Přeskočit na obsah

Kostelní Hlavno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostelní Hlavno
kostel v Kostelním Hlavnu
kostel v Kostelním Hlavnu
Znak obce Kostelní HlavnoVlajka obce Kostelní Hlavno
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBrandýs nad Labem-Stará Boleslav
Obec s rozšířenou působnostíBrandýs nad Labem-Stará Boleslav
(správní obvod)
OkresPraha-východ
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel518 (2025)[1]
Rozloha6,83 km²[2]
Katastrální územíKostelní Hlavno
Nadmořská výška194 m n. m.
PSČ294 76
Počet domů192 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKostelní Hlavno 12
294 76 Kostelní Hlavno
kostelnihlavno@tiscali.cz
StarostkaVeronika Demešová
Oficiální webwww.kostelnihlavno.cz
Kostelní Hlavno na mapě
Kostelní Hlavno
Kostelní Hlavno
Další údaje
Kód obce536130
Kód části obce70513
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostelní Hlavno (německy Kirchenhlawno; (staré) Glauen)[4] je obec v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji. Rozkládá se devět kilometrů severně od města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Žije zde 518[1] obyvatel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1052.

V obci Kostelní Hlavno (683 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katolický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[5] biograf Sokol, holič, hospodářské strojní družstvo, 3 hostince, kolář, 2 kováři, 3 krejčí, obchod s obuví Baťa, pekárna, 10 rolníků, 2 řezníci, sedlář, 4 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek, obchod se střižním zbožím, trafika, truhlář, 4 obchody se zemskými plodinami.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 609 606 590 621 723 683 591 493 472 445 414 327 355 493 501
Počet domů 73 85 92 101 114 128 138 149 135 131 129 149 151 161 192

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Od 1. ledna 1980 do 30. června 1990 k obci patřilo Sudovo Hlavno.[8]

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[9]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem[9]
  • 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[9]
  • 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[10]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[11]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[12]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem[13]
  • 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem[14]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav[15]
  • 2007 Středočeský kraj, okres Praha-východ[16]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 30. listopadu 2007.[17]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice III. třídy. Ve vzdálenosti pět kilometrů vede silnice II/331 Nymburk – Lysá nad Labem – Stará Boleslav – Záboří – (Mělník).
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže je železniční stanice Stará Boleslav ve vzdálenosti čtyři kilometry ležící na trati 072 v úseku mezi Lysou nad Labem a Mělníkem.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci měly zastávku příměstské autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Benátky nad Jizerou, Kropáčova Vrutice, Praha, Sudovo Hlavno (dopravce TRANSCENTRUM bus, s. r. o.), Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Mečeříř (dopravce ČSAD Střední Čechy, a. s.).

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Petra v okovech

[editovat | editovat zdroj]

Chrám v obci na návsi, zasvěcený svatému Petru v okovech, se poprvé připomíná v roce 1339. Byla to stavba gotická, přifařena k ní byla všechna tři Hlavna (tj. také Sudovo Hlavno a Hlavenec). Po roku 1800 byl starobylý chrám zbořen, protože hrozil sesutím a vystaven chrám nynější, který byl 8. listopadu 1807 vysvěcen.

Zasvěcení hlavenského kostela svatému Petru v okovech je v Česku neobvyklé. Vychází z legendy o svatému Petrovi. Svatý Petr, původním jménem Šimon, rybář z Betsaidy, se stal následovníkem Ježíše a jedním z dvanácti apoštolů. Ježíš ho nazval Petrem a přirovnal ke „skále“, na které bude stát vybudovaná církev („Petr“ znamená „skála“). V době, kdy král Herodes pronásledoval apoštoly a dal popravit svatého Jakuba Většího, byl zatčen a uvězněn i Petr. Když ve vězení spal mezi dvěma vojáky, zjevil se mu anděl a vyvedl ho nikým nepozorován z vězení a ven z města. Umění toto téma vyobrazuje obvykle tak, že Petr je v cele spoután řetězy a dotekem ho probudí anděl, zjevující se v zářivém světle. Vojáci v brnění spí. Tato událost vykládána jako symbol osvobozené církve. Petrovy okovy jsou dle tradice dnes uloženy v bazilice San Pietro in Vinculis v Římě (podle níž byly zasvěceny další kostely – viz Kostel svatého Petra v okovech).

  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Antonín Profous: Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původ, význam a změny. Bd. I.-III., Česká akademie věd a umění, Praha
  5. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 610. (česky a německy)
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  7. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 548.
  9. 1 2 3 Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  10. ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č.193/1908
  11. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  12. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  13. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  14. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  15. ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  16. ↑ Vyhláška č. 513/2006 Sb.[nedostupný zdroj]
  17. ↑ Udělené symboly – Kostelní Hlavno [online]. 2007-11-30 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]