Boleslav III.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o českém knížeti. O polském knížeti pojednává článek Boleslav III. Křivoústý.
Boleslav III.
Český kníže
Boleslav III., freska ve znojemské rotundě sv. Kateřiny
Boleslav III., freska ve znojemské rotundě sv. Kateřiny
Doba vlády I. 9991002
II. 1003
Narození okolo 965
Praha
Úmrtí 1037
Polsko
Pochován  ?
Předchůdce I. Boleslav II.
II. Jaromír
Nástupce I. Vladivoj
II. Boleslav Chrabrý
Manželky N.N.
Potomci N.N. dcera
Dynastie Přemyslovci
Otec Boleslav II.
Matka Adivea?

Boleslav III. Ryšavý (okolo 9651037, Polsko) byl český kníže v letech 9991002 a nakrátko znovu v roce 1003.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Boleslav III., nazvaný už souvěkým kronikářem Dětmarem z Merseburku Ryšavý, byl syn Boleslava II. Pobožného, bratr knížat Jaromíra a Oldřicha. Ačkoliv Kosmas píše, že Boleslavovou matkou byla údajně jako u jeho mladších bratrů kněžna Emma, dnes mají historici většinou za to, že jeho matka byla první manželka Boleslava II., zatímco Emma byla manželkou druhou nebo spíše až třetí.

Boleslavova násilnická vláda zahájila první vážnou krizi přemyslovského státu (ačkoliv jeho nástupnické právo coby nejstaršího syna nejspíš nikdo nezpochybňoval, rozhodl se pro pokus zbavit se svých bratrů coby konkurentů), podpořenou vznikem nových státních útvarů, Polska a Uher. V roce 999, kdy se Boleslav III. ujal vlády, patřila z říše jeho otce a děda k českému státu už jen Čechy, ostatní území patřila už k Polsku a Uhersku.

Boleslavův denár

Ke krizi kromě územních ztrát přispělo i spojenectví císaře Oty III. a polského knížete, bratrance Boleslava III. a jeho bratří, Boleslava Chrabrého.

Boje o moc[editovat | editovat zdroj]

  • 1003 (leden) - po smrti Vladivoje byl Boleslav III. Boleslavem Chrabrým znovu dosazen na český knížecí stolec. Slíbil Boleslavu Chrabrému, že se zúčastní povstávní proti římskoněmeckému králi Jindřichovi II.;
  • 1003 (9. únor) - kníže slíbil odpouštění svým dřívějším odpůrcům, ale nařídil vyvraždění Vršovců a svého zetě z tohoto rodu prý zabil vlastníma rukama (tuto příhodu zaznamenal saský letopisec Dětmar z Merseburku). Tento čin vyvolal povstání. Boleslav Chrabrý povolal svého chráněnce do Polska, oslepil jej a uvěznil. Na jaře 1003 vpadl Boleslav Chrabrý do Čech, které ovládal do podzimu 1004, kdy byl vypuzen římským králem Jindřichem II. (pozdějším císařem). Zbylé tři desítky let života prožil svržený Boleslav III. v polském vězení, kde také roku 1037 „od nikoho neželen i umřel“.

Boleslav III. neměl mužského dědice, není známé ani jméno jeho manželky. Zřejmě měl jen dceru, manželku výše zmíněného Vršovce. Je tedy možné, že Boleslav měl vnuka, což mohl být jeden z důvodů, proč kníže Oldřich nařídil druhé vraždění Vršovců. Na druhou stranu Dětmat z Merseburku tvrdí, že se tak stalo kvůli tomu, že Vršovci podporovali prostředního z bratrů Jaromíra.

Genealogie[editovat | editovat zdroj]

Boleslav I.
nar. asi 915
zm. 967/972
  Biagota?    ?    ?
         
     
  Boleslav II.
nar. asi 932
zm. 7. února 999
  Adivea?  
     
   
Boleslav III.
nar. okolo 965
zm. 1037

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Boleslav II.
Znak z doby nástupu Český kníže
9991002
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Vladivoj
Předchůdce:
Jaromír
Znak z doby nástupu Český kníže
1003
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Boleslav Chrabrý