Zbraslav

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Praha-Zbraslav)
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o části Prahy. Další významy jsou uvedeny v článku Zbraslav (rozcestník).
Praha-Zbraslav
Zbraslav z pravého břehu Vltavy; v popředí Most Závodu míru, v pozadí Radotín

Zbraslav z pravého břehu Vltavy; v popředí Most Závodu míru, v pozadí Radotín

Praha-Zbraslav – znak
znak
Praha-Zbraslav – vlajka
vlajka
městská část hlavního města Prahy
městský obvod: Praha 5
správní obvod (pověřený úřad): Praha 16
katastrální výměra: 9,85 km²
obyvatel: 9 947 (31. 12. 2015[1])
hustota zalidnění: 1010 obyv./km²
celých katastrálních území: 2
částí katastrálních území: 0
celkem územně tech. jednotek: 2
počet zákl. sídelních jednotek: 12

PSČ: 156 00
adresa úřadu MČ: Úřad MČ Praha-Zbraslav
Zbraslavské náměstí 464
156 00 Praha 5-Zbraslav
info@mc-zbraslav.cz
starosta / starostka: Ing. Zuzana Vejvodová
Oficiální web: www.mc-zbraslav.cz
Praha-Zbraslav na mapě
Zbraslav
část obce a katastrální území hl. města Prahy
kód katastrálního území:
připojení k Praze: 1974
městská část: Praha-Zbraslav
správní obvod (pověřený úřad): Praha 16
městský obvod: Praha 5
počet územně tech. jednotek: 1
základní sídelní jednotky:
katastrální výměra: 7,83 km²
obyvatel: 9 617 (31. 12. 2015[2])
hustota zalidnění: 1 228 obyv./km²
Zbraslav na mapě

Zbraslav (německy Königsaal [3]) je městská čtvrť a katastrální území na jihu Prahy, bývalé město. Téměř celé území čtvrti se rozkládá mezi levým břehem Vltavy a pravým břehem Berounky, malá část (tzv. Závist - oppidum Závist) však zasahuje i na pravý břeh Vltavy, kde se nachází i nádraží Praha-Zbraslav na železniční trati 210 Praha-Čerčany-Dobříš. Pravý a levý břeh Vltavy zde propojuje silniční Most Závodu míru.

Rozloha katastrálního území činí 7,8209 km2 a tvoří většinu území městské části Praha-Zbraslav. Zbraslav vznikla sloučením obcí Zbraslav, Záběhlice a Žabovřesky. Mimo zástavby těchto tří obcí zde dále existují osady Báně (Baně), Strnady a výše zmíněná Závist. U silnice na Baně poblíž odbočky na Lipence je vybudováno Sídliště Zbraslav.

Praha-Zbraslav je od roku 1990 městská část tvořená katastrálními územími Zbraslav a Lahovice. Rozloha celé městské části je 984,86 ha. Městská část je součástí městského obvodu Praha 5. Rozšířenou přenesenou působnost pro ni vykonává sousední městská část Praha 16 (Radotín) v rámci stejnojmenného správního obvodu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Poprvé je Zbraslavi písemně zmíněna roku 1115 jako majetek klášteraKladrubech (Zebrezlauo/Izbrazlau) v listině od Vladislava I., jehož starším bratrem byl Břetislav II.. Král Václav II. na Zbraslavi založil cisterciácký klášter Zbraslav (zakládací listina 10. srpna 1292, stavba ukončena v roce 1296). Zbraslavská kronika na začátku 14. století popisovala Zbraslav jako rybářskou vesničku. Někdy před rokem 1653 byla Zbraslav povýšena na městys. Klášter byl zrušen v roce 1785.

U Zbraslavi se do roku 1829 Berounka vlévala do Vltavy, po velké vodě se však její řečiště přesunulo severně k Lahovicím a původní řečiště se změnilo v tůň Krňák. Jako lékař zde za první republiky pracoval Vladislav Vančura, jako učitel počátkem 90. let Michal Viewegh, který své zkušenosti zachytil v knize Výchova dívek v Čechách.

Roku 1924 byly ke Zbraslavi připojeny Žabovřesky a Záběhlice;[4] zrušeny byly i jejich katastry.

Od roku 1967 byla Zbraslav samostatným městem, které bylo roku 1974 připojeno k Praze. Od roku 1990 tvoří Zbraslav spolu se sousedními Lahovicemi (včetně Lahoviček) městskou část Praha-Zbraslav.

V zámku na Zbraslavi byly do roku 2009 sbírky asijského umění Národní galerie v Praze. Veřejnosti je přístupná pouze přední (jižní) část parku, vchod je ze západní strany (z náměstí kolem pivovaru vlevo).

Název obce[editovat | editovat zdroj]

Německý název obce Zbraslav byl Königsaal [5]. Toto označení vychází z latinského názvu zdejšího kláštera, Aula Regia - Královský dvůr.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek na Zbraslavi.
  • Zbraslavský klášter a zámek
  • Hradiště Havlín – ostroh na obcí. Výšinné opevněné sídliště s archeologickými stopami.
  • Kostel svatého Havla – ulice Výzkumníků, na návrší Havlín. Spolu s kostelem jsou chráněny i hřbitov a kostnice.
  • Pivovar - U Národní galerie čp. 470 a 471
  • Živnostensko-průmyslová škola, nyní zvonařská dílna - U Národní galerie čp. 488
  • Myslivna - U Národní galerie čp. 474.
  • Storchova vila - Bartoňova 630. Vila se zahradou s podzemními prostorami a terasami, oplocení a ohradní zeď s branou. Nachází se na východním úpatí vrchu Havlína.
  • Vančurova vila - Vladislava Vančury čp. 635.
  • Boží muka fořta Jana Michny - U Národní galerie, před čp. 470 a 472
  • Adamova výklenková kaplička - Žitavského, U klubovny, u čp. 522
  • Varhany ve sboru církve Československé husitské - Pod špejcharem čp. 694
  • Kříž a pavilon Karlův stánek - na návrší Havlín, parc. 692/7
  • Pomník padlým – Zbraslavské náměstí

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Obyvatelstvo Prahy podle městských částí 1991–2015 [online]. Český statistický úřad, [cit. 2016-06-08]. Dostupné online.  
  2. Obyvatelstvo a rozloha katastrálních území Prahy 2001–2015 [online]. Český statistický úřad, [cit. 2016-06-08]. Dostupné online.  
  3. viz např. Bohumír Jan Dlabač: Krátké wypsánj́ Českého Králowstaj́ pro pouze českau sskolnj mládež, vydal František Fetterle, Praha, 1818, str. 468
  4. František Kadleček: Zbraslav, web Zbraslav & historie, soukromý web R. Svobody, rubrika Napsali o Zbraslavi
  5. viz např. Bohumír Jan Dlabač: Krátké wypsánj́ Českého Králowstaj́ pro pouze českau sskolnj mládež, vydal František Fetterle, Praha, 1818, str. 468

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEUMAN, Emanuel. Pamětihodnosti Zbraslavě. Zbraslav : Vondruška, [po r. 1926]. Dostupné online. Stručné dějiny zaměřené především na osudy zbraslavského kláštera doplňuje průvodce upozorňující na další pamětihodnosti této dnešní pražské městské části.. 
  • Smíchovsko a Zbraslavsko : společnou prací učitelstva. Smíchov : vl.n., 1899. Dostupné online. Obsáhlý místopis dané části Prahy připravený místními pedagogy u příležitosti 50. výročí panování Františka Josefa I. v r. 1898.. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]