Seznam mytických panovníků Čech a Moravy

Vyšehrad nad Vltavou

Seznam mytických panovníků českého státu a Moravy obsahuje jména vládců, o kterých vyprávějí staré české a moravské pověsti, ale jejichž existence není doložena historickými prameny. Většina je kladena do období před formováním historického českého státu a Velké Moravy, tedy před konec 9. století. Některé pověsti zmiňují nedoložené panovníky i v pozdějších obdobích, např. Bruncvík a Ječmínek.

Přehled respektuje i existenci tzv. českých kmenů, které dnes považujeme spíše za jednotlivá knížectví později sjednocená pod pražskými Přemyslovci. Včetně zlických a luckých knížat uvádí různé kroniky dohromady 18 historicky nedoložených českých knížat, z Moravy je známo 13 takových panovníků.

Mýtičtí panovníci Čech

České knížectví

Praotec Čech a jeho družina.

Základní vyprávění o nejstarších panovnících je známo z Kosmovy kroniky. Tito legendární panovníci měli podle pověstí žít mezi 7. až 9. století.

• Čech – praotec, který přivedl Čechy do země, kterou jim zasvětil na hoře Říp a podle kterého se Češi a Čechy nazývají; podle některých verzí bratr Lecha, praotce Poláků a Rusa, praotce Rusů;
• Krok – soudce, praotcův nástupce, měl tři dcery a žádného mužského potomka;
• Libuše – věštkyně, ujala se vlády po smrti svého otce Kroka; Češi nebyli s vládou ženy spokojeni a požadovali mužského vládce.

Kosmova kronika se podrobně věnuje Přemyslu Oráči a jeho ženě Libuši. Ostatní bájní Přemyslovci jsou pouze vyjmenováni v uvedeném pořadí a Kosmas výslovně uvádí, že o nich není nic bližšího známo, i když následně vkládá pověst o lucké válce za Neklana.

• Přemysl Oráč – manžel Libuše, která jej povolala od pluhu na přání lidu, mytický zakladatel rodu Přemyslovců, sídlil na Vyšehradě, až posléze na základě Libušiny věštby byla založena Praha;

• Nezamysl – syn Přemysla a Libuše, odchován ve zlaté kolébce;
• Mnata;
• Vojen;
• Vnislav;
• Křesomysl;
• Neklan – vedl tzv. luckou válku proti Vlastislavovi v čele Lučanů;
• Hostivít – údajný otec prvního historicky doloženého Přemyslovce Bořivoje (Bořivoj žil mezi 852/853 – 888/890);

Další nedoležená knížata Českého knížectví přichází až v období vrcholného středověku. Pověst o českém knížeti Bruncvíkovi je časově zařazena asi do 12. století, přičemž nijak nezapadá do linie doložených vládců. Některé prameny uvádějí také jeho otce a syna jako knížata.

• Žibřid či Štylfrýd – bájný otec Bruncvíka, měl za své skutky získat do znaku červený kotel;
• Bruncvík či Brunclík – měl svými hrdinskými skutky získat lva do znaku Čech;
• Ladislav – údajný Bruncvíkův nástupce na českém trůně.

Zlické knížectví

Podle pověsti založil před odchodem do Polska Čechův bratr Lech kouřimské či zličské knížectví.

• Lech – Čechův bratr, zakladatel Kouřimi;
• Bořislav – dle Hájka kníže ustanovený zde jako vládce po Lechově odchodu.

Zlické knížectví, kde později vládli Slavníkovci a údajně je založil již Čechův bratr Lech, měl získat Neklanův druhý syn Děpolt, bájný zakladatel Děpolticů, vedlejší přemyslovské větve.

• Děpolt – zakladatel Zlicka, syn Neklana, v podstatě strýc prvního doloženého Přemyslovce Bořivoje.

Lucké knížectví

Český kníže Vnislav měl své knížectví rozdělit mezi mezi své syny Křesomysla a Vlastislava. Křesomysl obdržel knížectví české, Vlastislav knížectví lucké. Vlastislav se později, v rámci tzv. lucké války (údajně 1. polovina 9. století), snažil neúspěšně dobýt i české knížectví, kde již vládl Křesomyslův syn Neklan. Neklan tak nakonec pod svou vládou sjednotil obje části dědova knížectví. Vlastislavovi potomci (Zbislav, Vladislav a Leva) se jen marně snažili obnovit samostatné Lucko.

• Vlastislav – lucký kníže, syn Vnislava.

Mytičtí vládci Moravy

Moravské knížectví

Barokní kronikáři Gelasius Dobner a Tomáš Pešina z Čechorodu podávají výčet knížat vládnoucích na Moravě mezi Sámovou smrtí a založením Velké Moravy. Pravděpodobně jde o seznam vymyšlený podle staršího výčtu mytických českých knížat.

• Moravod či Moravan, Marut – syn knížete Sáma, praotec Moravanů, který přišel z Panonie
• Vladuc
• Suanthos či Suatben – založil moravské sídlo Veligrad
• Samoslav – zavedl na Moravě křesťanství
• Hormidor – definitivně porazil Avary
• Mojmír I. či Mojmar I. – údajný otec Mojmíra I. resp. II.

S příchodem uherských Ludaniců na chropyňské panství se na Moravě rozšířila pověst o moravském králi Ječmínkovi, který příjde v nejhorším zemi na pomoc. Ječmínek má pocházet z rodu hrdiného Chropina a jeho ledabyle vládnoucího syna, který Ječmínka zavrhnul. Tato trojice se měla na trůně vystřídat po smrti Svatopluka, rovněž jako pověst o českém Brunclíkovi nezapadá do doloženého sledu historických panovníků.

• Chropin – údajný Ječmínkův děd, osvobodil svou sestru z maďarského zajetí, za co byl jmenován moravským knížetem
• bájný vladař neznámého jména – Chropinův syn, nevěnoval se správě Moravy
• Ječmínek – narozen v ječmeni, bájný ochránce Moravanů

Některé prameny zmiňují jména Mojmír a Svatopluk i po pádu Velké Moravy a smrti Svatoplukových synů. Může se jednat o syny Mojmíra II. a Svatopluka II., kteří udrželi lokálně moc i po skonu říše. Dále je uváděn potomek Rjurikovců nazývaný Olgus, který měl vládnout na Moravě v tzv. temném období.

• Mojmír IV.
• Svatopluk III.
• Olgus či Volcus, Holcus.

Související články

• Přemyslovci
• Seznam mytických postav české historie
• Seznam vládců Moravy
• Seznam představitelů českého státu