Vodochody

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o obci u Prahy. O vesnici na Litoměřicku pojednává článek Vodochody (Straškov-Vodochody).
Vodochody

Střed Vodochod
Znak obce VodochodyVlajka obce Vodochody
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0209 539015
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Praha-východ (CZ0209)
Obec s rozšířenou působností Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
Pověřená obec Odolena Voda
Historická země Čechy
Katastrální výměra 4,93 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 567 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 240 m n. m.
PSČ 250 69
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu Průběžná 50
Hoštice
25069 Vodochody
Starosta František Stojec
Oficiální web: www.vodochody.cz
Email: vodochody@vodochody.cz
Vodochody v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Vodochody
Red pog.svg
Vodochody
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Vodochody se nachází v okrese Praha-východ, kraj Středočeský. Rozkládá se asi patnáct kilometrů severně od centra Prahy. Žije zde přes 500 obyvatel.

U obce se nachází letecká továrna Aero Vodochody a Letiště Vodochody, které firma usiluje přeměnit z neveřejného na velké mezinárodní letiště.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Náves s autobusovou zastávkou PID

Obec Vodochody, která v sobě od roku 1960 zahrnuje i dřívější samostatnou obec Hoštice, je jedním z nejstarších míst osídlení v okrese. Dle archeologických nálezů žánrových a kostelních hrobů lze usuzovat na osídlení již v období neolitickém (asi 5000–3000 před naším letopočtem).

První písemná zmínka v historii o Vodochodech je z roku 1000, kdy byly darovány knížetem Boleslavem III. ostrovskému klášteru. Během třicetileté války byly Vodochody zcela zpustošeny, v roce 1671 je získala jezuitská kolej sv. Klimenta na Starém městě pražském.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Karlín[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Karlín[2]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Karlín[2]
  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Karlín[3]
  • 1929 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever[4]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever[6]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-sever[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[9]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Vodochody (419 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] autobusová doprava, 3 obchody s dobytkem, holič, 2 hostince, kolář, konfekce, kovář, krejčí, mlýn, 2 obuvníci, 7 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika.

Ve vsi Hoštice (280 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Vodochod) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] družstvo pro rozvod elektrické energie v Hošticích, hostinec, rolník, řezník, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní a záložní spolek, trafika.

Okolní krajina[editovat | editovat zdroj]

Krajinný ráz je charakterizován částí přírodního parku Dolní Povltaví, jehož jádrem je Národní přírodní rezervace Větrušické rokle. Údolí směrem k Dolu bylo oblíbeným místem procházek českého básníka Vítězslava Hálka.

Popis znaku[editovat | editovat zdroj]

Ve stříbrném štítě nahoře dvě černá plamenná volná orlí křídla se zlatou pružinou zakončenou jetelovým trojlístkem, dole tři modrá vlnkovitá břevna. Znak rozdělením na dvě části vyjadřuje těsné sousedství Vodochod a Hoštic. Modrá vlnkovitá břevna označují vodu a jsou inspirována názvem obce. Dvě černá orlí křídla v horní polovině štítu mají vztah k nejstarším dějinám obce a ke skutečnosti, že jejím prvním z historie poznaným majitelem byl český kníže – Přemyslovec. Symbol křídel je odvozen od černé, plamenné, tzv. přemyslovské orlice – znaku první české vládnoucí dynastie. V křídlech je také obsažen pojem létání, kterým se připomíná podnik Aero vyrábějící letadla. Spojení názvu Aero se jménem obce Vodochody je v povědomí široké veřejnosti. Tímto způsobem se v jediném symbolu prolíná nejstarší minulost s nejnovější současností.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Za zmínku stojí pouze dvě zvoničky – jedna ve Vodochodech a jedna v Hošticích. Protože Vodochody byly ve třicetileté válce zcela zpustošeny, nedochovala se ani dřívější vodochodská tvrz a zůstal jen panský dvůr.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Z osobností lze uvést pouze českého politika, publicistu a tehdejšího majitele Dolu, Julia Grégra, který dal podnět k postavení vodochodské školy.

Významné firmy[editovat | editovat zdroj]

Na katastru Vodochod a Hoštic leží letiště Vodochody a část letecké továrny Aero Vodochody. Po privatizaci letecké továrny se objevil plán na přeměnu malého soukromého letiště ve Vodochodech na mezinárodní leteckých terminál. Proti tomu se ale sdružily okolní obce a podepsaly petic proti rozšíření letiště.[12]

Na větší části zemědělských pozemků hospodaří zemědělské družstvo Klecany se sídlem ve Větrušicích.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 2,5 km vede silnice II/608 Praha-Libeň - Veltrusy - Straškov-Vodochody - Terezín. Souběžně s touto silnicí vede dálnice D8 ovšem bez blízkého exitu.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
  • Letiště – Na katastrálním území obce leží soukromé mezinárodní letiště s nepravidelným provozem.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci měla zastávku příměstská autobusová linka Praha,Kobylisy - Odolena Voda (denně s mnoha spoji) (dopravce ČSAD Střední Čechy, a. s.).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Vladní nařízení č. 222/1926 Sb.
  4. Vladní nařízení č. 198/1928 Sb.
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  9. Zákon č. 36/1960 Sb.
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1856. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 369. (česky a německy)
  12. Obce vyrážejí do bitvy proti letišti ve Vodochodech, Český rozhlas, 10. září 2009

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]