Knihovna Václava Havla

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Knihovna Václava Havla
Václav Havel Library
StátČeskoČesko Česko
PolohaOstrovní 129/13, Praha, 110 00, Česko (Přístavba Schwazenberského paláce)
Souřadnice
Typveřejná knihovna
Založena26. července 2004
Počet poboček1 (New York)
Další informace
Webové stránkywww.vaclavhavel.cz/
SiglaABE368
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Knihovna Václava Havla sbírá a shromažďuje všechny materiály (obrazové, zvukové i písemné), další artefakty a myšlenky dramatika, disidenta komunistického režimu, posledního československého a prvního českého prezidenta Václava Havla za účelem jejich digitalizace, dokumentace a výzkumu a propagace této osobnosti. Organizuje přednáškovou činnost, uskutečňuje konference, pořádá edukativní akce pro středoškolský stupeň a podílí se na vydávání publikací.[1]

Mezi hlavní poslání patří zpřístupnění dokumentů ze spisovatelské, myslitelské a politické tvorby Václava Havla; vybudování digitální studovny pro domácí i zahraniční badatele, studenty vysokých a středních škol a zájemce z široké veřejnosti; pořádání společenských a kulturních akcí pro veřejnost zpřístupňující dílo a tvorbu Václava Havla a pořádání diskusních klubových setkání na společensky aktuální témata.

Od založení v červenci 2004 byla knihovna obecně prospěšnou společností. V červnu 2023 změnila právní formu na nadační fond.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Instituce byla založena 26. července 2004 ve formě obecně prospěšné společnosti,[2] inspirována americkou tradicí prezidentských knihoven. K roku 2011 se podle oficiálních stránek jednalo o jediný takový projekt na evropském kontinentu.[1] Sídlila v ulici Kateřinská 18, Praha 2. Na jaře 2011 představil podnikatel Zdeněk Bakala plán přesunout sídlo knihovny do svého domu U Drahomířina sloupu na Loretánském náměstí, po rekonstrukci, kterou navrhl Ricardo Bofill.[3] Jelikož nebyla rekonstrukce realizována, přestěhovala se v roce 2015 knihovna do Ostrovní 30, Praha 2, kde pořádá semináře, autorská čtení, výstavy, koncerty a divadelní představení.

V červnu 2023 knihovna změnila právní formu z obecně prospěšné společnosti na nadační fond, se vznikem Výboru rodiny zakladatele a Výboru dárců. Havlově rodině zastoupené Dagmar Havlovou bylo i nadále umožněno využívat svá práva a povinnosti prostřednictvím Výboru rodiny a ve Výboru dárců zasedli velcí dárci pod vedením Zdeňka Bakaly. Statutárním orgánem se stala správní rada. Nominace členů správní a dozorčí rady připadla do gesce Výboru rodiny a Výboru dárců. Bývalí členové správní a dozorčí rady se mohli dále podílet na rozvoji instituce v nově zřízeném Poradním výboru.[4]

V prostorách Knihovny v ulici Ostrovní 13 se nachází stálá expozice „Václav Havel: Český mýtus aneb Havel v kostce“.

Vedení[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2008 byl ředitelem literární kritik a pedagog docent Martin C. Putna, kterého 1. června 2011 na jeden rok nahradil bývalý diplomat a disident docent Martin Palouš.[2] V letech 2012–2015 zastávala funkci ředitelky Marta Smolíková a od září 2015 do června 2023 knihovnu vedl Michael Žantovský.[4] Programovým ředitelem je spisovatel a novinář Jáchym Topol.

U zrodu knihovny stáli Dagmar Havlová, Karel SchwarzenbergMiloslav Petrusek. Správní radu k roku 2015 tvořili Dagmar Havlová, Michal Horáček, Bessel Kok, Michaela Bakala, Martin Palouš, Jacques Rupnik, Nina Smitová a Mark Vydra. Členy dozorčí rady byli Emil Holub, Dita Stejskalová a Ondřej Jonáš.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Interiér Knihovny Václava Havla

Knihovna se podílí na udílení „Ceny Václava Havla za lidská práva“, která vznikla v roce 2013 a nahradila „Cenu lidských práv Parlamentního shromáždění Rady Evropy“, udělovanou jednou za dva roky od 2007. K roku 2014 laureát obdržel prémii 60 tisíc eur.[5][6]

Knihovna od roku 2013 také organizuje „Soutěž Knihovny Václava Havla o nejlepší studentský esej“, v níž jsou oceněny tři nejlepší eseje.[7]

Pobočka[editovat | editovat zdroj]

V květnu 2012 byla otevřena pobočka knihovny v New Yorku, a to ve formě nadace (The Vaclav Havel Library Foundation). Její činnost podporovala bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová a podporují američtí velvyslanci v Praze Craig Roberts Stapleton, William CabanissJohn Shattuck.[8]

Lavičky Václava Havla[editovat | editovat zdroj]

Knihovna vytvořila projekt Lavička Václava Havla. V roce 2013 byly zhotoveny a instalovány postupně ve Washingtonu, D.C. (District of Columbia), Dublinu, roku 2014 v Barceloně, Praze a Českých Budějovicích a o instalaci rozhodl i Nový Bor.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Knihovna Václava Havla | Kdo jsme? [online]. Knihovna Václava Havla [cit. 2022-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-06-15. 
  2. a b FOJTÍK, Libor. Chartista Palouš se stane ředitelem Knihovny Václava Havla. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2011-03-24 [cit. 2022-11-21]. Dostupné online. 
  3. Vzniká stálé sídlo Knihovny Václava Havla. ČT24 [online]. 2011-03-01 [cit. 2022-11-21]. Dostupné online. 
  4. a b Knihovna Václava Havla se stává nadačním fondem [online]. Knihovna Václava Havla, 2023-05-29 [cit. 2023-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-29. 
  5. Založení ceny [online]. Knihovna Václava Havla [cit. 2014-06-08]. Dostupné online. 
  6. Knihovna Václava Havla a Nadace Charty 77 založí Havlovu cenu. TÝDEN.cz [online]. 2013-03-22 [cit. 2022-11-21]. Dostupné online. 
  7. Soutěž o nejlepší studentskou esej [online]. Knihovna Václava Havla [cit. 2014-06-08]. Dostupné online. 
  8. Knihovna Václava Havla otevřela pobočku v New Yorku. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2012-05-08 [cit. 2022-11-21]. Dostupné online. 
  9. Michael Polák. Po Barceloně a Dublinu bude lavička Václava Havla v Boru. Českolipský deník [online]. 2014-05-05 [cit. 2014-05-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]