Tomáš Petříček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Tomáš Petříček (rozcestník).
Mgr. Tomáš Petříček, M.A., Ph.D.
Secretary Pompeo Meets With Czech Foreign Minister Petricek (40244218093) (cropped).jpg

12. ministr zahraničních věcí ČR
Úřadující
Ve funkci od:
16. října 2018
Předseda vlády Andrej Babiš
Předchůdce Jan Hamáček

Místopředseda ČSSD
Úřadující
Ve funkci od:
1. března 2019

Náměstek ministra zahraničních věcí ČR
Ve funkci:
1. srpna 2018 – 16. října 2018

Náměstek ministryně práce a sociálních věcí ČR
Ve funkci:
květen 2017 – prosinec 2017
Stranická příslušnost
Členství ČSSD (od 2005)

Narození 27. září 1981 (38 let)
Rokycany
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Univerzita Karlova v Praze
Profese politik
Commons Kategorie Tomáš Petříček
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tomáš Petříček (* 27. září 1981 Rokycany) je český politik, od října 2018 ministr zahraničních věcí ČR ve druhé vládě Andreje Babiše. Mezi srpnem až říjnem 2018 působil jako náměstek ministra zahraničních věcí a od května do prosince 2017 byl náměstkem ministryně práce a sociálních věcí ČR. Od března 2019 je místopředsedou ČSSD.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval magisterský a doktorandský program oboru mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Obhájil zde disertační práci na téma „Perspektivy energetické bezpečnosti Evropské unie“. V průběhu studia absolvoval také pobyt na Université Libre de Bruxelles.

Dále získal tituly M.A. na bruselském Centre Européen de Recherches Internationales et Stratégiques v oboru Governance a rozvojová politika a na University of Warwick v oboru Mezinárodní politická ekonomie.[1]

Politické působení[editovat | editovat zdroj]

Prošel řadami Mladých sociálních demokratů. V roce 2005 se stal politickým referentem zahraničního oddělení ČSSD a v roce 2006 jeho vedoucím.

V letech 2007 až 2009 byl asistentem poslance Evropského parlamentu Libora Roučka a v letech 2014 až 2017 poradcem poslance Evropského parlamentu Miroslava Pocheho.[1][2] S ním se také podílel na přípravě kampaně této strany ve volbách do krajských zastupitelstev v roce 2016.[3] Mezitím pracoval na pražském magistrátu, kde měl na starosti evropské fondy v kanceláři radního, a působil v dozorčích radách a představenstvech několika společností, např. Rencar, Želivská provozní, Úpravna vody Želivka.[1]

V květnu 2017 byl jmenován politickým náměstkem ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaely Marksové ve vládě Bohuslava Sobotky. Aktivně podporoval Petra Dolínka proti Miloslavu Ludvíkovi při rozhodování o pozici lídra kandidátky ČSSD pro sněmovní volby v roce 2017.[4]

V komunálních volbách v roce 2018 byl lídrem kandidátky ČSSD do Zastupitelstva městské části Praha 7 a tudíž i kandidátem strany na starostu této městské části.[5] Neuspěl však a do zastupitelstva městské části se vůbec nedostal.[6]

Je zastáncem názoru, že pro Českou republiku je nezbytné zůstat aktivním členem Evropské unie, a je proti referendu o možnosti vystoupení z EU. Ve svých prvních veřejných projevech ve funkci náměstka se přihlásil k transatlantické vazbě a jejím hodnotám, stejně jako ke klíčovým výhodám členství v EU s nutností překonat aktuální problémy Unie. Petříček také opakovaně zmínil nutnost oživování lidskoprávní politiky a věnování pozornosti klimatickým změnám.

Dne 1. srpna 2018 byl jmenován politickým náměstkem Jana Hamáčka, pověřeného řízením Ministerstva zahraničních věcí ČR. Poté, co prezident Miloš Zeman opakovaně odmítl jmenovat Miroslava Pocheho do funkce ministra zahraničních věcí ČR, nominovala ČSSD Petříčka dne 18. září 2018 jako svého dalšího kandidáta na tuto funkci.[4] Na začátku října 2018 se sešel s prezidentem republiky Milošem Zemanem[7], který jej dne 16. října 2018 do funkce jmenoval. Stal se tak patnáctým členem druhého Babišova kabinetu, tvořeného koaličními subjekty ANO a ČSSD.[8][9]

V souvislosti s vraždou saúdského novináře Džamála Chášakdžího na saudském konzulátu v Istanbulu kritizoval Saúdskou Arábii a na radě ministrů zahraničí prosazoval razantnější postoj EU k události. Podpořil jadernou dohodu s Íránem.[10]

V listopadu 2018 odjel na dvoudenní návštěvu Izraele, se kterým má Česká republika uzavřené strategické partnerství, a při té příležitosti navštívil také východní Jeruzalém, za což sklidil kritiku ze strany Palestinců, protože východní Jeruzalém byl Izraelem nelegálně anektován v roce 1980 a Palestinci ho považují za hlavní město Státu Palestina.[11] Během návštěvy Palestiny v červenci 2019 Petříček ujistil Palestince, že Česká republika neuzná Jeruzalém jako hlavní město Izraele.[12]

Petříček a americký ministr zahraničí Mike Pompeo ve Washingtonu 22. února 2019

Koncem roku 2018 navštívil Čínu a v Šanghaji se sešel s čínským ministrem zahraničí Wangem I, kterého u příležitosti 70. výročí od navázání diplomatických vztahů mezi Československem a komunistickou Čínou pozval k návštěvě České republiky. Petříček plánuje uskutečnit zasedání mezivládní komise pro posílení česko–čínské spolupráce.[13] Během setkání s čínskými představiteli se Petříček nechtěl vyjadřovat k otázce pracovních táborů v západočínské provincii Sin-ťiang, ve kterých čínská vláda internovala více než milion menšinových Ujgurů.[14] V lednu 2020 prohlásil, že „s Čínou je potřeba se bavit, a máme zájem na rozvoji ekonomických vztahů.“[15]

Petříček jako ministr zahraničí podpořil přijetí globálního paktu OSN o uprchlících a snažil se ve vládě neúspěšně prosadit, aby Česko přijalo také globální pakt OSN o migraci, který má zajistit bezpečnou, řízenou a legální migraci.[16]

Tomáš Petříček (vpravo) s eurokomisařkou Věrou Jourovou (ANO) a pražským primátorem Zdeňkem Hřibem (Piráti)

Petříček označil Rusko za „hrozbu“ pro Českou republiku.[17] Odsoudil anexi Krymu Ruskem. V lednu 2019 odjel na Ukrajinu, aby podpořil Ukrajinu v konfliktu s Ruskem a s proruskými separatisty ze samozvané Doněcké republiky. Petříček také uvedl, že chce s ukrajinskými představiteli mluvit o ukrajinském zákoně, který přiznává sociální výhody takzvaným banderovcům, tedy příslušníkům Ukrajinské povstalecké armády (UPA), jejichž někteří členové se podíleli na vyvražďování Poláků, Židů a volyňských Čechů.[18]

V březnu 2019 odsoudil Izrael za anexi syrských Golanských výšin, které označil jako okupované území.[19] Poté co prezident Miloš Zeman obvinil Turecko, že pomáhalo zásobovat Islámský stát (IS), Petříček připomněl význam Turecka jako spojence v NATO.[20] Při setkání s tureckým ministrem zahraničí Mevlütem Čavušoglu podpořil pokračování přístupových rozhovorů mezi EU a Tureckem a také ocenil roli Turecka během evropské migrační krize.[21]

Na 41. sjezdu ČSSD v Hradci Králové byl dne 1. března 2019 zvolen řadovým místopředsedou strany. Získal 256 hlasů od 472 delegátů.[22]

Tomáš Petříček u památníku Železné opony s rakouským ministrem zahraničí

Dne 4. června 2019 se Petříček setkal s barmskou vůdkyní, nositelkou Nobelovy ceny za mír a někdejší disidentkou Aun Schan Su Ťij, která přijela do Prahy otevřít ambasádu Myanmaru. Petříček mluvil se Su Ťij o posílení ekonomické spolupráce a společně se zúčastnili Česko-myanmarského obchodního fóra. Dotkl se také otázky lidských práv a prohlásil, že „nadále pozorně sledujeme vývoj lidsko-právní situace v zemi.“[23] Podle OSN v Myanmaru probíhá genocida muslimské menšiny Rohingyů a ze země už před násilnostmi uteklo přes 700 000 muslimů.[24]

Odmítl, že by Česko po vzoru Polska a Řecka začalo vymáhat reparace z Německa za škody způsobené německou okupací během druhé světové války, protože by to „mohlo narušit klima vzájemné důvěry v Evropě a s našimi sousedy.“[25]

Konce března 2020 pochválil Čínu za vypravení humanitární pomoci do Itálie, která byla těžce postižena pandemií covidu-19, a mírnil mediální reakce na zprávu BIS kritizující skupování roušek a respirátorů Čínou v Česku. Prohlásil, že pandemie vnesla do vztahů mezi Evropou a Čínou něco pozitivního.[26] Objasnil, proč Česko nevyužilo k dovozu roušek a respirátorů z Číny velkokapacitní letoun Antonov An-124 Ruslan v ruských službách stojící zhruba 700 tisíc eur za jeden let, a místo toho využilo Ruslan ve službách NATO za 1,3 milionu eur. Jako nejdůležitější důvod uvedl časovou dispozici.[26]

Na jaře 2020 se jako první vládní politik postavil za české komunální politiky Ondřeje Koláře (TOP09), Pavla Novotného (ODS) a Zdeňka Hřiba (Piráti), kterým za jejich aktivity, které Rusko vyhodnotilo jako protiruské údajně hrozilo nebezpečí ze strany ruského agenta s ricinem.[27] Rovněž se ohradil proti souvisejícímu útoku ultralevicových aktivistů na českou ambasádu v Moskvě, ale po jednání s ruským velvyslancem ocenil, že „ruská strana posílila ochranu perimetru naší ambasády v Moskvě.“[28]

Ministr zahraničí Tomáš Petříček a bývalí ministři zahraničí Lubomír Zaorálek a Karel Schwarzenberg vydali 23. května 2020 společné prohlášení, v němž kritizují plánovanou izraelskou anexi izraelských osad na Západním břehu Jordánu.[29] Petříček zároveň odmítl sankce proti Izraeli, které navrhují některé členské státy EU v čele s Francií.[30]

Hodnocení[editovat | editovat zdroj]

Tomáš Petříček je obvykle překvapivě kladněji hodnocen opozičními stranami, které ho považují za jednoho z nejlepších ministrů Babišovy vlády. Naopak KSČM, která Babišův kabinet podporuje, Petříčka dlouhodobě kritizuje a usiluje o jeho odvolání. Petříčka kritizuje rovněž SPD a mluvčí prezidenta Zemana Ovčáček.[zdroj?]

Prezident Zeman Tomáši Petříčkovi na sjezdu ČSSD v březnu 2019, jako jedinému řečníkovi, netleskal. Po návštěvě Ukrajiny v roce 2019 mu vytkl, že „dostatečně nezmínil problém banderovců“.[31]

Kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček tlumočil prezidentovu reakci na Petříčkovu kritiku plánované izraelské anexe části palestinských území 23. května 2020. Jedná se dle něj o popření dosavadní české politiky vůči Izraeli, které hrozí narušením česko-izraelských vztahů. Dle premiéra Andreje Babiše je neakceptovatelné, aby Petříček a Zaorálek jako ministři publikovali důležitá stanoviska k Izraeli bez předchozího projednání s vládou.[32] Petříčkův postoj k Izraeli kritizovala iniciativa Odmítáme podrážet Izrael, za níž stojí bývalý premiér Mirek Topolánek a několik bývalých ministrů zahraničí.[33] Česká pobočka Židovského národního fondu a Česká společnost přátel Izraele žádaly odvolání Petříčka z funkce ministra zahraničí a podle informací webu Lidovky.cz o odvolání Petříčka požádal soukromými kanály také prezident Zeman.[34][35]

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Petříček T. (2009): The European Parliament’s Elections in June 2009 in Stetter E., Dufek K. and Skrzypek A. (eds.) Next Left: Renewing Social Democracy. Brussels: FEPS.
  • Petříček T. (2010): „The High Cost of Employment Agencie for Vietnamese Migrants“, case study in Through the eyes of migrants: the search for decent work. Brussels: Solidar.
  • Petříček T. (2011): Global environmental crisis and international solidarity in Stetter E., Dufek K. and Skrzypek A. (eds.) Next Left: Towards a New Strategy. Brussels: FEPS.
  • Petříček T. (2012): Corporate Political Activity and the European Regulation. Scientia et Societas 1(12): 58 – 7.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Tomáš Petříček [online]. Ministerstvo zahraničních věcí ČR, 2018 [cit. 2018-09-18]. Dostupné online. 
  2. Kdo povede ministerstvo zahraničí? Kandidátem ČSSD je náměstek Petříček. Deník.cz. 2018-09-18. Dostupné online [cit. 2018-09-18]. 
  3. NOVOTNÝ, Jan. Dělníci zákulisí. Kdo pracuje na volebním úspěchu stran?. Euro.cz [online]. 2016-08-26 [cit. 2018-09-18]. Dostupné online. 
  4. a b Černínský palác povede proevropský Petříček, Pochemu dřív dělal asistenta. Aktuálně.cz. 2018-09-18. Dostupné online [cit. 2018-09-18]. 
  5. Kandidátem ČSSD na starostu Prahy 7 je Tomáš Petříček. Parlamentní listy [online]. 2018-05-27 [cit. 2018-09-18]. Dostupné online. 
  6. Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo městské části nebo městského obvodu, Kraj: Hlavní město Praha, Obec: Praha 7, Kandidátní listina: Česká str.sociálně demokrat. [online]. Český statistický úřad, 2018 [cit. 2019-01-02]. Dostupné online. 
  7. Mohl bych být jmenován příští týden, řekl po jednání u Zemana Petříček. iDNES.cz [online]. 2018-10-04 [cit. 2018-10-04]. Dostupné online. 
  8. Zeman zrušil pověření Hamáčka řízením diplomacie, v polovině října jmenuje Petříčka. Aktuálně.cz [online]. 2018-10-09 [cit. 2018-10-09]. Dostupné online. 
  9. jh. Česko se dočkalo ministra zahraničí. Prezident Zeman jmenoval Tomáše Petříčka. ČT24 [online]. 2018-10-16 [cit. 2018-10-16]. Dostupné online. 
  10. Petříček: EU by měla Saúdům připomenout význam ochrany médií. České noviny [online]. 19. listopadu 2018. Dostupné online. 
  11. Petříček se v Izraeli s Netanjahuem nesetkal. Jeho návštěvu Zdi nářků kritizují Palestinci. Česká televize [online]. 14. listopadu 2018. Dostupné online. 
  12. Česko ambasádu do Jeruzaléma nepřesune, ujistil Palestince Petříček navzdory Zemanovi. Aktuálně.cz [online]. 8. července 2019. Dostupné online. 
  13. Petříček řešil s čínským ministrem i lidská práva. Je třeba se jim věnovat, řekl. Aktuálně.cz [online]. 5. listopadu 2018. Dostupné online. 
  14. Petříček se Zemanem jedou do Číny. Na ochranu lidských práv se podle ministra nedostane. Seznamzpravy.cz [online]. 2. listopadu 2018. Dostupné online. 
  15. Petříček: Vztahy s totalitní Čínou mají být pragmatické a realistické. Očekávání se zatím nenaplnila. Česká televize [online]. 19. ledna 2020. Dostupné online. 
  16. Uprchlíky ano, migranty ne. ČSSD přesvědčila Babiše k přijetí paktu o uprchlících. Lidovky.cz [online]. 18. prosince 2018. Dostupné online. 
  17. Rusko je pro Česko hrozbou, využívá dezinformací, varuje ministr zahraničí Petříček. Český rozhlas [online]. 6. března 2019. Dostupné online. 
  18. Ministra Petříčka zbrzdilo špatné počasí v Kyjevě. Na Ukrajinu odletí až v pondělí. Český rozhlas [online]. 27. ledna 2019. Dostupné online. 
  19. Golany jsou okupované území. Nepřidáme se k postoji Spojených států, uvedl Petříček. Aktuálně.cz [online]. 27. března 2019. Dostupné online. 
  20. Turecký velvyslanec odsoudil Zemanův výrok, že Ankara je spojencem Islámského státu. Český rozhlas [online]. 20. března 2019. Dostupné online. 
  21. Ministr Petříček jednal v Bratislavě s ministry zahraničí V4 a Turecka. www.mzv.cz [online]. 30. dubna 2019. Dostupné online. 
  22. Sjezd ČSSD: Místopředsedy budou ministři Petříček nebo Maláčová, nejvíc hlasů dostal Šmarda. iROZHLAS.cz [online]. 2019-03-02 [cit. 2019-03-03]. Dostupné online. 
  23. Ministr Petříček jednal s myanmarskou státní poradkyní Aun Schan Su Ťij. MZV ČR [online]. 4. června 2019. Dostupné online. 
  24. Havlíček s Babišem by mohli na podzim navštívit Barmu. ČTK [online]. 4. června 2019. Dostupné online. 
  25. Bude Česko vymáhat válečné reparace od Německa? Ministr Petříček promluvil. EuroZprávy.cz [online]. 7. listopadu 2019. Dostupné online. 
  26. a b Obavy z Číny jsou přehnané. Hlavní je ochrana lidí, říká ministr Petříček. Seznam Zprávy [online]. 26. března 2020. Dostupné online. 
  27. Musíte naši ambasádu chránit, obrací se Petříček na Rusko po útoku extremistů - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2020-05-04]. Dostupné online. 
  28. Ruský velvyslanec byl na koberečku u Petříčka kvůli útoku na českou ambasádu. Echo 24 [online]. 9. dubna 2020. Dostupné online. 
  29. ‚Co se stane s Palestinci?‘ ptal se Petříček s předchůdci. Vyjádření rozzlobilo Babiše i Zemana. Lidovky.cz [online]. 23. května 2020. Dostupné online. 
  30. Hněv kolem Petříčkova článku? Izrael není na kritiku zvyklý, nejde ale o vybočení politiky, míní experti. Český rozhlas [online]. 26. května 2020. Dostupné online. 
  31. Zeman vytkl Petříčkovi, že na Ukrajině nezmínil banderovce. Zastal se Ťoka. iDnes.cz [online]. 7. února 2019. Dostupné online. 
  32. Zeman se kvůli Izraeli obul do Petříčka, Zaorálka a Schwarzenberga. Novinky.cz [online]. 23. května 2020. Dostupné online. 
  33. ČSSD se kvůli Izraeli kaje, Hamáček mluvil s Petříčkem. Topolánek a Vondra sepsali ‚antivýzvu‘. Lidovky.cz [online]. 25. května 2020. Dostupné online. 
  34. Článek Petříčka a dalších o Izraeli nezůstal bez odezvy. Týden.cz [online]. 25. května 2020. Dostupné online. 
  35. Tři čeští ministři zahraničí vyčinili židovskému státu. Nejvíc nevole spustili doma. Lidovky.cz [online]. 24. května 2020. Dostupné online.