Klášter svatého Jimrama (Řezno)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Klášter svatého Jimrama Reichkloster Sankt Emmeram
klášterní kostel od jihovýchodu
klášterní kostel od jihovýchodu
Lokalita
StátBavorskoBavorsko Bavorsko
MístoŘezno
Souřadnice
Řezno
Řezno
Základní informace
Řádbenediktinský
Založeníasi 739; od 975 suverenita; 1731 knížecí
Zrušení1803
Mateřský klášterChammünster Cham
ZnakDEU Reichsabtei Sankt Emmeram COA.svg
Odkazy
Kód památkyD-3-62-000-350
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter svatého Jimrama,(také svatého Emmerama, latinsky Abbatia Sancti Emmerami, německy původně Reichsabtei Sankt Emmeram), je bývalé opatství řádu benediktinů ve městě Řezno při řece Dunaj, v zemském okrese Řezno, v dolním Bavorsku, v Německu. Jeho kostel je unikátně dochovanou středoevropskou památkou předrománské a románské architektury, kamenné plastiky a někdejší královskou nekropolí. Klášter byl roku 1803 zrušen a v letech 1816- 1811 přestavěn na zámek Areál kláštera je součástí starého města, které bylo prohlášeno za Světové dědictví UNESCO.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Svatý Jimram byl podle životopisce Aribea po své mučednické smrti pohřben v Aschheimu poblíž Mnichova, a po 40 dnech odtud kolem roku 690 jeho ostatky převezeny do kostela sv. Jiří v Řezně, na místo pozdějšího klášterního kostela sv. Jimrama. Jeho první hrob byl před jižní apsidou dnešního kostela. Přesné umístění a půdorys tohoto kostela není znám.

Půdorys kostela před rokem 1050 (Dehio)
Románský vchod do atria kostela

Zakládací listina kláštera chybí. Mniši podle tradice přišli z kláštera Chammünster v horní Falci, z něhož se po pozdějších přestavbách dochoval nyní farní kostel ve městě Cham. Kostel sv. Jimrama byl postaven za opata Sintperta (769-791). ve stylu karolínské renesance. Od roku 739 byla ustavena personální unie mezi řezenským biskupem a opatem svatojimramského kláštera. Svatý Wolfgang, zvolený biskupem roku 972, dal přistavět knihovnu a vybavil ji knihami. Císař Karel Holý daroval klášteru cenný rukopis ve zlatých deskách, zvaný Codex aureus St. EmmeramiOpat Raumwold vystavěl kolem roku 980 na vnější straně kostela trojlodní otonskou kryptu.

Císař Karel VI. roku 731 opatství povýšil na knížecí (Fürstabtei), to znamenalo, že každý opat byl při své instalaci zároveň nobilitován na knížete.

21. března 1803 byl klášter zrušen. Roku 1811 jeho budovy získala knížecí rodina Thurn-Taxisů výměnou za předání poštovních práv a služeb bavorskému státu.

Papež kostel prohlásil za baziliku minor.

Architektura kostelů[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel sv. Jimrama je původem karolínská trojlodní bazilika se třemi polokruhovými apsidami, obdélnou předsíní (nartexem) a atriem. Vedle ní se nachází trojlodní krypta.

Barokní plackové klenby vyzdobili bratři Asamové v letech 1731-1733 freskami a štukaturami.

  • Renesanční zvonice z let 1575-1579 – nahradila středověkou věž
  • Kostel sv. Ruperta byl postaven jako románská bazilika v 11. století, hlavní loď přestavěna v gotickém slohu a uvnitř zbarokována v první třetině 18. století. Sloužil jako farní kostel, protože laikové do klášterního kostela neměli přístup.

Interiér[editovat | editovat zdroj]

  • Sochy nad vstupní branou
  • Sochy v kostele
  • Gotická náhrobní deska s ležící sochou sv. Wolfganga, v jižní boční lodi kostela
  • Náhrobní deska s postavou královny Hemmy, († 876), manželky císaře Ludvíka Němce; raně gotická z doby kolem r. 1280, druhotně vsazená do stěny
  • Kojící madona, pozdně gotický deskový obraz (kolem roku 1440)
  • Varhany

Přestavba kláštera na zámek[editovat | editovat zdroj]

Půdorys kláštera přestavěného na zámek
Novorenesanční průčelí zámku

Jako náhradu za postoupení poštovních práv a služeb, která do té doby knížecí rod Thurn a Taxis v Německu i Rakousku držel, získala rodina v letech 1810-1812 od Bavorského království sekularizované budovy trojkřídlé klášterní budovy s refektářem, dormitářem, klášterní kuchyní se schodištěm, tzv. Lví sál, kapitulní síň a sál knihovny. Ke karolínskému a románskému celku dal Karel Alexandr z Thurn a Taxisu v letech 1836-1841 přistavět knížecí kapli s kryptou, která sousedí se západním křídlem kláštera. Projekt vypracoval knížecí stavební rada Carl Victor Keim a dozoroval bavorský královský architekt Fridrich von Gärtner. Krypta slouží jako knížecí mauzoleum. V západní části areálu na místě bývalé opatské zahrady byly za vlády knížete Maximiliána Karla v roce 1827 podle plánů bavorského stavitele Jeana Baptisty Métiviera vystavěn trojkřídlý areál stájí, koníren a jízdárna s arénou, využívané nejen k ustájení, ale hlavně k výcviku a předvádění koní při veřejných představeních. K tomu bylo vybudováno prostorné hlediště. Pro návštěvníky byl zřízen také dosud fungující gastroprovoz a pivovar.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Max PIENDL: Sankt Emmeram zu Regensburg, ehemalige Benediktinerabtei. Kunstführer č. 573, 7. vydání, Schnell & Steiner, München 1981
  • Peter MORSBACH: St. Emmeram zu Regensburg, ehem. Benediktiner-Abteikirche. Große Kunstführer č. 187. Schnell & Steiner, München-Regensburg 1993

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]