Pavel Blažek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Pavel Blažek (rozcestník).
JUDr. Pavel Blažek, Ph.D.
Pavel Blažek (2013)
Pavel Blažek (2013)
15. a 22. ministr spravedlnosti ČR
Úřadující
Ve funkci od:
17. prosince 2021
Předseda vládyPetr Fiala
PředchůdceMarie Benešová
Ve funkci:
3. července 2012 – 10. července 2013
Předseda vládyPetr Nečas
PředchůdceJiří Pospíšil
NástupceMarie Benešová
Místopředseda ODS
Ve funkci:
20. června 2010 – 18. ledna 2014
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Úřadující
Ve funkci od:
26. října 2013
Zastupitel města Brno
(v letech 2010–2014 také radní města)
Ve funkci:
2. listopadu 2002 – 11. října 2014
Zastupitel městské části Brno-střed
(v letech 2002–2010 také radní MČ)
Ve funkci:
14. listopadu 1998 – 11. října 2014
Stranická příslušnost
ČlenstvíODS (od 1998)

Narození8. dubna 1969 (53 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťAlena Blažková
Dětidvě děti
Alma materMasarykova univerzita
Profeseadvokát, politik
CommonsPavel Blažek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel Blažek (* 8. dubna 1969[1] Brno) je český právník, v letech 2012 až 2013 ministr spravedlnosti ČR ve vládě Petra Nečase a znovu od prosince 2021 ministr spravedlnosti ČR ve vládě Petra Fialy[2], v letech 2010 až 2014 místopředseda ODS, od října 2013 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, v letech 2002 až 2014 zastupitel města Brna.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Brně, kde v letech 1987–1992 studoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity, získal titul Mgr. a v roce 1996 zde dokončil doktorské studium správního a pozemkového práva. V roce 1992 také absolvoval šestitýdenní stáž na univerzitě v nizozemském Utrechtu zaměřené na evropskou kulturu, politiku a právo. V letech 1992–2002 působil na Právnické fakultě MU v Brně jako interní odborný asistent na Katedře správního práva. Od roku 1996 vykonává praxi, působí jako advokát v advokátní kanceláři Kyjovský, Blažek a kolegové v Brně. Jeho manželkou je brněnská exekutorka Alena Blažková. Má dvě děti.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Komunální politik[editovat | editovat zdroj]

Do ODS vstoupil v roce 1998 a v témže roce byl zvolen do zastupitelstva městské části Brno-střed, kde se po čtyřech letech stal i radním. V letech 2002 až 2014 byl brněnským zastupitelem, byl předsedou brněnského oblastního sdružení ODS a 20. června 2010 též na čtyři roky zvolen místopředsedou ODS.

Krátce před 20. kongresem ODS, konaným 21.–22. listopadu 2009, se jeho jméno objevilo na novináři sestaveném seznamu krajských kmotrů – mocných zákulisních hráčů, s nimiž se rozhodl bojovat tehdejší stranický předseda Mirek Topolánek. Blažek své zařazení na tento seznam označil za nesmysl.[3]

Několik týdnů po zvolení místopředsedou ODS vyšlo najevo, že manželka Pavla Blažka dostávala od roku 2002, kdy začal Blažek působit jako radní Městské části Brno-střed, od úřadu této městské části zakázky na exekuce.[4] Během let 2002–2009 získala přibližně 90 % zakázek v oblasti exekucí, za které inkasovala 1,9 milionu korun. Pavel Blažek konflikt zájmů na dotaz HN vyloučil a řekl, že ani mravně nešlo o konflikt zájmů.[4]

Po komunálních volbách 2010 přistoupila v listopadu brněnská ODS na návrh ČSSD o vytvoření velké koalice.[5] Přestože ODS získala ve volbách jen 22 % hlasů, oproti 30,4 % hlasů pro ČSSD, získala většinu v Radě města Brna, sociálním demokratům připadl post primátora. Tahounem podpory velké koalice uvnitř ODS byl právě její brněnský předseda Pavel Blažek. Přitom občanská demokracie mohla jít do koalice s TOP 09 a KDU-ČSL a obsadit v Brně post primátora, místo toho se i na nátlak Blažka rozhodla spojením se socialisty nechat v čele Brna pokračovat Romana Onderku z ČSSD.[6]

V listopadu 2010 Petr Nečas odvolal Blažka z dozorčí rady Lesů ČR s tím, že „v dozorčí radě tak zásadního podniku, jako jsou Lesy ČR, musí být člověk, který má důvěru premiéra.“[7] Blažek zprávu o svém odvolání odmítnul a tvrdil, že sám rezignoval. O tom, že mu premiér nedůvěřuje, se dozvěděl z médií a tuto skutečnost označil za příznačnou pro kvalitu Nečasovy komunikace s členy ODS. Média spekulovala, že za odvoláním stojí Nečasův odpor k velké koalici v Brně.[8]

Ale to je neuvěřitelný mediální mýtus, já jsem z dozorčí rady Lesů ČR odešel sám a vůbec to nesouviselo s Petrem Nečasem. Tedy – on nařídil, abych byl odvolán, ale to už jsem byl pryč. Celé to vzniklo z podezření, že mám v centrále Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v Brně nějaké kontakty a mám tendenci zasahovat do jeho rozhodování ohledně nějakých tendrů. Ale to jsem v životě neudělal, ten důvod k odstoupení byl jiný. (...) Stal jsem se radním města Brna. Po dvou dnech jsem pochopil, že obě práce nejde stihnout.
— Pavel Blažek[9]

S ohledem na svoje kontroverzní působení si v Brně vysloužil přezdívku „don Pablo“, kterou začala používat i média.[10]

Ministr spravedlnosti v Nečasově vládě[editovat | editovat zdroj]

Po kritizovaném[11][12] nezvykle rychlém odvolání ministra Pospíšila, které bylo zdůvodněno „manažerským pochybením“, byl jako jeho nástupce premiérem Nečasem vybrán právě Pavel Blažek.[2] Prezident republiky jej členem Nečasovy vlády jmenoval 3. července 2012 v 10 hodin.

Obvinění z trestného činu[editovat | editovat zdroj]

31. července 2012 publicista Jan Urban a obecně prospěšná organizace Kverulant.org zveřejnili prohlášení, ve kterém obvinili Pavla Blažka ze spáchání trestného činu podle § 209 trestního zákoníku – podvodu. Konstatovali, že Pavel Blažek selhal jako státní zástupce v kauze Diag Human, kdy měl být ve střetu zájmů a kde měl svými rozhodnutími připravit stát o zhruba 8 miliard korun. Také obvinili Pavla Blažka ze lhaní a podvádění, z těchto důvodů žádali jeho odstoupení, a svá tvrzení dokládali dokumenty, které Blažkovo jednání mají dokazovat.[13][14]

Vydání Alexeje Torubarova[editovat | editovat zdroj]

V dubnu 2013 podepsal vydání Alexeje Torubarova[15] do Ruska[16], přestože nebylo dosud rozhodnuto o jeho žádosti o azyl. Z tohoto důvodu podal Stanislav Torubarov, syn vydaného, na Pavla Blažka trestní oznámení.[17] Podle nálezu Ústavního soudu z června 2014 bylo Blažkovo rozhodnutí protiprávní.[18]

Poslanec a ministr spravedlnosti ve Fialově vládě[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 byl zvolen poslancem Parlamentu České republiky.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 obhájil svůj poslanecký mandát za ODS v Jihomoravském kraji. Získal 3 702 preferenčních hlasů.[19]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 kandidoval z pozice člena ODS na 4. místě kandidátky koalice SPOLU (tj. ODS, KDU-ČSL a TOP 09) v Jihomoravském kraji. Získal 9 903 preferenčních hlasů a stal se poslancem.[20]

V listopadu 2021 se stal kandidátem ODS na post ministra spravedlnosti ČR ve vznikající vládě Petra Fialy (tj. koalice SPOLU a PirSTAN).[21] V polovině prosince 2021 jej do této funkce prezident ČR Miloš Zeman jmenoval, a to na zámku v Lánech.[22] Po příchodu na Ministerstvo spravedlnosti provedl systemizaci míst a dva dostupné posty politických náměstků obsadil svými lidmi (Antonínem Stanislavem a Radomírem Daňhelem (oba ODS)), ačkoliv jeden z nich měl připadnout zástupci STANu Karlu Dvořákovi.[23]

Kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Policejní razie na radnici Brno-střed[editovat | editovat zdroj]

Dne 10. srpna 2020 v 8:00 začala Policie ČR a NCOZ vyšetřovat brněnské politiky ODS kvůli podezření, že kupčili s brněnským majetkem a brali milionové úplatky. Mezi vyšetřovanými jsou mimo jiné i Pavel Blažek, jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel, primátorka Brna Markéta Vaňková i její náměstek Robert Kerndl. Policie akci ukončila následujícího dne ve 3:45 ráno. Kvůli razii byly v pondělí zcela uzavřeny čtyři odbory – investiční, ekonomický, bytový, správa nemovitostí a také archiv.[24][25]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Výpis z OŘ[nedostupný zdroj]
  2. a b Nástupcem Pospíšila bude místopředseda ODS Pavel Blažek. Aktuálně.cz [online]. 2012-07-02 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. 
  3. Pavel Blažek: Já že jsem kmotr ODS?. Instinkt [online]. [cit. 2010-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-22. 
  4. a b POKORNÝ, Marek. Problém muže č. 2 v ODS: Jeho manželka dostávala zakázky od města, kde je radním. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2012-07-02 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. 
  5. Zástupci ČSSD a ODS v Brně podepsali koaliční smlouvu. iDNES.cz [online]. 2010-11-10 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. 
  6. Vedení ODS chtělo Brnu zakázat koalici s ČSSD, neuspělo. iDNES.cz [online]. 2010-10-26 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. 
  7. KALENSKÝ, Jakub. Nečas odvolal místopředsedu ODS z Lesů. Kvůli velké koalici v Brně. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2012-07-02 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. 
  8. ČTK. Pavel Blažek: Z dozorčí rady jsem odešel sám. Deník.cz. 2010-11-29. Dostupné online [cit. 2021-11-17]. 
  9. Rozhovor s Pavlem Blažkem: Nečas nenabízí srdce, Respekt, 7. února 2011
  10. Ministr Don Pablo Blažek se děsí rozpočtové odpovědnosti | Domov. Lidovky.cz [online]. 2012-07-03 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. 
  11. TOP 09 chce jako vrchní žalobkyni Bradáčovou, žádá Nečase, ať ji podpoří. iDNES.cz [online]. 2012-06-27 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. 
  12. Nečas ztratil u voličů kredit, komentují odvolání Pospíšila analytici. iDNES.cz [online]. 2012-06-27 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. 
  13. Wanted Don Pablo [online]. Kverulant.org [cit. 2012-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-03. 
  14. REDAKCE. Ministr Blažek v minulosti podváděl v kauze Diag Human, ANV ho proto vyzvala k rezignaci. AC24.cz [online]. 2018-04-26 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. 
  15. Help a Man - Pomoz jednomu člověku - Помоги одному человеку. helpaman.org [online]. [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. 
  16. Krok za krokem: operaci cisterna uvedl do pohybu francouzský právník | Domov. Lidovky.cz [online]. 2013-05-28 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. 
  17. Do Česka utekl před mafií, Blažek podnikatele poslal zpět do Ruska | Domov. Lidovky.cz [online]. 2013-05-15 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. 
  18. Exministr Blažek neměl vydat Torubarova do Ruska, rozhodl Ústavní soud. iDNES.cz [online]. 2014-06-26 [cit. 2021-11-15]. Dostupné online. 
  19. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017, Jmenné seznamy, Kraj: Jihomoravský kraj, Strana: Občanská demokratická strana, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2017 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  20. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 8.10. – 9.10.2021, Jmenné seznamy, Všechny kraje, Strana: SPOLU – ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2021 [cit. 2021-11-01]. Dostupné online. 
  21. Seznam ministrů. Podívejte se, kdo má usednout ve vládě Petra Fialy. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-11-18 [cit. 2021-11-21]. Dostupné online. 
  22. Zeman jmenoval novou vládu. Podívejte se na seznam těch, kteří povedou jednotlivá ministerstva. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-12-17 [cit. 2021-12-18]. Dostupné online. 
  23. POKORNÁ, Zdislava. Starostové posílají jako náměstka na spravedlnost advokáta Dvořáka. Blažek už ale jeho místo obsadil. Deník N [online]. 2022-01-20 [cit. 2022-01-21]. Dostupné online. 
  24. ČTK. Policejní razie na radnici Brna-střed skončila až nad ránem. Městský úřad může opět plně fungovat. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-8-11. Dostupné online. 
  25. JELÍNKOVÁ, Adéla; VALÁŠEK, Lukáš. Razie v Brně: Kriminalisté šli po domech spjatých s exministrem Blažkem i primátorkou Vaňkovou. HN.cz [online]. 2020-8-21. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]