Jan Očko z Vlašimi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan Očko z Vlašimi
Kardinál
2. arcibiskup pražský

Výřez z Votivního obrazu Jana Očka z Vlašimi, kolem roku 1370.
Církev římskokatolická
Provincie česká
Arcidiecéze pražská
Sídlo Praha
Jmenování 12. července 1364
Emeritura 30. listopadu 1378
Předchůdce Arnošt z Pardubic
Nástupce Jan z Jenštejna
Titulární kostel Santi XII Apostoli
Znak Znak
Svěcení
Kněžské svěcení po 1344
Kardinálská kreace 13. září 1378
kreoval Urban VI.
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození počátek 14. století
Datum úmrtí 14. ledna 1380
Místo odpočinku Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha, Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Očko z Vlašimi (datum narození neznámé – 14. ledna 1380) byl český římskokatolický duchovní představitel, olomoucký biskup, druhý pražský arcibiskup a první český kardinál; rádce a důvěrník Karla IV., donátor umění.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodu Jankovských z Vlašimi. Počátkem 40. let 14. století se sblížil s markrabětem moravským a pozdějším králem Karlem IV., stal se jeho notářem, kaplanem a důvěrníkem. Roku 1342 byl přijat za kanovníka pražské kapituly, dále získal úřady kanovníka kapituly sv. Petra v Mělníku, kanovníka kapituly sv. Jana ve Vratislavi, úřady probošta kapituly Všech svatých na Pražském hradě a biskupské kapitulyOlomouci. Roku 1344 získal papežský dispens promíjející mu nemanželský původ (jeho matka nebyla za otce provdána).

Roku 1351 byl zvolen olomouckým biskupem. Roku 1355 se s císařem Karlem IV. účastnil jeho druhé korunovační cesty do Itálie. Dne 12. července 1364 byl jmenován pražským arcibiskupem po zemřelém Arnoštovi z Pardubic. O čtrnáct let později, 18. září 1378, jej papež Urban VI. jmenoval jako prvního Čecha v historii kardinálem.[1] Následně, dne 30. listopadu 1378 (den po smrti císaře), se zřekl arcibiskupského úřadu, který po něm převzal jeho synovec Jan z Jenštejna.

Zemřel 14. ledna 1380. Jeho ostatky jsou uloženy ve Vlašimské kapli katedrály svatého Víta pod figurálním náhrobkem z bílého mramoru, vytesaném v dílně Petra Parléře. Tuto kapli dal vymalovat freskami, jejichž zbytky se dochovaly.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. * BOBKOVÁ, Lenka. Velké dějiny zemí Koruny české IV.a 1310–1402. Praha : Paseka, 2003. 694 s. ISBN 80-7185-501-4. S. 520.  
  2. [1]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MIKOVEC, Ferdinand Břetislav. Starožitnosti a Památky země České.. Ilustrace Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler. Praha : Kober a Markgraf, [1860]. Dostupné online. - kapitola Slibní obraz arcibiskupa Jana Očka, s. 154-156.  
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 272.  
  • Antonín PODLAHA: Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque praelatorum et canonicorum S. Metropolitanae ecclessiae Pragensis a primordii usque ad praesentia tempora. Pragae 1912, strana 33

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Jan Volek
Znak z doby nástupu biskup olomoucký
13511364
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jan IX. ze Středy
2. arcibiskup pražský
Předchůdce:
Arnošt z Pardubic
13641378
Jan Očko z Vlašimi
Nástupce:
Jan z Jenštejna