Jana Černochová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mgr. Jana Černochová
Jana Černochová v roce 2022
Jana Černochová v roce 2022
19. ministryně obrany ČR
Úřadující
Ve funkci od:
17. prosince 2021
Předseda vládyPetr Fiala
PředchůdceLubomír Metnar
Poslankyně Poslanecké sněmovny PČR
Úřadující
Ve funkci od:
26. října 2013
Ve funkci:
29. května 2010 – 28. srpna 2013
Starostka městské části Praha 2
Ve funkci:
28. listopadu 2006 – 8. listopadu 2010
PředchůdceMichal Basch
NástupceJiří Paluska
Ve funkci:
26. března 2012 – 20. prosince 2021
PředchůdceJiří Paluska
NástupceAlexandra Udženija
Zastupitelka městské části Praha 2
(v letech 1998–2006 také zástupkyně starosty a od roku 2021 pak radní)
Úřadující
Ve funkci od:
14. listopadu 1998
Stranická příslušnost
ČlenstvíODS (od 1997)

Narození26. října 1973 (49 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choťrozvedená
Dětibezdětná
SídloPraha
Alma materVŠ aplikovaného práva
Metropolitní univerzita Praha
Profesepolitička
OceněníŘád kněžny Olgy 2. třídy (2022)
Webová stránkawww.janacernochova.cz
CommonsJana Černochová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jana Černochová (* 26. října 1973 Praha) je česká politička, od prosince 2021 ministryně obrany ČR ve vládě Petra Fialy, od června 2010 do srpna 2013 a znovu od října 2013 poslankyně Parlamentu ČR za hlavní město Prahu, v letech 20062010 a opět mezi roky 20122021 starostka Městské části Praha 2, členka ODS.

Vzdělání, profese a rodina[editovat | editovat zdroj]

V roce 1992 odmaturovala. Poté pracovala v bance na přepážce. V roce 1996 absolvovala kurz v oboru bankovnictví a peněžní ekonomie na Fakultě financí a účetnictví VŠEPraze. V roce 2009 získala titul bakaláře na Vysoké škole aplikovaného práva. Roku 2011 dokončila magisterský obor mezinárodní vztahy na Metropolitní univerzitě Praha. Je rozvedená, bezdětná.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1997 vstoupila do Občanské demokratické strany (ODS). V roce 1998 zasedla v zastupitelstvu městské části Praha 2, kde v letech 2006–2010 poprvé působila jako starostka. Roku 2010 se stala členkou rady.

Ve volbách 2010 byla zvolena do dolní komory českého parlamentu.[1] Po jmenování svého partnera Martina Červíčka policejním prezidentem v srpnu 2012 se vzdala členství v bezpečnostním výboru sněmovny, jemuž do té doby předsedala.[2]

Ve volbách 2013 byla opět zvolena do Poslanecké sněmovny ze třetího místa pražské kandidátky ODS.[3]V listopadu byla zvolena 1. místopředsedkyní poslaneckého klubu ODS.[4]

V komunálních volbách v roce 2014 obhájila post zastupitelky Městské části Praha 2, když vedla tamní kandidátku ODS. Strana volby v městské části vyhrála (tj. 25,28 % hlasů a 11 mandátů) a dne 7. listopadu 2014 byla Jana Černochová zvolena starostkou pro další funkční období.[5]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byla lídryní ODS v Praze.[6] Získala 12 426 preferenčních hlasů, a obhájila tak mandát poslankyně.[7] V rámci poslaneckého klubu ODS obhájila post 1. místopředsedkyně.[8]

V komunálních volbách v roce 2018 opět obhájila post zastupitelky městské části Praha 2, když opět vedla tamní kandidátku ODS.[9] V listopadu 2018 byla již počtvrté zvolena starostkou městské části Praha 2.[10] V prosinci 2021 na post starostky městské části rezignovala, jelikož se stala ministryní obrany a zůstala členkou rady pro školství. Její nástupkyní se stala Alexandra Udženija.[11]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 kandidovala z pozice členky ODS na 2. místě kandidátky koalice SPOLU (tj. ODS, KDU-ČSL a TOP 09) v Praze.[12] Získala přes 35 500 preferenčních hlasů a byla znovu zvolena poslankyní.[13]

V listopadu 2021 se stala kandidátkou ODS na post ministryně obrany ve vznikající vládě Petra Fialy složené z koalic SPOLU a PirSTAN.[14] V polovině prosince 2021 ji do této funkce prezident Miloš Zeman jmenoval na zámku v Lánech.[15]

V komunálních volbách v roce 2022 kandidovala do zastupitelstva Prahy 2 z 2. místa kandidátky subjektu „ODS a TOP 09 – SPOLEČNĚ PRO Prahu 2“. Mandát zastupitelky městské části se jí podařilo obhájit.[16] Dne 17. října 2022 byla zvolena radní městské části.[17]

Ministryně obrany[editovat | editovat zdroj]

Jako ministryně obrany chce navýšit vojenský rozpočet ze současných 85 miliard (v roce 2021) na 140 miliard korun (do roku 2025), aby Česko splnilo závazek, který slíbilo v NATO.[18]

Politické postoje[editovat | editovat zdroj]

Po teroristických útocích v Paříži v listopadu 2015 vyzvala k přehodnocení migrační politiky Evropské unie a varovala před hrozbou radikálního islámu.[19] Vystoupila na demonstraci Islám v České republice nechceme. Podle Černochové by se měla „nastavit taková pravidla, která nedovolí, aby se svoboda našeho projevu, vyznání, kultury a židovsko-křesťanské civilizace upozaďovala na úkor jiných nenáboženských aspektů Islámu (šaríja, džihád) hraničících s ideologií, které nemají s náboženským vyznáním pranic společného!“[20]

Odmítla stažení českých vojáků z války v Afghánistánu.[21] Zvýšila by výdaje na obranu.[21] Po vraždě saúdského novináře Džamála Chášukdžího na saúdském konzulátu v Istanbulu vyzvala k zavedení zbrojního embarga na Saúdskou Arábii, kam Česko jen v roce 2014 vyvezlo vojenský materiál v hodnotě 70,1 miliónu eur.[21]

V říjnu roku 2019 kritizovala tureckou invazi do Sýrie, která byla namířena proti Kurdům na území Rojavy na severu Sýrie, a vyjádřila obavy, že pokud NATO, jehož je Turecko členem, „rezignuje na dodržování vlastních principů, oslabí se jeho vliv.“[22] V březnu 2020 odsoudila na půdě Poslanecké sněmovny režim tureckého prezidenta Erdoğana a prohlásila, že „Turecko zcela otevřeně doprovází migranty na hranice s Řeckem a tím destabilizuje a ohrožuje celou Evropskou unii.“[23]

V září 2020 dostala varování od BIS, že je jako předsedkyně výboru pro obranu v Poslanecké sněmovně na seznamu několika stovek Čechů, které monitoruje čínská firma Zhenhua Data Technology, která je úzce napojená na Čínskou lidovou armádu a čínské tajné služby.[24] Černochová na zjištění reagovala slovy, že „Je evidentní, že zpravodajská činnost Číny ve světě je velmi aktivní a čínský režim k ní nevyužívá pouze standardní zpravodajské služby, ale i čínské firmy“.[25]

Podporuje Izrael a jeho politiku.[26] Odsoudila výroky ministra kultury Lubomíra Zaorálka, který na adresu Izraele prohlásil, že se nesmí mlčet, když se nerespektují základní mezinárodní pravidla a silou se obsazuje cizí území, a přirovnal plány Izraele na anexi židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu a osud Palestinců s osudem bývalého Československa ve 20. století.[27] Vyjádřila podporu Izraeli během izraelsko-palestinských střetů v květnu 2021.[28]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Přednostní hlasy pro kandidáty (Volby do PSP ČR 2010) [online]. volby.cz [cit. 2021-12-20]. Dostupné online. 
  2. Červíček nechce nesmyslné změny, jeho partnerka z ODS se vzdala členství ve výboru. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2012-08-30 [cit. 2021-12-20]. Dostupné online. 
  3. Jmenné seznamy (Zvolení poslanci za ODS v Praze) [online]. volby.cz [cit. 2021-12-20]. Dostupné online. 
  4. KAŠPAR, Mirko; HUSÁROVÁ, Lucie. Šéfem klubu ODS bude opět Zbyněk Stanjura. Do vedení sněmovny navrhuje Němcovou. Rozhlas.cz [online]. 2013-11-06 [cit. 2013-11-07]. Dostupné online. 
  5. Usneseni zastupitelstva č. 2 k volbě starosty MČ Praha 2, stanovení počtu členů RMČ Praha 2, počtu zástupců starosty a počtu uvolněných členů ZMČ Praha 2, volbě zástupců starosty, uvolněných členů ZMČ Praha 2 a členů RMČ Praha 2 [online]. Zastupitelstvo MČ Praha 2 [cit. 2014-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-01-23. 
  6. Krajští volební lídři ODS, Volby do Poslanecké sněmovny PČR 2017 [online]. ODS [cit. 2017-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-01-23. 
  7. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017, Jmenné seznamy, Kraj: Hlavní město Praha, Strana: Občanská demokratická strana, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2017 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  8. Poslanecký klub Občanské demokratické strany. www.psp.cz [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné online. 
  9. Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo městské části nebo městského obvodu, Kraj: Hlavní město Praha, Obec: Praha 2, Kandidátní listina: Občanská demokratická strana [online]. Český statistický úřad, 2018 [cit. 2018-12-07]. Dostupné online. 
  10. Usneseni zastupitelstva č. 2 k volbě starosty MČ Praha 2, stanovení počtu členů RMČ Praha 2, počtu místostarostů a určení funkcí, pro které budou členové ZMČ Praha 2 uvolněni, volbě místostarostů a volbě členů RMČ uvolněných pro výkon této funkce [online]. Městská část Praha 2, 2018 [cit. 2018-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-17. 
  11. ČTK. Černochová rezignovala na starostku Prahy 2. Neumí si představit kombinaci s ministerským postem. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-12-20 [cit. 2021-12-20]. Dostupné online. 
  12. Kandidátní listina pro: Hlavní město Praha [online]. SPOLU, 2021 [cit. 2021-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-01-23. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 8.10. – 9.10.2021 [online]. Český statistický úřad, 2021 [cit. 2021-10-11]. Dostupné online. 
  14. Seznam ministrů. Podívejte se, kdo má usednout ve vládě Petra Fialy [online]. Český rozhlas, 2021-11-18 [cit. 2021-11-21]. Dostupné online. 
  15. Zeman jmenoval novou vládu. Podívejte se na seznam těch, kteří povedou jednotlivá ministerstva. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-12-17 [cit. 2021-12-18]. Dostupné online. 
  16. Jmenné seznamy. www.volby.cz [online]. [cit. 2022-11-16]. Dostupné online. 
  17. V Praze 2 proběhlo ustavující zasedání zastupitelstva. www.praha2.cz [online]. [cit. 2022-11-16]. Dostupné online. 
  18. Černochová: Armádu modernizovat musíme. Závazek k NATO splníme. Novinky.cz [online]. 11. ledna 2022. Dostupné online. 
  19. Migrace a terorismus spolu nesouvisí, tvrdí poslanec Gabal. Český rozhlas [online]. 23. listopadu 2015. Dostupné online. 
  20. Žádní náckové, hájí Černochová účast na protestu proti islamistům. iDNES.cz [online]. 20. ledna 2015. Dostupné online. 
  21. a b c Černochová: Z boje se neutíká, to je ustupování zločincům. Novinky.cz [online]. [cit. 27.října 2018]. Dostupné online. 
  22. Poslanci odsoudili tureckou invazi i brutální vraždu kurdské političky. Novinky.cz [online]. 15. října 2019. Dostupné online. 
  23. Poslanci odsoudili Erdogana, Turecko ohrožuje celou EU, řekla Černochová. iDNES.cz [online]. 4. března 2020. Dostupné online. 
  24. Diplomaté, soudci, politici. 350 Čechů, které monitoroval dodavatel čínské armády. Aktuálně.cz [online]. 23. září 2020. Dostupné online. 
  25. Čína bude své aktivity v Česku zřejmě stupňovat, říká sledovaná Černochová. Eurozprávy.cz [online]. 24. září 2020. Dostupné online. 
  26. Komentář Jany Černochové: Izrael je přítel, který má naši důvěru. E15 [online]. 26. května 2020. Dostupné online. 
  27. Černochová přirovnala Zaorálka kvůli výrokům o Izraeli k nacistům. Česká televize [online]. 27. května 2020. Dostupné online. 
  28. Většina českých stran stojí za Izraelem, Piráti, STAN i ČSSD mají opatrnější postoj. Echo24 [online]. 13. května 2021. Dostupné online. 
  29. PRIMA, F. T. V. Zelenskyj vyznamenal Černochovou s Lipavským. Čeho si Ukrajina na české pomoci váží?. cnn.iprima.cz [online]. [cit. 2022-08-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]