Seznam mytických panovníků Čech a Moravy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vyšehrad nad Vltavou

Seznam mytických panovníků českého státu a Moravy obsahuje jména vládců, o kterých vyprávějí staré české a moravské pověsti, ale jejichž existence není doložena historickými prameny. Většina je kladena do období před formováním historického českého státu a Velké Moravy, tedy před konec 9. století. Některé pověsti zmiňují nedoložené panovníky i v pozdějších obdobích, např. Bruncvík a Ječmínek.

Přehled respektuje i existenci tzv. českých kmenů, které dnes považujeme spíše za jednotlivá knížectví později sjednocená pod pražskými Přemyslovci.[1] Včetně zlických a luckých knížat uvádí různé kroniky dohromady 18 historicky nedoložených českých knížat, z Moravy je známo 13 takových panovníků.

Mýtičtí panovníci Čech[editovat | editovat zdroj]

České knížectví[editovat | editovat zdroj]

Praotec Čech a jeho družina.

Základní vyprávění o nejstarších panovnících je známo z Kosmovy kroniky.[2] Tito legendární panovníci měli podle pověstí žít mezi 7.9. století.

  • Čech – praotec, který přivedl Čechy do země, kterou jim zasvětil na hoře Říp a podle kterého se Češi a Čechy nazývají; podle některých verzí bratr Lecha, praotce Poláků a Rusa, praotce Rusů;
  • Krok – soudce, praotcův nástupce, měl tři dcery a žádného mužského potomka;
  • Libuše – věštkyně, ujala se vlády po smrti svého otce Kroka; Češi nebyli s vládou ženy spokojeni a požadovali mužského vládce.

Kosmova kronika se podrobně věnuje Přemyslu Oráči a jeho ženě Libuši.[3] Ostatní bájní Přemyslovci jsou pouze vyjmenováni v uvedeném pořadí a Kosmas výslovně uvádí, že o nich není nic bližšího známo,[4] i když následně vkládá pověst o lucké válce za Neklana.[5]

Další nedoležená knížata Českého knížectví přichází až v období vrcholného středověku. Pověst o českém knížeti Bruncvíkovi je časově zařazena asi do 12. století, přičemž nijak nezapadá do linie doložených vládců. Některé prameny uvádějí také jeho otce a syna jako knížata.

  • Žibřid či Štylfrýd – bájný otec Bruncvíka, měl za své skutky získat do znaku červený kotel;[7]
  • Bruncvík či Brunclík – měl svými hrdinskými skutky získat lva do znaku Čech;
  • Ladislav – údajný Bruncvíkův nástupce na českém trůně.[8]

Zlické knížectví[editovat | editovat zdroj]

Podle pověsti založil před odchodem do Polska Čechův bratr Lech kouřimské či zličské knížectví.

Zlické knížectví, kde později vládli Slavníkovci a údajně je založil již Čechův bratr Lech, měl získat Neklanův druhý syn Děpolt, bájný zakladatel Děpolticů, vedlejší přemyslovské větve.

Lucké knížectví[editovat | editovat zdroj]

Český kníže Vnislav měl své knížectví rozdělit mezi mezi své syny Křesomysla a Vlastislava. Křesomysl obdržel knížectví české, Vlastislav knížectví lucké. Vlastislav se později, v rámci tzv. lucké války (údajně 1. polovina 9. století), snažil neúspěšně dobýt i české knížectví, kde již vládl Křesomyslův syn Neklan. Neklan tak nakonec pod svou vládou sjednotil obje části dědova knížectví. Vlastislavovi potomci (Zbislav, Vladislav a Leva[9]) se jen marně snažili obnovit samostatné Lucko.

Mytičtí vládci Moravy[editovat | editovat zdroj]

Moravské knížectví[editovat | editovat zdroj]

Barokní kronikáři Gelasius Dobner a Tomáš Pešina z Čechorodu podávají výčet knížat vládnoucích na Moravě mezi Sámovou smrtí a založením Velké Moravy.[10] Pravděpodobně jde o seznam vymyšlený podle staršího výčtu mytických českých knížat.

S příchodem uherských Ludaniců na chropyňské panství se na Moravě rozšířila pověst o moravském králi Ječmínkovi, který příjde v nejhorším zemi na pomoc. Ječmínek má pocházet z rodu hrdiného Chropina a jeho ledabyle vládnoucího syna, který Ječmínka zavrhnul. Tato trojice se měla na trůně vystřídat po smrti Svatopluka, rovněž jako pověst o českém Brunclíkovi nezapadá do doloženého sledu historických panovníků.[12]

Některé prameny zmiňují jména Mojmír a Svatopluk i po pádu Velké Moravy a smrti Svatoplukových synů. Může se jednat o syny Mojmíra II. a Svatopluka II., kteří udrželi lokálně moc i po skonu říše. Dále je uváděn potomek Rjurikovců nazývaný Olgus, který měl vládnout na Moravě v tzv. temném období.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. TŘEŠTÍK, DUŠAN,. Počátky Přemyslovců : vstup Čechů do dějin, 530-935. Praha: Lidové noviny 658 pages s. Dostupné online. ISBN 80-7106-138-7, ISBN 978-80-7106-138-0. OCLC 37720348 
  2. Kosmova kronika, kniha I, kapitola 2–6
  3. Kosmova Kronika I/6–9
  4. Kosmova kronika I/9
  5. Kosmova kronika I/10–13
  6. TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců: Vstup Čechů do dějin (530–935). Praha: Lidové Noviny, 1997. 658 s. ISBN 80-7106-138-7.. S. 194–195. [dále jen Počátky]. 
  7. BERGER, Růžena; PETIŠKA, Eduard. Čekám na tebe. Books Abroad. 1963, roč. 37, čís. 3, s. 348. Dostupné online [cit. 2021-02-08]. ISSN 0006-7431. DOI 10.2307/40118027. 
  8. DYČKA, Lukáš. ŘEHKA, Karel. Informační válka. Praha: Academia, 2017. 1. vyd.. Obrana a strategie (Defence and Strategy). 2017-12-15, roč. 17, čís. 2, s. 117–119. Dostupné online [cit. 2020-12-16]. ISSN 1214-6463. DOI 10.3849/1802-7199.17.2017.02.117-119. 
  9. MM - rodokmen - 2. Mytičtí panovníci. www.moraviamagna.cz [online]. [cit. 2021-02-08]. Dostupné online. 
  10. MM - rodokmen - Pozdní tradice. www.moraviamagna.cz [online]. [cit. 2020-12-16]. Dostupné online. 
  11. Bílý Jiří, Moravští panovníci. Nitra: Spolok Moravanov na Slovensku, 1997.
  12. DYČKA, Lukáš. ŘEHKA, Karel. Informační válka. Praha: Academia, 2017. 1. vyd.. Obrana a strategie (Defence and Strategy). 2017-12-15, roč. 17, čís. 2, s. 117–119. Dostupné online [cit. 2020-12-16]. ISSN 1214-6463. DOI 10.3849/1802-7199.17.2017.02.117-119. 

Související články[editovat | editovat zdroj]