Václav Malý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o římskokatolickém duchovním. O malíři pojednává článek Václav Malý (malíř).
Jeho Excelence
Václav Malý
Pomocný biskup pražský
Titulární biskup z Marcelliany
Církev římskokatolická
Arcidiecéze pražská
Jmenován 3. prosince 1996
Heslo Pokora a pravda
Znak Znak
Svěcení
Kněžské svěcení 26. června 1976
světitel Jozef Feranec
Biskupské svěcení 11. ledna 1997
světitel Miloslav Vlk
1. spolusvětitel Giovanni Coppa
2. spolusvětitel Jaroslav Škarvada
Osobní údaje
Země ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Datum narození 21. září 1950 (66 let)
Místo narození Praha, Československo
Národnost Česká
Známý díky podepsal Chartu 77
Podpis
Commons-logo.svg multimediální obsah na Commons
Wikiquote-logo.svg citáty na Wikicitátech

Mons. Václav Malý (* 21. září 1950 Praha) je římskokatolický duchovní a pomocný biskup pražský.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po maturitě na pražském Gymnáziu Na Zatlance studoval v letech 19691976 na CMBF v Litoměřicích. Na kněze byl vysvěcen v 26. června 1976. V roce 1977 podepsal Chartu 77 a o rok později byl jedním ze 17 zakladatelů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. V lednu 1979 byl zbaven státního souhlasu, od 22. května do 22. prosince 1979 byl bez soudu vězněn (obviněn z podvracení republiky). V letech 19801989 pracoval jako topič a zeměměřičský figurant, zároveň však působil tajně jako kněz a podílel se na tvorbě katolického samizdatu. Rok byl mluvčím Charty 77 (13. ledna 19817. ledna 1982). Od roku 1988 byl členem Československého helsinského výboru.

Pomocný biskup pražský Václav Malý

V širokou veřejnou známost vešel za sametové revoluce v roce 1989, kdy moderoval velká lidová shromáždění, například shromáždění tři čtvrtě milionu lidí na Letenské pláni 25. listopadu nebo několik shromáždění na Václavském náměstí. Byl spoluzakladatelem a prvním mluvčím Občanského fóra.

V letech 19901996 působil jako kněz v Praze. 1. prosince 1996 byl jmenován kanovníkem Metropolitní kapituly u sv. Víta, 3. prosince jej papež Jan Pavel II. jmenoval titulárním biskupem marcelliánským a pomocným biskupem pražským. Vysvěcen byl 11. ledna 1997. Jeho biskupské heslo zní Pokora a pravda.

Vyjma práce v církvi, také jezdí po zemích, ve kterých se vyskytují političtí vězni. Navštěvuje jejich rodiny a snaží se je psychicky podpořit. Sepisuje petice a nenásilnou formou bojuje proti tamějším režimům. Do této chvíle navštívil: Bělorusko, Moldávii, Kubu, Čínu, Súdán a Írán.

Ocenění a členství[editovat | editovat zdroj]

Roku 1998 mu byl propůjčen Řád T. G. Masaryka III. třídy, je rovněž nositelem Čestné medaile Tomáše Garrigua Masaryka za věrnost jeho odkazu, kterou mu udělilo v Sukově síni Rudolfina Masarykovo demokratické hnutí (14. září 1997). Dne 8. března 2012 se stal prvním laureátem Ceny Arnošta Lustiga.

Václav Malý je zakládajícím členem a členem správní rady Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Čelákovický farář Richard Scheuch, Václav Malý a Michael Slavík v Přerově nad Labem

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]