Jenštejn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jenštejn
Obec s hradem
Obec s hradem
Znak obce JenštejnVlajka obce Jenštejn
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0209 538264
Pověřená obec Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
Obec s rozšířenou působností Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
Okres (LAU 1) Praha-východ (CZ0209)
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 356 (2020)[1]
Rozloha 5,09 km²
Nadmořská výška 232 m n. m.
PSČ 250 73 až 250 91
Počet částí obce 2
Počet k. ú. 2
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa obecního úřadu 9. května 60
250 73 Jenštejn
info@jenstejn.cz
Starosta Norbert Hlaváček
Oficiální web: www.jenstejn.cz
Jenštejn na mapě
Jenštejn
Jenštejn
Další údaje
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Jenštejn (německy Jenstein, také Jenzenstein nebo Genzenstein) se nachází v okrese Praha-východ, kraj Středočeský. Rozkládá se asi šestnáct kilometrů severovýchodně od centra Prahy a sedm kilometrů jihozápadně od města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Sousedí s obcemi Podolanka (na západě), Dřevčice (na severu), Svémyslice (na východě), Radonice (na jihu) a s pražským katastrálním územím Vinoř (na jihozápadě). Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o hradu a obci Jenštejn pochází z roku 1368. Vodní hrad, který založil asi o 30 let dříve dvorský místosudí Jenčík z Janovic, se objevuje v pramenech pod názvem Jenczenstein, tedy „Jenčův kámen“. Obec vznikla jako podhradí vodního hradu. Od roku 1368 hrad vlastnil notář královské komory Pavel, po němž ho zdědil jeho syn, pražský arcibiskup Jan z Jenštejna. Tomu hrad roku 1390 odebral král Václav IV.

Za častého střídání majitelů byl pak jenštejnský hrad obýván až do roku 1583. Poslední majitel Jan Dobřichovský z Dobřichova, který hrad získal v roce 1560, ho doslova propil a zemřel zadlužený. Jenštejn byl proto po jeho smrti zabaven českou komorou roku 1587 a připojen k brandýskému panství. Poslední ránu dostal hrad ve třicetileté válce, pravděpodobně v roce 1640, kdy vojska švédského generála Banera, vydrancovala a vypálila městečko Jenštejn a společně s ním vypálila i opuštěný zámek.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem[2]
  • 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[2]
  • 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[3]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[5]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[8]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městysi Jenštejn (398 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] 2 hostince, kolář, kovář, krejčí, 4 rolníci, 2 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, velkoobchod se zemskými plodinami.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Jenštejn se v současnosti rychle rozrůstá díky nové čtvrti řadových domů nazvané Nový Jenštejn. Značná část obyvatel obce dojíždí za prací, za nákupy i za kulturou do Prahy. V Jenštejně chybí obchody, obec má však vlastní poštu a dvě restaurace. Nejbližší kostely jsou ve Svémyslicích, Dřevčicích a Vinoři.

Od roku 2013 v obci funguje Mateřská škola Jenštejn. MŠ má dvě třídy po 24 dětech. V obci není základní škola, obec nemá uzavřený školský obvod ani nemá spádovou oblast. Děti jsou umisťovány podle volné kapacity do ZŠ Praha-Vinoř, ZŠ Satalice, ZŠ Dřevčice, ZŠ Brandýs nad Labem Palachova a ZŠ Brandýs nad Labem Na Výsluní.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

V obci je zřícenina hradu Jenštejn ze 14. století. Ve 20. století byla opravena zachovaná hradní věž a roku 1977 zpřístupněna. Na návsi také stojí kaple z roku 1855.

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Jenštejn se nachází v mírně zvlněné zemědělské krajině v Polabí v průměrné nadmořské výšce 232 m. V nezastavěné části katastru obce převažuje orná půda. Od hradu na západ k Podolance se táhne úzké, asi 10 m hluboké údolí, v němž Jenštejnský potok spojuje několik rybníků; po okrajích údolí vystupují na povrch pískovcové skály. V dolní části je dno údolí porostlé listnatým lesem. Jenštejnský potok se u Podolanky vlévá do Vinořského potoka, který pak teče přes Dřevčice k severovýchodu a v Brandýse nad Labem se vlévá do Labe.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

Veřejná doprava

  • Autobusová doprava (stav říjen 2020) – Obcí projíždí příměstské autobusové linky 367 Praha, Černý Most – Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, železniční stanice (dopravce ČSAD Střední Čechy, a. s.), 378 Praha, Letňany – Jenštejn – Radonice (dopravce Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s.) a ve dnech školního vyučování též školní větev linky 376 Jenštejn – Praha, Vinoř – Praha, Satalice a také školní linka 671 Jenštejn - Přezletice - Brandýs nad Labem-Stará Boleslav.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Jenštejnem prochází červená turistická značka z Vinoře, která dále pokračuje po polích na severozápad do Nového Brázdima.

Jenštejnem procházejí cyklotrasy 0034 (Ctěnice – Přezletice – Podolanka – Jenštejn – Svémyslice – Zeleneč – Horní Počernice) a 241 (Praha – Benátky nad Jizerou – Mladá Boleslav – Mimoň – Petrovice).

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Vyhláška ministerstva vnitra č.193/1908
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  8. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 494. (česky a německy)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]