Jindřich Břetislav

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jindřich Břetislav
Český kníže
Doba vlády 1193-1197
Narození 1137
Úmrtí 15. června 1197
Cheb
Pochován Klášter v Doksanech
Předchůdce Přemysl Otakar I.
Nástupce Vladislav Jindřich
Dynastie Přemyslovci
Otec Jindřich Přemyslovec
Matka Markéta

Jindřich Břetislav (?15. června 1197 Cheb) byl v letech 1193–1197 český kníže a od roku 1182 do roku 1197 pražský biskup z dynastie Přemyslovců (jménem Břetislav III., v latinských listinách Henricus[1]). Byl synem Jindřicha Přemyslovce, bratra krále Vladislava II., a jeho manželky Markéty. Po návratu z univerzity v Paříži[2] 25. března 1182 byl zvolen biskupem pražským a 23. května byl v Mohuči vysvěcen salcburským arcibiskupem Vojtěchem.

Počátek boje o moc[editovat | editovat zdroj]

Již v mládí byl ctižádostivý muž. V biskupském úřadě se snažil zlikvidovat duchovní podřízenost moci světské a vybírání daní od duchovních. Roku 1186 se vystupňovaly jeho rozpory s příbuznými a tak vydal klatbu na svého bratrance Děpolta II., který spravoval území na Chrudimsku, Čáslavsku a Vraclavsku. Kníže Bedřich Děpolta bránil, ale biskup se odvážil s výhrůžkami i na něho.

Pražský biskup říšským knížetem[editovat | editovat zdroj]

Na počátku roku 1187 odjel za císařem Friedrichem Barbarossou se stížností proti knížeti. Fridrich odložil rozhodnutí na jednání říšského sněmu v Řezně. Bedřich sám se jednání neúčastnil, jen vzkázal, že Jindřich neměl právo si na svého knížete stěžovat. To německé duchovenstvo a císař považoval za urážku, a tak Jindřich získal 5. března 1187 zlatou bulu, v níž byl prohlášen říšským knížetem na českém panovníkovi nezávislým.

Upevnění závislosti na Friedrichu Barbarossovi[editovat | editovat zdroj]

Když u Neapole 9. září 1191 zemřel Konrád II. Ota, stál Jindřich Břetislav v boji o trůn proti dosazenému Václavu II. na straně svého bratrance Přemysla Otakara I. V lednu 1192 odešel za novým císařem Jindřichem VI., aby český trůn vyprosil pro Přemysla Otakara.

To se stalo léta od vtělení Slova 1192. Na jeho počátku se řečený pražský biskup Jindřich obrátil na císaře Jindřicha proti Václavovi a pro své příbuzné Přemysla a Vladislava získal pro jednoho české knížectví, pro druhého Moravu, přičemž slíbil a zavázal se za ně šesti tisíci markami.
— Jarloch[3]

Nový kníže Přemysl Otakar I. se zdráhal úplatu Jindřichu VI. zaplatit. Této nepříjemnosti se chtěl Jindřich Břetislav vyhnout, a proto se rozhodl vydat na pouť do Santiaga de Compostela. Císař však jeho průvod v Německu zastavil a přinutil ho vrátit se do Čech. Když byla do podzimu 1192 zaplacena jen část úplaty, musel se dát Jindřich Břetislav císaři do zástavy tím, že střídavě pobýval na císařském dvoře a na císařském hradu v Chebu.

Jindřich Břetislav českým knížetem[editovat | editovat zdroj]

Nakonec se císař s Jindřichem Břetislavem dohodl, že mladého Přemysla Otakara I. zbaví trůnu. V červnu 1193 pak Jindřichovi Břetislavu propůjčil hodnost českého knížete výměnou za slib zaplacení neuvěřitelné sumy 6 tisíc hřiven stříbra. Jindřich Břetislav se pak v srpnu 1193 vypravil do Čech, kde nebyl vítán a Přemysl proti němu vytáhl s vojskem. V rozhodující chvíli Přemysla zradila šlechta, když u Zdic přeběhla k Jindřichovu průvodu. Přemysl se opevnil v Praze, podporován pražskými měšťany se statečně se bránil až do Vánoc, nakonec ale musel uniknout za hranice. Azyl nalezl pravděpodobně na dvoře svého švagra Albrechta Míšenského a později u svého dalšího příbuzného Albrechta z Bogenu.[4]

Jindřich Břetislav upevnil svoji moc tím, že posledního protivníka moravského markraběte Vladislava Jindřicha vzal s sebou do Prahy po vojenském tažení na Moravu v létě 1194. Potom soustředil ve své osobě veškerou moc v zemi, což mu umožňoval německý císař. Na císařův rozkaz táhl jako přisluhovač cizí moci proti míšeňskému markraběti Albrechtovi.

Konec vlády[editovat | editovat zdroj]

Dne 6. prosince 1195 vyhlásil Jindřich VI. další křížovou výpravu, v níž Jindřich Břetislav slíbil účast. Vzhledem k nepokojům v Neapolsku se výprava zdržela a Jindřich Břetislav mezitím vážně onemocněl.

Také český kníže Jindřich, který byl též biskupem té země, ozdoben s mnoha svými muži znamením kříže, připravoval se na tutéž cestu a přál si vyrazit, kdyby pan římský císař nebyl zadržen nějakými záležitostmi stran Saska, které ho zaskočily a vyrušily.
— Ansbert[5]

Dne 13. března 1197 vjel do Prahy papežský legát kardinál Petr z Kapue. Jeho úkolem bylo získat podporu pro křížovou výpravu a napravit poměry mezi českým duchovenstvem. Čeští kněží museli obnovit slib čistoty, zdrženlivosti ve styku s ženami. V té době se zdravotní stav Jindřicha Břetislava zhoršil, čehož chtěl využít Přemysl Otakar I. k znovuzískání trůnu. Jindřich se nechal ve zhoršeném zdravotním stavu převést do klidnějšího Chebu, kde 15. června 1197 zemřel.

Téhož roku zachvátila vzpomínaného kníže a biskupa Jindřicha nemoc, která ho již dlouho sužovala. Nakonec zemřel 15. června v noci na svatého Víta, jež tehdy připadla na neděli.
— Kronika tzv. Ansberta[6]

Byl pohřben v Doksanech, bazilice kláštera premonstrátek, kde byly prelátkami jeho sestry.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KALOUSEK, Josef. Přemysl či Ottakar?. In Sborník historický vydaný na oslavu desítiletého trvání Klubu historického v Praze. Praha : J. Otto, 1883. S. 67–70.
  2. Letopis Vincenciův a Jarlochův. Praha : Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1957. S. 130.  
  3. Milevský letopis : Zápisky Vincencia, Jarlocha a Ansberta. Příprava vydání Magdalena Moravová; překlad Anna Kernbach. Praha : Argo, 2013. 290 s. (Memoria medii aevi; sv. 18) ISBN 978-80-257-0885-9. S. 201. Dále jen Milevský letopis. 
  4. Čechy v době knížecí, s. 371–372.
  5. SOUKUP, Pavel. Třetí křížová výprava dle kronikáře Ansberta. Příbram : Knihovna Jana Drdy v Příbrami, 2003. 151 s. ISBN 80-86240-67-3. S. 125.  
  6. Milevský letopis, s. 215.
  7. NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./III. Čechy královské za Přemysla I. a Václava I. Praha : Jan Laichter, 1928. S. 77-78.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Přemysl Otakar I.
Znak z doby nástupu Český kníže
Jindřich Břetislav
11931197
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Vladislav Jindřich
{{{co}}}
Předchůdce:
Vališ
11821197
Jindřich Břetislav
Nástupce:
Daniel II.