Michael Žantovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Michael Žantovský
Michael Žantovský
Michael Žantovský

3. a 6. předseda ODA
Ve funkci:
březen 1997 – 29. listopadu 1997
Předchůdce Jan Kalvoda
Nástupce Jiří Skalický
Ve funkci:
17. června 2001 – 2002
Předchůdce Daniel Kroupa
Nástupce Jiřina Nováková

1. senátor za obvod č. 21 - Praha 5
Ve funkci:
23. listopadu 1996 – 23. listopadu 2002
Předchůdce Senát PČR vznikl
Nástupce Miroslav Škaloud

5. velvyslanec ČR ve Velké Británii
Ve funkci:
5. října 2009 – 31. srpna 2015
Předchůdce Jan Winkler
Nástupce Libor Sečka

Velvyslanec ČR v Izraeli
Ve funkci:
2004 – 2009
Předchůdce Daniel Kumermann
Nástupce Tomáš Pojar

1. velvyslanec ČR v USA
Ve funkci:
19. listopadu 1992 – únor 1997
Předchůdce Rita Klímová
Nástupce Alexandr Vondra
Stranická příslušnost
Členství ODA (1996-2007)

Narození 3. ledna 1949 (68 let)
Praha
Československo Československo
Choť Kristina Žantovská
Jana Noseková-Žantovská
Vztahy Hana Žantovská (matka)
Jiří Žantovský (otec)
Irena Žantovská (sestra)
Alma mater Univerzita Karlova v Praze
Commons Kategorie Michael Žantovský
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michael Žantovský (* 3. ledna 1949 Praha) je český překladatel z angličtiny, tlumočník, psycholog, publicista, spisovatel, textař, politik a diplomat, od října 2009 do srpna 2015 velvyslanec ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska.

Od září 2015 je ředitelem Knihovny Václava Havla.

Život[editovat | editovat zdroj]

Žantovského rodiče byli literární historik Jiří Žantovský (1909–2000) a překladatelka z angličtiny Hana Žantovská (rozená Eislerová, za války persekuovaná pro židovský původ). Starší sestra Irena (*1946), provdaná Murray, po srpnu 1968 emigrovala do Kanady a pracovala jako knihovnice, v letech 2004–13 ředitelka Britské architektonické knihovny Královského institutu britských architektů.

Michael Žantovský v letech 1967–1973 vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor psychologie, mezi lety 1968–1969 byl na studijním pobytu na McGill University v Montrealu. V letech 1973–1980 pracoval ve Výzkumném ústavu psychiatrickém při bohnické léčebně, kde se zabýval psychologií motivace a sexuálního chování. V roce 1980 z výzkumného ústavu odešel a byl na volné noze jako překladatel, tlumočník, autor písňových textů (např. pro Pavla Bobka, Petra Nováka, Karla Zicha) a publicista, v letech 1988–1989 pracoval pro agenturu Reuters jako pražský dopisovatel.

Je podruhé ženatý. S první ženou, novinářkou Kristinou Žantovskou mají děti Ester (* 1980, teatroložka a překladatelka) a Jonáše (* 1984, asistent produkce a režie). S druhou ženou, fotografkou Janou Nosekovou-Žantovskou mají syna Davida (* 2001) a dceru Rebeku (* 2003).

Michael Žantovský 2007

Politická a diplomatická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Po revoluci v roce 1989 patřil k zakládajícím členům Občanského fóra, fungoval také jako jeho tiskový mluvčí. V roce 1990 se stal tiskovým mluvčím a poradcem prezidenta České republiky Václava Havla. Od roku 1992 do roku 1997 působil jako velvyslanec České republiky (v roce 1992 Československa) ve Spojených státech amerických.

V roce 1996 vstoupil do Občanské demokratické aliance, ve které byl v roce 1997 (od března, kdy z funkce po skandálu s neoprávněným užíváním titulu odstoupil Jan Kalvoda, do listopadu, kdy ho ve funkci nahradil Jiří Skalický) a v letech 2001–2002 předsedou.

Ve volbách na podzim roku 1996 byl za ODA zvolen do Senátu Parlamentu ČR, kde pracoval ve funkci předsedy Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Jako senátor byl mimo jiné jedním z iniciátorů a předkladatelů Zákona o svobodném přístupu k informacím. Jeho senátorský mandát vypršel 23. listopadu 2002, kdy již ve volbách nekandidoval.

V období 2003 až 2009 působil jako velvyslanec České republiky v Izraeli. Pověřovací listiny odevzdal 9. února 2004.[1] Od října 2009 do srpna 2015 byl velvyslancem ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska.[2]

Od července 2012 je předsedou správní rady Aspen Institute Prague a členem správní rady Aspen Institute.

Literární dílo[editovat | editovat zdroj]

Jako překladatel z angličtiny se zaměřoval zejména na moderní prózu a drama (například James Arthur Baldwin, Edgar Lawrence Doctorow, Nadine Gordimerová, Joseph Heller, Norman Mailer, Toni Morrisonová, Tom Stoppard), překládal povídky a filmy Woodyho Allena, o kterém také napsal monografii. Kromě toho překládal také nebeletristickou literaturu (např. knihy Madeleine Albrightové či Henryho Kissingera).

Spolu se svou první ženou napsal divadelní hru Hladové krky (1985).

Mimo to je také autorem doslovů a medailonků spisovatelů a mnoha článků a esejů, a spoluautorem (s Oldřichem Kužílkem) knihy Svobodný přístup k informacím v právním řádu České republiky (2002).

Pod pseudonymem Daniel Wolf vydal knihu Ochlazení. Špionážní thriller z blízké budoucnosti (2008), v roce 2016 vyšla v druhém vydání již pod autorovým jménem.

V roce 2014 vydal monografii Havel. Z hebrejštiny přeložil knihu Příběh o lásce a tmě izraelského spisovatele Amose Oze.[3]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q-Ž. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 581.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČEJKA, Marek. Dějiny moderního Izraele. [s.l.] : Grada Publishing a.s., 2011. 351 s. Dostupné online. ISBN 9788024729107. S. 289. (česky)  
  2. Žantovský skončí jako velvyslanec v Londýně, povede Knihovnu Václava Havla. E15.cz [online]. 2015-05-19 [cit. 2015-09-01]. Dostupné online.  
  3. Izraelský spisovatel Amos Oz v Praze představil svou novou knihu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]