Vodochody
| Vodochody | |
 Střed Vodochod | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU (obec) | CZ0209 539015 |
| Kraj (NUTS 3) | Středočeský (CZ020) |
| Okres (LAU 1) | Praha-východ (CZ0209) |
| Obec s rozšířenou působností | Brandýs nad Labem-Stará Boleslav |
| Pověřená obec | Odolena Voda |
| Historická země | Čechy |
| Katastrální výměra | 4,93 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 50°12′25″ s. š., 14°23′52″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 595 (2018)[1] (e) |
| Nadmořská výška | 240 m n. m. |
| PSČ | 250 69 |
| Zákl. sídelní jednotky | 2 |
| Části obce | 2 |
| Katastrální území | 2 |
| Adresa obecního úřadu |
Průběžná 50 Hoštice 25069 Vodochody |
| Starosta | František Stojec |
|
Oficiální web: www | |
| Email: vodochody@vodochody.cz | |
 | |
  Vodochody | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Vodochody se nachází v okrese Praha-východ, kraj Středočeský. Rozkládá se asi patnáct kilometrů severně od centra Prahy. Žije zde 595[1] obyvatel.
U obce se nachází letecká továrna Aero Vodochody a Letiště Vodochody, které firma usiluje přeměnit z neveřejného na velké mezinárodní letiště.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
Obec Vodochody, která v sobě od roku 1960 zahrnuje i dřívější samostatnou obec Hoštice, je jedním z nejstarších míst osídlení v okrese. Dle archeologických nálezů žánrových a kostelních hrobů lze usuzovat na osídlení již v období neolitickém (asi 5000–3000 před naším letopočtem).
První písemná zmínka v historii o Vodochodech je z roku 1000, kdy byly darovány knížetem Boleslavem III. ostrovskému klášteru. Během třicetileté války byly Vodochody zcela zpustošeny, v roce 1671 je získala jezuitská kolej sv. Klimenta na Starém městě pražském.
Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Karlín[2]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Karlín[2]
- 1868 země česká, politický i soudní okres Karlín[2]
- 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Karlín[3]
- 1929 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever[4]
- 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever[5]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever[6]
- 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever[7]
- 1949 Pražský kraj, okres Praha-sever[8]
- 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[9]
Rok 1932[editovat | editovat zdroj]
Ve vsi Vodochody (419 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] autobusová doprava, 3 obchody s dobytkem, holič, 2 hostince, kolář, konfekce, kovář, krejčí, mlýn, 2 obuvníci, 7 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika.
Ve vsi Hoštice (280 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Vodochod) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] družstvo pro rozvod elektrické energie v Hošticích, hostinec, rolník, řezník, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní a záložní spolek, trafika.
Okolní krajina[editovat | editovat zdroj]
Krajinný ráz je charakterizován částí přírodního parku Dolní Povltaví, jehož jádrem je Národní přírodní rezervace Větrušické rokle. Údolí směrem k Dolu bylo oblíbeným místem procházek českého básníka Vítězslava Hálka.
Popis znaku[editovat | editovat zdroj]
Ve stříbrném štítě nahoře dvě černá plamenná volná orlí křídla se zlatou pružinou zakončenou jetelovým trojlístkem, dole tři modrá vlnkovitá břevna. Znak rozdělením na dvě části vyjadřuje těsné sousedství Vodochod a Hoštic. Modrá vlnkovitá břevna označují vodu a jsou inspirována názvem obce. Dvě černá orlí křídla v horní polovině štítu mají vztah k nejstarším dějinám obce a ke skutečnosti, že jejím prvním z historie poznaným majitelem byl český kníže – Přemyslovec. Symbol křídel je odvozen od černé, plamenné, tzv. přemyslovské orlice – znaku první české vládnoucí dynastie. V křídlech je také obsažen pojem létání, kterým se připomíná podnik Aero vyrábějící letadla. Spojení názvu Aero se jménem obce Vodochody je v povědomí široké veřejnosti. Tímto způsobem se v jediném symbolu prolíná nejstarší minulost s nejnovější současností.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Za zmínku stojí pouze dvě zvoničky – jedna ve Vodochodech a jedna v Hošticích. Protože Vodochody byly ve třicetileté válce zcela zpustošeny, nedochovala se ani dřívější vodochodská tvrz a zůstal jen panský dvůr.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
Z osobností lze uvést pouze českého politika, publicistu a tehdejšího majitele Dolu, Julia Grégra, který dal podnět k postavení vodochodské školy.
Významné firmy[editovat | editovat zdroj]
Na katastru Vodochod a Hoštic leží letiště Vodochody a část letecké továrny Aero Vodochody. Po privatizaci letecké továrny se objevil plán na přeměnu malého soukromého letiště ve Vodochodech na mezinárodní leteckých terminál. Proti tomu se ale sdružily okolní obce a podepsaly petic proti rozšíření letiště.[12]
Na větší části zemědělských pozemků hospodaří zemědělské družstvo Klecany se sídlem ve Větrušicích.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 2,5 km vede silnice II/608 Praha-Libeň - Veltrusy - Straškov-Vodochody - Terezín. Souběžně s touto silnicí vede dálnice D8 ovšem bez blízkého exitu.
- Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
- Letiště – Na katastrálním území obce leží soukromé mezinárodní letiště s nepravidelným provozem.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – V obci měla zastávku příměstská autobusová linka Praha,Kobylisy - Odolena Voda (denně s mnoha spoji) (dopravce ČSAD Střední Čechy, a. s.).
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vladní nařízení č. 222/1926 Sb.
- ↑ Vladní nařízení č. 198/1928 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1856. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 369. (česky a německy)
- ↑ Obce vyrážejí do bitvy proti letišti ve Vodochodech, Český rozhlas, 10. září 2009
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vodochody ve Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Vodochody
- Stránky městského úřadu
