Točná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Točná
část obce a katastrální území hl. města Prahy
Náměstí Antonína Pecáka, který položil život 13. září 1938 během sudetoněmeckého povstání při obraně republiky.

Náměstí Antonína Pecáka, který položil život 13. září 1938 během sudetoněmeckého povstání při obraně republiky.

kód katastrálního území: 652407
připojení k Praze: 1974
městská část: Praha 12
správní obvod (pověřený úřad): Praha 12
městský obvod: Praha 4
počet územně tech. jednotek: 1
základní sídelní jednotky: 3
katastrální výměra: 4,63 km²
obyvatel: 832 (31. 5. 2017[1])
hustota zalidnění: 162 obyv./km²

poštovní směrovací číslo: 143 00
Točná na mapě

Točná (německy Totschna) je část Prahy a katastrální území, která spadá do městské části Praha 12. Leží jihozápadně od Cholupic a severozápadně od obce Dolní Břežany. Je zde evidováno 31 ulic a 413 adres. Žije zde 679 obyvatel.

Obec leží u vrchu Čihadlo o nadmořské výšce 386 metrů, který je nejvyšším místem Prahy 12 a představuje nejvýchodnější a nejsevernější výspu geomorfologického celku Brdská vrchovina. Na Čihadle je nachází bývalý vojenský prostor 11. protiletadlového raketového oddílu 71. protiletadlové raketové brigády protivzdušné obrany hlavního města Prahy.[2][3][4] Část areálu byla renovována a je využívána jako školící středisko Vysoké školy ekonomické v Praze.[5][6] V další části areálu se nachází Airsoftové hřiště Točná.[7]

Druhým výrazným vrchem jsou Šance se 380 m n. m.), který byl spolu se sousedním vrchem Hradiště součástí kulturní památky - keltského oppida Závist. Na vrchu Šance se nachází přírodní rezervace, kterou vede naučná stezka zaměřená na chráněné druhy živočichů a rostlin místních skalnatých svahů i na starověké osídlení oblasti. Na jižním svahu Šancí směrem ke Břežanskému údolí je pamětní deska věnovaná známému českému entomologovi Františku Antonínu Nickerlovi (obnovená roku 2013 z iniciativy PhDr. Jiřího Tichoty), který se zde často věnoval svému výzkumu motýlů a brouků.

V severní části území Točné, v lokalitě zvané Nouzov, se nachází sportovní letiště Praha-Točná. Jako letiště pro bezmotorové sportovní létání bylo otevřeno 31. března 1946,[8] přestože se na tomto místě první let kluzáku uskutečnil již roku 1932 a plachtaři zde létali již před válkou.[9][10] V hangárech se nachází sbírka letuschopných historických letadel, mezi nimiž je i Lockheed Electra 10A (OK-CTB, výr. č. 1091), bývalý letoun významného českého podnikatele Jana Antonína Bati.

Na Nouzově kdysi nejspíš stávala tvrz zemana Otíka Pejši z Točné, který padl při obraně Vyšehradu 1420. Tvrz byla poškozená během husitských válek a zpustla během třicetileté války.[11]

Točná má i svůj vlastní fotbalový klub TJ Točná.[12]

Z významných osobností bydlel na Točné např. podplukovník Ladislav Bedřich[13], Karel Pech, PhDr. Jiří Tichota, Jiří Kodet a jeho dcera Barbora Kodetová.

Území Točné protíná mezi osadou a letištěm východozápadním směrem stavba Pražského okruhu, který se na území Točné (severně od vesnice) zanořuje do Komořanského tunelu. Jezdí zde autobusy linek č. 113 a č. 341.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Přírodní rezervace Šance u Točné s naučnou stezkou Keltskou stezkou připomínající i zdejší část kulturní památky oppida Závist

Točenský starověk[editovat | editovat zdroj]

Podobně jako v okolních místech začíná historie osídlení oblasti Točné nejspíš již v době bronzové.[14] To je spjato primárně s vrchem Šance. V 19. a na počátku 20. století bylo hradiště na vrchu Šance považováno za samostatný opevněný celek o výměře asi 15 ha. Ve dvacátých letech 20. století byla odhalena návaznost valů akropole oppida Závist na vrchu Hradiště na valy hradiště na Šancích do jedné pevnostní soustavy. Archeologická sondáž přinesla příliš málo nálezů k potvrzení či vyvrácení jakékoliv hypotézy. Každopádně nálezy střepů knovízské kultury dokládají osídlení lokality na Šancích již v pozdní době bronzové. Styl opevňovacích valů na Šancích, které jsou jasně patrné, je ale výrazně pokročilejší a mladší, takže se předpokládá, že fortifikace vznikla v pozdním laténském období, nejspíš v 1. století př. n. letopočtem.[15]

Paradoxně velmi známé, dobře zpracované a prozkoumané oppidum Závist má na vrchu Šance v katastru obce Točná nejméně jasnou část, která dosud vyvolává řadu otázek. Odpovědi na ně ale může přinést jen celoplošný archeologický výzkum, ke kterému dosud nedošlo.

Od prvních středověkých zmínek o obci k husitským válkám[editovat | editovat zdroj]

Samota Nouzov mezi obcí a letištěm, místo kde stávala tvrz zemana Otíka Pejši z Točné. Později zde stál ovčín.

Obec je zmiňována nejspíš poprvé v roce 1335,[16] kdy ji (spolu s Hostašovicemi) malostranský johanitský klášter prodal klášteru zbraslavskému. Další zmínka je datovaná rokem 1345 v souvislosti s rychtářem Květoňem z Točné, který se stal ručitelem rychtáři ze Zlatník.[17][18] Zbraslavský klášter měl Točnou s Hostašovicemi v držení až do husitských válek, kdy roku 1420 vsi zabrali pražané). Roku 1436 (na zbraslavském webu je uváděno 1426) zastavil že císař Zikmund klášterní vsi Točnou a Hostašovice za 200 kop grošů Dětřichu Tluksovi.[19][20]

Během husitských válek utrpěla obec i nedaleká Pejšova tvrz značné škody.[21]

Válečné události roku 1420 zasáhly významně do celého okolí vsi. Od pozdního jara toho roku, během první křížové výpravy proti husitům pobýval král Zikmund na Zbraslavi. Část jeho vojska využila pro své polní ležení zajišťující spojení s protějším břehem řeky mohutné starověké valy na protilehlém vrchu Šance, které vojáci upravili pro potřeby obrany s využitím palných zbraní, respektive dělostřelectva.[22] Během tohoto roku padla a byla vypálena Zbraslav, Modřany, oba Komořanské dvorce a dobyta tvrz v Dolních Břežanech. Po Zikmundově porážce v bitvě pod Vyšehradem a ústupu jeho vojsk husité vytáhli dobýt nejdůležitější zbývající královskou baštu u Prahy - Nový hrad u Kunratic, který padl po téměř měsíčním zimním obléhání 25. ledna roku 1421. Jak konkrétně se tyto boje a plenění dotkly obcí Cholupice, Hostašovice a Točná není známo, ale s ohledem na rozsah postižení okolních vsí lze předpokládat, že se válečné události nevyhnuly ani jim.

K období husitských válek se váže také erbovní legenda chudého zemana Otíka Pejši z Točné. Otík měl tvrz mít tvrz s kamennými základy a podezdívkou, jinak však jen roubenou ze dřeva na vrchu Čihadlo u Točné, zhruba v místech samoty Nouzov (August Sedláček ale ve svém souborném díle Hrady, zámky a tvrze království Českého I–XV točenskou tvrz nejmenuje, i když v Českomoravské heraldice Otíka Pejšu z Točné uvádí. Ovšem Sedláček také v díle Místopisný slovník historický království Českého zcela pomíjí ves Točnou, což je zjevné přehlédnutí). Otík Pejša z Točné padl roku 1420 při obraně Vyšehradu před husity a je snad pohřbený v kostel svatého Jindřicha na Novém Městě pražském.[23]

Za Hýzrlů z Chodů[editovat | editovat zdroj]

Před rokem 1526 však měl Točnou a dvůr Hostašovice v zástavě Jan Mládek a někdy poté, nejpozději však roku 1552 se stávají se majetkem rodu Hýzrlů z Chodů. Jisté je, že právě roku 1552 potvrdil král Ferdinand I. Albrechtovi Hýzrlovi z Chodů a jeho bratrům držení vsí Točné a Hostašovic.[24] Zda a jak se Točné dotkl dlouholetý spor mezi Adamem a následně Janem Hýzrlem z Chodů na jedné straně a opatem zbraslavského kláštera a jeho modřanskými poddanými na straně druhé o sporné hraniční pozemky, není známo. Konflikt z let 1586-1587 dospěl do stavu lokální příhraniční války, kterou Adam Hýzrle z Chodů v srpnu 1586 zaplatil životem. Jeho nástupce Jan "Usekaný" Hýzrle z Chodů pán na Cholupicích a Popovicích si v polovině května 1587 svolal své poddané rychtáře a sedláky z Cholupic, Kunratic, Písnice a Točné, aby mu ukázali hranice panství, přičemž se opět dostal do sporu a střetu s modřanskými poddanými. Spor se pak soudně táhl léta. [25]

Po Janově smrti roku 1596 zdědila jaho statky manželka, která je měla následně předat Jindřichovi Hýzrlemu z Chodů. Tento známý voják pak panství roku 1597 obratem prodal místokancléři Království českého, Krištofovi Želínskému ze Sebuzína.

Roku 1622 koupil Točnou jako levný konfiskát opět zbraslavský klášter.

Po zrušení poddanství[editovat | editovat zdroj]

Okrsková služebna Městské policie Praha na Náměstí Antonína Pecáka bývala dříve zdejší hasičskou zbrojnicí. Jedná se o budovu postavenou roku 1950 vedle místa původní hasičské zbrojnice.

Při zavedení obecního zřízení roku 1850 zůstal součástí politické obce Točná [26] i Komořanský statek/zámek s přilehlými hospodářskými budovami (obec se statkem patřily dohromady již od dob, kdy Komořany patřily zbraslavskému klášteru) a větší část osady Závist (nyní součást katastrálního území Praha-Zbraslav). Díky tomuto spojení je jako zdejší rodák uváděný známý český architekt a malíř Karel Vítězslav Mašek, který se dle matričního zápisu narodil 1. září 1865 v Točné č. p. 1 - tedy v Komořanském zámku, kde byl jeho otec revírníkem. V této době bylo na Točné 39 domů a 293 obyvatel.[27]

Ještě roku 1898, byly v jubilejní publikaci k 50. výročí vlády císaře Františka Josefa I. o Zbraslavsku a Smíchovsku uvedeny tyto údaje: "Komořany, zámek s hospodářskými budovami...Středem zahrad vede dráha Modřansko-Dobříšská při skalnatém břehu Vltavském až k Závisti. Místní i katastrální obec Točná. Farou, školou i poštou náleží dvůr, kde obývá 40 dělníků zemědělských, do Modřan, poštou ke Zbraslavi."[28] a k obci: "Místní i katastrální obec s 53 domy a 583 obyvateli, zemědělci a dělníky. z nichž někteří zaměstnávají se v cukrovaru Modřanském, jiní většinou zruční stavební dělníci na práci do Prahy chodí. Fara v Modřanech, škola v (Dolních) Břežanech (okr. Jílové), pošta na Zbraslavi."[29]

Roku 1904 byl založený místní sbor dobrovolných hasičů, který fungoval až do roku 1914, kdy většina jeho mladých a zdravých mužů narukovala do císařské a královské armády.[30]

První světová válka[editovat | editovat zdroj]

Točenský pomník padlým v obou světových válkách

Vypuknutí světové války, jak se v té době užívalo, postihlo obec stejně tragicky jako celé rakousko-uherské soustátí. Češi rukovali většinou bez nadšení, ale stejně jako ostatní s vírou, že budou do vánoc doma. Muži žijící na Točné, respektive mající zde domovskou příslušnost, spadali do odvodního okrsku Praha, takže pokud nedošlo k nějaké výjimce, byli odváděni k pěšímu pluku č. 28 nazývaného též "Pražské děti", nebo k zeměbraneckému (od roku 1917 střeleckému) pěšímu pluku č. 8, případně k domobraneckému pěšímu pluku č. 8. Většina odvedenců končila u jedné z pěchotních jednotek, které měly největší ztráty a byly průběžně doplňovány. Část odvedenců ale mohla narukovat i k jezdeckým formacím, zvláště pokud měl odvedenec zkušenosti s koňmi. Pro obyvatele vsi spadali odvodním okrskem pod vojenské velitelství VIII. "pražského" sboru, které disponovalo z jezdectva dragounskými pluky č. 2, 7, 10 a 14. a zeměbranecký hulánský pluk č. 6. Dělostřelecké jednotky VIII. "pražského" sboru představovaly: divizion těžkých houfnic č. 8, polní houfnicový pluk č. 8, pevnostní dělostřelecký prapor č. 9, polní kanonové pluky č. 22, 23 a 24, zeměbranecké polní houfnicové diviziony č. 21 a 44, zeměbranecké polní kanónové diviziony č. 21 a 44 a pluk horských děl č. 8. Dále pod pražský sbor spadaly zákopnický prapor, ženijní prapor a vozatajský divizion, všechny s číslem 8. Vedle těchto jednotek mohli odvedenci skončit v některé z dalších dalších specializací, které neměly přidělen konkrétní odvodní obvod, a samozřejmě existovaly četné výjimky.[31]

Do Točné se dle místního pomníku nevrátilo 14 místních vojáků: Václav, Karel, Jan a Josef Růžičkovi, Václav Škarohlíd, Ladislav Malý, Josef Loučka, Antonín Anděl, Josef Bárta, Václav Hodina, Karel Skopový, František Korynta (dle VÚA možná varianta jména Korintar[32]), Antonín Tůma a Jan Fettr.[33] K tomuto výčtu můžeme ještě přičíst místního rodáka Otokara Borta, bydlícího ale na Žižkově, který padl 10. srpna 1917 v Rumunsku jako příslušník dragounského pluku č. 2 a jehož jméno na pomníku nenajdeme.[34]

Z točenských rodáků se během světové války dostali do československých legií tři muži: Josef Dvořák a Karel Sazima byli příslušníky 34. pěšího pluku čs. legie v Itálii a Josef Oliva byl nejpozději od poloviny dubna 1918 příslušníkem čs. legie v Rusku, odkud ale 30. listopadu 1918 přešel k Rudé armádě. Tito legionáři se do vlasti vrátili a Josef Oliva se později vyznamenal během 2. světové války.[35]

Pomník padlým ve světové válce vybudoval v letech 1920-1922 místní spolek dobrovolných hasičů, který obnovil svoji činnost.[36]

Po druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]

Zahradnictví Junek v budově jednoho ze statků, které tvořily jádro vsi

Po druhé světové válce se však Komořany, které se mezitím rozrostly na samostatnou obec, i Závist od Točné oddělily. MNV Modřany již od roku 1947 usiloval o převedení tohoto území z obce Točná do Modřan.[37] Roku 1960 byla obec Točná připojena k obci Cholupice.[38] Roku 1974 byla celá obec Cholupice připojena k hlavnímu městu Praze. Roku 1976 byl v Cholupicích zrušen místní národní výbor a obě vsi připadly pod přímou působnost MNV v Modřanech,[39] na jehož působnost navazuje dnešní městská část Praha 12. Pozůstatkem po někdejším umístění místního národního výboru v Točné je ulice K výboru, pojmenovaná roku 1974.

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Památné stromy v Točné[editovat | editovat zdroj]

Název Obrázek Umístění Druh (Číslo v závorce určuje počet jedinců) Obvod
[v cm]
Kód databáze AOPK ČR
wikidata
Galerie Poznámka
Dub letní Točná - památný dub letní na okraji lesa pod Nouzovem (1).jpg Točná
49°58′46″ s. š., 14°24′55″ v. d.
dub letní &0000000000000320.000000320 104307
Q26789228
Kategorie Dub letní u samoty Nouzov (Točná) na Wikimedia Commons
Na rozhraní lesa a pole severozápadně od samoty Nouzov
Dub severně ulice Branišovské v Točné Točná - památný dub letní na okraji lesa severně od Branišovské ulice (2).jpg Točná
49°58′28″ s. š., 14°25′21″ v. d.
dub letní &0000000000000411.000000411 104830
Q26789421
Kategorie Dub letní severně od Branišovské ulice na Wikimedia Commons
Východní okraj lesního porostu severně ulice Branišovské, jižně od kóty vrchu Čihadlo
Dub v polích mezi Točnou a Cholupicemi Točná - památný dub v polích mezi Točnou a Cholupicemi (8).jpg Točná
49°58′32″ s. š., 14°26′27″ v. d.
dub letní &0000000000000240.000000240 105518
Q26790097
Kategorie Dub v polích mezi Točnou a Cholupicemi na Wikimedia Commons
V polích mezi Cholupicemi a Točnou, cca 75 m od polní cesty, která propojuje samotu u Točné s Dolními Břežany
Skupina dvou stromů Točná - dva památné duby na rohu ulic Branišovská a K Výboru (1).jpg Točná
49°58′19″ s. š., 14°26′1″ v. d.
dub letní (2) &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000 104330
Q26778910
Kategorie Dva duby v Točné na Wikimedia Commons
Na rohu ulic Branišovská a K Výboru, při čp. 12

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Obyvatelstvo a rozloha katastrálních území Prahy 2001–2015 [online]. Český statistický úřad [cit. 2016-06-08]. Dostupné online. 
  2. http://mistamehomesta.cz/?p=3356
  3. Protivzdušná obrana Prahy – 71. PLRB – 11.PLRO – Točná [online]. Fortifikace.cz [cit. 2019-04-16]. Dostupné online. (česky) 
  4. Novodobá historie 71. plrb Praha (VÚ 2516) [online]. Fortifikace.cz [cit. 2019-04-17]. Dostupné online. (česky) 
  5. Školicímu středisku Točná začínají ve škole přicházet na chuť. www.ilist.cz [online]. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online. (česky) 
  6. Areál VŠE Točná. Foursquare [online]. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online. 
  7. PANTŮČEK, Tomáš. Airsoftové hřiště Točná. Airsoft Praha [online]. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online. (česky) 
  8. Antonín Vlček: Kronika města Modřany, okres Praha-západ, za léta 1945–1964, I. část, 6. 3. 1968, str. 142
  9. Modřanská křídla https://www.praha12.cz/modranska-kridla/d-3076
  10. http://www.vrtulnik.cz/ww2/protektorat-tocna.htm
  11. https://www.praha12.cz/assets/File.ashx?id_org=80112&id_dokumenty=55166
  12. Fotbal - Fotbalový klub TJ Točná: Praha 12. www.praha12.cz [online]. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online. 
  13. VOJENSKÝ HISTORICKÝ ÚSTAV PRAHA; VOJENSKÝ HISTORICKÝ ÚSTAV BRATISLAVA. Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. 1.. vyd. Praha: Ministerstvo obrany ČR - AVIS, 2005. 348 s. Dostupné online. S. 18. 
  14. BERANOVÁ, Danuta. Doba bronzová v Praze 12. Příloha Novin Prahy 12. Červenec-srpen 2018, s. 2. Dostupné online. 
  15. MOTYKOVÁ, Karla; DRDA, Petr; RYBOVÁ, -Alena. Závist : keltské hradiště ve středních Čechách. 1.. vyd. Praha: Academia, 1978. 219 s. Kapitola Šance, jejich spojení s Hradištěm a otázka keltských čtyřúhelníkových opevnění, s. 143-146. 
  16. VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Velká Praha, A-L. Praha: Academia, 2012. 1080 s. ISBN 978-80-200-2107-6. S. 547. 
  17. RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl IV. Praha: Lidové Noviny, 1996. ISBN 80-7106-165-4). S. 170. 
  18. Časopis pro dějiny venkova. 1922. https://books.google.cz/books?hl=cs&id=C-MiAQAAIAAJ&dq=To%C4%8Dn%C3%A9&focus=searchwithinvolume&q=To%C4%8Dn%C3%A9
  19. BERAN, Jaroslav. Cholupice : kronika obce. [s.l.]: [s.n.] S. 34.  http://www.praha12.cz/assets/File.ashx?id_org=80112&id_dokumenty=31921
  20. Točná – :: ZBRASLAVHISTORIE :: [online]. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online. (česky) 
  21. BERANOVÁ, Danuta. U hodovního stolu s králem. Příloha Novin Prahy 12. Červenec-srpen 2014, s. 2. Dostupné online. 
  22. KUPKA, Vladimír; ČTVERÁK, Vladimír; DURDÍK, Tomáš; LUTOVSKÝ, Michal; STEHLÍK, Eduard. Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1.. vyd. Praha: Libri, 2002. 555 s. ISBN 80-7277-096-9. S. 80. 
  23. https://regiony.rozhlas.cz/bezruky-rytir-otik-pejsa-z-tocne-odpociva-v-centru-prahy-nahrobek-ma-v-kostele-7409912a
  24. BERAN, Jaroslav. Cholupice : kronika obce. [s.l.]: [s.n.]  http://www.praha12.cz/assets/File.ashx?id_org=80112&id_dokumenty=31921
  25. HOLEJŠOVSKÝ, Vlastimil. Boj modřanského lidu s Hýzrly z Chodů. Heraldika a Genealogie. č. 4/1973 (roč. 6), s. 71-77
  26. ÚAZK - Indikační skici stabilního katastru. archivnimapy.cuzk.cz [online]. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online. 
  27. BERANOVÁ, Danuta. Odkaz potomkům z Točné a Komořan (2). NOVINY PRAHY 12. Únor 2019, čís. 9. Dostupné online. 
  28. SPOLEČNOU PRACÍ UČITELSTVA. Smíchovsko a Zbraslavsko : na oslavu panovnického jubilea 1898. Smíchov: Nákladem vlastním, 1899. 658 s. Kapitola Komořany, s. 247-249. 
  29. SPOLEČNOU PRACÍ UČITELSTVA. Smíchovsko a Zbraslavsko : na oslavu panovnického jubilea 1898. Smíchov: Nákladem vlastním, 1899. 658 s. Kapitola Točná, s. 398-399. 
  30. BERANOVÁ, Danuta. Odkaz potomkům z Točné a Komořan (2). NOVINY PRAHY 12. Únor 2019, čís. 9. Dostupné online. 
  31. Velká válka http://www.velkavalka.info/mista-jednotky.php
  32. Databáze VHA - Záznam vojáka http://www.vuapraha.cz/soldier/14879701
  33. Vojenská pietní místa Prahy 12 https://www.vets.cz/vpm/mista/obec/1759-praha-12/?vp-page=2&do=vp-showPage
  34. Databáze VHA - Záznam vojáka http://www.vuapraha.cz/soldier/14826895
  35. Databáze VHA http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase
  36. BERANOVÁ, Danuta. Odkaz potomkům z Točné a Komořan (2). NOVINY PRAHY 12. Únor 2019, čís. 9. Dostupné online. 
  37. Antonín Vlček: Kronika města Modřany, okres Praha-západ, za léta 1945–1964, I. část, 6. 3. 1968
  38. M. Lašťovka, V. Ledvinka a kol.: Pražský uličník – Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 2. díl (O–Ž), Libri, Praha, 1998, str. 263, heslo „Točenská“
  39. Jan Mareš: Praha 12-Modřany, Kronika, volební období 1981–1985, MNV Praha-Modřany, kapitola Vývoj zemědělství v Modřanech, zdroj: Pamětní kniha MNV Točná

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]