Fidel Ramos

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Fidel Ramos
Ramos Pentagon.jpg
Narození18. března 1928
Lingayen
Úmrtí31. července 2022 (ve věku 94 let)
Makati Medical Center
Příčina úmrtícovid-19
Alma materVojenská akademie Spojených států amerických
Filipínská univerzita
Centro Escolar University
Ateneo de Manila University
Illinoiská univerzita v Urbana-Champaign
National Defense College of the Philippines
Povolánípolitik a voják
Oceněnířetěz Řádu za občanské zásluhy (1994)
Řád Isabely Katolické (1995)
Cena míru Félixe Houphouët-Boignyho (1997)
velkokříž s řetězem Řádu Karla III. (1998)
čestný doktor Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě
… více na Wikidatech
Politická stranaLakas–CMD
Nábož. vyznánímetodismus
ChoťAmelita Ramos
DětiCristina Ramos-Jalasco
RodičeNarciso Ramos
PříbuzníLeticia Ramos-Shahani (sourozenec)
FunkceChairman of the Joint Chiefs (1984–1985)
Chairman of the Joint Chiefs (1986–1988)
Secretary of National Defense (1988–1991)
prezident Filipín (1992–1998)
PodpisFidel Ramos – podpis
Webwww.rpdev.org
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fidel Ramos y Valdez (18. března 1928, Lingayen, Filipíny[1]31. července 2022, Makati[2]) byl filipínský generál a politik, který od roku 1992 do roku 1998 působil jako 12. prezident Filipín.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec Narciso Ramos byl ministrem zahraničí v letech 1965–1968. Fidel Ramos vystudoval stavební inženýrství na Národní univerzitě v Manile. Poté odešel do Spojených států, kde absolvoval Vojenskou akademii Spojených států ve West Pointu a vystudoval vojenské inženýrství na Univerzitě Illinois v Urbana Champaign, na bakalářské úrovni. Magisterský titul v tomto oboru pak získal na Filipínské národní akademii obrany (Dalubhasaan ng Tanggulang Pambansa ng Pilipinas) a získal stejný titul i v oboru obchodní administrativa na univerzitě Ateneo de Manila.

Po studiích se stal vojákem, zúčastnil se války v Koreji i ve Vietnamu.[3]

Během vládnutí prezidenta Ferdinanda Marcose (svého vzdáleného bratrance) patřil ke hlavním organizátorům represí po vyhlášení stanného práva a nakonec se stal náčelníkem generálního štábu Ozbrojených sil Filipín. V této pozici učinil během protimarcosovského povstání roku 1986 zásadní obrat a postavil se proti diktátoru Marcosovi. Tento krok povstání rozhodl. Slíbil pak věrnost a loajalitu nové vládě prezidentky Corazon Aquinové. V jejím kabinetu se nakonec stal ministrem národní obrany (1986–1991). V této pozici pacifikoval několik pokusů o vojenský převrat. V roce 1992 byl zvolen prezidentem, když získal 23,58 % hlasů, což byl nejnižší zisk, s jakým kdo v historii Filipín získal prezidentský mandát. Porazil přitom populární ministryni zemědělských reforem, „asijskou železnou lady“, Miriam Defensor Santiagovou.

Během šesti let v prezidentském úřadě Ramos obnovil mezinárodní důvěru ve filipínskou ekonomiku, když ji silně liberalizoval. Odolala i asijské finanční krizi roku 1997. Bojoval proti korupci, zvláště v řadách policie, a snažil se omezit populační růst na Filipínách, kampaněmi za plánované rodičovství. Uzavřel mírové smlouvy se dvěma partyzánskými skupinami, komunistickou Novou lidovou armádou a muslimskými separatisty z Fronty pro národní osvobození Moro.

Po odchodu do důchodu zůstal aktivní, jeho autorita byla značná, jako jednoho z nejúspěšnějších filipínských prezidentů všech dob. Sloužil především jako poradce svých nástupců.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fidel Ramos na anglické Wikipedii.

  1. Google Books. Philippine History Module-based Learning I' 2002 Ed.. [s.l.]: Rex Bookstore, Inc. Dostupné online. ISBN 9789712334498. (anglicky) 
  2. Fidel Ramos, Who Helped End Marcos Dictatorship, Dies at 94. Bloomberg. 2022-07-31. Dostupné online [cit. 2022-07-31]. (anglicky) 
  3. Fidel Ramos | president of Philippines. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2019-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]