Fact-checking

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Fact-checking je prověření faktického tvrzení s cílem určit jeho pravdivost a správnost. To může být provedeno buď před (ante hoc fact-checking) nebo po (post hoc fact-checking) zformulování daného tvrzení.

V zahraničí se výraz fact-checking používá jako název pro specifický směr žurnalistiky, která je zaměřená šíření pravdivých faktů. Nejde přitom jen o ověřování tvrzení, ale i o tvorbu analýz, které mohou být podkladem pro další fact-checking. V České republice je pojem fact-checking spojen zejména s ověřováním pravdy.[1] Známým českým fact-checkingovým serverem je Demagog.cz, ověřující pravdivost tvrzení politiků.[2]

Fact-checking nabývá na významu zejména ve spojení s růstem přítomnosti fake-news, dezinformací, propagandy a manipulací v mediálním prostoru.

Sociální sítě a fact-checking[editovat | editovat zdroj]

Prostřednictvím sociálních sítí jsou často šířeny informace z dezinformačních webů. Z tohoto důvodu se snaží fact-checking využít i sociální síť Facebook. První osobou ověřující fakta v českých článcích šířených přes tuto sociální síť byla novinářka Laďka Mortkowitz Bauerová z agentury AFP, se kterou má Facebook uzavřené globální partnerství ve věci ověřování faktů.[3] Koncem května 2020 bylo oznámeno, že se počet českých fact-checkerů pracujících pro facebook rozšíří na šest a to díky nově uzavřenému partnerství sociální sítě s platformou Demagog.cz.[4]

Uživatelský fact-checking[editovat | editovat zdroj]

Každý uživatel internetu má možnost provádět základní fact-checking svépomocí. Primárně se doporučuje zaměřit na informační zdroje, ze kterých jsou prezentovaná fakta čerpána, např. jsou-li senzační zprávy publikovány i na zavedených serverech. Dalšími metodami, uživatelského fact-checkingu je například vyhledávání pomocí obrázku s cílem najít vizuálně podobné obrázky a odhalit tak fotomontáž, popřípadě pokročilejší metody jako zkoumání metadat souborů.[5] Pokročilejší metodou může být i využití webového monitoringu extrémistů na sociálních sítích s názvem Blbec.online. S jeho pomocí lze zjistit dezinformační statut jednotlivých facebookových stránek a také vysledovat časovou osu sdílení dezinformací stránkami na facebooku.[6]

Specificky lze při fact-checkingu přistupovat k hoaxům, resp. řetězovým e-mailům, které se často opakují a existuje více jejich databází.[7] Nejznámějším českým webem zaměřeným na tuto tematiku je server Hoax.cz. Aktivně se vyvracením nepravdivých zpráv také věnuje skupina Čeští elfové.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fact-checking na anglické Wikipedii.

  1. SORTOF. Marie Heřmanová: Fact-checking nás nespasí - Deník Referendum. denikreferendum.cz [online]. [cit. 2018-11-27]. Dostupné online. 
  2. DEMAGOG.CZ. O nás. Demagog.cz. Dostupné online [cit. 2018-11-27]. 
  3. VODRÁŽKA, Prokop. Politiky nesmím omezovat, ani když šíří lži, říká Češka, která ověřuje zprávy pro Facebook. Deník N [online]. 2020-04-22 [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. 
  4. Facebook v Česku rozšiřuje svůj boj proti dezinformacím. K ověřování se oficiálně připojí i Demagog.cz. CzechCrunch [online]. 2020-05-25 [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. 
  5. Fact-checking: pět kroků, jak ověřit fotografii na internetu - Houpací Osel. Houpací Osel. 2017-03-25. Dostupné online [cit. 2018-11-27]. 
  6. Blblec.online - Monitoring extrémistov na sociálnych sieťach. blbec.online [online]. [cit. 2019-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-05. 
  7. NUTIL, Petr. Jak si ověřit informace na internetu?. Manipulátoři [online]. 2019-03-06 [cit. 2019-03-06]. Dostupné online. 
  8. Čeští elfové spustili web. Budou přes něj bojovat proti dezinformacím a lživým řetězovým e-mailům. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2019-08-09]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

České a slovenské:

Zahraniční:

  • Slovníkové heslo fakt ve Wikislovníku
  • Slovníkové heslo faktum ve Wikislovníku