Vladivoj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vladivoj
Český kníže
Doba vlády 1002 - 1003
Úmrtí leden 1003
Praha?
Předchůdce Boleslav III.
Nástupce Jaromír
Dynastie  ?
Otec Měšek I.?
Matka Doubravka Přemyslovna?

Vladivoj († leden 1003) byl český kníže v letech 10021003.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Jeho původ není jasný, ale pravděpodobně byl synem Doubravky Přemyslovny a polského knížete Měška, mladší bratr polského knížete a krále Boleslava Chrabrého. Tento předpoklad vyslovil již v roce 1895 Oswald Balzer[1]. Snad mohl být nějakým zapomenutým potomkem přemyslovského rodu, jedná se ovšem pouze o spekulaci zakládající se na tom, že v dané době mohl na knížecí stolec usednout pouze Přemyslovec.

Doubravka Přemyslovna Měškovi porodila syna Boleslava a dceru Dorotu, u Vladivoje ovšem tato jistota chybí. Zřejmě však byl příbuzným Přemyslovců a zároveň Piastovec. Měškovi synové (přinejmenším Boleslav Chrabrý) by byli v tom případě z matčiny strany vnuky českého knížete Boleslava I. a bratranci Boleslava III., Jaromíra a Oldřicha.

Na českém trůně[editovat | editovat zdroj]

Po útěku Boleslava III. byl Vladivoj dosazen Boleslavem Chrabrým na český knížecí stolec. Podle kronikáře Dětmara Merseburského byl v Čechách přijat „jednomyslně pro příbuzenství a velkou sympatii“. V Čechách ovšem tou dobou existovaly přinejmenším dvě skupiny velmožů, z nichž jedna byla proněmecká a druhá propolská, první z nich byla v dané době zřejmě v menšině.

V listopadu 1002 Vladivoj v Řezně přislíbil, údajně „v důsledku moudré rady“, věrnost králi Jindřichovi II. a odměnou obdržel Čechy v léno. Stal se tak prvním českým vladařem, který si nechal Čechy udělit od římského panovníka, což byla významná změna poměru českých panovníků v Svaté říše římské.[2] Římští panovníci na základě tohoto Vladivojova úkonu v 11. a 12. století (až do vydání Zlaté buly sicilské) opakovaně zasahovali do nástupnictví jednotlivých knížat z rodu Přemyslovců. Historička Barbara Krzemieńska je toho názoru, že Boleslav Chrabrý v této době už zřejmě obsadil Moravu a Vladivoj si lenním slibem chtěl pojistit alespoň český trůn (navíc se poté nemusel obávat Jindřichova vojska).

Vladivoj razil vlastní denáry.[3] Podle kronikářů byl Vladivoj notorický alkoholik, „vždy žízní trápen byl tak, že ani hodinu bez pití trvati nemohl“, a již počátkem roku 1003 se upil k smrti. Po smrti Vladivoje byl díky vojenské pomoci Jindřicha II. na český knížecí stolec dosazen kníže Jaromír, brzy však musel prchnout před Boleslavem III. a Boleslavem Chrabrým.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BALZER, O. Genealogia Piastów. Kraków, 2005. S. 109-110.
  2. BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 stran. ISBN 80-7185-265-1. S. 353.
  3. Přemyslovci. Budování českého stát. Praha, 2009. S. 194.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Ikona zvuku Poslechnout si článek · info
Tato zvuková nahrávka byla pořízena z revize data 9. 4. 2007, a nereflektuje změny po tomto datu.
Více namluvených článkůNápověda


Předchůdce:
Boleslav III.
Znak z doby nástupu Český kníže
Vladivoj
10021003
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jaromír