Sudovo Hlavno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sudovo Hlavno
autobusová zastávka a statek na návsi
autobusová zastávka a statek na návsi
Znak obce Sudovo HlavnoVlajka obce Sudovo Hlavno
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0209 571954
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Praha-východ (CZ0209)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
Historická země Čechy
Katastrální území Sudovo Hlavno
Katastrální výměra 13,4 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 489 (2019)[1]
Nadmořská výška 180 m n. m.
PSČ 294 76
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Sudovo Hlavno 15
294 76 Kostelní Hlavno
Starostka Mgr. Lenka Houdková
Oficiální web: www.sudovohlavno.cz
E-mail: podatelna.s.hlavno@centrum.cz
Sudovo Hlavno v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Sudovo Hlavno
Sudovo Hlavno
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Sudovo Hlavno se nachází v okrese Praha-východ, kraj Středočeský. Rozkládá se asi deset kilometrů severně od města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Žije zde 489[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pověst o původu názvu tamějších vesnic vypráví, že vladyka Suda byl jednou přepaden při návratu z lovu. V Konětopech mu prý utopili koně, do Kostelního Hlavna dali jeho kosti a hlava prý odpočívá v Hlavenci a ves, v níž sídlil v malé tvrzi, nese jeho jméno Sudovo Hlavno.

Historikové se přiklánějí k tomu, že ves existovala již v roce 1052, neboť je zmíněna v zakládací listině Boleslavské kapituly. O vzniku názvu Hlavno existuje několik výkladů. Název mohl být odvozen od nedalekého návrší, kterému se říká Kobylí hlava. Jméno Hlaven je označováno také jako dvůr, ležící nedaleko Kobylí hlavy a později bylo přechýleno do středního rodu do podoby Hlavno. Jiný výklad odvozuje název Hlavno od druhu práce, konané v místě. Dříve se zde totiž nacházely rozsáhlé lesy, ve kterých uhlíři pálili uhlí a slovo „hlaveň“ označovalo nedopalek polena, z něhož se v milíři pálilo uhlí.

Pro odlišení od sousedního Kostelního Hlavna dostalo později Hlavno jméno po svém majiteli. V roce 1384 se nazývá Rynšovo (Hlawen Rynssonis), v roce 1456, kdy ves získal vladycký rod Sudů z Kunratic, nabývá pojmenování Sudovo Hlavno, které užívá dodnes.

Náves v Sudově Hlavně

Tvrz[editovat | editovat zdroj]

Tvrz v níž vladycký rod Sudů sídlil, postavil Jan z Hlavence nebo některý z jeho dědiců. Byla dřevěná na kamenné podezdívce. Stála směrem západním od středu obce. Zbořena byla již v 16. století. Zbytky základů tvrze se nacházely na zahradě domu č. p. 28

Zvonička[editovat | editovat zdroj]

Hlavnovská zvonička byla postavena na náklady obce v roce 1905. V její zadní části byla umístěna obecní váha na vážení vozů se zemědělskými plodinami. Zvonek na zvoničce ohlašoval nedělní poledne, ale také úmrtí místních občanů. Jeho umíráček doprovázel zemřelé, dokud smuteční průvod nepřešel ves. V době druhé světové války musel být zvonek odevzdán. Jeho kov byl použit na výrobu střeliva do německých zbraní. Nový zvonek prý přinesl z koncentračního tábora místní občan Josef Vindruška. Vězni byli tímto zvonkem svoláváni k práci i k jídlu. Dne 5. května roku 1948 se v Sudově Hlavně konala tryzna za občany, kteří se nevrátili z války domů. Při ní byl farářem Václavem Šmejkalem zvonek posvěcen a umístěn na zvoničku, kde je dodnes. Zvonička je jako hlavní dominanta obce, byla opravena podle dobových fotografií a stala se symbolem Sudova Hlavna. Je zachycena i na turistické známce obce. I v dnešních časech smutný hlas zvonku ohlašuje, že byl na věčnost povolán některý z místních občanů.

Zvonička v Sudově Hlavně

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování od roku 1850 do současnosti.[editovat | editovat zdroj]

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:[editovat | editovat zdroj]
  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem[2]
  • 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[2]
  • 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[3]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[5]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav[8]
  • 2007 Středočeský kraj, okres Praha-východ[9]

Rok 1932 - evidované živnosti[editovat | editovat zdroj]

V obci Sudovo Hlavno (600 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] autoprava, holič, strojní družstvo, 2 hostince, kolář, 2 kováři, krejčí, půjčovna mlátiček, obuvník, obchod s ovocem a zeleninou, 8 rolníků, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, trafika, obchod se zemskými plodinami.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 4 km lze najet na silnici II/331 Nymburk - Lysá n.L. - Stará Boleslav - Záboří - (Mělník).
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí jsou Dřísy ve vzdálenosti 4 km ležící na trati 072 mezi Lysou nad Labem a Mělníkem.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci měly zastávku autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Benátky nad Jizerou, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Kropáčova Vrutice, Mečeříž, Praha (dopravci ČSAD Střední Čechy, a. s. a TRANSCENTRUM bus s. r. o.).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Vyhláška ministerstva vnitra č.193/1908
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  8. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  9. Vyhláška č. 513/2006 Sb.[nedostupný zdroj]
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1627. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]