Bongbong Marcos
| Bongbong Marcos | |
|---|---|
.jpg) Bongbong Marcos (2022) | |
| 17. prezident Filipín | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 30. června 2022 | |
| Viceprezident | Sara Duterte |
| Předchůdce | Rodrigo Duterte |
| Ministr zemědělství | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 30. června 2022 | |
| Předchůdce | William Dar |
| Senátor Filipín | |
| Ve funkci: 30. června 2010 – 30. června 2016 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Partido Federal ng Pilipinas (od 2021) |
| Narození | 13. září 1957 (66 let) Batac, Ilocos Norte, Filipíny |
| Národnost | Ilocano |
| Choť | Liza Araneta Marcos (od 1993)[1] |
| Rodiče | Ferdinand Marcos starší Imelda Marcos |
| Děti | Sandro Marcos |
| Příbuzní | Irene Marcos a Imee Marcos (sourozenci) |
| Alma mater | La Salle Green Hills (do 1969) Worth School (do 1974) Oxfordská univerzita (do 1978) Whartonova škola St Edmund Hall, Oxford |
| Profese | politik a účastník mezinárodního fóra |
| Náboženství | katolicismus |
| Ocenění | Asia's Most Influential Philippines (2022) |
| Podpis |  |
| Webová stránka | https://pbbm.com.ph/ |
| Commons | Bongbong Marcos |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ferdinand Romualdez Marcos mladší,[pozn. 1][2][3][4] známý také jako Bongbong Marcos (* 13. září 1957 Batac)[5] je filipínský politik, od června 2022 sedmnáctý prezident Filipín[6][7][8] a ministr zemědělství. Předtím byl v letech 2010–2016 senátorem. Je druhým dítětem a jediným synem desátého prezidenta a diktátora Ferdinanda Marcose staršího a bývalé první dámy Imeldy Romualdez Marcos.[2][9]
Marcosova prezidentská kampaň se setkala s kritikou ze strany fact-checkerů, podle nichž bylo cílem kampaně očistit rodinné jméno a očernit protikandidáty.[10] Deník The Washington Post upozornil na to, že překrucování historie rodiny Marcosů probíhá již od roku 2000,[11] zatímco deník The New York Times poukázal na Marcosovo odsouzení za daňové podvody a zkreslování údajů o jeho vzdělání na Oxfordské univerzitě.[12][13][14]
Prezidentství[editovat | editovat zdroj]
9. května 2022 zvítězil se ziskem 58,77 % v prezidentských volbách, do úřadu byl uveden 30. června 2022. Jeho viceprezidentkou je Sara Duterteová, dcera bývalého prezidenta Rodriga Duterteho, který kvůli ústavním limitů nemohl obhajovat svůj mandát.[15]
Politické názory[editovat | editovat zdroj]
Marcos své politické názory označil za konzervativní a machiavellistické.[16] Média ho popisují jako populistu.[17][18]
Ačkoli usiluje o užší vztahy s Čínou,[19] je popisován jako více proamerický než jeho předchůdce Rodrigo Duterte.[20]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Běžně je označovaný iniciálami PBBM či BBM
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bongbong Marcos na anglické Wikipedii.
- ↑ Bongbong takes a bride. Manila Standard [online]. 1993-04-19 [cit. 2023-06-04]. Dostupné online.
- ↑ a b "A dynasty on steroids". The Sydney Morning Herald [online]. 2012-11-24 [cit. 2023-06-04]. Dostupné online.
- ↑ LUKE, Daramola. Who is Ferdinand Marcos Jr, President-Elect of Philippines. The Informant247 [online]. 2022-05-12 [cit. 2023-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Senator Ferdinand "Bongbong" R. Marcos, Jr.. Senát Filipín [online]. [cit. 2023-06-04]. Dostupné online.
- ↑ FERDINAND R. MARCOS JR.. Prezident Filipín [online]. [cit. 2023-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Associated Press. The son of late dictator Marcos has won the Philippines' presidential election. National Public Radio [online]. 2022-05-10 [cit. 2023-06-04]. [tuto funkci zastává souběžně. Dostupné online].
- ↑ CABATO, Regine; WESTFALL, Sammy. Marcos family once ousted by uprising wins Philippines vote in landslide. The Washington Post [online]. 2022-05-10 [cit. 2023-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Gabriel Pabico Lalu. It’s official: Bongbong Marcos sworn in as PH’s 17th President. Philippine Daily Inquirer [online]. 2022-06-30 [cit. 2023-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Associated Press. Dictator's son Ferdinand Marcos Jr. takes oath as Philippine president. National Public Radio [online]. 2022-06-30 [cit. 2023-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Agence France-Presse. Filipinos fall for fake history. The Standard [online]. 2022-03-30 [cit. 2023-06-04]. Dostupné online.
- ↑ CABATO, Regine; MAHTANI, Shibani. How the Philippines' brutal history is being whitewashed for voters. The Washington Post [online]. 2022-04-12 [cit. 2023-06-04]. Dostupné online.
- ↑ SUI-LEE, Wee. ‘We Want a Change’: In the Philippines, Young People Aim to Upend an Election. The New York Times [online]. 2022-05-01 [cit. 2023-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Protestas en Filipinas en rechazo a la victoria no oficial de Ferdinand Marcos Jr.. France 24 [online]. 2022-05-11 [cit. 2023-06-04]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ ESTOQUE, Ronnie. Filipino Community Protests Philippine Presidential Election Results. South Seattle Emerald [online]. 2022-05-12 [cit. 2023-06-04]. Dostupné online.
- ↑ TELEVIZE, Česká. Filipíny mají nového prezidenta, je jím syn bývalého diktátora. V Manile proti němu protestovaly stovky lidí. ČT24 [online]. [cit. 2023-10-27]. Dostupné online.
- ↑ NORIEGA, Richa. Marcos says he's an optimist, conservative, Machiavellian. www.gmanetwork.com [online]. 2022-03-26 [cit. 2023-06-04]. Dostupné online.
- ↑ JALEA, Glee. Duterte vs Marcos' brand of populism: How do they differ?. CNN [online]. 2022-06-30 [cit. 2023-06-04]. Dostupné online.
- ↑ CASTANEDA, Jason. Marcos bids to be man of the Filipino farmer. Asia Times [online]. 2022-06-27 [cit. 2023-06-04]. Dostupné online.
- ↑ GUILLAR, Nikoli. New Philippine President Seeks Deeper Ties With China. The Trumpet [online]. 2022-07-24 [cit. 2023-06-04]. Dostupné online.
- ↑ CALONZO, Andreo. Country Chased Dictator Marcos’s Billions for Years. Now His Son Could End Up in Charge.. Bloomberg News [online]. 2022-05-05 [cit. 2023-06-04]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand Marcos, Jr. na Wikimedia Commons - Oficiální webové stránky
- Životopis na stránkách Senátu Filipín
