Květnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o obci u Prahy. Další významy jsou uvedeny na stránce Květnice (rozcestník).
Květnice
Náves s autobusovou zastávkou PID
Náves s autobusovou zastávkou PID
Znak obce KvětniceVlajka obce Květnice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0209 564982
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Praha-východ (CZ0209)
Obec s rozšířenou působností Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
Pověřená obec Úvaly
Historická země Čechy
Katastrální území Květnice
Katastrální výměra 2,83 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 660 (2019)[1]
Nadmořská výška 274 m n. m.
PSČ 250 84
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu K Dobročovicím 35
250 84 Květnice
Starosta Stanislav Plocek
Oficiální web: www.kvetnice.eu
E-mail: podatelna@kvetnice.eu
Květnice v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Květnice
Květnice
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Květnice (německy Kwietnitz, Plumau (1352), Blumenau) se nachází v okrese Praha-východ, kraj Středočeský. Obec se nalézá těsně za hranicí Prahy, a prochází tak proto prudkým demografickým rozvojem. Žije zde přibližně 1 700[1] obyvatel.

Obec leží na obou březích potoka Výmola v ploché krajině na východ od Prahy, přibližně 2,5 km východně od Koloděj a 2,5 km jihozápadně od Úval. Uprostřed obce se nad potokem zvedá nízký, ale příkrý skalnatý pahorek, jehož vrchol zaujímal ve středověku hrádek.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky obce Květnice jsou nejasné. Roku 1352 se uvádí spolu s obcí Sibřinou pod jménem Plumau. Roku 1358 je však uvedena ve Staroměstské soudní knize. Tehdy patřila spolu s blízkou farní vsí Lhotou (dnes zaniklou) pražskému měšťanskému rodu Olbramoviců.

O Václavovi, Poncovu synu z tohoto rodu, je k roku 1360 zmínka, že podával faráře do Lhoty. Od něho roku 1362 koupil Květnici (tehdy uvedenou jako Blumenow), Sibřinu a Lhotu jeho strýc, staroměstský měšťan Pešlín, syn Bohuslavův. Tento se připomíná roku 1377 jako patron kostela ve Lhotě.

Po jeho smrti získal Květnici roku 1386 jeho syn Johánek, který se jako první psal po vladyckém způsobu "z Květnice". Ten si patrně postavil kolem roku 1390 v Květnici tvrz, o níž je však první zmínka až k roku 1418. Není však vyloučeno, že tvrz vznikla již dříve (v soupise památek okresu Českobrodského z roku 1907 je uvedeno, že hrádek vznikl již ve 13. století).

Potom přešla Květnice na Johánkova příbuzného Petra, řečeného Bohuslav, jenž roku 1402 podával faráře do Lhoty. Jemu patřila Květnice ještě v roku 1408. Brzy ji však prodal, neboť již v roku 1421 byl majitelem jednooký Prokůpek Trčka z Kralovic. Ten však byl katolíkem a zůstal jím i po roce 1421, kdy bylo již celé okolí pod mocí pražských husitů. Ti proti němu vytáhli a při Hodu sv. Ducha (27. května 1425) Květnici dobyli. Dobytí tvrze přežil Prokop jen o několik měsíců, neboť byl v souboji na Pražském hradě zabit svým bývalým sousedem Janem Ohnišťkem ze Škvorce. Ten za tento čin – porušení sněmovního míru – byl odsouzen a sťat.

Roku 1434 vlastnil Květnici Strachota z Kralovic a od roku 1443 staroměstský měšťan Vaněk Holec z Květnice. Potom Květnice připadla Prokopovi Z Hobšovic, který však měl značné dluhy. Proto jeho věřitelé tvrz obsadili a roku 1451 ji svěřili Petrovi Lopatovi ze Slaného a Jankovi ze Sibřiny, aby se nemohla dostat do rukou Prokopovu synu Mikuláši z Hobšovic. V této době tvrz ještě stála. Když však byla roku 1510 Květnice přikoupena ke škvoreckému panství, byla tvrz již zřejmě opuštěna.

Roku 1532 se připomíná na panství škvoreckém v Květnici zámek pustý a poplužní dvůr. Pustá tvrz s dvorem patřila ke Škvorci až do roku 1558. Tehdy ji prodal Jaroslav Smiřický bratřím Matyášovi a Burianovi Pechancům z Kralovic. Ti ji připojili ke Křenicím. Roku 1563 byla přidělena Burjanovi a po jeho smrti připadla královské komoře. V roce 1575 koupil Květnici Jaroslav ze Smiřic a na Kostelci a připojil ji definitivně k panství škvoreckému. V berním katastru z roku 1654 (po třicetileté válce) se obec Květnice uvádí jako pustá.

Květnice III, čtvrť Na Ladech (panelové domy vlevo už patří k Praze-Újezdu nad Lesy)

Květnická tvrz ve své době představovala opevněné sídlo, které zastiňovalo svým významem a pevností všechny ostatní lokality v okolí, snad jen s výjimkou Kolovrat a hradu ve Škvorci. František Alexandr Heber v historické knize z roku 1843 o květnické tvrzi píše: "Tvrz nebyla velikého rozsahu, přesto však byla dostatečně prostranná, aby mohla sloužit pro početnou panskou rodinu. Se zřetelem na svou pevnost nechala za sebou daleko mnohé sousední hrady, neboť byla chráněna před každým napadením svými kolmými (svislými) podpěrnými skalními stěnami, východní a jižní, jak je ještě dnes můžeme zřetelně pozorovat, ze třetí strany byla obklopena vodou a na čtvrté straně nejslabší, obrácené dopředu dvěma hlubokými, ve skále vylámanými příkopy a vysokým zemním valem. V tehdejší době mohl sotvakdo něco podniknout proti jeho zdem, a přece byl ve válečném ohni násilně do základů zničen". Během staletí byly na tvrzišti stavěny domky a původní zdivo bylo z části rozebráno na stavební kámen.

U panství Škvorec zůstala Květnice až do zrušení vrchnostenské správy v letech 18481850. Po zrušení poddanství patřila Květnice od roku 1850 jako osada obce Dobročovice do okresu Český Brod. V roce 1923 (vyhl. č. 24/1925 Zák. zem.) bylo povoleno odloučení obce Květnice z obce Dobročovice. V roce 1960 byla Květnice samostatnou obcí v nově vzniklém okrese Praha-východ, v letech 1964–1990 osadou obce Sibřina, od roku 1990 opět samostatnou obcí okresu Praha-východ.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Černý Kostelec, soudní okres Český Brod[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Český Brod[2]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Český Brod[2]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Český Brod[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Český Brod[4]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Český Brod[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Český Brod[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[7]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Květnice (285 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] obchod s dobytkem, 2 hostince, obchod s mlékem, mlýn, obuvník, rolník, obchod se smíšeným zbožím, trafika, truhlář, velkostatek Krýsa.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 2 km vede silnice I/12 Praha - Kolín.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Autobusová doprava v obci je zapojena do Pražské intengrované dopravy, a to linkami 329 (Praha, Skalka - Škvorec, Náměstí) a 391 (Praha, Nádraží Klánovice - Úvaly, žel.st.). V obci se nachází 4 autobusové zastávky - „Květnice“, „Květnice, rozc“, „Květnice,Na Ladech“ a „Květnice, za mlýnem“.

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  7. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 668. (česky a německy)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]