Montpellier
| Montpellier Montpelhièr | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 43°36′43″ s. š., 3°52′38″ v. d. |
| Nadmořská výška | 7 - 110 m n. m. |
| Stát |  Francie |
| region | Okcitánie |
| departement | Hérault |
| arrondissement | Montpellier |
| kanton | chef-lieu 10 kantonů |
  Montpellier | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 56,88 km² |
| Počet obyvatel | 290 053 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 5 099,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Michaël Delafosse (od 2020) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 467 |
| PSČ | 34000, 34070, 34080 a 34090 |
| INSEE | 34172 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Montpellier [monpelje] je město na jihu Francie v regionu Okcitánie, správní středisko departementu Hérault. Leží 10 km od pobřeží Středozemního moře, asi 130 km západně od Marseille a 570 km jižně od Paříže. S 281 tisíci obyvatel (z toho asi třetinu tvoří studenti) představuje osmé největší město Francie. V městské aglomeraci žije téměř 608 tisíc osob.
Montpellier je nejen průmyslovým městem, ale především sídlem starobylé univerzity, která byla ve středověku kulturním centrem jižní Francie. Ve městě se narodili svatý Roch, zakladatel sociologie Auguste Comte či malíř Frédéric Bazille. Vznikl zde Řád sv. Ducha z Montpellier a sídlí zde také montpellierské arcibiskupství.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Montpellier je jedno z mála významnějších francouzských měst, která vznikla teprve ve středověku, a poprvé se připomíná k roku 968. Na římské silnici Via Domitia vznikla osada s hradem a kostelem, která se díky vynikající poloze a přístavu stala významným obchodním městem. Roku 1213 Montpellier vyženili aragonští králové a ve městě se postupně usadilo mnoho uprchlíků ze Španělska, také Židů a muslimů. Roku 1220 založil kardinál Konrád jako legát papeže Honoria III. lékařskou školu, která si získala vynikající pověst, takže ji roku 1289 papež Mikuláš IV. povýšil na univerzitu. Roku 1349 město koupili francouzští králové, za epidemií po roce 1350 však zemřela téměř třetina obyvatel. Roku 1364 byla na místě staršího kláštera založena katedrála svatého Petra, jeden ze symbolů města.
Roku 1593 si v jejím bezprostředním sousedství univerzita založila botanickou zahradu, která je na stejném místě i dnes. V 16. století měli ve městě převahu hugenoti a král Ludvík XIII. roku 1622 město kvůli tomu oblehl a dobyl. Protože hugenoti kladli silný odpor, král nakonec uznal platnost Nantského ediktu, postavil však nad městem mohutnou citadelu, aby případným dalším povstáním zabránil. V 19. století se Montpellier stal regionálním průmyslovým centrem a počt obyvatel stále rostl. V 60. letech 20. století po osamostatnění Alžírska přijalo město mnoho uprchlíků a v pozdějších letech se výrazně modernizovalo. Na východě města vzniklo nové sídliště Antigone a ve městě samém mnoho nových kulturních institucí a mezinárodní festival moderního tance.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
12 km jihovýchodně od středu města je mezinárodní letiště Montpellier-Méditerranée, město leží na dálnicích A9 a A7 a má přímé železniční spojení do Paříže. Vlaky TGV tam dorazí za 3 hodiny a 19 minut, trať se dále prodlužuje směrem do Španělska. Městskou dopravu obstarává 5 tramvajových tratí a řada autobusových linek.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Střed města tvoří oválné náměstí Place de la Comédie mezi hlavním nádražím a starým městem.
- Vrcholně gotická katedrála sv. Petra se dvěma věžemi, založená roku 1364 a velmi dobře zachovaná.
- Historické budovy lékařské fakulty v bezprostředním sousedství katedrály a historická botanická zahrada v protějším parku.
- Promenade du Peyrou s vítězným obloukem Ludvíka XIV na nejvyšším místě města. Vodní nádrž a vodotrysky napájel 14 km dlouhý akvadukt sv. Klementa.ze 17. století.
- Středověká hradební věž Babotte s astronomickou observatoří
- Sídliště Antigone s monumentálními budovami katalánského architekta Ricardo Bofilla.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Place de la Comédie
Katedrála sv. Petra
Kostel sv. Rocha
Vítězný oblouk Porte du Peyrou
Akvadukt sv. Klementa
Sídliště Antigone
Vzdělání[editovat | editovat zdroj]
Montpellier má tři univerzity a kromě toho vysoké školy („grandes écoles“) chemie, zemědělských věd a protestantské teologie. Město také hostí École nationale de l'aviation civile a Montpellier Business School.
Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]
Počet obyvatel
Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]
- Guillaume Rondelet (1507 – 1566), přírodovědec a lékař
- Auguste Comte (1798 – 1857), matematik, filozof, zakladatel pozitivismu a spoluzakladatel sociologie
- Juliette Gréco (1927–2020), zpěvačka a herečka
- Rémi Gaillard (* 1975), komik
- Séverine Brémondová (* 1979), tenistka
- Didier Auriol (*1958), rallyeový jezdec
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Barcelona, Španělsko, 1963
Čcheng-tu, Čína, 1981
Fás, Maroko, 2003
Heidelberg, Německo, 1961
Louisville, USA, 1955
Tiberias, Izrael, 1983
Tlemcen, Alžírsko, 2009
Sherbrooke, Kanada, 2006
Rio de Janeiro, Brazílie, 2011
Betlém, Palestina, 2012
Kos, Řecko, 1962
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Populations légales 2018. 28. prosince 2020. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Montpellier na Wikimedia Commons - (francouzsky) Oficiální stránky obce
