Kostelní Hlavno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostelní Hlavno
kostel v Kostelním Hlavnu
kostel v Kostelním Hlavnu
Znak obce Kostelní HlavnoVlajka obce Kostelní Hlavno
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0209 536130
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Praha-východ (CZ0209)
Obec s rozšířenou působností Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
Pověřená obec Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
Historická země Čechy
Katastrální území Kostelní Hlavno
Katastrální výměra 6,83 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 507 (2019)[1]
Nadmořská výška 194 m n. m.
PSČ 294 76
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Kostelní Hlavno 71
294 76 Kostelní Hlavno
Starostka Ing. Veronika Demešová
Oficiální web: www.kostelnihlavno.cz
Email: kostelnihlavno@tiscali.cz
Kostelní Hlavno v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Kostelní Hlavno
Kostelní Hlavno
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Kostelní Hlavno (nem.: Kirchenhlawno; (stare) Glauen)[2] se nachází v okrese Praha-východ, kraj Středočeský. Rozkládá se devět kilometrů severně od města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Žije zde 507[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1052.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem[3]
  • 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[3]
  • 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[4]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[6]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav[9]
  • 2007 Středočeský kraj, okres Praha-východ[10]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Kostelní Hlavno (683 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] biograf Sokol, holič, hospodářské strojní družstvo, 3 hostince, kolář, 2 kováři, 3 krejčí, obchod s obuví Baťa, pekárna, 10 rolníků, 2 řezníci, sedlář, 4 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek, obchod se střižním zbožím, trafika, truhlář, 4 obchody se zemskými plodinami.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Petra v okovech[editovat | editovat zdroj]

Chrám v obci na návsi, zasvěcený sv. Petru v okovech, se poprvé připomíná v roce 1339. Byla to stavba gotická, přifařena k ní byla všechna tři Hlavna (tj. také Sudovo Hlavno a Hlavenec). Po roku 1800 byl starobylý chrám zbořen, protože hrozil sesutím a vystaven chrám nynější, který byl 8. listopadu 1807 vysvěcen.

Zasvěcení hlavenského kostela svatému Petru v okovech je v Česku neobvyklé. Vychází z legendy o sv. Petrovi. Sv. Petr, původním jménem Šimon, rybář z Betsaidy, se stal následovníkem Ježíše a jedním z dvanácti apoštolů. Ježíš ho nazval Petrem a přirovnal ke „skále“, na které bude stát vybudovaná církev („Petr“ znamená „skála“). V době, kdy král Herodes pronásledoval apoštoly a dal popravit sv. Jakuba Většího, byl zatčen a uvězněn i Petr. Když ve vězení spal mezi dvěma vojáky, zjevil se mu anděl a vyvedl ho nikým nepozorován z vězení a ven z města. Umění toto téma vyobrazuje obvykle tak, že Petr je v cele spoután řetězy a dotekem ho probudí anděl, zjevující se v zářivém světle. Vojáci v brnění spí. Tato událost vykládána jako symbol osvobozené církve. Petrovy okovy jsou dle tradice dnes uloženy v bazilice San Pietro in Vinculis v Římě (podle níž byly zasvěceny další kostely – viz Kostel svatého Petra v okovech).

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 5 km vede silnice II/331 Nymburk - Lysá nad Labem - Stará Boleslav - Záboří - (Mělník).
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže je železniční stanice Stará Boleslav ve vzdálenosti 4 km ležící na trati 072 v úseku mezi Lysou nad Labem a Mělníkem.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci měly zastávku příměstské autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Benátky nad Jizerou, Kropáčova Vrutice, Praha, Sudovo Hlavno (dopravce TRANSCENTRUM bus, s. r. o.), Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Mečeříř (dopravce ČSAD Střední Čechy, a. s.).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Antonín Profous: Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původ, význam a změny. Bd. I.-III., Česká akademie věd a umění, Praha
  3. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Vyhláška ministerstva vnitra č.193/1908
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  9. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  10. Vyhláška č. 513/2006 Sb.[nedostupný zdroj]
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 610. (česky a německy)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]