Biagota
| Biagota | |
|---|---|
| Česká kněžna | |
| Narození | 901 |
| Manžel | Boleslav I. |
| Potomci | Boleslav II.? |
| Otec | Symeon I.? |
| Příbuzní | Boleslav I. Polský, Gunzelin Míšeňský, Gunhilda Vendská[1] a Sigrid Storråda[2] (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biagota byla patrně manželkou Boleslava I. a českou kněžnou.
O existenci Biagoty vypovídá pouze několik mincí. Kromě jména knížete Boleslava je na těchto denárech čitelný i nápis BIAGOTA se zkomoleninou „coniunx“, což znamená manželka.[3] Nejčastěji se ražba tohoto typu mincí klade českými numismatiky (např. Gustavem Skalským, Olgou Palkoskovou či Lubošem Polanským[4]) do šedesátých let 10. století.[5] Numismatik Jiří Sejbal se však kloní k variantě, že tyto denáry byly raženy jako svatební a Biagota měla být chotí knížete Boleslava II.[6]
Původ kněžny Biagoty není znám. V období romantismu bylo jméno někdy interpretováno jako slovanské Blahota, podklady pro tuto hypotézu ovšem chybí.[7] Rovněž se usuzuje, že Biagota byla germánského či bulharského původu.[8] Dle některých historiků byla Biagota dokonce dcerou bulharského cara Symeona I.[9] Jiří Fidler přepokládá, že Biagota byla bulharská princezna a Boleslav I. se s ní oženil někdy v letech 928–930 díky kontaktům českého knížete Vratislava I. a bulharského cara Petra I. poblíž Nitranska.[10]
Biagota bývá považována za matku Boleslava II.[5] Michal Lutovský se domnívá, že Biagota mohla být pohřbena v hrobě K2 na Pražském hradě.[11]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Robert Bartlett, Marie Bláhová, Pavel Bolina, Milena Bravermanová, Eva Doležalová, Zdeněk Dragoun, Tomáš Durdík, Jan Frolík, Martin Gojda, David Kalhous, Jan Klápště, Jana Konvičná, Petr Kopal, Pavel Kouřil, Tomáš Krejčík, Jiří Kuthan, Karel Maráz, Anežka Merhautová, Zdeněk Měřínský, Martin Musílek, Zdeněk Petráň, Naďa Profantová, Jiří Sláma, Petr Sommer, Pavel Soukup, Jerzy Strzelczyk, Dušan Třeštík, Jan Zelenka, Josef Žemlička: Přemyslovci. Budování českého státu. Nakladatelství Lidové noviny. 2009. ISBN 978-80-7106-352-0.
- ↑ LUTOVSKÝ, Michal. Bratrovrah a tvůrce státu. Život a doba knížete Boleslava I. Praha: Set out, 1998. 162 s. ISBN 80-902058-8-7. S. 30. [Dále jen: Boleslav I.].
- ↑ ŽEMLIČKA, Josef. Český kníže Boleslav II. In: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. († 7. února 999). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. [Dále jen: Přemyslovský stát]. ISBN 80-7106-272-3. S. 274–275 (v poznámce 11).
- ↑ a b Přemyslovský stát, s. 10
- ↑ SEJBAL, Jiří. Základy peněžního vývoje. Brno: Masarykova univerzita, 1997. 420 s. ISBN 80-210-1734-1. S. 78.
- ↑ TUREK, Rudolf. Čechy v raném středověku. Praha: Vyšehrad, 1982. 251 s. S. 138.
- ↑ Boleslav I., s. 88–89
- ↑ FRANKENBERGER, Otakar; FIDLER, Jiří. Slavní vojevůdci. Praha: Libri, 1997. 333 s. ISBN 80-85983-19-2. S. 275.
- ↑ FIDLER, Jiří. Vojenská spojenectví posledních Přemyslovců. Historie a vojenství. 1995, čís. 2, s. 45.
- ↑ Boleslav I., s. 150
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PETRÁŇ, Zdeněk. První české mince. Praha: Set out, 1998. 239 s. ISBN 80-902058-9-5.
- LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců I. Zrození státu 872-972. Od Bořivoje I. po Boleslava I. Praha: Libri, 2006. 267 s. ISBN 80-7277-308-9.
- BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.
- LUTOVSKÝ, Michal. Bratrovrah a tvůrce státu. Život a doba knížete Boleslava I.. Praha: Set out, 1998. 162 s. ISBN 80-902058-8-7.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]| Česká kněžna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Drahomíra ze Stodor? |
? Biagota |
Nástupce: Emma? |
