Tomáš Petříček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Tomáš Petříček (rozcestník).
Mgr. Tomáš Petříček, M.A., Ph.D.
Tomáš Petříček (49553937436) (cropped).jpg
13. ministr zahraničních věcí ČR
Ve funkci:
16. října 2018 – 12. dubna 2021
Předseda vládyAndrej Babiš
PředchůdceJan Hamáček
NástupceJan Hamáček
Místopředseda ČSSD
Ve funkci:
1. března 2019 – 9. dubna 2021
Náměstek ministryně práce a sociálních věcí ČR
Ve funkci:
15. května 2017 – 10. prosince 2017
Náměstek ministra zahraničních věcí ČR
Ve funkci:
1. srpna 2018 – 16. října 2018
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSSD (od 2005)

Narození27. září 1981 (40 let)
Rokycany
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťIva Petříčková
Dětidcera a syn
Alma materUniverzita Karlova v Praze
Profesepolitik
CommonsTomáš Petříček
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tomáš Petříček (* 27. září 1981 Rokycany) je český politik, od října 2018 do dubna 2021 ministr zahraničních věcí ČR ve druhé vládě Andreje Babiše.[1] Mezi srpnem až říjnem 2018 působil jako náměstek ministra zahraničních věcí a od května do prosince 2017 byl náměstkem ministryně práce a sociálních věcí ČR. V letech 2019 až 2021 byl též místopředsedou ČSSD.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval magisterský a doktorandský program oboru mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Obhájil zde disertační práci na téma „Perspektivy energetické bezpečnosti Evropské unie“. V průběhu studia absolvoval také pobyt na Université Libre de Bruxelles.

Dále získal tituly M.A. na bruselském Centre Européen de Recherches Internationales et Stratégiques v oboru Governance a rozvojová politika a na University of Warwick v oboru Mezinárodní politická ekonomie.[2]

S manželkou Ivou, se kterou se seznámil během studií, má dceru a syna.[3][4]

Politické působení[editovat | editovat zdroj]

Prošel řadami Mladých sociálních demokratů. V roce 2005 se stal politickým referentem zahraničního oddělení ČSSD a v roce 2006 jeho vedoucím.

V letech 2007 až 2009 byl asistentem poslance Evropského parlamentu Libora Roučka a v letech 2014 až 2017 poradcem poslance Evropského parlamentu Miroslava Pocheho.[2][5] S ním se také podílel na přípravě kampaně této strany ve volbách do krajských zastupitelstev v roce 2016.[6] Mezitím pracoval na pražském magistrátu, kde měl na starosti evropské fondy v kanceláři radního, a působil v dozorčích radách a představenstvech několika společností, např. Rencar, Želivská provozní, Úpravna vody Želivka.[2]

V květnu 2017 byl jmenován politickým náměstkem ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaely Marksové ve vládě Bohuslava Sobotky. Aktivně podporoval Petra Dolínka proti Miloslavu Ludvíkovi při rozhodování o pozici lídra kandidátky ČSSD pro sněmovní volby v roce 2017.[7]

2018[editovat | editovat zdroj]

V komunálních volbách v roce 2018 byl lídrem kandidátky ČSSD do zastupitelstva městské části Praha 7, a tudíž i kandidátem strany na starostu této městské části.[8] Jím vedená kandidátka obdržela 1,87 % hlasů a do zastupitelstva městské části se strana nedostala.[9]

Je zastáncem názoru, že pro Českou republiku je nezbytné zůstat aktivním členem Evropské unie, a je proti referendu o možnosti vystoupení z EU. Ve svých prvních veřejných projevech ve funkci náměstka se přihlásil k transatlantické vazbě a jejím hodnotám, stejně jako ke klíčovým výhodám členství v EU s nutností překonat aktuální problémy Unie. Petříček také opakovaně zmínil nutnost oživování lidskoprávní politiky a věnování pozornosti klimatickým změnám.

Dne 1. srpna 2018 byl jmenován politickým náměstkem Jana Hamáčka, pověřeného řízením Ministerstva zahraničních věcí ČR. Poté, co prezident Miloš Zeman opakovaně odmítl jmenovat Miroslava Pocheho do funkce ministra zahraničních věcí ČR, nominovala ČSSD Petříčka dne 18. září 2018 jako svého dalšího kandidáta na tuto funkci.[7] Na začátku října 2018 se sešel s prezidentem republiky Milošem Zemanem[10], který jej dne 16. října 2018 do funkce jmenoval. Stal se tak patnáctým členem druhého Babišova kabinetu, tvořeného koaličními subjekty ANO a ČSSD.[11][12]

V souvislosti s vraždou saúdského novináře Džamála Chášakdžího na saúdském konzulátu v Istanbulu kritizoval Saúdskou Arábii a na radě ministrů zahraničí prosazoval razantnější postoj EU k události. Podpořil jadernou dohodu s Íránem.[13]

V listopadu 2018 odjel na dvoudenní návštěvu Izraele, se kterým má Česká republika uzavřené strategické partnerství, a při té příležitosti navštívil také východní Jeruzalém, za což sklidil kritiku ze strany Palestinců, protože východní Jeruzalém byl Izraelem nelegálně anektován v roce 1980 a Palestinci ho považují za hlavní město Státu Palestina.[14] Během návštěvy Palestiny v červenci 2019 Petříček ujistil Palestince, že Česká republika neuzná Jeruzalém jako hlavní město Izraele.[15]

Petříček a americký ministr zahraničí Mike Pompeo ve Washingtonu 22. února 2019

Koncem roku 2018 navštívil Čínu a v Šanghaji se sešel s čínským ministrem zahraničí Wangem I, kterého u příležitosti 70. výročí od navázání diplomatických vztahů mezi Československem a komunistickou Čínou pozval k návštěvě České republiky. Petříček plánuje uskutečnit zasedání mezivládní komise pro posílení česko–čínské spolupráce.[16] Během setkání s čínskými představiteli se Petříček nechtěl vyjadřovat k otázce pracovních táborů v západočínské provincii Sin-ťiang, ve kterých čínská vláda internovala více než milion menšinových Ujgurů.[17] V lednu 2020 prohlásil, že „s Čínou je potřeba se bavit, a máme zájem na rozvoji ekonomických vztahů.“[18]

Petříček jako ministr zahraničí podpořil přijetí globálního paktu OSN o uprchlících a snažil se ve vládě neúspěšně prosadit, aby Česko přijalo také globální pakt OSN o migraci, který má zajistit bezpečnou, řízenou a legální migraci.[19]

Tomáš Petříček (vpravo) s eurokomisařkou Věrou Jourovou (ANO) a pražským primátorem Zdeňkem Hřibem (Piráti)

2019[editovat | editovat zdroj]

Petříček označil Rusko za „hrozbu“ pro Českou republiku.[20] Odsoudil anexi Krymu Ruskem. V lednu 2019 odjel na Ukrajinu, aby podpořil Ukrajinu v konfliktu s Ruskem a s proruskými separatisty ze samozvané Doněcké republiky. Petříček také uvedl, že chce s ukrajinskými představiteli mluvit o ukrajinském zákoně, který přiznává sociální výhody takzvaným banderovcům, tedy příslušníkům Ukrajinské povstalecké armády (UPA), jejichž někteří členové se podíleli na vyvražďování Poláků, Židů a volyňských Čechů během volyňského masakru.[21]

V březnu 2019 odsoudil Izrael za anexi syrských Golanských výšin, které označil jako okupované území.[22] Poté, co prezident Miloš Zeman obvinil Turecko, že pomáhalo zásobovat Islámský stát (IS), Petříček připomněl význam Turecka jako spojence v NATO.[23] Při setkání s tureckým ministrem zahraničí Mevlütem Çavuşoğlu podpořil pokračování přístupových rozhovorů mezi EU a Tureckem a také ocenil roli Turecka během evropské migrační krize.[24]

Na 41. sjezdu ČSSD v Hradci Králové byl dne 1. března 2019 zvolen řadovým místopředsedou strany. Získal 256 hlasů od 472 delegátů.[25]

Tomáš Petříček u památníku Železné opony s rakouským ministrem zahraničí Alexandrem Schallenbergem

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu vydal stanovisko, že Čagoské ostrovy, které jsou zámořským územím Spojeného království v Indickém oceánu, by měly být co nejdříve předány Mauriciu.[26] Dne 22. května 2019 hlasovalo Valné shromáždění OSN pro navrácení Čagoských ostrovů pod mauricijskou správu. Na pokyn Petříčkova ministerstva se Česko zdrželo hlasování.[27]

Dne 4. června 2019 se Petříček setkal s barmskou vůdkyní, nositelkou Nobelovy ceny za mír a někdejší disidentkou Aun Schan Su Ťij, která přijela do Prahy otevřít ambasádu Myanmaru. Petříček mluvil se Su Ťij o posílení ekonomické spolupráce a společně se zúčastnili Česko-myanmarského obchodního fóra. Dotkl se také otázky lidských práv a prohlásil, že „nadále pozorně sledujeme vývoj lidsko-právní situace v zemi.“[28] Podle OSN v Myanmaru probíhá genocida muslimské menšiny Rohingů a ze země už před násilnostmi uteklo přes 700 000 muslimů.[29]

Odmítl, že by Česko po vzoru Polska a Řecka začalo vymáhat reparace z Německa za škody způsobené německou okupací během druhé světové války, protože by to „mohlo narušit klima vzájemné důvěry v Evropě a s našimi sousedy.“[30]

V listopadu 2019 navštívil emirát Katar, kde jednal o rozvoji vzájemných obchodních vztahů.[31] Ve stejném měsící navštívil také Etiopii, Mexiko, Kolumbii nebo Bahrajn, ale podle některých kritiků jeho časté zahraniční cesty do exotických destinací nepřinesly Česku výraznější užitek.[32]

2020[editovat | editovat zdroj]

V lednu 2020, při setkání s ministrem zahraničí Saúdské Arábie, obvinil Írán z podpory terorismu. Se saúdskoarabským ministrem zahraničí jednal o posílení vzájemného obchodu mezi Českem a Saúdskou Arábií, ale také o spolupráci ve vědě, výzkumu a inovacích.[33] Vyhnul se otázce lidských práv v Saúdské Arábii.[zdroj?]

Koncem března 2020 pochválil Čínu za vypravení humanitární pomoci do Itálie, která byla těžce postižena pandemií covidu-19, a mírnil mediální reakce na zprávu BIS kritizující skupování roušek a respirátorů Čínou v Česku. Prohlásil, že pandemie vnesla do vztahů mezi Evropou a Čínou něco pozitivního.[34] Objasnil, proč Česko nevyužilo k dovozu roušek a respirátorů z Číny velkokapacitní letoun Antonov An-124 Ruslan v ruských službách stojící zhruba 700 tisíc eur za jeden let, a místo toho využilo Ruslan ve službách NATO za 1,3 milionu eur. Jako nejdůležitější důvod uvedl časovou dispozici.[34]

Na jaře 2020 se jako první vládní politik postavil za české komunální politiky Ondřeje Koláře (TOP09), Pavla Novotného (ODS) a Zdeňka Hřiba (Piráti), kterým za jejich aktivity, které Rusko vyhodnotilo jako protiruské údajně hrozilo nebezpečí ze strany ruského agenta s ricinem.[35] Rovněž se ohradil proti souvisejícímu útoku ultralevicových aktivistů na českou ambasádu v Moskvě, ale po jednání s ruským velvyslancem ocenil, že „ruská strana posílila ochranu perimetru naší ambasády v Moskvě.“[36]

Ministr zahraničí Tomáš Petříček a bývalí ministři zahraničí Lubomír Zaorálek a Karel Schwarzenberg vydali 23. května 2020 společné prohlášení, v němž kritizují plánovanou izraelskou anexi izraelských osad na Západním břehu Jordánu.[37] Petříček zároveň odmítl sankce proti Izraeli, které navrhují některé členské státy EU v čele s Francií.[38]

Ministr Tomáš Petříček, americký velvyslanec v Česku Steve King a americký ministr zahraničí Mike Pompeo v Plzni v srpnu 2020

V září 2020, v době masových protestů proti výsledkům běloruských prezidentských voleb a režimu prezidenta Alexandra Lukašenka, se Petříček sešel se zástupcem běloruské opoziční koordinační rady Pavlem Latuškem. Odsoudil přitom zákroky běloruské policie proti demonstrantům. Ocenil také „statečný krok“ českého velvyslance v Bělorusku Tomáše Pernického, který s diplomaty dalších členských zemí EU navštívil běloruskou spisovatelku Světlanu Alexijevičovou v jejím bytě, aby jí vyjádřil podporu. Stalo se tak poté, co Alexijevičová zůstala jedinou členkou koordinační rady, která dosud nebyla zatčena nebo donucena k odchodu ze země.[39]

Petříček s Pompeem si v Plzni připomněli osvobození města americkými vojáky

Ke sporu mezi Řeckem a Tureckem o zásoby ropy a zemního plynu ve východním Středomoří, při němž Turecko hrozilo Řecku válkou,[40] Petříček uvedl, že "Česko je příznivcem dialogu mimo jiné i proto, že Turecko je náš spojenec v Severoatlantické alianci."[41]

29. září 2020 společně s dalšími ústavními činiteli vyzval Arménii a Ázerbájdžán k zastavení války v Náhorním Karabachu.[42] České ministerstvo zahraniční odmítlo možnost, že by na Ázerbájdžán byly uvaleny sankce kvůli použití zakázaných kazetových bomb.[43] V reakci na zjištění, že Česko zrušilo embargo na vývoz zbraní do Turecka, nevládní organizace v čele s Amnesty International ČR vyzvaly v otevřeném dopise Petříčka, aby Česko okamžitě zastavilo vývoz zbraní a vojenského materiálu do Turecka, které otevřeně podporuje Ázerbájdžán ve válce o Náhorní Karabach a nadále okupuje severní oblasti Sýrie, zatímco v samotném Turecku pokračují politické represe proti odpůrcům prezidenta Erdoğana.[44]

Petříček uvítal dohodu mezi Marokem a Izraelem o normalizaci vzájemných vztahů, v jejímž rámci Spojené státy souhlasily s uznáním marockých nároků na okupovanou Západní Saharu, kterou Maroko anektovalo v 70. letech. Podle Petříčka „S oběma státy máme vynikající vazby. Jsem přesvědčen, že za daných okolností nejsme daleko od spolupráce na společných projektech.“[45]

2021[editovat | editovat zdroj]

Premiér Andrej Babiš v lednu 2021 kritizoval Evropskou komisi v čele s Ursulou von der Leyenovou, která zajišťovala společný nákup vakcín proti covidu-19 pro členské státy Evropské unie, za pomalý postup při jejich nákupu.[46] Babišovu kritiku Evropské komise odmítl Petříček, který Babiše nepřímo obvinil z šíření dezinformací.[47]

Dne 10. března prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro Parlamentní listy uvedl, že chce, aby Petříček skončil ve funkci ministra zahraničních věcí. Petříček uvedl, že si za svojí prací stojí. Předseda ČSSD Jan Hamáček se tehdy za Petříčka postavil, rovněž premiér Babiš tehdy jeho odvolání vyloučil a odkázal na koaliční smlouvu s ČSSD.[48][49]

Dne 9. dubna na sjezdu ČSSD kandidoval na předsedu strany. Skončil s 95 hlasy na druhém místě za obhajujícím Janem Hamáčkem.[50][51][52] Následně už na žádnou funkci ve vedení strany nekandidoval, a proto skončil i na pozici místopředsedy.[53] Ihned po této Petříčkově prohře se začalo spekulovat i o jeho konci na ministerstvu zahraničí, což o dva dny později předseda ČSSD Hamáček potvrdil.[54] Odvolání ministra Petříčka zkritizovala většina opozičních stran, jako odvolání jednoho z mála ministrů, který dle opozice udržoval zásadně prozápadní a proevropské směřování české politiky.[55]

Dne 12. dubna krátce po poledni byl prezidentem Milošem Zemanem odvolán z funkce ministra zahraničních věcí ČR.[56][57] Ve funkci jej dočasně nahradil vicepremiér Jan Hamáček.[58]

Po odchodu z Ministerstva zahraničí začal Tomáš Petříček působit v Ústavu mezinárodních vztahů, kde bude řešit témata zelené diplomacie.[59][60] V polovině června 2021 odstoupil z pražské kandidátky ČSSD pro volby do Poslanecké sněmovny PČR v říjnu 2021. Původně měl být lídrem kandidátky, krajská buňka strany však požádala, aby první místo obsadila ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová. Petříček ke své rezignaci oznámil, že byla narušena demokratická tvorba kandidátky. Kritizoval rovněž "masivní kšeftování s hlasy a rozdělování trafik" ve veřejné správě výměnou za loajalitu.[61]

Hodnocení ministerského působení[editovat | editovat zdroj]

Prezident Zeman Tomáši Petříčkovi na sjezdu ČSSD v březnu 2019, jako jedinému řečníkovi, netleskal. Po Petříčkově návštěvě Ukrajiny v roce 2019 mu vytkl, že „dostatečně nezmínil problém banderovců“.[62] Již v prosinci 2018 bylo Petříčkovo ministerstvo kritizováno prezidentovým mluvčím Ovčáčkem, že „zbaběle mlčí“ k ukrajinskému zákonu o veteránech.[63] Ministerstvo zahraničí předtím vydalo prohlášení, že se jedná o interní záležitost Ukrajiny: „Se složitými kapitolami dějin se každá země musí vypořádat sama. Není úkolem diplomacie hodnotit nebo zkoumat historii, to je záležitost historiků, nikoliv diplomatů.“[64]

Ministerské angažmá Tomáše Petříčka bylo opakovaně hodnoceno vesměs kladně politiky Pirátů, hnutí STAN, ODS, TOP 09 a KDU-ČSL.

Kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Analytička ze sdružení Sinopsis, jehož cílem je podávat pravidelný přehled o vývoji v Číně, kritizovala Petříčkův vstřícný postoj vůči komunistickému režimu v Číně, jeho neochotu mluvit s čínskými představiteli o zacházení s ujgurskou menšinou v provincii Sin-ťiang, jež některé západní vlády považují za genocidu, i jeho cestu na čínský veletrh Export-Import v době, kdy vrcholila americko-čínská obchodní válka.[17]

Dne 23. května 2020 tlumočil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček prezidentovu reakci na Petříčkovo odsouzení plánované izraelské anexe části palestinských území. Petříčkovo prohlášení označil za popření dosavadní české politiky vůči Izraeli, jež hrozí narušením česko-izraelských vztahů. Premiér Andrej Babiš prohlásil, že je neakceptovatelné, aby Petříček a Zaorálek jako ministři publikovali důležitá stanoviska k Izraeli bez předchozího projednání s vládou.[65] Petříčkův postoj k Izraeli kritizovala také iniciativa Odmítáme podrážet Izrael, za níž stojí bývalý premiér Mirek Topolánek a několik bývalých ministrů zahraničí.[66] Česká pobočka Židovského národního fondu a Česká společnost přátel Izraele žádaly odvolání Petříčka z funkce ministra zahraničí a podle informací webu Lidovky.cz o odvolání Petříčka požádal soukromými kanály také prezident Zeman.[67][68] Naopak za Petříčka se postavil bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který zmíněné prohlášení s oběma ministry spolupodepsal.

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Petříček T. (2009): The European Parliament’s Elections in June 2009 in Stetter E., Dufek K. and Skrzypek A. (eds.) Next Left: Renewing Social Democracy. Brussels: FEPS.
  • Petříček T. (2010): „The High Cost of Employment Agencie for Vietnamese Migrants“, case study in Through the eyes of migrants: the search for decent work. Brussels: Solidar.
  • Petříček T. (2011): Global environmental crisis and international solidarity in Stetter E., Dufek K. and Skrzypek A. (eds.) Next Left: Towards a New Strategy. Brussels: FEPS.
  • Petříček T. (2012): Corporate Political Activity and the European Regulation. Scientia et Societas 1(12): 58 – 7.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. mvr. Prezident odvolal Petříčka z funkce ministra zahraničí. Zaorálek se zatím nerozhodl, zda ho nahradí. ČT24 [online]. Česká televize, rev. 2021-04-12 [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c Tomáš Petříček [online]. Ministerstvo zahraničních věcí ČR, 2018 [cit. 2018-09-18]. Dostupné online. 
  3. BOHUSLAVOVÁ, Renáta. Bojím se, že se mi kvůli politice rozpadne rodina, říká Petříčková. Rozpovídala se o nevěře i Babišové. CNN Prima NEWS [online]. FTV Prima, 2020-08-24 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. 
  4. Rychlá zpověď – ministr Tomáš Petříček: Život mi plánují jiní. www.lp-life.cz [online]. 2019-05-06 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. 
  5. Kdo povede ministerstvo zahraničí? Kandidátem ČSSD je náměstek Petříček. Deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2018-09-18 [cit. 2018-09-18]. Dostupné online. 
  6. NOVOTNÝ, Jan. Dělníci zákulisí. Kdo pracuje na volebním úspěchu stran?. euro.cz [online]. Internet Info, 2016-08-26 [cit. 2018-09-18]. Dostupné online. 
  7. a b Černínský palác povede proevropský Petříček, Pochemu dřív dělal asistenta. Aktuálně.cz. Economia, 2018-09-18. Dostupné online [cit. 2018-09-18]. 
  8. Kandidátem ČSSD na starostu Prahy 7 je Tomáš Petříček. ParlamentníListy.cz [online]. OUR MEDIA, 2018-05-27 [cit. 2018-09-18]. Dostupné online. 
  9. Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo městské části nebo městského obvodu, Kraj: Hlavní město Praha, Obec: Praha 7, Kandidátní listina: Česká str.sociálně demokrat. [online]. Český statistický úřad, 2018 [cit. 2019-01-02]. Dostupné online. 
  10. Mohl bych být jmenován příští týden, řekl po jednání u Zemana Petříček. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-10-04 [cit. 2018-10-04]. Dostupné online. 
  11. Zeman zrušil pověření Hamáčka řízením diplomacie, v polovině října jmenuje Petříčka. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-10-09 [cit. 2018-10-09]. Dostupné online. 
  12. jh. Česko se dočkalo ministra zahraničí. Prezident Zeman jmenoval Tomáše Petříčka. ČT24 [online]. Česká televize, 2018-10-16 [cit. 2018-10-16]. Dostupné online. 
  13. Petříček: EU by měla Saúdům připomenout význam ochrany médií. České noviny [online]. Česká tisková kancelář, 19. listopadu 2018. Dostupné online. ISSN 1213-5003. 
  14. Petříček se v Izraeli s Netanjahuem nesetkal. Jeho návštěvu Zdi nářků kritizují Palestinci. ČT24 [online]. Česká televize, 14. listopadu 2018. Dostupné online. 
  15. Česko ambasádu do Jeruzaléma nepřesune, ujistil Palestince Petříček navzdory Zemanovi. Aktuálně.cz [online]. Economia, 8. července 2019. Dostupné online. 
  16. Petříček řešil s čínským ministrem i lidská práva. Je třeba se jim věnovat, řekl. Aktuálně.cz [online]. Economia, 5. listopadu 2018. Dostupné online. 
  17. a b Petříček se Zemanem jedou do Číny. Na ochranu lidských práv se podle ministra nedostane. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2. listopadu 2018. Dostupné online. 
  18. Petříček: Vztahy s totalitní Čínou mají být pragmatické a realistické. Očekávání se zatím nenaplnila. ČT24 [online]. Česká televize, 19. ledna 2020. Dostupné online. 
  19. Uprchlíky ano, migranty ne. ČSSD přesvědčila Babiše k přijetí paktu o uprchlících. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 18. prosince 2018. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  20. Rusko je pro Česko hrozbou, využívá dezinformací, varuje ministr zahraničí Petříček. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 6. března 2019. Dostupné online. 
  21. Ministra Petříčka zbrzdilo špatné počasí v Kyjevě. Na Ukrajinu odletí až v pondělí. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 27. ledna 2019. Dostupné online. 
  22. Golany jsou okupované území. Nepřidáme se k postoji Spojených států, uvedl Petříček. Aktuálně.cz [online]. Economia, 27. března 2019. Dostupné online. 
  23. Turecký velvyslanec odsoudil Zemanův výrok, že Ankara je spojencem Islámského státu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 20. března 2019. Dostupné online. 
  24. Ministr Petříček jednal v Bratislavě s ministry zahraničí V4 a Turecka. www.mzv.cz [online]. 30. dubna 2019. Dostupné online. 
  25. Sjezd ČSSD: Místopředsedy budou ministři Petříček nebo Maláčová, nejvíc hlasů dostal Šmarda. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-03-02 [cit. 2019-03-03]. Dostupné online. 
  26. Mauricius chce žalovat Británii kvůli Čagoským ostrovům. Londýn brání vysídleným obyvatelům v návratu. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 27. prosince 2019. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  27. Vraťte Mauriciu ostrovy se základnou USA, vyzvala OSN Británii. Češi mlčeli. iDNES.cz [online]. MAFRA, 3. června 2019. Dostupné online. 
  28. Ministr Petříček jednal s myanmarskou státní poradkyní Aun Schan Su Ťij. MZV ČR [online]. 4. června 2019. Dostupné online. 
  29. Havlíček s Babišem by mohli na podzim navštívit Barmu. České noviny [online]. Česká tisková kancelář, 4. června 2019. Dostupné online. ISSN 1213-5003. 
  30. Bude Česko vymáhat válečné reparace od Německa? Ministr Petříček promluvil. EuroZprávy.cz [online]. INCORP, 7. listopadu 2019 [cit. 2020-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-08. 
  31. Katar je nejbohatší země světa, chce i Čechy. Deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2. listopadu 2019. Dostupné online. 
  32. Ministra Petříčka láká exotika. Kromě Etiopie byl i v Mexiku či Bahrajnu. iDNES.cz [online]. MAFRA, 1. prosince 2019. Dostupné online. 
  33. Tomáš Petříček: Musíme se vyhnout eskalaci konfliktu na Blízkém východě. Deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 10. ledna 2020. Dostupné online. 
  34. a b Obavy z Číny jsou přehnané. Hlavní je ochrana lidí, říká ministr Petříček. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 26. března 2020. Dostupné online. 
  35. Musíte naši ambasádu chránit, obrací se Petříček na Rusko po útoku extremistů. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2020-05-04]. Dostupné online. 
  36. Ruský velvyslanec byl na koberečku u Petříčka kvůli útoku na českou ambasádu. Echo24.cz [online]. Echo Media, 9. dubna 2020. Dostupné online. 
  37. ‚Co se stane s Palestinci?‘ ptal se Petříček s předchůdci. Vyjádření rozzlobilo Babiše i Zemana. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 23. května 2020. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  38. Hněv kolem Petříčkova článku? Izrael není na kritiku zvyklý, nejde ale o vybočení politiky, míní experti. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 26. května 2020. Dostupné online. 
  39. Petříček se sešel s běloruským opozičníkem a odsoudil zákroky proti demonstrantům. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-9-10. Dostupné online. 
  40. Středomoří se blíží k bodu varu. Turci hrozí válkou, Řekové zbrojí. iDNES.cz [online]. MAFRA, 8. září 2020. Dostupné online. 
  41. Petříček: Partneři z EU mají podporu ČR ve sporu s Tureckem. České noviny [online]. Česká tisková kancelář, 18. září 2020. Dostupné online. ISSN 1213-5003. 
  42. Boje v Náhorních Karabachu musí skončit, apelují čeští politici a vyzývají obě strany k diplomatickému řešení. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 29. září 2020. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  43. Česko zrušilo embargo na vývoz zbraní do Turecka, které podporuje Ázerbájdžán v Náhorním Karabachu. Novinky.cz [online]. BORGIS, 15. října 2020. Dostupné online. 
  44. Zastavte vývoz zbraní do Turecka, vyzývá Amnesty International Petříčka. Novinky.cz [online]. BORGIS, 23. října 2020. Dostupné online. 
  45. Izrael normalizuje vztahy s Marokem. Trump mu uznal nárok na Západní Saharu. iDNES.cz [online]. MAFRA, 11. prosince 2020. Dostupné online. 
  46. EU s dodávkami vakcín podle premiéra Babiše zaspala. ‚Nestíhá výrobce,‘ brání se Evropská komise. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 5. ledna 2021. Dostupné online. 
  47. EU s dodávkami vakcín nezaspala, říká Petříček a viní Babiše z dezinformací. iDNES.cz [online]. MAFRA, 7. ledna 2021. Dostupné online. 
  48. Zeman žádá odvolání Blatného. „Změny ve vládě nejsou na stole,“ řekl Babiš. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2021-03-13]. Dostupné online. 
  49. Prezident žádá odvolání Blatného a šéfky ústavu pro kontrolu léčiv, podle Babiše to není na stole. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2021-03-13]. Dostupné online. 
  50. Hamáček zůstává v čele sociálních demokratů. Petříčka s Valachovou porazil v prvním kole hlasování. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-04-09]. Dostupné online. (česky) 
  51. Dostanu ČSSD do Sněmovny, nebudu spát, sliboval Hamáček po zvolení předsedou. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-04-09 [cit. 2021-04-09]. Dostupné online. (česky) 
  52. Hamáček obhájil křeslo šéfa ČSSD. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2021-04-09]. Dostupné online. 
  53. Hamáček ovládl sjezd. ČSSD si zvolila jednobarevné vedení, kritici končí. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2021-04-10]. Dostupné online. 
  54. Petříček prohrál. Chystá se jeho konec na zahraničí a návrat Zaorálka. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. 
  55. Vládu bude víc řídit Zeman, Česko–Rusko 0:2, říká o pádu Petříčka opozice. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-04-12 [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. 
  56. Prezident Zeman odvolal Petříčka z pozice ministra zahraničí, informoval Ovčáček. Hamáček uvedl, že by měl být dočasně pověřen vedením resortu. ČT24 [online]. Česká televize, 2021-04-12 [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. 
  57. Prezident Zeman odvolal ministra zahraničí Petříčka. Řízením resortu dočasně pověřil Hamáčka. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. (česky) 
  58. Birke má být ministrem kultury. Než se Zaorálek rozhodne, nahradí Petříčka Hamáček. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-04-12 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. (česky) 
  59. Tomáš Petříček | Ústav mezinárodních vztahů - Expertise to impact. www.iir.cz [online]. [cit. 2021-06-09]. Dostupné online. (česky) 
  60. Bývalý ministr zahraničí Petříček bude externě působit v akademické sféře - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2021-06-09]. Dostupné online. 
  61. Petříček odstoupil z pražské kandidátky, kritizuje její úpravy i dění v ČSSD. České noviny.cz [online]. 2021-06-16 [cit. 2021-06-18]. Dostupné online. 
  62. Zeman vytkl Petříčkovi, že na Ukrajině nezmínil banderovce. Zastal se Ťoka. iDNES.cz [online]. MAFRA, 7. února 2019. Dostupné online. 
  63. Ukrajina přiznala Banderovcům status veteránů. Židé zuří. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 6. ledna 2019. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  64. Hrad kritizuje Petříčkův úřad: „Zbaběle mlčí k velebení banderovců“. Echo24.cz [online]. Echo Media, 29. prosince 2018. Dostupné online. 
  65. Zeman se kvůli Izraeli obul do Petříčka, Zaorálka a Schwarzenberga. Novinky.cz [online]. BORGIS, 23. května 2020. Dostupné online. 
  66. ČSSD se kvůli Izraeli kaje, Hamáček mluvil s Petříčkem. Topolánek a Vondra sepsali ‚antivýzvu‘. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 25. května 2020. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  67. Článek Petříčka a dalších o Izraeli nezůstal bez odezvy. Týden.cz [online]. EMPRESA MEDIA, 25. května 2020. Dostupné online. 
  68. Tři čeští ministři zahraničí vyčinili židovskému státu. Nejvíc nevole spustili doma. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 24. května 2020. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]