Tomáš Pojar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tomáš Pojar, M.A.
Tomáš Pojar (2022)
Tomáš Pojar (2022)
1. náměstek
ministra zahraničních věcí ČR
Ve funkci:
září 2006 – leden 2010
náměstek
ministra zahraničních věcí ČR
Ve funkci:
12. října 2005 – září 2006
Velvyslanec ČR v Izraeli
Ve funkci:
1. února 2010 – březen 2014
PředchůdceMichael Žantovský
NástupceIvo Schwarz
Stranická příslušnost
ČlenstvíObčanská demokratická strana

Narození28. prosince 1973 (48 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťMartina Pojarová
RodičeMiloš Pojar
Dětisynové Eduard a Eliáš a dcera Rachel
Alma materUniverzita Karlova v Praze
Profesediplomat
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tomáš Pojar (* 28. prosince 1973 Praha) je český diplomat, bezpečnostní analytik a prorektor soukromé vysoké školy CEVRO Institut.

Život[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1995 působil v nevládní humanitární organizaci Člověk v tísni, kde se stal o dva roky později ředitelem. V organizaci působil až do roku 2005, kdy začal působit na českém ministerstvu zahraničních věcí,[1] kde zastával funkci náměstka pro dvoustranné vztahy a 1. náměstka pro bezpečnostní otázky, záležitosti EU a bilaterální vztahy s evropskými státy.[2][3] V letech 2010 až 2014 zastával pozici velvyslance České republiky v Izraeli.[4] Od dubna 2014 je prorektorem soukromé vysoké školy CEVRO Institut.[5]

Vystudoval politologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a je členem Občanské demokratické strany.[6] Je ženatý a s manželkou Martinou má děti Eduarda, Rachel a Eliáše. Jeho otec PhDr. Miloš Pojar byl po roce 1989 prvním československým velvyslancem v Izraeli.

V květnu 2022 se začalo spekulovat o Pojarově možné kandidatuře na prezidenta v prezidentských volbách v roce 2023.[7]

Názory a postoje[editovat | editovat zdroj]

Kritizoval ministra zahraničí Tomáše Petříčka, ministra kultury Lubomíra Zaorálka a bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga za jejich společné prohlášení z 23. května 2020, ve kterém odsoudili plánovanou izraelskou anexi židovských osad, které Izrael od roku 1967 vybudoval na okupovaném Západním břehu Jordánu, což je území se kterým Palestinci počítají pro svůj budoucí stát Palestina. Podle Pojara „Výhrady vůči politice přátel či spojenců se obvykle tlumočí tradičně diskrétními diplomatickými metodami.“[8] Pojar rovněž odmítl návrat několika milionů palestinských uprchlíků, který by mohl vést k „likvidaci židovského státu jako národní domoviny.“[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Šéf Člověka v tísni míří do diplomacie [online]. iDNES.cz, 2005-06-06 [cit. 2010-06-02]. Dostupné online. 
  2. Přehled ministrů a jejich náměstků od r. 1989 do r. 2009 [online]. Parlament České republiky, Kancelář Poslanecké sněmovny, Parlamentní institut, leden 2009 [cit. 2015-08-28]. Dostupné online. 
  3. Tomas Pojar [online]. LinkedIn [cit. 2015-08-31]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. Velvyslancem v Izraeli bude náměstek Tomáš Pojar [online]. ČT24, 2010-01-14 [cit. 2010-06-02]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. Tomáš Pojar prorektorem pro zahraniční vztahy
  6. Tomáš Pojar [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [cit. 2010-06-02]. Dostupné online. 
  7. Koho na Hrad? Tápání vlády může ukončit překvapivé jméno s oslnivou kariérou. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2022-05-27]. Dostupné online. 
  8. a b Ďábel je v detailech. Megafonová diplomacie vůči Izraeli je zarážející, píší velvyslanci. Echo 24 [online]. 27. května 2020. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]