Marie Krčmová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
prof. PhDr. Marie Krčmová, CSc.[1]
Rodné jméno Marie Hrabáková
Narození 24. prosince 1940 (78 let)
Povolání vysokoškolská učitelka a jazykovědkyně
Alma mater Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
Témata bohemistika
Politická příslušnost Komunistická strana Československa
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Marie Krčmová (* 24. prosince 1940 Brno) je česká lingvistka, pedagožka, emeritní profesorka Masarykovy univerzity. Je dcera Josefa Hrabáka.

Život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1962 ukončila na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (FF MU) v Brně studium češtiny a ruštiny a rozšiřovací fonetiky. Po absolutoriu působila v brněnské pobočce akademického Ústavu pro jazyk český (ČSAV), v roce 1971 přešla jako odborná asistentka na FF MU. V roce 1966 získala na základě práce Přízvukování předložek na Brněnsku titul PhDr., v roce 1972 titul CSc. prací Městská mluva brněnská. Docentkou byla jmenována v roce 1988, v roce 1991 se habilitovala prací Běžně mluvený jazyk v Brně. Od roku 1998 působila na fakultě jako profesorka pro obor český jazyk. Na katedře českého jazyka založila v roce 1995 spolu s profesorem Adolfem Erhartem Ústav jazykovědy, který vedla až do roku 2004. V roce 2009 se stala emeritní profesorkou v Brně a o rok později v Ostravě.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Vědeckou dráhu začala jako fonetička, fonetice se věnovala po celou dobu své činnosti, publikovala své práce a tvořila učební texty, například Fonetika a fonologie (2008). Svou pozornost věnovala také dialektologii, publikovala tak na jedné straně práce, které se týkaly proměn národního jazyka v současné době a studie sociolingvistické, na druhé straně pak práce zabývající se stylem a stylistikou. Vedle toho se zabývala otázkami didaktickými. Je spoluautorkou dvou středoškolských učebnic a několika učebních textů pro cizince.

Soustavně se věnovala také popularizaci jazykovědy a otázkám jazykové kultury – Jazyk a kultura vyjadřování, 1998. Je spoluautorkou publikace O češtině každodenní (1984) a vysokoškolské učebnice Stylistika češtiny (1990). Spolupracovala na tvorbě Biografického slovníku českých zemí[2] a je autorkou několika hesel v Novém encyklopedickém slovníku češtiny[3]. Přeložila ze staré češtiny tzv. Dalimilovu kroniku.[4]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • Zlatá medaile Masarykovy univerzity, 2011[5]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Knižní publikace – výběr
  • O češtině každodenní, 1984 – spoluautorka
  • Příruční mluvnice češtiny, 1995 – spoluautorka
  • Současná česká stylistika, 2003
  • Současná stylistika, 2008
  • Kapitoly z dějin české jazykovědné bohemistiky, 2008 – spoluautorka[6]
  • Úvod do fonetiky a fonologie pro bohemisty, 2008
  • Integrace v jazycích – Jazyky v integraci, 2010

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KRČMOVÁ, Marie, Prof. PhDr. CSc. | KDO JE KDO v české slavistice
  2. Historický ústav Akademie věd České republiky – Věda a výzkum – Encyklopedie, atlasy – Biografický slovník českých zemí. www.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2019-03-12]. Dostupné online. 
  3. Nový encyklopedický slovník češtiny. www.czechency.org [online]. [cit. 2019-03-12]. Dostupné online. 
  4. Kronika tak řečeného Dalimila – Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2019-03-12]. Dostupné online. 
  5. UNIVERZITA, Masarykova. Marie Krčmová – Zlaté medaile MU. Masarykova univerzita [online]. [cit. 2019-03-12]. Dostupné online. (česky) 
  6. Naše řeč – Kapitoly z dějin české jazykovědné bohemistiky. nase-rec.ujc.cas.cz [online]. [cit. 2019-03-12]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]