Točná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Točná
část obce a katastrální území hl. města Prahy
Náměstí Antonína Pecáka, který položil život 13. září 1938 během sudetoněmeckého povstání při obraně republiky.

Náměstí Antonína Pecáka, který položil život 13. září 1938 během sudetoněmeckého povstání při obraně republiky.

kód katastrálního území: 652407
připojení k Praze: 1974
městská část: Praha 12
správní obvod (pověřený úřad): Praha 12
městský obvod: Praha 4
počet územně tech. jednotek: 1
základní sídelní jednotky: 3
katastrální výměra: 4,63 km²
obyvatel: 832 (31. 5. 2017[1])
hustota zalidnění: 162 obyv./km²

poštovní směrovací číslo: 143 00
Točná na mapě

Točná (německy Totschna) je část Prahy a katastrální území, která spadá do městské části Praha 12. Leží jihozápadně od Cholupic a severozápadně od obce Dolní Břežany. Je zde evidováno 31 ulic a 413 adres. Žije zde 679 obyvatel.

Obec leží u vrchu Čihadlo o nadmořské výšce 386 metrů, který je nejvyšším místem Prahy 12 a představuje nejvýchodnější a nejsevernější výspu geomorfologického celku Brdská vrchovina. Na Čihadle je nachází bývalý vojenský prostor 11. protiletadlového raketového oddílu 71. protiletadlové raketové brigády protivzdušné obrany hlavního města Prahy.[2][3][4] Část areálu byla renovována a je využívána jako školící středisko Vysoké školy ekonomické v Praze.[5][6] V další části areálu se nachází Airsoftové hřiště Točná.[7]

Druhým výrazným vrchem jsou Šance se 380 m n. m.), který byl spolu se sousedním vrchem Hradiště součástí kulturní památky - keltského oppida Závist. Na vrchu Šance se nachází přírodní rezervace, kterou vede naučná stezka zaměřená na chráněné druhy živočichů a rostlin místních skalnatých svahů i na starověké osídlení oblasti. Na jižním svahu Šancí směrem ke Břežanskému údolí je pamětní deska věnovaná známému českému entomologovi Františku Antonínu Nickerlovi, který se zde často věnoval svému výzkumu motýlů a brouků.

V severní části území Točné, v lokalitě zvané Nouzov, se nachází sportovní letiště Praha-Točná. Jako letiště pro bezmotorové sportovní létání bylo otevřeno 31. března 1946,[8] přestože se na tomto místě první let kluzáku uskutečnil již roku 1932 a plachtaři zde létali již před válkou.[9][10] V hangárech se nachází sbírka letuschopných historických letadel, mezi nimiž je i Lockheed Electra 10A (OK-CTB, výr. č. 1091), bývalý letoun významného českého podnikatele Jana Antonína Bati.

Na Nouzově kdysi nejspíš stávala tvrz zemana Otíka Pejši z Točné, který padl při obraně Vyšehradu 1420. Tvrz byla poškozená během husitských válek a zpustla během třicetileté války.[11]

Točná má i svůj vlastní fotbalový klub TJ Točná.[12]

Z významných osobností bydlel na Točné např. Karel Pech, Jiří Tichota, Jiří Kodet a jeho dcera Barbora Kodetová.

Území Točné protíná mezi osadou a letištěm východozápadním směrem stavba Pražského okruhu, který se na území Točné (severně od vesnice) zanořuje do Komořanského tunelu. Jezdí zde autobusy linek č. 113 a č. 341.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Přírodní rezervace Šance u Točné s naučnou stezkou Keltskou stezkou připomínající i zdejší část kulturní památky oppida Závist

Točenský starověk[editovat | editovat zdroj]

Podobně jako v okolních místech začíná historie osídlení oblasti Točné nejspíš již v době bronzové.[13] To je spjato primárně s vrchem Šance. V 19. a na počátku 20. století bylo hradiště na vrchu Šance považováno za samostatný opevněný celek o výměře asi 15 ha. Ve dvacátých letech 20. století byla odhalena návaznost valů akropole oppida Závist na vrchu Hradiště na valy hradiště na Šancích do jedné pevnostní soustavy. Archeologická sondáž přinesla příliš málo nálezů k potvrzení či vyvrácení jakékoliv hypotézy. Každopádně nálezy střepů knovízské kultury dokládají osídlení lokality na Šancích již v pozdní době bronzové. Styl opevňovacích valů na Šancích, které jsou jasně patrné, je ale výrazně pokročilejší a mladší, takže se předpokládá, že fortifikace vznikla v pozdním laténském období, nejspíš v 1. století př. n. letopočtem.[14]

Paradoxně velmi známé, dobře zpracované a prozkoumané oppidum Závist má na vrchu Šance v katastru obce Točná nejméně jasnou část, která dosud vyvolává řadu otázek. Odpovědi na ně ale může přinést jen celoplošný archeologický výzkum, ke kterému dosud nedošlo.

Od prvních středověkých zmínek o obci k husitským válkám[editovat | editovat zdroj]

Samota Nouzov mezi obcí a letištěm, místo kde stávala tvrz zemana Otíka Pejši z Točné

Při hledání zmínek o Točné během středověku je třeba odlišit samotnou ves a poblíž stojící zemanskou tvrz, která stávala na místě nynější samoty Nouzov. Podle níže uvedených dostupných zdrojů patřila obec a tvrz často různým majitelům, z čehož vyplývají zdánlivě rozporuplné zmínky o vlastnictví.

Obec je zmiňována nejspíš poprvé v roce 1335,[15] kdy ji (spolu s Hostašovicemi) malostranský johanitský klášter prodal klášteru zbraslavskému. Tento klášter měl Točnou s Hostašovicemi v držení (vyjma husitských válek, kdy ves zabrali pražané) nejméně do roku 1436. Z téhož roku 1436 (na zbraslavském webu je uváděno 1426) je zmínka o tom, že císař Zikmund zastavil klášterní vsi Točnou a Hostašovice za 200 kop grošů Dětřichu Tluksovi.[16][17]

Točná je také zmiňována roku 1345 v souvislosti s jakýmsi Květoňem z Točné[18][19], je otázka zda se jednalo o majitele přilehlé tvrze, či nikoliv. Z točenských zemanů je nejvíce informací o Otíkovi Pejšovi z Točné. Otík padl roku 1420 při obraně Vyšehradu před husity a je pohřbený v kostel svatého Jindřicha na Novém Městě pražském.[20]

Během husitských válek obec i místní tvrz utrpěly značné škody.[21]

Válečné události roku 1420 zasáhly významně do celého okolí vsi. Od pozdního jara toho roku, během první křížové výpravy proti husitům pobýval král Zikmund na Zbraslavi. Část jeho vojska využila pro své polní ležení zajišťující spojení s protějším břehem řeky mohutné starověké valy na protilehlém vrchu Šance, které vojáci upravili pro potřeby obrany s využitím palných zbraní, respektive dělostřelectva.[22] Během tohoto roku padla a byla vypálena Zbraslav, Modřany, oba Komořanské dvorce a dobyta tvrz v Dolních Břežanech. Po Zikmundově porážce v bitvě pod Vyšehradem a ústupu jeho vojsk husité vytáhli dobýt nejdůležitější zbývající královskou baštu u Prahy - Nový hrad u Kunratic, který padl po téměř měsíčním zimním obléhání 25. ledna roku 1421. Jak konkrétně se tyto boje a plenění dotkly obcí Cholupice, Hostašovice a Točná není známo, ale s ohledem na rozsah postižení okolních vsí lze předpokládat, že se válečné události nevyhnuly ani jim.

Za Hýzrlů z Chodů[editovat | editovat zdroj]

Před rokem 1526 však měl Točnou a dvůr Hostašovice v zástavě Jan Mládek a někdy poté, nejpozději však roku 1552 se stávají se majetkem rodu Hýzrlů z Chodů. Jisté je, že právě roku 1552 král Ferdinand I. Albrechtovi Hýzrlovi z Chodů a jeho bratrům držení vsí Točné a Hostašovic.[23] Zda a jak se Točné dotkl dlouholetý spor mezi Adamem a následně Janem Hýzrlem z Chodů na jedné straně a opatem zbraslavského kláštera a jeho modřanskými poddanými na straně druhé o sporné hraniční pozemky, není známo. Konflikt z let 1586-1587 dospěl do stavu lokální příhraniční války, kterou Adam Hýzrle z Chodů v srpnu 1586 zaplatil životem. Jeho nástupce Jan "Usekaný" Hýzrle z Chodů pán na Cholupicích a Popovicích si v polovině května 1587 svolal své poddané rychtáře a sedláky z Cholupic, Kunratic, Písnice a Točné, aby mu ukázali hranice panství, přičemž se opět dostal do sporu a střetu s modřanskými poddanými. Spor se pak soudně táhl léta. [24] Po Janově smrti roku 1596 zdědila jaho statky manželka, která je měla následně předat Jindřichovi Hýzrlemu z Chodů. Tento známý voják pak panství roku 1597 obratem prodal místokancléři Království českého, Krištofovi Želínskému ze Sebuzína.

Roku 1622 koupil Točnou jako levný konfiskát opět zbraslavský klášter.

Po zrušení poddanství[editovat | editovat zdroj]

Zahradnictví Junek v budově jednoho ze statků, které tvořily jádro vsi

Při zavedení obecního zřízení roku 1850 se součástí politické obce Točná stal[25] i Komořanský statek s přilehlými budovami (obec se statkem patřily dohromady již od dob, kdy Komořany patřily zbraslavskému klášteru) a větší část osady Závist (nyní součást katastrálního území Praha-Zbraslav). Po druhé světové válce se však Komořany, které se mezitím rozrostly na samostatnou obec, i Závist od Točné oddělily. MNV Modřany již od roku 1947 usiloval o převedení tohoto území z obce Točná do Modřan.[26] Roku 1960 byla obec Točná připojena k obci Cholupice.[27] Roku 1974 byla celá obec Cholupice připojena k hlavnímu městu Praze. Roku 1976 byl v Cholupicích zrušen místní národní výbor a obě vsi připadly pod přímou působnost MNV v Modřanech,[28] na jehož působnost navazuje dnešní městská část Praha 12. Pozůstatkem po někdejším umístění místního národního výboru v Točné je ulice K výboru, pojmenovaná roku 1974.

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Památné stromy v Točné[editovat | editovat zdroj]

Název Obrázek Umístění Druh (Číslo v závorce určuje počet jedinců) Obvod
[v cm]
Kód databáze AOPK ČR
wikidata
Galerie Poznámka
Dub letní Točná - památný dub letní na okraji lesa pod Nouzovem (1).jpg Točná
49°58′46″ s. š., 14°24′55″ v. d.
dub letní &0000000000000320.000000320 104307
Q26789228
Kategorie Dub letní u samoty Nouzov (Točná) na Wikimedia Commons
Na rozhraní lesa a pole severozápadně od samoty Nouzov
Dub severně ulice Branišovské v Točné Točná - památný dub letní na okraji lesa severně od Branišovské ulice (2).jpg Točná
49°58′28″ s. š., 14°25′21″ v. d.
dub letní &0000000000000411.000000411 104830
Q26789421
Kategorie Dub letní severně od Branišovské ulice na Wikimedia Commons
Východní okraj lesního porostu severně ulice Branišovské, jižně od kóty vrchu Čihadlo
Dub v polích mezi Točnou a Cholupicemi Točná - památný dub v polích mezi Točnou a Cholupicemi (8).jpg Točná
49°58′32″ s. š., 14°26′27″ v. d.
dub letní &0000000000000240.000000240 105518
Q26790097
Kategorie Dub v polích mezi Točnou a Cholupicemi na Wikimedia Commons
V polích mezi Cholupicemi a Točnou, cca 75 m od polní cesty, která propojuje samotu u Točné s Dolními Břežany
Skupina dvou stromů Točná - dva památné duby na rohu ulic Branišovská a K Výboru (1).jpg Točná
49°58′19″ s. š., 14°26′1″ v. d.
dub letní (2) &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000 104330
Q26778910
Kategorie Dva duby v Točné na Wikimedia Commons
Na rohu ulic Branišovská a K Výboru, při čp. 12

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Obyvatelstvo a rozloha katastrálních území Prahy 2001–2015 [online]. Český statistický úřad [cit. 2016-06-08]. Dostupné online. 
  2. http://mistamehomesta.cz/?p=3356
  3. Protivzdušná obrana Prahy – 71. PLRB – 11.PLRO – Točná [online]. Fortifikace.cz [cit. 2019-04-16]. Dostupné online. (česky) 
  4. Novodobá historie 71. plrb Praha (VÚ 2516) [online]. Fortifikace.cz [cit. 2019-04-17]. Dostupné online. (česky) 
  5. Školicímu středisku Točná začínají ve škole přicházet na chuť. www.ilist.cz [online]. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online. (česky) 
  6. Areál VŠE Točná. Foursquare [online]. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online. 
  7. PANTŮČEK, Tomáš. Airsoftové hřiště Točná. Airsoft Praha [online]. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online. (česky) 
  8. Antonín Vlček: Kronika města Modřany, okres Praha-západ, za léta 1945–1964, I. část, 6. 3. 1968, str. 142
  9. Modřanská křídla https://www.praha12.cz/modranska-kridla/d-3076
  10. http://www.vrtulnik.cz/ww2/protektorat-tocna.htm
  11. https://www.praha12.cz/assets/File.ashx?id_org=80112&id_dokumenty=55166
  12. Fotbal - Fotbalový klub TJ Točná: Praha 12. www.praha12.cz [online]. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online. 
  13. BERANOVÁ, Danuta. Doba bronzová v Praze 12. Příloha Novin Prahy 12. Červenec-srpen 2018, s. 2. Dostupné online. 
  14. MOTYKOVÁ, Karla; DRDA, Petr; RYBOVÁ, -Alena. Závist : keltské hradiště ve středních Čechách. 1.. vyd. Praha: Academia, 1978. 219 s. Kapitola Šance, jejich spojení s Hradištěm a otázka keltských čtyřúhelníkových opevnění, s. 143-146. 
  15. VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Velká Praha, A-L. Praha: Academia, 2012. 1080 s. ISBN 978-80-200-2107-6. S. 547. 
  16. BERAN, Jaroslav. Cholupice : kronika obce. [s.l.]: [s.n.] S. 34.  http://www.praha12.cz/assets/File.ashx?id_org=80112&id_dokumenty=31921
  17. Točná – :: ZBRASLAVHISTORIE :: [online]. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online. (česky) 
  18. RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl IV. Praha: Lidové Noviny, 1996. ISBN 80-7106-165-4). S. 170. 
  19. Časopis pro dějiny venkova. 1922. https://books.google.cz/books?hl=cs&id=C-MiAQAAIAAJ&dq=To%C4%8Dn%C3%A9&focus=searchwithinvolume&q=To%C4%8Dn%C3%A9
  20. https://regiony.rozhlas.cz/bezruky-rytir-otik-pejsa-z-tocne-odpociva-v-centru-prahy-nahrobek-ma-v-kostele-7409912a
  21. BERANOVÁ, Danuta. U hodovního stolu s králem. Příloha Novin Prahy 12. Červenec-srpen 2014, s. 2. Dostupné online. 
  22. KUPKA, Vladimír; ČTVERÁK, Vladimír; DURDÍK, Tomáš; LUTOVSKÝ, Michal; STEHLÍK, Eduard. Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1.. vyd. Praha: Libri, 2002. 555 s. ISBN 80-7277-096-9. S. 80. 
  23. BERAN, Jaroslav. Cholupice : kronika obce. [s.l.]: [s.n.]  http://www.praha12.cz/assets/File.ashx?id_org=80112&id_dokumenty=31921
  24. HOLEJŠOVSKÝ, Vlastimil. Boj modřanského lidu s Hýzrly z Chodů. Heraldika a Genealogie. č. 4/1973 (roč. 6), s. 71-77
  25. ÚAZK - Indikační skici stabilního katastru. archivnimapy.cuzk.cz [online]. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online. 
  26. Antonín Vlček: Kronika města Modřany, okres Praha-západ, za léta 1945–1964, I. část, 6. 3. 1968
  27. M. Lašťovka, V. Ledvinka a kol.: Pražský uličník – Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 2. díl (O–Ž), Libri, Praha, 1998, str. 263, heslo „Točenská“
  28. Jan Mareš: Praha 12-Modřany, Kronika, volební období 1981–1985, MNV Praha-Modřany, kapitola Vývoj zemědělství v Modřanech, zdroj: Pamětní kniha MNV Točná

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]