Zeleneč
| Zeleneč | |
|---|---|
 Zeleneč, střed obce | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Čelákovice |
| Obec s rozšířenou působností | Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (správní obvod) |
| Okres | Praha-východ |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°8′1″ s. š., 14°39′39″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 199 (2023)[1] |
| Rozloha | 10,75 km²[2] |
| Nadmořská výška | 255 m n. m. |
| PSČ | 250 91 |
| Počet domů | 1 016 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Kasalova 467 250 91 Zeleneč obec@zelenec.cz |
| Starosta | Ing.Vít Šikýř |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Zeleneč | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 539066 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Zeleneč (v mužském rodě[4][5]) se nachází v okrese Praha-východ, kraj Středočeský, při severovýchodní hranici hlavního města Prahy, necelých 18 km vsv. od jeho centra, zhruba dva kilometry od kraje Prahy. Součástí obce je i vesnice Mstětice.
Zeleneč je rychle rostoucí obcí. V červenci 2006 zde žilo 1991 obyvatel, v prosinci 2007 celkem 2380 a v prosinci 2008 již 2475 lidí. V současnosti zde žije přibližně 3 200[1] obyvatel. Sousedními obcemi sídla jsou Šestajovice, Radonice, Zápy, Čelákovice, Jirny, Lázně Toušeň, Nehvizdy, Svémyslice a Praha.
Současnost[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1990 byla v obci zahájena výstavba technické infrastruktury. V současné době je v celé obci vybudována obecní splašková kanalizace, vlastní čistírna odpadních vod, přečerpávací stanice splaškových vod z lokality „Pod Dráhou“, v celé obci obecní vodovod s připojením na vodní zdroj Káraný (zdroj vody zásobující část Prahy). Dále byla od roku 1997 realizována výstavba regulační stanice plynu a plynofikace celé obce, která je již dokončena. V obci jsou vybudovány nové komunikace a chodníky, zrekonstruováno veřejné osvětlení. V roce 1997 byla provedena 200% telefonizace obce kabelovým vedením. U rozvodů elektro byly vystavěny dvě nové trafostanice o výkonu 3 × 630 kVA a byla realizována kabelizace rozvodů.
V obci Zeleneč je zdravotní středisko, škola, mateřská školka, pošta, tři restaurace, cukrárna, stánek se zmrzlinou, dva obchody s potravinami, jeden se smíšeným zbožím, krytá tenisová hala, dva antukové tenisové kurty, fotbalové hřiště a betonové hřiště na florbal. Obcí prochází cyklostezka. Zeleneč má velmi dobré spojení. V obci je zastávka ČD (železniční trať 231 Praha-Lysá nad Labem-Kolín, linky S2, S9 a S22, i konečná stanice BUS PID 353, bus 408 do Klánovic či Brandýsa nad Labem. Napojení na mladoboleslavskou dálnici D10 (E65) a dálnici D11 (Praha-Poděbrady-Hradec Králové) je vzdáleno cca 5 km.
Každoroční tradicí jsou zde Zelenečské Máje. V obci také funguje fotbalový klub s dlouhou tradicí SK Zeleneč (dříve Sokol Zeleneč), jehož hlavní dospělé mužstvo (Áčko) momentálně hraje středočeskou I.A třídu. V klubu taktéž hraje rezervní B tým, dorost, starší a mladší žáci, starší a mladší přípravka, tým fotbalových miminek a občas se k přátelskému utkání sejdou zelenečské legendy alias Stará garda. Po roce 2000 v klubu působili jako trenéři hlavního dospělého týmu české fotbalové legendy Jan Berger, Josef Jarolím a Pavel Klouček.
V posledních patnácti letech dochází v Zelenči k výstavbě kolonií rodinných domů. Nahodilá výstavba staveb bez kvalitního územního plánu a respektu k urbanistickým pravidlům vytváří základ pro jev nazývaný sídelní kaše.[zdroj?]
Momentálně v Zelenči nežijí žádné celebrity, ale v Zelenči žil Ivan Faltus[zdroj?] i Erik Stříž.
Je zde umístěno státní datové centrum.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Obcí (místní část Mstětice) prochází silnice II/101 v úseku Říčany – Úvaly – Mstětice – Brandýs nad Labem. Ve vzdálenosti 1,5 km od Zelenče vede silnice II/611 Praha – Sadská – Poděbrady – Hradec Králové.
- Železnice – Obec Zeleneč leží na železniční trati 231 Praha – Čelákovice – Lysá nad Labem – Nymburk – Kolín. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať, doprava byla v úseku Praha – Lysá nad Labem zahájena roku 1873. Na území obce leží železniční stanice Mstětice a železniční zastávka Zeleneč.
Veřejná doprava 2014
- Autobusová doprava – V obci bylo pět zastávek příměstské autobusové linky 353 Praha,Černý Most – Svémyslice (Horoušany, Horoušánky) provozované dopravcem Arriva Praha s.r.o.[6] Linka měla ráno interval dvacet minut, odpoledne třicet minut, dopoledne a večer šedesát minut a o víkendu dvě hodiny. Zajímavostí byl ranní spoj v trase Horoušany, Horoušánky – Praha, Černý Most sloužící k dopravě žáků do zelenečské základní školy (ve stejné trase, jen opačném směru, pak odpoledne v provozu dva spoje).
- Železniční doprava – Po trati 231 vede linka S2 (Praha – Nymburk – Kolín), linka S22 (Praha – Milovice) a linka S9 (Lysá nad Labem – Praha – Strančice – Benešov u Prahy) v rámci pražského systému Esko. Linky měly v pracovní dny souhrnný interval 30 minut v každém směru, o víkendu interval 60 minut. Ve stanici Mstětice zastavovala jen linka S2 (interval celotýdenně cca 60 minut).[7] Rychlíky projížděly obě stanice.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Zeleneč, dříve též Zelenec, náležel ve druhé polovici 14. století kanovníku Volframovi, synu Menharta ze Škvorce, který roku 1385 prodal „své věrné“ v Zelenči se svolením královým. Roku 1443 páni staroměstští vyřkli mezi Janem z Liblic a Duchkem ze Satalic, aby Duchek dal kop grošů na úroky zadržené z dědiny v Zelenči a tu dědinu prodal neb osadil, aby Janovi úrokové nescházeli. V roce 1476 věnoval Jan Zajíček ze Chřenic 6 kop grošů platu stálého na dědictví svém v Zelenči Petru, převoru u sv. Klementa na Starém Městě pražském. Roku 1532 prodal Jiřík Vachlt z Pantenova na místě choti své Anny z Toušeně Zelenec, ves celou a dvory kmetci s platem, pak s rybníkem pode vsí, Václavu Sovovi z Liboslavě za 880 kop grošů Johanka z Liboslavě přinesla Zeleneč věnem choti svému Pavlu Severinovi z Kapí Hory, odkudž spojen Zeleneč s Jirnami. V letech 1585 až 1588 držel Zeleneč Václav Severin z Kápí Hory na Jirnech, který žalován byl Václavem, farářem Svémyslickým o desátek ze Zelenče. Před bitvou na Bílé hoře držel Zeleneč i Jirny Tomáš Had z Proseče, jemuž roku 1625 konfiskovány, načež Zeleneč náležel k Jirnám až do zrušení poddanství roku 1848. S počátku 17. století koupil kmetcí dvůr v Zelenči od Karla Špičky Jenštejnského Krištof z Jamolic a prodal jej roku 1617 Janu Řezníkovi, čehož Janova vdova Mandalena Benyně z Jamolic choti fořtmistra na panství brandýském v roce 1651 dosvědčovala.
Zachované doklady o původních hospodářských usedlostech: Rustikální dvůr Zeleneč založil roku 1831 Václav Brandejs, připojil k č. 3 čísla 2, 23 a 36. Tento dvůr drželi v letech 1847 Heřman Schick, 1849 Jan Procházka, 1853 Václav Luxa. Roku 1851 koupil Karel Ferdinand od Tomáše Mašína statek č. 19 o 28 3/4 jitra, č. 12 i 13, od Josefa Knora č.11 o 29 jitrech a od Josefa Čadila roku 1854 11 jiter polí. Roku 1853 koupil i grunty Václava Luxy a založil veliký dvůr s úpravně zařízeným obydlím a parkem. Roku 1872 koupil dvůr Alexandr Polák, 1894 František Zvěřina, 1898 Václav Zvěřina a roku 1909 Vítězslav Novák.
V roce 1885 byl v obci Zeleneč založen hasičský sbor pod heslem Bližnímu k ochraně a vlasti k obraně. Od roku 1911 tehdejší obecní zastupitelstvo bojovalo o zřízení vlastní školy v Zelenči. Dne 14. srpna 1933 koupila obec Zeleneč od pana Vítězslava Nováka budovy č.p. 2 a 3 za 200 000 Kčs, v roce 1934 byly tyto budovy upraveny a dne 1. září 1934 zahájila dvoutřídní školní expositura vyučování. Na základě rozhodnutí zemské školní rady došlo v roce 1945 k osamostatnění školy v Zelenči
Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[8]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem[8]
- 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[8]
- 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[9]
- 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[10]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[11]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem[12]
- 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem[13]
- 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[14]
Rok 1932[editovat | editovat zdroj]
V obci Zeleneč (1250 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15] 2 autodopravci, biograf Sokol, výroba cementového zboží, obchod s cukrovinkami, družstvo pro rozvod elektrické energie, elektrotechnický závod, holič, 3 hostince, kapelník, kolář, kovář, krejčí, lakýrník, továrna na lišty, obchod s mlékem, obchod s obuví Baťa, 3 obuvníci, průmyslové odpadky, 2 pekaři, obchod s lahvovým pivem, pokrývač, 6 rolníků, 2 řezníci, sedlář, skelné střepy, 7 obchodů se smíšeným zbožím, stavební podnikatelství, obchod se smíšeným zbožím, tesařský mistr, 2 trafiky, 2 truhláři, obchod s uhlím, velkostatek.
V obci Mstětice (373 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Zelenče) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[16] cihelna, 2 hostince, 2 kováři, 4 rolníci, 2 trafiky, truhlář, 2 obchody s uhlím.
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Sídliště U Obory -
Sídliště U Obory -
Vysílač T-Mobile u silnice ze Zelenče do Prahy
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Obec Zeleneč – Údaje o územní a evidenční jednotce, Registr sčítacích obvodů a budov, Český statistický úřad
- ↑ Kateřina Pešková: Kolísání v rodě u vybraných českých toponym zakončených na měkkou či obojetnou souhlásku, bakalářská práce, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav českého jazyka a teorie komunikace, Praha 2014, kap. 5.9, str. 45:
- Naše místní jména (a jak jich užívat) (1985, s. 182) uvádí jméno jako maskulinum,
- Místní jména v Čechách; jejich vznik, původní význam a změny (1957, s. 770) popisuje lidovou formu jména jako maskulinum,
- internetové stránky obce uvádějí název jako maskulinum
- ↑ Jízdní řád linky 353 na portálu PID.
- ↑ Souhrnný jízdní řád linek S2+20.
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č.193/1908
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1919. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 871. (česky a německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zeleneč na Wikimedia Commons - Zeleneč v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Stránky obecního úřadu
- Stránky fotbalového klubu SK Zeleneč
- Stránky občanského sdružení "Zelená Obora"
- Letecký průlet nad Zelenčem
