Zikmund Huler z Orlíku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zikmund Huler z Orlíku
Narození 14. století
Úmrtí 23. července 1405
Příčina úmrtí poprava stětím
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Zikmund Huler z Orlíku († 23. července 1405) byl pražský měšťan a konšel, královský důvěrník a podkomoří. Přídomek z Orlíku získal po roce 1395, poté co získal hrad Orlík.

Zikmund Huler byl v letech 13811382, 13841385 a 1387 pražským konšelem a 7. listopadu 1387 se stal podkomořím království Českého. Brzy si vydobyl královu přízeň a spravoval královská města i statky. Ve sporech Václava IV. a arcibiskupa Jana z Jenštejna stál na straně krále. V letech 14021403 byl spoluvězněm krále ve vídeňském vězení. Zůstal v něm o rok déle než král.

Na Hulerův rozkaz byli v letech 1392 a 1393 uvězněni jeden student a jeden duchovní. Byli popraveni pro zločiny, které spáchali. Arcibiskup Jana z Jenštejna nechal Zikmunda Hulera vyzvat přes generálního vikáře Jana Nepomuckého před svůj soudný stolec. Když se Huler nedostavil, vyřkl arcibiskup nad ním klatbu. Huler se pomstil a Jan z Nepomuku, později svatý Jan Nepomucký tento spor zaplatil životem. Jinak byl Zikmund Huler na svých panstvích na své kněze velice laskavý. Nasvědčuje tomu nadace pro starosedlcký kostel u Orlíka a založení kaple pro poustevníky u Zátomlí u Volar. V kostele v Lazišti je křtitelnice s jeho erbem.

Kolem roku 1390 zastavil král Václav IV. Hulerovi hrad Hus s městy Záblatí a Husinec. V téže době koupil Huler od Boreše II. z Oseka kynžvartské panství s hradem Boršengrýn, nedržel jej však dlouho a roku 1395 jej vyměnil s jiným královým oblíbencem Hynčíkem Pluhem z Rabštejna za hrad Orlík nad Vltavou[1]. Dále vlastnil Vožici s příslušenstvím (od roku 1397), statek Velká Dobrá na Kladensku a několik domů v Praze.

Údajně se neoprávněně obohatil u královské komory. Roku 1405 Opolští vévodové upomínali krále Václava IV. na doplatek sumy 8000 kop grošů, které si od nich roku 1389 vypůjčil. Václav IV. se prokázal kvitancí o zaplacení. Ale jelikož již nikdo ze svědků této půjčky nežil (tři z nich byli oběťmi karlštejnských vražd r. 1397), rozhodoval o sporu polský král Vladislav II. Jagellonský a Zikmund Huler byl pověřen úkolem relátora (zapisovatele do zemských desk). Ve sporu se zjistilo, že šlo o podvrh listiny, kterým Huler obviňoval ony nebožtíky, protože byl obviněn z padělání, ve kterém využil oněch vražd. Zikmund Huler si měl nechat na doplatek udělat falešnou kvitanci, kterou ukázal králi. Z tohoto podvodu byl usvědčen a 23. července 1405 byl sťat před Staroměstskou radnicí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.hamelika.cz/VYLETY/BORSENGRYN/borsengryn.htm

Související články[editovat | editovat zdroj]