Spytihněv I.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Spytihněv I.
Český kníže
Spytihněv I., freska ve Znojemské rotundě.
Spytihněv I., freska ve Znojemské rotundě.
Doba vlády 894915
Narození kolem r. 875
Levý Hradec?
Úmrtí 915
Pochován Pražský hrad kostel Panny Marie
Předchůdce Bořivoj I.
Nástupce Vratislav I.
Dynastie Přemyslovci
Otec Bořivoj I.
Matka Svatá Ludmila

Spytihněv I. (kolem r. 875915) byl český kníže z rodu Přemyslovců, starší syn Bořivoje I. a jeho ženy Ludmily. Spytihněvovým mladším bratrem byl jeho následník na českém knížecím stolci Vratislav I.

Mezi Velkou Moravou a Bavorskem[editovat | editovat zdroj]

Kníže Spytihněv (obrázek z Kroniky Václava Hájka z Libočan)

V době otcovy smrti nebyl ještě zletilý, takže Čechy spadaly krátký čas pod přímou vládu velkomoravského Svatopluka. Nástup mladého Přemyslovce na knížecí stolec se časově přibližně překrýval se skonem nejslavnějšího panovníka Velké Moravy někdy v roce 894. Poté se rodící český stát odpoutal od Velké Moravy a začal se orientovat na východofranskou říši, především na Bavorsko.

Čechy se roku 895 vymanily ze závislosti na velkomoravské říši.[1] Podle Fuldských letopisů se téhož roku objevil na Říšském sněmu v Řezně, aby vzdal poctu Východofranckému králi Arnulfu Korutanskému. Dle latinské liturgie byl proto prvním křesťanským vládcem v Čechách, byť Metoděj pokřtil už Bořivoje I.

Spytihněv I. jako kníže[editovat | editovat zdroj]

Za vlády Spytihněva I. byla celá plošina ostrohu nad řekou Vltavou, kde jeho otec nechal vystavět kostelík Panny Marie, obehnána obranným valem a vznikl zde knížecí palác. Tak byly položeny základy Pražského hradu, kam přesídlil kníže se svojí družinou z Levého Hradce. Praha se stala centrem rodícího se českého státu.

Spytihněv je pravděpodobně také zakladatelem skupiny hradišť, která stála na hranicích původní přemyslovské domény (tzv. knížecího rodového patrimonia). Jedná se o hradiště Tetín, Libušín, Budeč, Mělník, Stará Boleslav a Lštění. Pro tato hradiště je společná vzdálenost od centra - Pražského hradu (26–34 km), podobný způsob výběru místa a výstavby, i způsob, jakým jsou zmiňována v písemných pramenech (vždy druhořadé vůči Pražskému hradu). Z Pražského hradu a dalších hradišť ve středních Čechách začali přemyslovští vládci spravovat okolní území, kde si postupně podřídili místní obyvatele a přiměli je k odvádění dávek.

Spytihněvovou manželkou byla zřejmě žena pohřbená několik let po jeho smrti do jeho hrobky na Pražském hradě pod podlahou kostela Panny Marie a jejíž náušnice pocházejí nejvýš z prvních desetiletí 10. století. O jejich případných potomcích není nic známo.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Tato zvuková nahrávka byla pořízena z revize data 2. 4. 2007, a nereflektuje změny po tomto datu.
Více namluvených článkůNápověda

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Stará Morava a Počátky českého státu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Předchůdce:
Svatopluk I.
Znak z doby nástupu Český kníže
Spytihněv I.
894915
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Vratislav I.