Řád Bílého lva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Řád Bílého lva
Současná podoba insignie řádu s kolanou
Současná podoba insignie řádu s kolanou
Základní info
Kategorie: obecný
Země původu: Československo
Česká republika
Založil: zákon č. 362/1922 Sb. a zákon č. 157/1994 Sb.
Motto: Pravda vítězí
Počet tříd: 5
Odznak: pěticípá hvězdice trojitě rozeklaných konců s kuličkami v červeném smaltu, mezi cípy jsou lipové listy, na středu hvězdice je umístěn český lev stříbrné barvy
Hvězda: osmicípá stříbrná v centru je medailon s odznakem řádu a ovinutý řádovým heslem
Stuha: červeno-bílo-červená
Stuha

Řád Bílého lva[p 1] je v současné době nejvyšší státní vyznamenání České republiky. Řád Bílého lva byl původně udělován osobám, které se zvlášť vynikajícím způsobem zasloužily o Československo, a to od roku 1922. V letech 1922 – 1990 se tento řád oficiálně nazýval „Československý řád Bílého lva".[1] V současné podobě, jejímž výtvarným autorem je Michal Vitanovský, je udělován v České republice od roku 1994.

Je rozdělen na občanskou a vojenskou skupinu. Občanská varianta má zkřížené palmové ratolesti a vojenská zkřížené meče. Dále se dělí do pěti tříd. První dvě doplňuje osmicípá stříbrná paprsková hvězdice. Má tvar červené pěticípé hvězdy se stříbrným dvouocasým lvem uprostřed. Na zadní straně vyznamenání je státní znak České republiky a heslo „Pravda vítězí“. S řádovým řetězem se vyznamenání uděluje pouze hlavám států. Českým státním občanům se řád neuděluje, ale propůjčuje. Českému prezidentovi se po zvolení propůjčuje Řád bílého lva I. třídy (spolu s řádem TGM) automaticky ze zákona, parlament může rozhodnout o propůjčení doživotním.[2]

Vznik a historie[editovat | editovat zdroj]

Vytvoření řádu[editovat | editovat zdroj]

Zákonem z 10. dubna 1920 č. 243/1920 Sb. byla zmocněna vláda, aby vytvořila řád udělovaný cizím státním příslušníkům za zásluhy o československý stát. Tento zákon měnil původní zákon o zrušení šlechtictví a udělování řádů a titulů. Zřízen byl vládou ČSR se souhlasem prezidenta republiky. Podle zákona měl tento řád předávat pouze prezident, který za tímto účelem mohl pověřit také premiéra nebo vrchního velitele vojska. Část odpovědnosti za vytvoření insignií řádu nesla Kancelář prezidenta republiky a část Ministerstvo zahraničních věcí a školství.

3. prosince 1920 bylo usneseno oběma ministerstvy, že se nový řád bude jmenovat „řád Československého lva“, ovšem později byl československý lev změněn na bílého lva. Na návrh řádových odznaků byla vypsána 22. dubna 1921 veřejná soutěž. Soutěž zahrnovala všech pět tříd, způsob dekorace i motiv řádového odznaku. Tato soutěž neuspěla, proto byla vyhlášena druhá, ve které vybrala 12. září 1922 umělecká porota návrh rytce Rudolfa Karneta. Později, v březnu 1922, speciální referát přičleněný ke Kanceláři prezidenta republiky prosadil ještě vznik medailí souvisejících s řádem, ve dvou stupních – zlatou a stříbrnou.

Inspirací pro Řád Bílého lva byl Český šlechtický kříž z r. 1814.

Řád mezi lety 1921–1961[editovat | editovat zdroj]

Konečně 7. prosince 1922 byl ustanoven vlastní řád zákonem č. 362/1922 Sb., když byly schváleny řádové stanovy, které vypracovala Kancelář prezidenta republiky. Řád byl rozšířen vládním nařízením 13. listopadu 1924 č. 261 Sb., které přidalo k ostatním řádovým dekoracím ještě řádový řetěz. Ten měl být udělován rovnou s ostatními dekoracemi řádu I. třídy nebo později zvlášť. Tento řetěz měl být udělován hlavám států, ale i běžným občanům, pokud jejich zásluhy byly mimořádně pozoruhodné. Zákon zároveň neumožňoval československým státním příslušníkům přijímat zahraniční řády, ale zároveň nestanovil žádné sankce za tento přestupek, takže porušování nebylo nijak neobvyklé. Zhotovením všech odznaků i řetězu byl pověřen sám Rudolf Karnet a firma Karnet-Kyselý.

Řádovým odznakem byla pěticípá hvězda, jejíž paprsky byly rozeklány do tří hrotů, jednotlivé paprsky byly granátově smaltované se zlatými kraji a mezi nimi se nacházely lipové lístky. Uprostřed hvězdice byl připevněn stříbrný lev malého státního znaku. Na zadní straně je ve středu granátově smaltovaný kruh s monogramem ČSR a kolem něho opsáno Pravda vítězí. Paprsky této strany byly rovněž granátově smaltované a nesly štíty s bývalými zemskými znaky Československa - českým, moravským, slezským, slovenským a podkarpatoruským. Hvězdice byla zavěšena na palmovém věnci, přes jehož střed jsou zkříženy buď dva meče u řádu za vojenské zásluhy nebo dvě palmové ratolesti u řádu za občanské zásluhy.

Stříbrná osmihranná hvězda měla ve středu granátově smaltovaný kruh, kde je stříbrně smaltovaný lev kolem něhož je nápis Pravda vítězí, přičemž na reverzu je celostříbrná s monogramem ČSR.[3] Medaile mají na přední straně opět lva z malého státního znaku a řádové heslo, na straně zadní je ve středu monogram ČSR a na obrubě nápis Uděleno v uznání zásluh. Řetěz byl tvořen z dvaceti článků spojených vždy dvěma řetízky. Uprostřed je článek závěsný s monogramem ČSR a okolo něho se střídají menší články, které tvoří malý státní znak nebo iniciály ČSR.

V roce 1945 byla také zřízena vojenská obdoba řádu, Československý vojenský řád Bílého lva Za vítězství. Tento řád byl potvrzen v roce 1946 a změněn v roce 1948. Byla udělována hvězda I. a II. třídy, řádový kříž a zlatá a stříbrná medaile.[4]

Mezi lety 1961–1990[editovat | editovat zdroj]

K obnovení řádu došlo po změně oficiálního názvu na ČSSR podle vládního nařízení č. 10/1961 Sb. U tohoto řádu nebyla obnovena IV. ani pátá třída, podobně jako stříbrná a zlatá medaile. Monogram ČSR se změnil na ČSSR a zmizely znaky zemí Československa z cípů hvězdy. Změnil se také znak na hrudi lva, dle nového malého státního znaku. Řádový řetěz byl stále rezervován hlavám státu. Udělování vyznamenání bylo ještě později ošetřeno zákonem č. 62/1962 Sb.

Mezi lety 1990–1992[editovat | editovat zdroj]

Poté, co vznikla ČSFR, bylo znovu obnoveno zákonem č. 404/1990 Sb. pět tříd, ale již ne medaile, což zůstalo dodnes. Lev je korunovaný, stříbrný a dvouocasý. Monogram na řetězu ČSSR nahradil ČSFR a na rubu hvězdy se objevil znak ČSFR a opis Veritas vincit (Pravda vítězí) dole oddělený modrým lipovým listem.[5]

Současná podoba od roku 1994[editovat | editovat zdroj]

Po rozpadu ČSFR byl Řád Bílého lva obnoven zákonem o státních vyznamenáních ČR č. 157/1994 Sb., jako nejvyšší státní vyznamenání České republiky. Změny se dočkal rub řádového odznaku, kde se nově objevil velký znak ČR. Také latinský opis byl znovu nahrazen českým „Pravda vítězí“. Řádový řetěz je opět tvořen dvaceti články, ale středový závěsný článek na klenot tvoří bíle smaltovaný monogram ČR. Další články tvoří stříbrní lvi s opisem Pravda vítězí.[6]

Popis řádu[editovat | editovat zdroj]

Odznakem je pěticípá hvězdice, která je na konci trojitě rozeklaná a zakončená zlatými kuličkami a je vyvedená v granátově červeném smaltu. Ve středu hvězdice je stříbrný český lev. Mezi jednotlivými rameny hvězdice jsou umístěny zlaté lipové listy. Na aversu je státní znak České republiky a modrý nápis Pravda vítězí.

Hvězda je osmicípá stříbrná, paprsková na středu s medailonem granátově červené barvy v jehož středu je český lev obklopený heslem Pravda vítězí.[7][8]

Insignie a jejich nošení[editovat | editovat zdroj]

Při slavnostních příležitostech se řádové insignie nosí „in natura“, a to jen insignie nejvyšší propůjčené třídy. Při jiných příležitostech se nosí odpovídající rozeta na klopě, na služebním a vycházkovém stejnokroji se insignie nahrazují stužkami.
— Článek 7, Příloha zákona č. 157/1994 Sb.[9]
Třída Název Insignie „in natura“ Na stejnokrojích Rozeta
I. velkokřižovník šarlatově červená velkostuha (kordon) s bílými pruhy na okrajích, vedená z pravého ramene k levému boku, kde je umístěn řádový odznak na uzlu a řádovou hvězdu na levé straně prsou stuha s miniaturou lva a dvěma lipovými lístky
ČSFR ČR
se lvem a zlatou dracounovou podložkou
II. velkodůstojník menší odznak řádu na stuze kolem krku a hvězda na pravé straně prsou stuha s miniaturou lva
ČSFR ČR
se lvem a stříbrnou dracounovou podložkou
III. komandér řádový odznak kolem krku stuha s rozetou na zlaté dracounové podložce
ČSFR ČR
se zlatou dracounovou podložkou
IV. důstojník menší odznak na levé straně prsou na stuze s červenobílou kokardou stuha s rozetou
ČSFR ČR
se stříbrnou podložkou
V. rytíř stejný odznak jako důstojníci, pouze zlaté části jsou nahrazeny stříbrnými a stuha je bez kokardy stuha Řádu Bílého lva
ČSFR ČR
bez podložky

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Ačkoliv platná Pravidla českého pravopisu (1993) uvádějí jako správnou formu pojmenování Řád bílého lva, název ve tvaru Řád Bílého lva je uveden v § 2 zákona č. 157/1994 Sb., o státních vyznamenáních České republiky, který tento řád zřizuje.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Viz vládní nařízení č. 362/1922 Sb. a předpisy navazující (261/1924 Sb., 120/1930 Sb., 170/1936 Sb., 10/1961 Sb.).
  2. Zákon č. 157/1994 Sb., o státních vyznamenáních České republiky. In: Sbírka zákonů. 1994. Dostupné online. příloha 1, čl. 4. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na Portálu veřejné správy ČR.
  3. http://www.vyznamenani.net/?page_id=8
  4. http://www.vyznamenani.net/?page_id=16
  5. Příloha zákona č. 404/1990 Sb., stanovy Řádu Bílého lva. Dostupné online.
  6. Příloha zákona č. 157/1994 Sb., stanovy Řádu Bílého lva. Dostupné online.
  7. Zákon č. 157/1994 Sb., o státních vyznamenáních. In: Sbírka zákonů. 1994. Dostupné online. § 6, odst. 1-2. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na Portálu veřejné správy ČR.
  8. LOBKOWICZ, František. Encyklopedie řádů a vyznamenání. Praha : Libri, 1995. 238 s. ISBN 80-901579-9-8. S. 193. (česky)  
  9. Zákon č. 157/1994 Sb., o státních vyznamenáních. In: Sbírka zákonů. 1994. Dostupné online. § 7. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na Portálu veřejné správy ČR.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]