Avers a revers

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Na tento článek je přesměrováno heslo Avers. Tento článek je o stranách mincí a dalších předmětů. O švýcarské obci pojednává článek Avers (Švýcarsko).
Karty kolem obrácené v reversu, středová v aversu

Avers a revers (také averz a reverz) neboli líc a rub jsou dvě odlišené strany mince, medaile, bankovky, vlajky, karty či jiného plochého předmětu s odlišenými stranami.[1] Zatímco u hracích karet je rozlišení aversu (líce) s obrázkem a reversu (rubu) s jednotným vzorkem zřejmé a jednoznačné, u mincí a bankovek není na první pohled patrné. U dokumentů a stránek knihy se líc označuje recto a rub verso.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Slova avers a revers pocházejí z latiny.

České slovo rub je od rubati, původně asi ta strana kožešiny, která byla „odrubnuta“ (odříznuta) od masa. Odtud také „obrátit na ruby“, spodní stranou navrch.[2] Líc pak je ze slovanského lico, tvář (viz české líce, líčka, líčiti, obličej). Odtud „lícová strana“, vnější, přední, svrchní; nastavená „tváří v tvář“.[3]

Užití[editovat | editovat zdroj]

Mince[editovat | editovat zdroj]

Česká dvacetikoruna: vlevo revers se státním znakem, vpravo avers s nominální hodnotou

Avers (lícní strana) označuje tu stranu mince, kterou se podobné mince od sebe výrazněji odlišují, a bývá zde vyražena nominální hodnota mince. Značí se zkratkou „av“ či „as“. Na reversu čili rubové straně (zkratka „rv“) dnes často bývá státní znak nebo jiný symbol toho, kdo minci vydává.[4]

Lícní strana českých mincí obsahuje nominální hodnotu, rubová strana název České republiky a státní znak (českého lva).[5]

Euromince mají jednotnou rubovou stranu s hodnotou, jednotlivé státy vydávají mince s vlastní lícovou stranou.[6]

V obecné řeči, zejména při házení mincí, se revers často nazývá orel, což byl státní znak na rakousko-uherských mincích.[7] Avers se nazývá panna podle toho, že na československé jednokorunové minci zde byla vyobrazena žena, anebo hlava, protože za Rakouska-Uherska zde byla hlava císaře.

Bankovky[editovat | editovat zdroj]

Starší české bankovky, nahoře lícní strana (avers) a dole rubová strana (revers)

Avers či lícní strana bankovky nese slovní označení nominální hodnoty, případně i podpis ministra nebo guvernéra, kdežto na reversu je státní znak a sériové číslo. Obě strany přitom bývají bohatě graficky vyzdobeny a opatřeny různými ochrannými prvky.

České bankovky mají na aversu vyobrazeny české osobnosti, na reversu pak různé grafické motivy. Eurobankovky mají na líci okna nebo brány a na rubu mosty.

Metaforické užití[editovat | editovat zdroj]

Spojení „rub a líc“ vyjadřuje zkušenost, že věci mívají kromě úpravného, přitažlivého líce také odvrácený rub, často nežádoucí stránku, kterou však nelze od líce oddělit. Toto poučení se však dá také obrátit:

Každý rub má svůj líc. — Jiří Voskovec a Jan Werich  

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. OMASTA, Vojtěch. Pasiáns. Praha 10: AVOMA, 1991. ISBN 80-901124-0-4. Kapitola Pasiánsový slovníček, s. 1. 
  2. V. Machek, Etymologický slovník jazyka českého. Praha 1970, heslo „rubati“, str. 522.
  3. V. Machek, Etymologický slovník jazyka českého. Praha 1970, heslo „líce“, str. 331.
  4. ŠUBRT, František Adolf. Malý Ottův slovník naučný: Avers [online]. J. Otto, 1905 [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  5. Platidla na stránkách ČNB. www.cnb.cz [online]. [cit. 2013-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-27. 
  6. Commission Recommendation of 29 September 2003 on a common practice for changes to the design of national obverse sides of euro circulation coins (PDF), Úřední věstník Evropské unie L 264, 2003-10-15, str. 38-39; EU doc. nr. C(2003) 3388.
  7. Český rozhlas Olomouc: Proč říkáme 'Panna, nebo orel?', když je české mince nemají?

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Avers. Sv. 2, str. 1102
  • Ottův slovník naučný, heslo Revers. Sv. 21, str. 623

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]