Petr Pavel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Pavel Petr – více osobností.
arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.
Generál Petr Pavel (2020)
Generál Petr Pavel (2020)
Narození 1. listopadu 1961 (59 let)
Planá
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Manžel(ka) Eva Pavlová
Děti Jan Pavel
Petr Pavel
Vojenská kariéra
Hodnost armádní generál  CzArmy 2011 OF9-Armadni general shoulder-h.png
Doba služby 1983–2018
Sloužil Flag of the Czech Republic.svg ČSSR (do roku 1990)
Flag of the Czech Republic.svg ČSFR (do roku 1993)
Flag of the Czech Republic.svg ČR
Složka Coat of arms of Czechoslovakia (1961-1989).svg Československá lidová armáda
       Československá armáda
Logo of the Czech Armed Forces.svg Armáda České republiky
Velel
Války mírová operace UNPROFOR
Vyznamenání CZE Medaile Za hrdinstvi (1994) BAR.svg Medaile Za hrdinství
Legion Honneur Officier ribbon.svg Řád čestné legie, důstojník
Croix de Guerre des Theatres d'Operations Exterieurs ribbon.svg Válečný kříž, bronzová hvězda
CZE Cestny Pametni Odznak Za Sluzbu Miru BAR.svg „Za službu míru“
US Legion of Merit Commander ribbon.png Záslužná legie, komandér
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Petr Pavel (* 1. listopadu 1961 Planá) je český voják, armádní generál Armády České republiky ve výslužbě. V letech 2012–2015 byl náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky. Mezi roky 2015–2018 působil ve funkci předsedy vojenského výboru NATO. Stal se tak prvním zástupcem zemí bývalé Varšavské smlouvy, který nastoupil do nejvyšší vojenské funkce Severoatlantické aliance.[1][2]

Mládí a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Petr Pavel se narodil roku 1961 v Plané do rodiny příslušníka Československé lidové armády, pocházejícího ze Lhoty za Červeným Kostelcem v okrese Náchod. Otec, který byl členem Komunistické strany, působil jako zpravodajec a měl na starost i elektronický průzkum, mimo jiné zachycování a analyzování zpráv armád NATO.

Po absolvování Vojenského gymnázia Jana Žižky z Trocnova v Opavě pokračoval studiem na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově, kterou ukončil v roce 1983. Následně se v letech 1988–1991 vzdělával na Vojenské akademii Antonína Zápotockého v Brně a poté také na studijních pobytech ve štábní škole v Camberley, na Královské akademii obranných studií a na King's College London, kde prošel výukou mezinárodních vztahů.[3]

Vojenská kariéra[editovat | editovat zdroj]

1983–1989[editovat | editovat zdroj]

Po ukončení vysoké vojenské školy ve Vyškově roku 1983 začínal u výsadkového vojska, kde byla vyžadována loajalita k vládnoucímu komunistickému režimu prostřednictvím vstupu do KSČ. Přihlášku do Komunistické strany Československa podal v roce 1983 a po dvouletém období kandidátství členství byl v roce 1985 do strany přijat.[4][5] V posudku k propůjčení medaile Za službu vlasti v roce 1988 byl v hodnosti kapitána hodnocen jako „třídně uvědomělý a politicky vyspělý. Jako člen strany při výkonu své funkce napomáhá prosazovat vedoucí úlohu strany mezi podřízenými. Snaží se získat pro tuto politiku ostatní. Politicko-ideová připravenost jmenovaného je na dobré úrovni.“[6] Informace o Pavlově členství v KSČ zveřejnil v roce 2014 spisovatel Pavel Kosatík.[7] On sám to následně v rozhovoru v časopise Respekt potvrdil a vysvětlil svoje pohnutky ke vstupu do strany.[pozn. 1]

Jeho otec byl vojenským zpravodajcem. V roce 1989 se také Petr Pavel stal členem vojenské rozvědky. Do žádné akce již však nezasáhl pro příchod sametové revoluce a demokratizaci režimu.[8]

1990–2014[editovat | editovat zdroj]

V 90. letech pokračoval v armádní zpravodajské službě Vojenském zpravodajství. Na mírové misi UNPROFOR v lednu 1993 pomohla jeho jednotka zachránit odříznuté francouzské vojáky z válečné zóny mezi Srby a Chorvaty. V letech 2002–2007 byl postupně velitelem specializovaných sil, zástupcem velitele společných sil a zástupcem ředitele sekce ministerstva obrany.

Během americké invaze do Iráku v březnu 2003 Pavel, který působil jako styčný důstojník na americkém velitelství v Kataru, varoval, že Irák by mohl použít proti invazním jednotkám zbraně hromadného ničení.[9]

Od července 2011 do června 2012 byl zástupcem náčelníka generálního štábu Vlastimila Picka, kterého 1. července 2012 ve funkci vystřídal. Do funkce byl jmenován prezidentem republiky Václavem Klausem 29. června 2012.[10]

2015–2018: Nejvyšší vojenský představitel NATO[editovat | editovat zdroj]

Petr Pavel, 2015

Sobotkova vláda jej 21. července 2014 navrhla do úřadu předsedy vojenského výboru NATO pro období 2015–2018, jenž představuje po generálním tajemníkovi druhý nejvyšší post Severoatlantické aliance. Kandidaturu podpořil také prezident republiky Miloš Zeman. Na vilniuském zasedání výboru byl 20. září 2014 do této funkce zvolen, když předčil kandidáty z Itálie a Řecka.

Tříleté funkční období generála Pavla v NATO začalo 26. června 2015.[1] V pozici vystřídal dánského generála Knuda Bartelse a stal se prvním odborným poradcem generálního tajemníka Jense Stoltenberga. Jako hrozby, jimž NATO během jeho působení čelí, Pavel zmínil radikalismus na Blízkém východě a teroristickou organizaci Islámský stát. Vojenský výbor NATO představuje nejvyšší vojenský orgán aliance, v němž jsou zastoupeni náčelníci generálních štábů členských zemí. Tento orgán udílí instrukce dvěma dominantním strategickým velitelstvím NATO.[1][2][11]

Pavel vyjádřil názor, že Rusko je nebezpečnější než Islámský stát a hrozba terorismu a uprchlíků byla v České republice přeceňována.[12]

V souvislosti s nástupem do nové funkce v NATO odstoupil z pozice náčelníka Generálního štábu Armády České republiky. V této funkci jej k 1. květnu 2015 nahradil Josef Bečvář. Slavnostní ceremoniál spojený s předáním funkce se konal o tři dny později.[13] V březnu 2018 obdržel nejvyšší americké vojenské vyznamenání komandér Záslužné legie za to, že „skvěle provedl Vojenský výbor NATO, včetně zástupců národních armád a národních náčelníků generálních štábů, nejnáročnějším obdobím v nedávných dějinách aliance”.[14][15]

Pavel podpořil tureckou invazi do Afrínu v Sýrii, která začala v lednu 2018 a byla namířena proti syrským Kurdům, které Turecko označuje za teroristy. Pavel prohlásil, že Turecko má právo na sebeobranu před teroristy a NATO bylo Tureckem o vojenské operaci informováno.[16]

V čele vojenského výboru jej v závěru června 2018 nahradil vrchní maršál letectva sir Stuart Peach ze Spojeného království, zvolený v září 2017 z pozice náčelníka vrchního štábu britských ozbrojených sil.[17]

Zahraniční mise[editovat | editovat zdroj]

Vojenské hodnosti[editovat | editovat zdroj]

Občanské a dobrovolnické aktivity[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2018 je v armádní výslužbě. V občanském životě zůstal aktivní. Na jaře 2020 založil iniciativu a sbírku Spolu silnější, která pomáhala lidem v první linii boje s koronavirovou infekcí.[21] Následně složil tým expertů, s nimiž představil doporučení pro lepší zvládání krizí.[22] Na podzim 2020 se během druhé vlny koronavirové krize aktivně angažoval v dobrovolnictví a pomoci zejména zdravotnickému systému a zařízením sociální péče.[23]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Z prvního manželství s Hanou Pavlovou má dva syny. Podruhé se oženil s podplukovnicí Evou Pavlovou.[24]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Pavel s vojákem z amerického konvoje Dragoon Ride v Praze 31. března 2015

  • Pavel během vojenského cvičení NATO ve Španělsku v listopadu 2015

  • Pavel na základně Bundeswehru ve Staufer-Kaserne v Německu v únoru 2016

  • Pavel na zasedání Vojenského výboru NATO v Tiraně v Albánii v září 2017

  • Pavel a předseda amerického sboru náčelníků štábů Joseph Dunford v Bruselu v lednu 2018

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Pavel řekl: „… museli zároveň procházet dopředu sítem velmi pečlivého výběru, jehož součástí bylo utvrzení loajality s komunistickou stranou. V polovině osmdesátých let byl před tuhle volbu postaven i výsadkářský aspirant Petr Pavel. ’Podmínkou, abych mohl dělat, co jsem chtěl, byla červená knížka, bral jsem to jako realitu, která prorůstala všude. Alternativou bylo nebýt u výsadkářů a tím pro mě u armády, ale to jsem nechtěl.’“[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c Generál Petr Pavel se stává druhým nejdůležitějším mužem NATO [online]. Český rozhlas, 2015-06-26 [cit. 2015-06-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Generál Petr Pavel bude první Východoevropan v čele Vojenského výboru NATO. iHNED.cz [online]. 2014-09-20 [cit. 2014-09-22]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Generálporučík Pavel má nahradit Picka v čele armády, ČT24, 18. 5. 2012
  4. ↑ Kdo je generál Petr Pavel: Nejvýše postavený muž NATO, válečný hrdina, bývalý komunista i možný prezident. Reflex.cz [online]. 2019-11-14 [cit. 2019-11-17]. Dostupné online. 
  5. ↑ Generál Pavel: Jsme odvážnější, než si myslíme. Reportér [online]. 2014-12-07 [cit. 2019-11-17]. Dostupné online. 
  6. ↑ Generál Pavel se polepšoval na Twitteru, sklidil ale zdrcující kritiku. Echo24.cz [online]. 2020-08-26 [cit. 2020-08-26]. Dostupné online. 
  7. ↑ SENKOVÁ, Zita, KOSATÍK, Pavel, ŘÁPEK, Jan. Pavel Kosatík: Máme právo vědět o novém muži v NATO co nejvíce. In: Rozhlas.cz, 2014-09-23. (Byl nalezen zdroj potvrzující jeho komunistickou minulost)
  8. ↑ a b KUNDRA, Ondřej. Pavel v srdci nepřítele. Respekt.cz [online]. 2014-06-22, rev. 2015-07-25 [cit. 2015-12-15]. Dostupné online. )
  9. ↑ Český generál: Chemický rozkaz může přijít. iDnes.cz [online]. 25. března 2003. Dostupné online. 
  10. ↑ Prezident jmenoval Pavla náčelníkem armádního generálního štábu, České noviny (ČTK), 29. 6. 2012
  11. ↑ Čech se stal předsedou Vojenského výboru NATO. Novinky.cz [online]. 2014-09-20 [cit. 2014-09-20]. Dostupné online. 
  12. ↑ "Pavel: Ruská kampaň v ČR vytváří dojem, že Rusko není hrozba. Je ale nebezpečnější než Islámský stát". Aktuálně.cz. 25. října 2016.
  13. ↑ Česko má nového náčelníka generálního štábu. Bečvář vystřídal Pavla. iDNES.cz [online]. 2015-05-04 [cit. 2015-05-04]. Dostupné online. 
  14. ↑ ČTK. "Skvěle vedl vojáky NATO". Generál Petr Pavel dostal nejvyšší americké vojenské vyznamenání. Aktuálně.cz [online]. 2018-03-10. Dostupné online. 
  15. ↑ Generál Pavel obdržel nejvyšší americké vojenské vyznamenání. Novinky.cz [online]. 2018-03-10. Dostupné online. 
  16. ↑ Reportéři ČT — Afrín bez pomoci. Česká televize, 26. března 2018.
  17. ↑ UK Defence Chief appointed as NATO Chairman of Military Committee [online]. UK Ministry of Defence [cit. 2017-09-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Do čela armády míří respektovaný generál Petr Pavel, iDNES.cz, 18. 5. 2012
  19. ↑ Prezident jmenoval nové generály
  20. ↑ Prezident jmenoval generály AČR [online]. Hrad.cz, 2014-05-08 [cit. 2014-05-08]. Dostupné online. 
  21. ↑ Generál Pavel založil iniciativu, která pomůže lidem v boji s koronavirem. iDNES.cz, 6. dubna 2020.
  22. ↑ Jsme v krizi covidové i komunikační. Prymula nemůže ohlašovat opatření dřív, než je schválí vláda, říká generál Pavel. iHNed.cz, 12. října 2020.
  23. ↑ Generál Pavel: Stát musí kvůli krizi mobilizovat dobrovolníky. ČTK, 23. září 2020.
  24. ↑ Petr Pavel: Život generála, který může být prezidentem ČR. Reflex.cz [online]. [cit. 2019-11-15]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Mertlík, Vladimír: V první linii: Armádní generál Petr Pavel. Praha: Academia 2019. ISBN 978-80-200-2996-6

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Náčelníci Generálního štábu Armády České republiky
Karel Pezl (1993) • Jiří Nekvasil (1993–1998) • Jiří Šedivý (1998–2002) • Pavel Štefka (2002–2007) • Vlastimil Picek (2007–2012) • Petr Pavel (2012–2015) • Josef Bečvář (2015–2018) • Aleš Opata (od 2018)
Autoritní data: AUT: pna2012717993 | GND: 1189349124 | LCCN: n2019066019 | VIAF: 257102754 | WorldcatID: lccn-n2019066019
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Petr_Pavel&oldid=19257137“