Jenštejnové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
z Jenštejna
Erb pánů z Jenštejna
Erb pánů z Jenštejna
Země České královstvíČeské království České království
Tituly

Zakladatel Pavel z Jenštejna
Rok založení 1368
Konec vlády 16. století
Větve rodu Jankovští z Vlašimi

Páni z Jenštejna jsou český šlechtický rod, žili ve 14. až 16. století.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Rod pánů z Jenštejna založil bohatý pražský měšťan[1] a notář královské komory Pavel, bratr druhého pražského arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi. V roce 1368 zakoupil hrad Jenštejn severovýchodně od Prahy a téhož roku se poprvé psal Pavel z Jenštejna. Koupený hrad záhy dostavěl.[2]

Zmíněný Pavel měl syna Jana. Jan z Jenštejna (13501400) přes své mládí díky otcovu bohatství a stykům získal četné církevní prebendy. Studoval v Praze, Padově, Bologni, Montpellieru a Paříži, kde měl možnost seznámit se s předními osobnostmi tehdejšího církevního i duchovního života. Jako majitel obročí podepisoval dlužní úpisy a žil rozverným životem. V pětadvaceti letech se stal míšeňským biskupem, roku 1378 pražským arcibiskupem. Působil též jako kancléř Václava IV. S mocí přišli i mocní nepřátelé, s církevními hodnostáři se navzájem uvrhal do klatby. Na krále vznesl žalobu u papeže, když ji ten nevyslyšel, vzdal se Jan roku 1396 arcibiskupského postu. Během následujícího roku se vydal na cestu do Říma, kde o tři roky později zemřel.

Hrad Jenštejn ztratil Jan již roku 1390, tehdy se jej zmocnil Zikmund Huler.[3] Majitelé hradu se pak rychle střídali, v letech 1583–1597 hrad již nebyl obýván a zchátral.[3]

Jan měl sourozence Martina, Pavla, Václava, Kateřinu a Annu. O Martinovi se prameny zmiňují naposledy v roce 1380; je možné, že zemřel dříve než Jan. Václav se dal na církevní dráhu, Anna byla řeholnicí v klášteře svaté Kateřiny na Novém Městě pražském a Kateřina se provdala za Menharta Olbramova ze Škvorce. Janův bratr Pavel měl syna, díky němu rod nevymřel po meči a udržel se až do 16. století. Přestože hrad Jenštejn už měl jiné majitele, Pavlovi potomci nadále užívali přídomek z Jenštejna.

Erb[editovat | editovat zdroj]

Jenštejnové mají společný erb s pány z Vlašimi, na stříbrném podkladu se nacházejí dvě červené supí hlavy. Erb zřejmě používali zakladatelé obou rodů již v době, kdy ještě byli pražskými měšťany.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červinka 1933, str. 124–126
  2. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Praha a okolí. Praha: Svoboda, 1988. Kapitola Jenštejn, s. 132. 
  3. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Praha a okolí, s. 133

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola z Jenštejna, s. 68. 
  • ČERVINKA, Bohumír. Příspěvky k životopisu Jana z Jenštejna, III. arcibiskupa pražského. Sborník historického kroužku. 1933, roč. XXXIV, s. 124–141. Dostupné online. 
  • ČERVINKA, Bohumír. Příspěvky k životopisu Jana z Jenštejna, III. arcibiskupa pražského. Sborník historického kroužku. 1934, roč. XXXV, s. 1–7, 49–72. Dostupné online. 
  • MUSÍLEK, Martin. Z měšťanského domu na panovnický dvůr. Potomci Jana z Kamenice a Olbramovici ve službách Lucemburků a církve. Mediaevalia Historica Bohemica. 2017, roč. 20, čís. 2, s. 85–115. Dostupné online. ISSN 0862-979X. 

Související články[editovat | editovat zdroj]