Nehvizdy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nehvizdy
Kostel sv. Václava se zvonicí v Nehvizdech
Znak obce Nehvizdy
znak
Lokalita
Status městys
LAU (obec) CZ0209 538540
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Praha-východ (CZ0209)
Obec s rozšířenou působností Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
Pověřená obec Čelákovice
Historická země Čechy
Katastrální území Nehvizdy
Katastrální výměra 9,83 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 094 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 240 m n. m.
PSČ 250 81
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 1
Adresa úřadu městyse Obecní úřad Nehvizdy
Pražská 255
250 81 Nehvizdy
Starosta Vladimír Nekolný (STAN)
Oficiální web: www.nehvizdy.cz
Email: mestys@nehvizdy.cz
Nehvizdy v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Nehvizdy
Nehvizdy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nehvizdy (německy Nehwizd[2]) je městys ve Středočeském kraji, v severovýchodní části okresu Praha-východ[3], asi 22 km od centra Prahy. Žije zde přibližně 3 100[1] obyvatel. Nejbližší část Prahy, Praha-Horní Počernice je od Nehvizd vzdálena 8 km.[4] Poprvé se ves Nehvizdy připomíná v 2. pol. 14. století, roku 1352. Další zmínka o vsi je z roku 1372. Je zde napsáno, že patřily Petru z Klučova a jeho synům Mikuláši a Štěpánu. Následně připadly Anně Olbramové ze Škvorce, později se o ně soudila Anna z Vyšehořovic. Po konci husitských válek připadly k Přerovu. Roku 1515 byly Nehvizdy povýšeny králem Vladislavem II. na město. 29. prosince 1941 došlo k významné události – přistáli zde na zasněžené pole Gabčík a Kubiš[5] (po kterých je pojmenována ulice v Nehvizdech[6]). Městečko tak bylo blízko vypálení, stejně jako obce Lidice a Ležáky.[7]

Obec je v typické bezlesé rovině Středního Polabí, v nadmořské výšce 240 m n. m. Obcí neprotéká žádný vodní tok. V minulosti tu byla vodoteč, pramenící u kostela, která však v průběhu let zanikla. Nehvizdy se skládají ze dvou částí – Nehvizd a Nehvízdek. Katastrální výměra městyse je 9,83 km² a skládá se pouze z jednoho katastrálního území Nehvizdy. Přímo centrem obce prochází silnice II/611, která vede paralelně s dálnicí D11, která vede na jihu území obce. Severní částí území obce vede železniční trať č. 231, ale na území obce není žádná železniční zastávka. V obci je mateřská škola, základní škola s 1. i 2. stupněm, pošta, fotbalové hřiště a také TJ Sokol Nehvizdy.[8]

Mezi významné stavby v obci patří farní kostel sv. Václava, ležící v centru městyse a pomník na místě seskoku členů výsadkové skupiny Anthropoid.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Nehvizdy (Nehwift) na Müllerově mapě Čech z roku 1720

Název obce vznik od slova „nehvízdat“, název tedy znamená ves nehvizdů, tj. lidí, kteří nehvízdají. Poprvé se název Nehvizd zmiňuje v listině, která pochází z roku 1352, kde je zmiňována místní fara (Nezuizd). Jméno Nehvizd se v průběhu let měnilo: Nehwizd (1352), Nehwyzd (1367–99), Nehwizd (okolo roku 1405) , Nehwizdy (1654), Grosz Nehwizd (1713), Gros Nehwist (1720), Gr. Nehwizd (1852), Nehvizdy velké (1854), Velké Nehvízdy (1868), Velké Nehvizdy (1880), Nehvizdy (1921), Gross Nechwist (1939). Současný název obce byl úředně stanoven roku 1945.[9][10]

Symboly[editovat | editovat zdroj]

Znak Nehvizd

Nehvizdy mají na znaku na červeném podkladu; na zeleném trávníku hradební zeď s dvěma věžemi ve tvaru jehlanu, na kterých je modrá střecha, na které je zlatá šesticípá hvězda. Brána u hradební zdi je zlatá a je otevřená. Nehvizdy nemají vlajku.[11]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historie obce do třicetileté války[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o vsi je z druhé poloviny 14. století, z roku 1352. Je zde zmiňována fara.[12] V listině o 20 let starší, z roku 1372 je napsáno, že patřily jistému Petru z Klučova a taky jeho synům Mikuláši a Štěpánovi. Později připadly Anně Olbramové ze Škvorce. Za období husitských válek patřily Mikuláši Chudému, novoměstskému občanovi, proti němuž vystupoval staroměstský měšťan Janek. Po konci husitských válek začaly Nehvizdy patřit k Přerovu. Roku 1515 byly Nehvizdy povýšeny na město Vladislavem II. na základě žádosti Jaroslava z Šelnberka. Potom patřily Nehvizdy Novoměstským, kteří o ně však přišly po povstání proti Ferdinandu I. a tak připadly k Přerovu. Koncem 16. stoleti získaly privilegium na dva výroční trhy, to však po třicetileté válce ztratily. Roku 1588 prodal Rudolf II. Nehvizdy Jáchymu Vachlovi z Pantenova. Roku 1614 císař Matyáš odevzdal Nehvizdy Janu Rudolfu Trčkovi.[13] Po bělohorské bitvě začala zlá doba v Nehvizdech.[14]

Třicetiletá válka[editovat | editovat zdroj]

Vojska zde vraždila, loupila a dokonce i znásilňovala. Nehvizdy byly vypáleny. [15]. Po konci třicetileté války zde zbylo třináct zpustlých živností, které byly připojeny k panskému dvoru na západu města. Patřil k němu rybník Kunštát. Obnova původního počtu obyvatel trvala až do počátku 18. století a fara zůstala 150 let neosídlena.[16]

Po třicetileté válce[editovat | editovat zdroj]

Nehvizdy měly hrdelní pravomoc. Byla zde vybudována tvrz. Roku 1594 zde na tvrzi seděli Vilém, Jiří a Jaroslav Vchýnští ze Vchýnova. Byl tu taky později zřízen poplužní dvůr. V Nehvizdech bylo 6 usedlostí. 1772 připadly Nehvizdy s kounickým panstvím Lichtensteinům. Počátkem 18. století došlo k stavu demografie, jaký zde byl před Bílou horou. Roku 1803 zde byla vystavena škola. V letech 1810–1823 byla vybudována císařská silnice z Prahy do Poděbrad. Až roku 1832 zde byla vybudována poštovní stanice. V jihozápadním okraji vsi došlo k rozparcelování zahrad. [17]

20. století[editovat | editovat zdroj]

Roku 1907 zde byl založen Sokol, hasiči a divadelní spolek. V období od konce 19. století až do 2. světové války počet obyvatel stoupl na dvojnásobek. V městysi Nehvizdy (přísl. Nehvizdky, 812 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katolický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[18] 2 autodopravy, 2 výroby brusů, cihelna, elektrotechnický závod, 2 holiči, 5 hostinců, 2 koláři, středočeské konsumní družstvo, 2 kováři, 2 krejčí, 2 lomy, půjčovna mlátiček, obchod s obilím, 2 obuvníci, pekař, 2 porodní asistentky, 3 rolníci, 2 řezníci, sedlář, 5 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Velké Nehvizdy, obchod se střižním zbožím, švadlena, trafika, 2 truhláři, opravna velocipedů.

Dne 29. prosince 1941 v 2.24 hodin dopadli na území Nehvizd parašutisté Jan Kubiš a Jozef Gabčík – členové paraskupiny Anthropoid. Stalo se tak ve východní části katastru obce při dnešní silnici II/611. Kubiš s Gabčíkem půl roku po výsadku v Protektorátu Čechy a Morava provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Tuto událost připomíná pomník před obecním úřadem.

V této souvislosti se spekuluje, že Nehvizdy byly velice blízko vypálení podobně jako Lidice a Ležáky. Parašutisté po seskoku ukryli svoje vybavení v zahradní kůlně, po jeho nalezení se ale místní četníci rozhodli záležitost neohlásit. Později si vybavení Kubiš po částech vyzvedl a zbytek byl zakopán. Úředníci gestapa vesnici prohledávali a kopali i v kompostu se schovanými zbytky výbavy, která však byla zahrabána dostatečně hluboko.[19]

Jen několik dní před 72. výročím seskoku Kubiše a Gabčíka byla vydána první turistická známka Nehvizd, na níž je výsadek Anthropoid znázorněn.[20]

Letecká válka[editovat | editovat zdroj]

Americké stíhací letouny z 368. stíhací skupiny 9. letecké armády (tzv. hloubkaři) zničily 18. dubna 1945 asi v 9 hodin na polním letišti u obce tři německá dopravní letadla typu Junkers Ju 52. Na západním okraji obce, na tehdejší protektorátní silnici Praha–Poděbrady, v 15 hodin 26. dubna 1945 zapálili kulometnou palbou civilní nákladní automobil firmy Junkers ze Dvora Králové nad Labem. Jeho osádka (dva muži) byla zraněna, stejně jako Julie Zumrová z Nehvizd čp. 106.[21] Za období komunismu došlo k výstavbě drůbežárny a začala výstavba kanalizací a výstavba dálnice do Hradce Králové. [22]

21. století[editovat | editovat zdroj]

Roku 2006 byl vrácen obci titul městys. Počet obyvatel se začal zvyšovat z důvodu výstavby a v roce 2017 měly Nehvizdy už přibližně 3 100[1] obyvatel.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce/městyse v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[23]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem[23]
  • 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[23]
  • 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[24]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[25]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[26]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem[27]
  • 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem[28]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[29]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Nehvizdy leží asi 22 km od centra Prahy. Skládají se ze dvou místních částí – Nehvizd a Nehvízdek. Mají pouze jedno katastrální území – Nehvizdy, jehož katastrální výměra je 9,83 km². Leží v bezlesé krajině a neprotéká zde žádná řeka a ani potok. Dřívě zde byl potok, který pramenil severně od kostela, ale v průběhu let zanikl. Vléval se do Čelákovického potoku, který je levobřežním přítokem Labe. Nehvizdy náleží do Polabské nížiny a mají nadmořskou výšku 240 m n. m.[30].

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Zastupitelstvo a starosta[editovat | editovat zdroj]

V čele Nehvizd stojí starosta Vladimír Nekolný (STAN) a patnáctičlenné zastupitelstvo. Zástupce starosty je Josef Kolář (nestraník).

Jméno Funkce Politická strana
Vladimír Nekolný Starosta STAN
Josef Kolář Místostarosta nestraník
Jitka Záhrobská Člen nestraník
Richard Sedlický Člen nestraník
Petr Mück Člen nestraník
Jiří Glatt Člen nestraník
Jana Nepivodová Člen nestraník
Daniel Štěch Člen nestraník
Jiří Poběrežský Člen nestraník
Petr Podstawka Člen nestraník
Pavel Horák Člen nestraník
Antonín Bendl Člen TOP 09
Tomáš Adamec Člen TOP 09
Karel Záhrobský Člen TOP 09
Jaromír Plíhal Člen nestraník

Volby prezidentské 2018[editovat | editovat zdroj]

1. kolo[editovat | editovat zdroj]

Kandidát Počet hlasů Procenta
Topolánek Mirek 72 5,25
Horáček Michal 186 13,58
Fisher Pavel 149 10,88
Hynek Jiří 25 1,82
Hannig Petr 7 0,51
Kulhánek Vratislav 7 0,51
Zeman Miloš 341 24,90
Hilšer Mark 138 10,08
Drahoš Jiří 444 32,43

2. kolo[editovat | editovat zdroj]

Kandidát Počet hlasů Procenta
Drahoš Jiří 903 63,90
Zeman Miloš 510 36,09

[31]

Památky v obci[editovat | editovat zdroj]

Nehvizdy[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Václava

Farní kostel sv. Václava[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Václava leží přímo v centru Nehvizd. Je to menší původně románská nebo raně gotická stavba ze 13. století. Je rozšířená přístavbou zvonice a předsíně z 16. století a sakristie z 19. století. Zvonice je renesanční, hranolová, patrová, která je spojena předsíňkou se vstupem do kostela.[32] Poprvé je zmiňován roku 1361, v první zmínce o Nehvizdech. Pod předsíní byla hrobka, kde roku 1870 byly nalezeny tři kostry. Byl zde taky pohřben jistý Hámták, rytíř z Nehvizd a Erbich, šenkýř z Malých Nehvizd, otrávený svojí tchýní.[33] Zvonice měla kdysi dva zvony. Velký zvon byl vyroben roku 1536, který měl obraz sv. Václava a nápis. Pukl, když se před válkou zvonilo. Malý zvon byl roku 1917 roztaven pro válečné účely. Roku 1929 tam byly zavěšeny nové zvony, které tam jsou dodnes.[34]

  • Zvonice, v sousedství kostela, zděná, ze 16. století – zvonice byla vybudována jako obranná s možností úkrytu v patře.
  • Socha sv. Jana Nepomuckého, tamtéž, ze druhé poloviny 18. století

Nehvízdky[editovat | editovat zdroj]

Panská sýpka

Panská sýpka[editovat | editovat zdroj]

Je to dvoupodlažní barokní budova čp. 6. Má obdélníkový půdorys a je zděná z lomového kamene. Od 3. 5. 1958 je zapsána v seznamu kulturních památek.[35]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Ve 20. století zůstávala velikost obce bez výraznější změny. Ještě při sčítání lidu roku 2001[36] tak měly Nehvizdy 848 obyvatel, v následujících letech však díky dopravně výhodné poloze v zázemí hlavního města došlo k výraznému nárůstu na více než trojnásobek. V roce 2017 měly Nehvizdy 2885 obyvatel.[37]

Nehvizdy v letech 1869 až 2015
Rok 1869 1900 1930 1970 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2010 2012 2015 2017
Počet obyvatel 862 793 1 130 900 848 927 1 045 1 113 1 185 1 308 1 461 1 586 2 224 2 531 2745

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Autobusová zastávka

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městysem prochází silnice II/611 Praha – Nehvizdy – Sadská – Poděbrady – Hradec Králové. Území městyse protíná dálnice D11, ve vzdálenosti 2,5 km je exit 8 (Jirny).
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území městyse nejsou. Nejbližší železniční stanicí jsou Mstětice ve vzdálenosti 3 km ležící na trati 231 v úseku z Prahy do Čelákovic.

Veřejná doprava 2017

  • Autobusová doprava – V městysi měly zastávku příměstské autobusové linky: 343 Praha, Nádraží Klánovice – Nehvizdy (v pracovních dnech 4 spoje), 354 Praha, Černý Most – Nehvizdy (v pracovních dnech 18 spojů), 398 Praha, Černý Most – Nehvizdy – Sadská – Poděbrady (v pracovních dnech 29 spojů, o víkendech 10 spojů) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.), 482 Úvaly – Nehvizdy (v pracovních dnech 4 spoje) a 655 Brandýs n. L. – St. Boleslav – Čelákovice – Nehvizdy – Jirny – Úvaly (v pracovních dnech 16 spojů, o víkendech 3 spoje) (dopravce ČSAD Střední Čechy, a. s.).

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • Tomáš Fester (okolo 1744–1817) – první známý učitel doby pobělohorské v Nehvizdech, zakladatel rodu Foestrů prapraděd Josefa Bohuslava Foerstera, českého skladatele, hudebního publicisty a taky prezidenta České akademie věd

Příbuzní rodáků[editovat | editovat zdroj]

Josef Bohuslav Foester

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Antonín Profous: Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původ, význam a změny. Díl III, M-Ř, 1951, dostupné on-line:http://mjc.ujc.cas.cz/search.php
  3. https://www.czso.cz/csu/xs/praha_vychod_s_nazvy_obci
  4. http://www.nehvizdy.cz/informace/soucasnost/
  5. http://www.nehvizdy.cz/informace/historie/
  6. https://mapy.cz/zakladni?x=14.7250062&y=50.1334929&z=17&source=stre&id=5194225
  7. http://www.nehvizdy.cz/informace/historie/
  8. http://www.nehvizdy.cz/informace/soucasnost/
  9. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Svazek III. Praha: Česká akademie věd a umění ve Státním nakladatelství učebnic, 1951. S. 193.
  10. STŘECHA, Aleš Nehvizdy, vydal obecní úřad Nehvizdy, 2004, S.7
  11. http://www.nehvizdy.cz/mestys/symboly/
  12. STŘECHA, Aleš:Nehvizdy, vydal Obecní úřad Nehvizdy, 2004, strana 2
  13. STŘECHA, Aleš:Nehvizdy, vydal Obecní úřad Nehvizdy, 2004, strana 3, 4
  14. STŘECHA, Aleš:Nehvizdy, vydal Obecní úřad Nehvizdy, 2004, strana 4
  15. STŘECHA, Aleš:Nehvizdy, vydal Obecní úřad Nehvizdy, 2004, strana 4
  16. STŘECHA, Aleš:Nehvizdy, vydal Obecní úřad Nehvizdy, strana 13
  17. STŘECHA, Aleš:Nehvizdy, vydal Obecní úřad Nehvizdy, 2004, strana 13, 14
  18. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 890. (česky a německy)
  19. ROLL, Aleš. K prozrazení seskoku chyběly centimetry. Nehvizdský kurýr. 12. 2011, roč. 6, čís. 12, s. 5. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  20. http://www.turisticke-znamky.cz/znamky/nehvizdy-%E2%80%93-vysadek-skupiny-anthropoid-c2042
  21. http://hloubkari.cz/utoky/hledat.php?q=Nehvizdy&pole=misto
  22. http://www.nehvizdy.cz/informace/historie/
  23. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  24. Vyhláška ministerstva vnitra č.193/1908
  25. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  26. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  27. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  28. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  29. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  30. STŘECHA, Aleš:Nehvizdy, vydal Obecní úřad Nehvizdy, 2004, strana 48
  31. http://www.nehvizdy.cz/modules/file_storage/download.php?file=5d8ef7ba%7C166
  32. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-03-13]. Identifikátor záznamu 157991 : kostel sv. Václava. Památkový katalog. MonumNet [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  33. STŘECHA, Aleš, Nehvizdy, vydal Obecní úřad Nehvizdy, 2004, s. 18
  34. STŘECHA, Aleš, Nehvizdy, vydal Obecní úřad Nehvizdy, 2004, s. 19
  35. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-03-13]. Identifikátor záznamu 132586 : sýpka panská. Památkový katalog. MonumNet [3]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [4]. 
  36. Sčítání lidu, domů a bytů 2001
  37. https://www.czso.cz/documents/10180/45964084/1300721703.pdf/c2733bca-a698-42cb-a6ec-19b8e95f5bc6?version=1.0
  38. STŘECHA Aleš, Nehvizdy, vydal Obecní úřad Nehvizdy, 2004, S.26, 27

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Růžice kompasu Čelákovice Růžice kompasu
Sever Mochov
Západ   Nehvizdy   Východ
Jih
Jirny Horoušany