-72 v hodnotě 100 milionů dolarů a 16 systémů protivzdušné obrany 2K12 Kub v hodnotě 400 milionů dolarů.[124]

V listopadu 2023 navštívil Čínu Fialův poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar, který jednal s čínskými představiteli o zvýšení českého vývozu do Číny.[125] Podle Pojara je nutné s Čínou komunikovat, protože je „nejen druhou největší ekonomikou světa, ale celkově druhou nejmocnější zemí světa.“[126] Během setkání s čínským ministrem zahraničí Wangem Pojar odmítl nezávislost Tchaj-wanu a prohlásil, že Česko „se drží politiky jedné Číny a to se nezmění.“[127]

V lednu 2025 přiletěl do Prahy na pozvání Fialovy vlády na několikadenní návštěvu vietnamský premiér Phạm Minh Chính, aby mohlo být uzavřeno „strategické partnerství“ mezi Českem a Vietnamem. Vietnamskou delegaci česká vláda hostila v luxusním hotelu v Praze.[128]

V březnu 2025 přijalo ministerstvo spravedlnosti pod vedením ministra Pavla Blažka od odsouzeného překupníka drog Tomáše Jiřikovského dar v hodnotě zhruba jedné miliardy korun v bitcoinech. Poté, co se bitcoinovou kauzou začala zabývat Národní centrála proti organizovanému zločinu a média kvůli podezření, že by mohlo jít o legalizaci výnosů z trestné činnosti, se ministr Blažek 30. května 2025 rozhodl podat demisi.[129]

V květnu 2025 premiér Petr Fiala prohlásil, že by podpořil roční výdaje na obranu ve výši 420 miliard korun.[130]

Demise vlády

[editovat | editovat zdroj]

Dne 6. listopadu 2025, tedy měsíc po sněmovních volbách v roce 2025 a jeden den po ukončení ustavující schůze Poslanecké sněmovny, podal premiér Petr Fiala do rukou prezidenta Petra Pavla demisi vlády, který ji obratem přijal.[131] Pavel poté pověřil vládu vykonáváním své funkce až do jmenování nové vlády.[132]

Důvěra veřejnosti

[editovat | editovat zdroj]

Na podzim 2023 v polovině mandátu vládě Petra Fialy podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění věřila pouze čtvrtina občanů a ustála třetí pokus opozice o vyslovení nedůvěry. Premiér Fiala ve sněmovně na svou obhajobu vyjmenoval 70 úspěchů vlády. Ty jsou podle komentátora portálu Seznam Zprávy Martina Čabana sice hmatatelné, ale volby nevyhrávají.[133] Politoložka Eva Lebedová z Univerzity Palackého v Olomouci však upozornila, že ačkoli „vláda sama velmi kriticky posuzovala komunikaci v době pandemie, tak se příliš nepoučila a není schopná vysvětlovat, jak zásadní reformy a jejich dopady, tak ani proaktivně komunikovat klíčové priority, zvládání krizí, nebyla ani schopná mírnit napjaté nálady.“ Podle komentátora Stanislav Bilera „lidé vnímají rozpor jednotlivých slov a činů. To bylo extrémně patrné, když vláda nastoupila s tím, že školství a vzdělání je priorita, a pak v červnu přijde neuvěřitelný návrh od ministra financí, že ze školství sebere skoro 30 miliard, a není k tomu žádné vysvětlení.“[134]

Výzva k vystoupení České republiky z OSN

[editovat | editovat zdroj]

Koncem října 2023 vyzvala ministryně obrany Jana Černochová k vystoupení České republiky z Organizace spojených národů, přičemž jako důvod uvedla rezoluci OSN, v níž Valné shromáždění OSN velkou většinou vyzvalo ke zlepšení humanitární situace a k okamžitému klidu zbraní v Pásmu Gazy. Proti této rezoluci hlasovalo kromě Izraele jen dalších 13 z 193 členských států včetně Česka. Její výzvu k odchodu z OSN vzápětí odmítli jak zástupci opozice, tak její vládní kolegové včetně ministra zahraničních věcí Jana Lipavského a premiéra Petra Fialy.[135][136]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Rovněž jako v případě pověření Mariana Jurečky řízením ministerstva zemědělství od 17. prosince 2021 do 3. ledna 2022, vyjadřuje poznámka o jeho pověření řízením ministerstva pro místní rozvoj pouze záměr předsedy vlády v Jurečkově dočasném výkonu funkce. Marian Jurečka byl pověřen řízením ministerstva pro místní rozvoj 30. září 2024, s účinností k 1. říjnu téhož roku,[14] viz odvolání Ivana Bartoše
  2. ↑ Petr Kulhánek je členem hnutí Karlovarská občanská alternativa, do vlády byl však nominován za STAN.
  3. ↑ Jan Lipavský byl členem Pirátů do 1. října 2024, kdy se stal nestraníkem v souvislosti s odchodem Pirátů z vlády. Jím nabízenou demisi odmítl téhož dne předseda vlády Petr Fiala postoupit prezidentu republiky. Lipavský tak zůstal členem vlády se souhlasem předsedů všech čtyř stran podílejících se na vládě.[17][18]
  4. ↑ Pověřeni řízením ministerstva byli všichni členové vlády stojící v čele ministerstev. Marian Jurečka byl v rámci jmenování členů Fialova kabinetu jmenován místopředsedou vlády a pověřen řízením ministerstva práce a sociálních věcí a také řízením ministerstva zemědělství. Poznámka o pověření řízením nesouvisí s vlastním pověřením, ale je vyjádřením záměru předsedy vlády dočasného Jurečkova výkonu funkce ministra zemědělství, v důsledku odloženého jmenování lidoveckého kandidáta Zdeňka Nekuly pro nařízenou izolaci kvůli pozitivnímu testu na covid-19,[21] viz jmenování Zdeňka Nekuly
  5. ↑ Rovněž jako v případě pověření Mariana Jurečky řízením ministerstva zemědělství od 17. prosince 2021 do 3. ledna 2022, vyjadřuje poznámka o jeho pověření řízením ministerstva životního prostředí pouze záměr předsedy vlády v Jurečkově dočasném výkonu funkce, jakožto předsedy KDU-ČSL. Lidovcům dle koaliční dohody připadlo obsazení rezortu životního prostředí. Marian Jurečka byl pověřen řízením ministerstva životního prostředí 27. října 2022, s účinností k 1. listopadu téhož roku,[29] viz demise Anny Hubáčkové

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Fiala představil rozložení budoucí vlády. Spolu bude mít deset postů, koalice STAN s Piráty sedm. iROZHLAS [online]. Český rozhlas. Dostupné online. 
  2. ↑ Tři ministerské posty navíc pomohou prosekat právní džungli a ušetří peníze, slibuje Markéta Pekarová Adamová. Český rozhlas Plus [online]. Český rozhlas, 2021-11-03. Dostupné online. 
  3. ↑ Nečekají nás lehké časy, řekl Fiala při podpisu koaliční smlouvy o nové vládě. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-11-08 [cit. 2021-11-11]. Dostupné online. 
  4. ↑ Pětice lídrů Spolu a PirSTAN podepsala koaliční smlouvu vznikající vlády. Kabinet má mít 18 členů. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-11-08 [cit. 2021-11-11]. Dostupné online. 
  5. ↑ Fialova vláda získala důvěru. Po 23 hodinách. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2022-01-13 [cit. 2022-01-13]. Dostupné online. 
  6. ↑ ČTK. Piráti schválili odstoupení od vládní koaliční smlouvy. Pro odchod bylo 709 z 894 hlasujících. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2024-09-30 [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  7. ↑ KOPECKÝ, Josef. Poslední zástupce Pirátů opouští vládu a vrací se ke své práci advokáta [online]. Idnes.cz, 2024-10-11 [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  8. ↑ Poprvé zasedla nová vláda, nouzový stav neprodlouží. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2021-12-17]. Dostupné online. 
  9. ↑ Tiskovou mluvčí vlády je Lucie Ješátková. www.vlada.cz [online]. [cit. 2024-03-21]. Dostupné online. 
  10. ↑ BEK, Lukáš. Vzniká vláda pětikoalice s premiérem Petrem Fialou. Překážkou je Zeman. Může jí zabránit?. cnn.iprima.cz [online]. 2021-10-09 [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 
  11. ↑ S vámi nemá země budoucnost, osočil Babiš vládu pětikoalice. ‚Žijete ve světě lží,‘ kontroval Fiala. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-09-01 [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 
  12. ↑ RYŠAVÁ, Michaela. Rozklížit pětikoalici a čekat na její rozpad. Hnutí ANO odhalilo strategii i faktickou sílu v opozici. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2022-01-14 [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 
  13. ↑ OVČÁČEK, Jiří. Prezident republiky jmenoval členy nové vlády [online]. Pražský hrad, 2021-12-17 [cit. 2022-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-24. 
  14. ↑ a b c d Prezident republiky odvolal Ivana Bartoše z funkcí ve vládě a pověřil vicepremiéra Mariana Jurečku řízením Ministerstva pro místní rozvoj [online]. Hrad.cz, 2024-09-30 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b c d Prezident republiky se sešel s navrženými kandidáty na dva ministerské posty [online]. Hrad.cz, 2024-10-07 [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b Prezident republiky jmenoval ministra průmyslu a obchodu a ministra pro místní rozvoj [online]. Hrad.cz, 2024-10-08 [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  17. ↑ Lipavský zůstává ve vládě jako nezávislý. ‚Dostalo se mi podpory 4 předsedů koaličních stran,‘ řekl. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2024-10-01 [cit. 2024-10-01]. Dostupné online. 
  18. ↑ Lipavský zůstává ministrem zahraničí. Fiala jeho demisi nepřijal. Novinky.cz [online]. 2024-10-01 [cit. 2024-10-01]. Dostupné online. 
  19. ↑ Prezident republiky přijal demisi ministra spravedlnosti [online]. Hrad.cz, 2025-06-04 [cit. 2025-06-10]. Dostupné online. 
  20. ↑ Prezident republiky jmenoval ministryni spravedlnosti [online]. Hrad.cz, 2025-06-10 [cit. 2025-06-10]. Dostupné online. 
  21. ↑ BÍLÝ, Vojtěch. Vedením Ministerstva zemědělství byl dočasně pověřen vicepremiér Marian Jurečka. eAGRI [online]. 2021-12-20 [cit. 2022-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-20. 
  22. ↑ a b DOLEJŠÍ, Milan. Nekula se stal ministrem zemědělství. Chce vrátit dotace „do rovnovážné polohy“. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-01-03 [cit. 2023-03-10]. Dostupné online. 
  23. ↑ a b ČTK. Prezident přijal rezignaci ministra zemědělství Nekuly k 28. červnu [online]. Aktualne.cz, 2023-06-26 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online. 
  24. ↑ a b ČTK; Seznam Zprávy. Prezident jmenoval Výborného ministrem zemědělství [online]. Seznamzpravy.cz, 2023-06-29 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. 
  25. ↑ a b c ČTK. Prezident Zeman jmenoval nového ministra školství. Balaš do funkce nastoupí v červenci. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-06-29 [cit. 2023-03-10]. Dostupné online. 
  26. ↑ a b Prezident republiky přijal demisi ministra školství [online]. Hrad.cz, 2023-05-04 [cit. 2023-05-04]. Dostupné online. 
  27. ↑ a b c d Pavel pověřil Beka řízením resortu školství a jmenoval Dvořáka ministrem pro EU. Ceskenoviny.cz [online]. 2023-05-04 [cit. 2023-05-04]. Dostupné online. 
  28. ↑ a b Prezident republiky přijal demisi a pověřil Mariana Jurečku řízením Ministerstva životního prostředí [online]. Hrad.cz, 2022-10-22 [cit. 2023-03-10]. Dostupné online. 
  29. ↑ OVČÁČEK, Jiří. Prezident republiky přijal demisi a pověřil Mariana Jurečku řízením Ministerstva životního prostředí [online]. hrad.cz, 2022-10-27 [cit. 2022-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-27. 
  30. ↑ a b c BERANOVÁ, Klára. Pavel začal úřadovat, jmenoval Hladíka ministrem. Výhrady byly prázdné, vzkázal. Novinky.cz [online]. 2023-03-10 [cit. 2023-03-10]. Dostupné online. 
  31. ↑ Prezident republiky přijal demisi ministryně pro vědu, výzkum a inovace [online]. Hrad.cz, 2024-05-02 [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. 
  32. ↑ a b RAMBOUSKOVÁ, Michaela. Po fiasku s Tulejou jmenoval prezident ministrem Marka Ženíška. Seznam Zprávy [online]. 2024-05-09, rev. 2024-05-16 [cit. 2024-05-16]. Dostupné online. 
  33. ↑ RYCHLÝ, Matěj; MÁDLE, Josef; KAČMÁR, Tomáš. Prezident Miloš Zeman je po pár hodinách zpátky v nemocnici. Nakazil se koronavirem. CNN Prima NEWS [online]. FTV Prima, 2021-11-25 [cit. 2021-11-25]. Dostupné online. 
  34. ↑ URBÁNKOVÁ, Anna; LÁSKA, Timon. Jmenování nové vlády nesnese odklad, uvedl Fiala. Potvrdil, že má být v neděli jmenován premiérem. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-11-26 [cit. 2021-11-26]. Dostupné online. 
  35. ↑ MENŠÍK, Jan. Bizarní ústavní akt na zámku v Lánech. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-11-28 [cit. 2021-11-28]. Dostupné online. 
  36. ↑ JADRNÝ, Petr; ČTK. Michalik nebude ministrem. Nechce, aby situace okolo jeho podnikání působila jako v případě Babiše. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-11-25 [cit. 2021-11-25]. Dostupné online. 
  37. ↑ SHABU, Martin. Kyperská půjčka pro starostu. Podnikání kandidáta STAN na ministra opět přilákalo pozornost detektivů. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2021-11-15 [cit. 2021-11-25]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  38. ↑ ČTK. Firma kandidáta na ministra Michalika si půjčila přes 100 milionů korun od anonymní společnosti z Kypru. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-11-22 [cit. 2021-11-25]. Dostupné online. 
  39. ↑ KOUTNÍK, Ondřej. Budoucí ministr vysvětluje firmu na Kypru: Patřila manželce. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-11-23 [cit. 2021-11-28]. Dostupné online. 
  40. ↑ Hnutí STAN našlo kandidáta na ministra průmyslu, nominuje investora Jozefa Síkelu. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2021-11-29]. Dostupné online. 
  41. ↑ Zeman nechce jmenovat jednoho ministra. Ať post zatím obsadí Fiala, prohlásil. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-11-17 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. 
  42. ↑ Prezidentovi vadí Lipavský. Dráždí ho postoji k Izraeli, Koněvovi i Nejedlému. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-11-17 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. 
  43. ↑ Zeman: Jednoho ministra Fialovi nejmenuji. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-11-17 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. 
  44. ↑ Zeman měl doporučit Lipavskému, aby odstoupil z kandidatury. České noviny [online]. Česká tisková kancelář, 2021-12-07, rev. 2021-12-08 [cit. 2021-12-08]. Dostupné online. ISSN 1213-5003. 
  45. ↑ Zeman Lipavského nejmenuje. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-12-10 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online. 
  46. ↑ Překvapení: Zeman jmenuje vládu i s Lipavským, oznámil Fiala. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-12-13 [cit. 2021-12-13]. Dostupné online. 
  47. ↑ Fiala: Pokud prezident Zeman nejmenuje celou vládu, budu nucen podat kompetenční žalobu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-12-10 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online. 
  48. ↑ Fiala: Rozhodne Ústavní soud. Jednou provždy bude jasno. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-12-10 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online. 
  49. ↑ Pětikoalice k Zemanovi: Prezident si ministry nevybírá. Nechť Ústavní soud vymezí jeho pravomoci. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-12-10 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online. 
  50. ↑ Výběr informací o názorech Miloše Zemana na jmenování ministrů. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-12-10 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online. 
  51. ↑ Právníci: Zeman si vykládá Ústavu podle sebe. Nemá si z kandidátů vybírat. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-12-10 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online. 
  52. ↑ Soudní spor o jmenování ministra by trval týdny. Podle některých právníků může prezident návrh odmítnout [online]. Česká televize, 2021-12-07 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online. 
  53. ↑ Fiala: Zeman vládu jmenuje jako celek včetně Lipavského v pátek. České noviny [online]. Česká tisková kancelář, 2021-12-13 [cit. 2021-12-13]. Dostupné online. ISSN 1213-5003. 
  54. ↑ Vládu v pátek prezident Zeman jmenuje i s Janem Lipavským, oznámil Fiala. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2021-12-13]. Dostupné online. 
  55. ↑ OVČÁČEK, Jiří. Prezident republiky jmenoval nového ministra zemědělství [online]. Hrad.cz, 2022-01-03 [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. 
  56. ↑ Zeman ustoupil, Lipavského jmenuje. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-12-13 [cit. 2021-12-13]. Dostupné online. 
  57. ↑ Marian Jurečka (KDU-ČSL): Za průtahy se jmenováním vlády může přístup pana prezidenta [online]. KDU-ČSL, 2021-12-13 [cit. 2021-12-13]. Dostupné online. 
  58. ↑ MUSIL, Adam. Ministr školství Gazdík podá demisi kvůli stykům s obviněným lobbistou Redlem. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. 
  59. ↑ Fiala ocenil Gazdíkovu demisi jako výraz změny politické kultury. Novinky.cz [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. 
  60. ↑ Poslanec STAN Vladimír Balaš je kandidátem na ministra školství, potvrdil Rakušan. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. 
  61. ↑ Hubáčková ze zdravotních důvodů rezignuje na funkci ministryně životního prostředí. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. 
  62. ↑ Jurečka kvůli razii v Brně požádal o zrušení schůzky Hladíka se Zemanem. O nominantovi bude jednat vedení strany. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2022-10-18]. Dostupné online. 
  63. ↑ Lidovci podpořili nominaci Hladíka na ministra životního prostředí. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2022-10-20]. Dostupné online. 
  64. ↑ Prezident pověřil Jurečku řízením ministerstva životního prostředí. Hubáčková končí k 1. listopadu. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2022-10-27]. Dostupné online. 
  65. ↑ Fiala Zemanovi navrhl Hladíka na ministra životního prostředí [online]. Seznam Zprávy, 2022-12-29 [cit. 2023-01-19]. Dostupné online. 
  66. ↑ Zeman odmítl jmenovat Hladíka ministrem [online]. Novinky.cz, 2023-01-04 [cit. 2023-01-19]. Dostupné online. 
  67. ↑ Hladík se stal náměstkem na ministerstvu životního prostředí. ČT24 [online]. Česká televize, 2023-01-09 [cit. 2023-01-19]. Dostupné online. 
  68. ↑ Ministr školství Balaš skončí. www.novinky.cz [online]. Novinky.cz, 2023-04-20 [cit. 2023-04-20]. Dostupné online. 
  69. ↑ Nekula končí. Nesoustředil jsem se na PR, řekl. Novinky.cz [online]. 2023-06-14 [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. 
  70. ↑ Ministryně Langšádlová končí. Málo vysvětlovala svoji práci, řekla Pekarová - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-04-25 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. 
  71. ↑ PRCHAL, Lukáš. „Neměla jsem lajky.“ Langšádlová vysvětluje, proč ji TOP 09 nechce ve vládě. Deník N [online]. 2024-04-25 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. 
  72. ↑ Prezident přijal demisi Langšádlové. www.novinky.cz [online]. 2024-05-02 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. 
  73. ↑ Tuleja se vzdal nominace na ministra. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-05-03 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. 
  74. ↑ Úroveň Tulejových publikací děsí ekonomy. Udivuje chabá angličtina i čarovné mnohoúhelníky - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-05-03 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. 
  75. ↑ LEINERT, Ondřej. Špatná angličtina, byl by pro smích. Tuleja se vzdal nominace na ministra pro vědu a výzkum. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2024-05-03 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. 
  76. ↑ ČTK; ČT24; CHODIL, Jakub; GRIČOVÁ, Andrea. Fiala navrhne odvolání Bartoše z postu vicepremiéra a ministra. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-09-24 [cit. 2024-09-24]. Dostupné online. 
  77. ↑ a b c ČTK; ČT24; CHODIL, Jakub; VOCHOZKOVÁ, Tereza Rozálie. Lipavskému se nelíbí pirátská interpretace vládnutí. Připustil demisi a konec ve straně. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-09-24 [cit. 2024-09-24]. Dostupné online. 
  78. ↑ Hnusnej podraz, zní od Pirátů. Ve vládě skončí. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-09-24 [cit. 2024-09-24]. Dostupné online. 
  79. ↑ ŠKODA, Jan. Informace o tlaku na premiéra měl Michálek ověřené, tvrdí Bartoš. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-09-24 [cit. 2024-09-25]. Dostupné online. 
  80. ↑ ČTK; CHODIL, Jakub. Piráti si odhlasovali odchod z vlády. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-09-30 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. 
  81. ↑ ČTK. Fiala: Ministr Lipavský zůstává členem vlády jako nestraník. www.ceskenoviny.cz [online]. 2024-10-01 [cit. 2024-10-01]. Dostupné online. 
  82. ↑ Ministr pro legislativu Michal Šalomoun podal demisi, skončí 11. října [online]. Advokatnidenik.cz, 2024-10-02 [cit. 2024-10-05]. Dostupné online. 
  83. ↑ Premiér Petr Fiala uvedl do úřadu nové ministry Lukáše Vlčka a Petra Kulhánka [online]. Vlada.gov.cz, 2024-10-08 [cit. 2024-10-08]. Dostupné online. 
  84. ↑ Prezident Pavel jmenoval dva nové ministry. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-10-08 [cit. 2024-10-08]. Dostupné online. 
  85. ↑ POKORNÁ, Zdislava. Blažkovo ministerstvo si vzalo miliardu v bitcoinech od obchodníka s drogami. Řeší to policie. Deník N [online]. 2025-05-28. Dostupné online. 
  86. ↑ VACULÍK, Radim. Ministryní spravedlnosti bude Eva Decroix. Novinky.cz [online]. 2025-06-03 [cit. 2025-06-03]. Dostupné online. 
  87. ↑ ČTK. Střídání na resortu spravedlnosti. Decroix nahradila Blažka, novou ministryni jmenoval prezident. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2025-06-10 [cit. 2025-06-10]. Dostupné online. 
  88. ↑ NÁDOBA, Jiří. Příští premiér dostane státní pokladnu v lepším stavu než Fiala. Seznam Zprávy [online]. 2024-09-06 [cit. 2024-09-06]. Dostupné online. 
  89. ↑ Zaměstnanci státu a státní úředníci: kde pracují a za kolik? - Akademie věd České republiky. www.avcr.cz [online]. [cit. 2024-09-18]. Dostupné online. 
  90. ↑ Lukáš Kovanda: Za jediný rok nasekala Fialova vláda dluh, co jiným trvalo 11 let. Newstream.cz [online]. 2023-04-21. Dostupné online. 
  91. ↑ Dluh Česka nad třemi biliony. A roste nejrychleji v EU. Seznam Zprávy [online]. 2023-07-21. Dostupné online. 
  92. ↑ Český státní dluh je rekordně vysoký. Na každého Čecha připadá 322 tisíc. iDNES.cz [online]. 2025-07-18. Dostupné online. 
  93. ↑ Odliv dividend do ciziny letos zrychlil o desítky miliard. Novinky.cz [online]. 2023-11-05. Dostupné online. 
  94. ↑ Vláda se bojí přiznat pravdu o Green Dealu. Největší zásah do života odsouhlasila ona, ne Babiš. Echo24 [online]. 2024-07-17. Dostupné online. 
  95. ↑ a b Zelená sebevražda Fialovy vlády? Green Deal bude drahý, a ne že ne. Deník.cz [online]. 2024-07-19. Dostupné online. 
  96. ↑ Timmermans: České předsednictví bylo jedním z nejúspěšnějších. ČTK [online]. 2022-12-20. Dostupné online. 
  97. ↑ Green Deal po Česku vláda odkládá. Podle odborníků ji vyděsily povolenky. Deník.cz [online]. 2024-07-25. Dostupné online. 
  98. ↑ Rada EU přijala předpis o rozšíření dobíjecích stanic pro elektroauta. Novinky.cz [online]. 2023-07-26. Dostupné online. 
  99. ↑ Jak to bude s elektřinou? ČR ji stále vyváží, po útlumu uhlí se to ale změní. Deník.cz [online]. 2024-03-05. Dostupné online. 
  100. ↑ Elektřina z uhlí se Česku přestává vyplácet, Síkela slibuje řízený odchod. iDNES.cz [online]. 2024-03-14. Dostupné online. 
  101. ↑ Konec uhlí 2033 pořád platí, proud půjde i dovážet, plánuje Síkela. Seznam Zprávy [online]. 2023-10-11. Dostupné online. 
  102. ↑ Vláda odložila „český Green Deal“, Stanjura je proti rozšíření povolenek. ČT24 [online]. 2024-07-20. Dostupné online. 
  103. ↑ Fiala se lekl a Green Deal chce hodit na příští vládu. Evropská komise se utrhla ze řetězu. Echo Podcasty [online]. 2024-07-25. Dostupné online. 
  104. ↑ Pohnojil jste to, vyčetl Havlíček Fialovi emisní povolenky pro domácnosti. iDNES.cz [online]. 2024-07-18. Dostupné online. 
  105. ↑ Fiala: Do konce roku musí ministři přinést plán, jak dostavbu Dukovan financovat. Novinky.cz [online]. 2024-07-23. Dostupné online. 
  106. ↑ Přetrvávající mýtus vlády o levné elektřině z Dukovan. Zaplatí si ji občané. Echo24 [online]. 2024-07-25. Dostupné online. 
  107. ↑ Česká vláda zjednodušila zaměstnávaní cizinců. FocusOn.cz [online]. 2023-02-27. Dostupné online. 
  108. ↑ Držíme cíl odchodu od uhlí do roku 2033, řekl po jednání vlády Síkela. iDNES.cz [online]. 2023-10-18. Dostupné online. 
  109. ↑ Česko se otevírá migrantům. Do firem přijdou tisíce Filipínců i Mongolů. Seznam Zprávy [online]. 2023-10-04. Dostupné online. 
  110. ↑ Svářeči z Indie či Filipín. Firmy v Česku nabírají pracovníky z různých koutů světa. iDNES.cz [online]. 2023-05-08. Dostupné online. 
  111. ↑ Opozice kritizuje Rakušana za migrační pakt. Bude to téma voleb, tvrdí. iDNES.cz [online]. 2023-06-18. Dostupné online. 
  112. ↑ Česko už se chystá na migrační pakt, jen noví zaměstnanci vyjdou na desítky milionů ročně. Novinky.cz [online]. 2025-01-05. Dostupné online. 
  113. ↑ Saúdové zrušili jednání se Síkelou. Dráždily i nedávné kroky českých politiků. Seznam Zprávy [online]. 2023-11-03. Dostupné online. 
  114. ↑ Česko je věrnější než USA. Zatímco Izrael už kritizuje většina světa, Fiala dál chce přesouvat ambasádu. Hospodářské noviny [online]. 2024-03-20. Dostupné online. 
  115. ↑ Pětina lidí si myslí, že Česko podporuje Izrael až příliš, ukázal průzkum. Aktuálně.cz [online]. 2024-01-08. Dostupné online. 
  116. ↑ Pojar: O tvrdší reakci vůči Izraeli neuvažujeme. Jen bychom se zesměšnili, bylo by to plácnutí do vody. Deník N [online]. 2025-08-29. Dostupné online. 
  117. ↑ HOLPUCH.CZ. Petr Fiala: Projev na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost: Česká republika nepřestane Ukrajině pomáhat / aktuality / Petr Fiala. Petr Fiala [online]. [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  118. ↑ HOLPUCH.CZ. Petr Fiala: Partie: Česko pošle na Ukrajinu další zbraně. Zelenskému jsem to přislíbil / aktuality / Petr Fiala. Petr Fiala [online]. [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  119. ↑ ECHO24. VIDEO: Historická chvíle. Fiala s třemi státníky podpořili Zelenského v bojujícím Kyjevě - Echo24.cz. echo24.cz [online]. 2022-03-15 [cit. 2022-03-16]. Dostupné online. 
  120. ↑ V Bruselu vyvolala cesta Fialy a spol. do Kyjeva pochopení i kritiku. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2022-03-16]. Dostupné online. 
  121. ↑ Těžké zbraně i munice. Válka na Ukrajině nastartovala český zbrojní průmysl. Deník.cz [online]. 2023-07-07. Dostupné online. 
  122. ↑ Fiala odtajnil, kolik zbraní Česko dodalo Ukrajině. Seznam Zprávy [online]. 2023-02-22. Dostupné online. 
  123. ↑ Česká pomoc Ukrajině dosud činí 232 miliard korun, spočítal německý institut. Je pátá nejvyšší v EU, absolutně vyšší než třeba pomoc francouzská, takže zaráží, že Česko o Ukrajině nejedná. Kurzy.cz [online]. 2025-02-18. Dostupné online. 
  124. ↑ Jak Česko podporuje Ukrajinu: miliardy korun, munice, zbraně i výcvik vojáků. EURACTIV.cz [online]. 2025-08-12. Dostupné online. 
  125. ↑ Komunistka Konečná posílá pozdravy z Číny. Novinky.cz [online]. 2025-02-15. Dostupné online. 
  126. ↑ Česko mění diplomatický přístup k Číně. Ústřední postavou bude Fialův muž. Seznam Zprávy [online]. 2023-11-30. Dostupné online. 
  127. ↑ Česko se drží politiky jedné Číny, to se nezmění, řekl v Pekingu poradce Pojar. iDNES.cz [online]. 2023-11-03. Dostupné online. 
  128. ↑ Vietnamské komunisty Česko hostilo v hotelu za dva miliony korun. Novinky.cz [online]. 2025-02-01. Dostupné online. 
  129. ↑ KOPECKÝ, Josef. Ministr Blažek podal demisi. „Don Pablo“ končí kvůli kauze bitcoinů od odsouzeného. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2025-05-30ir. Dostupné online. 
  130. ↑ Přes 400 miliard ročně jen na obranu? Fiala si dovede představit vydávat na ni 5 % HDP. Echo24 [online]. 2025-05-22. Dostupné online. 
  131. ↑ Prezident Pavel přijal demisi Fialovy vlády. www.novinky.cz [online]. 2025-11-06 [cit. 2025-11-06]. Dostupné online. 
  132. ↑ Pavel přijal demisi Fialovy vlády, pověřil ji k prozatímnímu vykonávání funkce. www.seznamzpravy.cz [online]. 2025-11-06 [cit. 2025-11-06]. Dostupné online. 
  133. ↑ KABRHELOVÁ, Lenka. 70 úspěchů Fialovy vlády: „Jsou hmatatelné, ale nic z toho nevyhrává volby“. Seznam Zprávy [online]. 2023-10-23 [cit. 2023-10-23]. Dostupné online. 
  134. ↑ POLANSKÁ, Patricie. Dva roky vlády Petra Fialy: Rozpor slov a činů, komunikační problémy a klesající důvěra veřejnosti. Český rozhlas Plus [online]. Český rozhlas, 2023-12-20 [cit. 2024-02-11]. Dostupné online. 
  135. ↑ Výzvu Černochové k vystoupení z OSN odmítají vládní kolegové i opozice. ČT24 [online]. Česká televize, 2023-10-29 [cit. 2023-10-29]. Dostupné online. 
  136. ↑ URBANOVÁ, Anna. Černochová vyzvala k vystoupení Česka z OSN. ‚Nerozmyšlené, spíše impulzivní,‘ hodnotí odborník. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-10-29 [cit. 2023-10-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Vláda Petra Fialy
Předseda vlády

Petr Fiala (jmenován 28. listopadu 2021, ODS)

Členové v den jmenování vlády
17. prosince 2021

Vít Rakušan (1. místopředseda vlády, vnitro, STAN) • Ivan Bartoš (místopředseda vlády pro digitalizaci, místní rozvoj, Piráti – odvolán 30. září 2024) • Marian Jurečka (místopředseda vlády, práce a sociální věci, do 3. ledna 2022 pověřen vedením zemědělství, od 1. listopadu 2022 do 10. března 2023 pověřen vedením životního prostředí, od 1. října 2024 do 7. října 2024 pověřen vedením místního rozvoje, KDU-ČSL) • Vlastimil Válek (místopředseda vlády, zdravotnictví, TOP 09) • Martin Baxa (kultura, ODS) • Mikuláš Bek (evropské záležitosti, STAN) • Pavel Blažek (spravedlnost, ODS – demise 9. června 2025) • Jana Černochová (obrana, ODS) • Petr Gazdík (školství, STAN – demise 29. června 2022) • Anna Hubáčková (životní prostředí, nestraník za KDU-ČSL – demise 31. října 2022) • Martin Kupka (doprava, ODS) • Helena Langšádlová (věda, výzkum a inovace, TOP 09 – demise 5. května 2024) • Jan Lipavský (zahraniční věci, do 1. října 2024 Piráti, od 1. října 2024 nestraník) • Jozef Síkela (průmysl a obchod, nestraník za STAN – demise 7. října 2024) • Zbyněk Stanjura (finance, ODS) • Michal Šalomoun (legislativa, předseda Legislativní rady vlády, nestraník za Piráty – demise 11. října 2024)

Členové jmenovaní později
3. ledna 2022

Zdeněk Nekula (zemědělství, KDU-ČSL – demise 28. června 2023)

29. června 2022

Vladimír Balaš (školství, STAN – demise 4. května 2023)

10. března 2023

Petr Hladík (životní prostředí, KDU-ČSL)

4. května 2023

Mikuláš Bek (školství, STAN) • Martin Dvořák (evropské záležitosti, STAN)

29. června 2023

Marek Výborný (zemědělství, KDU-ČSL)

16. května 2024

Marek Ženíšek (věda, výzkum a inovace, TOP 09)

8. října 2024

Petr Kulhánek (místní rozvoj, navržen STAN) • Lukáš Vlček (průmysl a obchod, STAN)

10. června 2025

Eva Decroix (spravedlnost, ODS)

Vlády České republiky
Česká socialistická republika (1969–90)

Rázl (NF) (1969) • Kempný a Korčák (NF) (1969–1971) • Korčák II (NF) (1971–1976) • Korčák III (NF) (1976–1981) • Korčák IV (NF) (1981–1986) • Korčák, Adamec, Pitra a Pithart (NF/OF) (1986–1990)

v rámci ČSFR (1990–92)
Česká republika (od 1993)
(členové vlád)

Klaus I (ODS, KDU-ČSL, KDS, ODA) (1992–1996) • Klaus II (ODS, KDU-ČSL, ODA) (1996–1998) • Tošovský (US, KDU-ČSL, ODA, nestraníci) (1998) • Zeman (ČSSD) (1998–2002) • Špidla (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU) (2002–2004) • Gross (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU) (2004–2005) • Paroubek (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU) (2005–2006) • Topolánek I (ODS, nestraníci) (2006–2007) • Topolánek II (ODS, KDU-ČSL, SZ) (2007–2009) • Fischer (nestranická) (2009–2010) • Nečas (ODS, TOP 09, VV, LIDEM) (2010–2013) • Rusnok (nestranická) (2013–2014) • Sobotka (ČSSD, ANO, KDU-ČSL) (2014–2017) • Babiš I (ANO) (2017–2018) • Babiš II (ANO, ČSSD) (2018–2021) • Fiala (SPOLU, Piráti a Starostové) (2021–2025) • Babiš III (ANO, SPD, AUTO) (od 2025)

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vláda_Petra_Fialy&oldid=25657579“