Heraldická zvířata
Heraldická zvířata je souhrnné označení pro všechny živočichy, tedy zvířata včetně bájných tvorů a pro nestvůry, které se vyskytují v heraldice. Často se kreslí do štítu nebo tvoří štítonoše či klenot. Ve znaku se mohou vyskytovat i samostatné části zvířat – hlava, noha, křídlo apod.
Blason[editovat | editovat zdroj]
Normální postavení zvířat, tedy takové, které se nemusí blasonovat, je ve stoje z profilu, s hlavou otočenou heraldicky vpravo. Výjimku tvoří orel (resp. orlice), který se kreslí zepředu s rozepjatými křídly, symetricky podle svislé osy, takzvaně rozkřídlený.
Zbroj[editovat | editovat zdroj]
Zbroj je označení pro ty části zvířecích těl, které lze použít v boji:
- u savců rohy, kopyta, zuby, tlapy, jazyk
- u ptáků zobák, pařáty, drápy, jazyk, lze za ně považovat i korunku na hlavě heraldického zvířete
Kreslí se zpravidla odlišnou tinkturou, převážně podle těchto zásad:
- zlaté figury mají zbroj stříbrnou, pokud je ovšem pole červené, mají zbroj modrou,
- stříbrné figury mají zbroj zlatou, pokud je ovšem pole modré nebo černé, mají zbroj červenou,
- figury v kovovém (zlatém nebo stříbrném) poli mají zbroj červenou, je-li však figura sama červená, má zbroj modrou.
Toto pravidlo je spíše tendencí a proto vykazuje mnoho výjimek. Některé zásady malování zbroje jsou navíc v rozporu se základním pravidlem o tom, že na barvu může přijít jen kov a na kov jen barva, což ukazuje na okrajovou důležitost zbarvení zbroje.
Postavení[editovat | editovat zdroj]
- Kráčející – u čtvernožců, zvíře stojí na třech nohách a pravou přední má zdviženou
- Ve skoku – u čtvernožců, zvíře stojí na zadních nohách
- Ležící
Přehled[editovat | editovat zdroj]
Zvířata[editovat | editovat zdroj]
- Beran nebo ovce – bílý nebo černý. Beran se pozná podle rohů, většinou kráčející, někdy jen hlava, např. v erbu Haugwitzů
- Bobr
- Býk – stojící, kráčející (např. erb Borgiů) nebo ve skoku např. ve znaku města Turín, někdy pouze jeho hlava nebo rohy
- Cikáda –
- Čáp – stojící, kráčející (např. erb Dobřenských)
- Had – různé druhy, někdy s korunkou na hlavě nebo držící nějaký předmět či vlastní ocas v tlamě. Had polykající dítě (biscione) je v erbech Viscontiů a Sforzů.
- Havran (krkavec) – např. v erbu Matyáše Korvína s prstenem v zobáku, klovající do hlavy Turka Schwarzenbergové
- Hlemýžď
- Holubice - zpravidla bílá, někdy v zobáku nesoucí větvičku
- Husa – např. v erbu pánů z Ludanic
- Jelen – často ve skoku, někdy jen hlava nebo parohy, např. v erbu Jana Čapka ze Sán
- Jeřáb – kreslí se s pozdviženou nohou, v níž drží kouli (stříbrnou nebo zlatou) nebo kámen
- Ještěrka – ; dvě ještěrky (město Banská Štiavnica
- Ježek – (město Jihlava
- Kapoun – vykastrovaný kohout, kreslí se bez hřebínku a někdy i bez laloku
- Kohout – například: Henneberkové; výjimečně zobrazován s lidskou hlavou v klobouku, viz níže
- Kozel, Kozoroh
- Kůň – např. město Ostrava, přední půlka koně: páni z Pardubic
- Labuť – většinou plující na vodě nebo s roztaženými křídly
- Ledňáček
- Lev nebo lvice – symbol moci a statečnosti, lev může být i dvouocasý, nejčastěji se kreslí ve skoku, lvice se kreslí bez hřívy
- Leopard – kráčejí lev s přivrácenou hlavou, bez hřívy, někdy skvrnitý, tři zlatí leopardi s modrou zbrojí na červeném poli jsou ve znaku Anglie
- Medvěd – kráčející nebo stojící na zadních končetinách, např. na znacích měst Bern, Berlín, Madrid, Hodkovice nad Mohelkou
- Muflon neboli tityrus – někdy zobrazován s dvěma páry rohů.
- Netopýr – např. švýcarský rod Trippel
- Opice
- Orel – kreslí se se dvěma odvrácenými hlavami – Rusko, Svatá říše římská
- Orlice – na rozdíl od orla má jen jednu hlavu
- Ovce
- Plamenná orlice – též Svatováclavská, černá orlice se zlatou zbrojí a červeným jazykem zdobená červenými plamínky
- Moravská orlice – červenobíle šachovaná orlice se zlatou korunkou a zlatou zbrojí
- Osel – např. Zeppelin
- Papoušek –
- Páv – např. Petřvaldští z Petřvaldu, častěji se vyskytují jen jeho pera
- Pelikán – zobrazován motiv pelikána v hnízdě, krmícího mláďata svou krví); např. Batthyányové
- Pes – různé rasy, např. chrt nebo věžník
- Pták - obecná figura bez zoologické specifikace
- Rak – např. město Rakovník
- Ryba – ryb se rozlišuje několik druhů, např. lín, štika, kapr, často ve dvojici, ryba probodnutá šípem aj.
- Supi – jedna supí hlava:Býšovcové z Býšova; dvě supí hlavy: Jenštejnové, Jankovští z Vlašimi
- Včela – ; tři včely: (město Banská Štiavnica
- Velbloud – např. město Petropavlovsk
- Vepř domácí – např. Sviňkové z Onšova, páni ze Zvonovic, Baconové z Mildenhallu
- Veverka –
- Vlaštovka –
- Vlk – někdy jen ve formě hlavy nebo zubů (tři vlčí zuby Kinských, nebo Báthoryů)
- Vůl viz Býk
- Vydra –
- Zajíc – zpravidla běžící nebo ve skoku; např. Zajícové z Házmburka
- Zubr – býk, nejčastěji černý, s houžví (kruhem) protaženou nozdrami – v erbu Pernštejnů, Leszczyńských
Bájná zvířata[editovat | editovat zdroj]
- Alerion – orlice bez zobáku a pařátů
- Amfisbéna – čtyřnohé a dvouhlavé zvíře se lvími tlapami a hadími hlavami, hlavy i nohy jsou od sebe odvráceny
- Bazilišek – drak s kohoutí hlavou a ostruhami
- Beránek Boží – Agnus Dei, kráčející ovce se svatozáří, přední končetinou přidržuje žerď vexila s křížem
- Drak – dvou- až čtyřnohý ještěr s netopýřími křídly a psí hlavou, z jejíž tlamy šlehají plameny
- Fénix – orlice vyrůstající z plamenů
- Gryf – je spojením lva a orla (nejsilnějších zvířat na zemi a ve vzduchu), gryf má lví tělo, zadní nohy a ocas, orlí hlavu se lvíma ušima, orlí křídla a přední nohy
- Jajl – kopytník s pohyblivými rohy a ostrými tesáky v tlamě
- Jednorožec – kůň, který má na čele dlouhý, spirálovitě stočený roh, má kozí bradku a kopyta (rozštěpená) a lví ocas, Jednorožec je jedním ze štítonošů ve znaku Velké Británie
- Lev Sv. Marka – okřídlený leopard s aureolou, který v předních tlapách drží knihu s latinským textem: PAX TIBI MARCE EVANGELISTA MEVS (Pokoj tobě, Marku, evangelisto můj)
- Mořský kůň – kůň, který má místo zadních nohou zavinuté rybí tělo s rybím ocasem
- jakékoliv zvíře se označuje jako mořské pokud má místo zadní poloviny těla rybí ocas
- Okřídlená ryba
- okřídlený býk evangelisty sv. Lukáše
- Panter – lev s dlouhým krkem a špičatou tlamou, z níž mohou šlehat plameny, někdy skvrnitý, panter může mít na hlavě rohy, např. ve znaku Štýrského Hradce, Bavorska.
- Pegas – okřídlený kůň
- Saň – zvíře podobné draku, ale se čtyřma nohama, bez křídel a obvykle nesrší oheň
- Vyverna – zvíře podobné draku, se dvěma nohama a nesršící oheň
Bájní tvorové[editovat | editovat zdroj]
Částečně s lidskými těly
- Gorgona – druh harpyje; někdy jen ženská hlava se zlou grimasou, vyplazeným jazykem a vlasy z živých hadů
- Harpyje – orlice s dívčí hlavou, krkem a poprsím;
- Kentaur – kůň, který má místo krku horní polovinu lidského těla s hlavou muže, u nás v erbu Matěje z Vykrantic
- Kohout s mužskou hlavou v klobouku – figura neznámého původu ve znaku České Třebové
- Meluzína – polonahá dívka zakončená od pasu dolů dvěma rybími ocasy, které přidržuje rukama, může mít korunku
- Midas – hlava muže – krále s oslíma ušima
- Mořská panna – dívka s dolní polovinou těla ryby s rybím ocasem, v rukou mívá hřeben a zrcadlo
- Sfinx – lví tělo s orlími křídly a s hlavou a poprsím ženy
- Střelec – Sagitarius, kentaur, který drží luk
- Siréna – mořská panna (viz výše) s křídly racka
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Břetislav Štorm: Úvod do heraldiky, Praha : Vyšehrad, 1940
- Břetislav Štorm: Báječná zvířata: obludy a nestvůry, úvodní slovo a kresby Břetislav Štorm. Olomouc : Otto F. Babler a Jaroslav Durych 1935
- Viktor Palivec: Heraldická symbolika. GHS Praha 1978, dostupné online [1]
- Milan Buben: Encyklopedie heraldiky, LIBRI, Praha 1999, ISBN 80-85983-68-0
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu heraldické zvíře na Wikimedia Commons
- Heraldická terminologická konvence
- Heraldické minimum
- Zbyšek Svoboda: Přírodopisné motivy na českých komunálních vlajkách a praporech II. Savci
- Zbyšek Svoboda: Přírodopisné motivy na českých komunálních vlajkách a praporech III. Ptáci
- Zbyšek Svoboda: Přírodopisné motivy na českých komunálních vlajkách a praporech IV. Vodní živočichové