Libor Grubhoffer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc., Hon. D.Sc., dr. h. c.[1][2][3]
Libor Grubhoffer 2013.jpg
ředitel Biologického centra Akademie věd České republiky
Ve funkci:
26. června 2017 – dosud
PředchůdceMiloslav Šimek[2]
5. rektor Jihočeské univerzity v ČB
Ve funkci:
1. dubna 2012 – 31. března 2016
PředchůdceMagdalena Hrabánková
NástupceTomáš Machula
děkan Biologické (následně Přírodovědecké) fakulty Jihočeské univerzity
Ve funkci:
2004 – 2011[2]
PředchůdceZdeněk Brandl
NástupceFrantišek Vácha
ředitel Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd České republiky
Ve funkci:
1994 – 2002[2]

Narození30. dubna 1957 (64 let)
Polička
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
SídloOldřiš
České Budějovice
Alma materGymnázium (1972–1976)
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Profesebiochemik, parazitolog, molekulární biolog a vysokoškolský učitel
CommonsLibor Grubhoffer
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Libor Grubhoffer (* 30. dubna 1957 Polička)[4] je český biochemik, parazitolog a molekulární biolog a vysokoškolský pedagog, v letech 2012 až 2016 rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, od roku 2017 ředitel Biologického centra Akademie věd České republiky.[1][2][5][3] Ve své vědecké práci se zabývá klíšťaty a jimi přenášenými původci infekčních onemocnění,[6] a dále virologií[5][7][8] a molekulární biologií vektorů a patogenů.[9]

Bývá označován za předního českého virologa.[10] Od roku 2015 je členem Učené společnosti ČR.[9][6]

Život[editovat | editovat zdroj]

Libor Grubhoffer se narodil roku 1957 v Poličce ve východních Čechách v období Československé republiky. Vyrůstal v Oldřiši nedaleko Poličky, kde jeho rodiče provozovali hostinec Na Bělidle. V letech 1972–1976 studoval na gymnáziu v Poličce. Na gymnáziu vykonával funkci předsedy školní organizace Socialistického svazu mládeže.[3]

Po maturitě studoval biochemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, promoval v roce 1981. Následně měl v plánu pokračovat na doktorském studiu, nedostal však doporučení od univerzitních svazáků. Místo doktorského studia tedy v letech 1981–1982 absolvoval základní vojenskou službu. Během té sloužil u tankového praporu v Jihlavě. Poté pracoval ve Výzkumném ústavu organických syntézRybitví nedaleko Pardubic. V roce 1983 do Ústavu sér a očkovacích látekPraze, zde byl jeho vedoucím virolog a imunolog, autor mnoha vakcín, docent Dimitrij Slonim. V roce 1986 Grubhoffer přesídlil do Českých Budějovic do Parazitologického ústavu Československé akademie věd,[3][6] ve kterém pracuje dosud.

V listopadu a prosinci 1989 probíhala v Československu sametová revoluce, který vedl k pádu komunistického režimu a ke vzniku pluralitní demokracie. Během sametové revoluce se Grubhoffer aktivně zapojil do demokratizace Československé akademie věd. Na začátku 90. let stál u zrodu Biologické fakulty Jihočeské univerzity.[6] Současně, v letech 1994 až 2002 vykonával na Parazitologickém ústavu (v té době již jako Parazitologický ústav AV ČR) funkci ředitele. V roce 2001 byl na Fakultě jmenován profesorem (ve zkratce prof.) v oboru „molekulární a buněčná biologie a genetika“,[11] v letech 2004–2011 pak byl jejím děkanem.[6] 1. srpna 2007, tedy během jeho funkčního období, došlo k transformaci Biologické fakulty na Přírodovědeckou fakultu. V roce 2012 se stal rektorem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.[3][6][12]

V prosinci 2015 se zúčastnil prvního termínu volby rektora Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích na období let 2016 až 2020. Ve všech třech kolech volby sice získal více hlasů oproti soupeři Miloslavu Šochovi (děkanovi Zemědělské fakulty), nikdo ale zvolen nebyl.[13] Později se rozhodl přihlásit i do druhého termínu volby, který proběhl v lednu 2016.[14] Ani v tomto kole však nebyl nikdo zvolen, a proto proběhlo v únoru 2016 kolo třetí,[15] ale opět neúspěšné.[16] Po třech neúspěšných pokusech obhajobu svého postu vzdal, jeho nástupcem byl ve čtvrté volbě zvolen teolog Tomáš Machula.[17] Mandát rektora mu vypršel na konci března 2016.[18]

V roce 2015 byl zvolen řádným členem Učené společnosti ČR. V roce 2016 obdržel čestný doktorát (ve zkratce dr. h. c.) Arizonské univerzityTucsonu ve Spojených státech. Je vedoucím Laboratoře molekulární ekologie vektorů a patogenů Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR. 26. června 2017 se navíc stal ředitelem celého Biologického centra AV ČR,[1][5][3] do funkce ho jmenovala předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Na postu tak vystřídal Miloslava Šimka, který byl ředitelem Biologického centra od roku 2012.[2]

V roce 2019 nahrál příspěvek pro projekt Paměť národa, sbírku pamětníků důležitých historických momentů 20. století.[3]

Je podruhé ženatý, má tři děti.[6]

Pandemie covidu-19[editovat | editovat zdroj]

V roce 2020 vypukla na světě pandemie covidu-19. První tři oficiálně potvrzené případy se v Česku objevil v neděli 1. března. Během pandemie se Libor Grubhoffer opakovaně vyjadřoval v médiích k viru, k protiepidemickým opatřením a k očkování.[5][7][8][10]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc., Hon. D.Sc., dr. h. c.. Kontakty [online]. Biologické centrum AV ČR, [© 2010 - 2021] [cit. 2021-08-22]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f KREJČOVÁ, Kateřina. Biologické centrum povede Libor Grubhoffer. JcTeď.cz [online]. Jihočeské týdeníky, 2017-06-26 [cit. 2021-08-22]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g GRUBHOFFER, Libor. Prof. RNDr. Libor Grubhoffer , CSc., Hon. D.Sc., dr. h. ,c.. Redakce Eva Trnková. Paměť národa [online]. Post Bellum, 2019-09-25 [cit. 2021-08-22]. Dostupné online. 
  4. Libor Grubhoffer, prof. RNDr., CSc. [online]. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích [cit. 2015-12-24]. Dostupné online. 
  5. a b c d Hra o vakcínu. 168 hodin [online]. 2021-03-14 [cit. 2021-08-22]. Dostupné online. 
  6. a b c d e f g BINAR, David. S Liborem Grubhofferem o klíšťatech, Konvičkovi a strachu nevzdělaných. Neovlivní.cz [online]. 2016-04-10 [cit. 2016-04-13]. Dostupné online. 
  7. a b SMEJKAL, Petr. Petr Smejkal: Číslo R musíme srazit na 0,7. Světlem na konci tunelu je imunizace. Redakce Jan Pokorný. Český rozhlas Radiožurnál [video online]. YouTube, 2021-03-01 [cit. 2021-03-11]. Dostupné online. 
  8. a b GRUBHOFFER, Libor. Drahé PCR testy nejsou cesta, zavření škol je chyba. Nakažená zvířata jsou malér, hrozí zlé mutace. Redakce Čestmír Strakatý. reflexcz [online]. YouTube, 2020-11-10 [cit. 2021-08-22]. Dostupné online. 
  9. a b Grubhoffer Libor | Učená společnost České republiky. www.learned.cz [online]. [cit. 2021-03-11]. Dostupné online. 
  10. a b GRUBHOFFER, Libor. První vakcína má evropské razítko. Je bezpečná a technologicky elegantní, ujišťuje přední český virolog. Redakce Martin Ehl. Hospodářské noviny [online]. Economia, 2020-12-21 [cit. 2021-08-22]. Dostupné online. 
  11. Prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc.
  12. Nový rektor Jihočeské univerzity: Počty studentů jsou neudržitelně vysoké
  13. Nového rektora Jihočeské univerzity nezvolili, znovu to zkusí na začátku ledna. Český rozhlas.cz, České Budějovice [online]. 2015-12-08 [cit. 2015-12-24]. Dostupné online. 
  14. O funkci rektora Jihočeské univerzity se ucházejí tři kandidáti [online]. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích [cit. 2015-12-24]. Dostupné online. 
  15. Univerzitu čeká třetí pokus zvolit rektora, historik Bůžek už nekandiduje. iDNES.cz [online]. 2016-01-26 [cit. 2016-02-04]. Dostupné online. 
  16. Rektor Jihočeské univerzity opět nebyl zvolen. Českobudějovický deník.cz [online]. 2016-02-08 [cit. 2016-03-04]. Dostupné online. 
  17. Kritizoval Zemana, jako rektor končí. Grubhofferovi nepomohla ani podpora Bursíka. iHNed.cz [online]. 2016-03-04 [cit. 2016-03-04]. Dostupné online. 
  18. Rektoři (členové ČKR) veřejných, státních a soukromých vysokých škol od roku 1990 [online]. Česká konference rektorů [cit. 2016-04-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]