Jaroslav Kulhavý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jaroslav Kulhavý
Jaroslav Kulhavý na LOH 2008 v Pekingu
Osobní informace
Datum narození 8. ledna 1985 (33 let)
Místo narození Ústí nad Orlicí
Stát Česko Česko
Výška 187 cm
Váha 77 kg
Web www.jaroslavkulhavy.cz
Týmové informace
Současný tým Specialized Racing
Disciplína MTB - cross country
Role závodník
Úspěchy
Přehled medailí
Letní olympijské hry
zlato 2012 Londýn MTB – cross country
stříbro 2016 Rio MTB – cross country
Mistrovství světa
zlato 2011 Champéry MTB – cross country
zlato 2014 Pietermaritzburg MTB – maraton
stříbro 2010 Mont St. Anne MTB – cross country
stříbro 2016 Nové Město na Moravě MTB – cross country
stříbro 2017 Cairns MTB – cross country
bronz 2010 Mont St. Anne MTB – smíšená štafeta
Mistrovství Evropy
zlato 2010 Haifa MTB – cross country
zlato 2011 Dohňany MTB – cross country
Mistrovství České republiky v cyklokrosu
bronz 2002 Hlinsko elite + U23

Jaroslav Kulhavý (* 8. ledna 1985 Ústí nad Orlicí) je český cyklista jezdící na horském kole (disciplina cross country). V současnosti závodí za tovární tým Specialized Racing.[1] Stal se historicky prvním cross-country cyklistou, který vyhrál ve své disciplíně vše, co se dalo. Konkrétně jde o juniorského mistra Evropy a světa z roku 2003, bronzového medailistu z mistrovství světa 2007 v kategorii do 23 let, dvojnásobného mistra Evropy z let 2010 a 2011, vicemistra světa z roku 2010, mistra světa z roku 2011 a olympijského vítěze z Londýna z roku 2012. V roce 2011 zvítězil v celkovém hodnocení světového poháru. V roce 2014 získal světový titul v maratonu. Na olympijských hrách v Riu 2016 vybojoval stříbrnou medaili. V letech 2010, 2011, 2012 a 2016 triumfoval v anketě Král cyklistiky. V české anketě Sportovec roku obsadil v letech 2011 a 2012 vždy 2. místo.

Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Poprvé o sobě dal výrazněji vědět v roce 2003, kdy se stal juniorským mistrem světa i Evropy. Díky tomu se podíval i na olympiádu 2004 v Aténách, olympijský závod však kvůli defektu nedokončil.[2] V dalších letech sbíral zkušenosti v kategorii do 23 let, v roce 2007 vybojoval v této kategorii stříbro na mistrovství Evropy a bronz na mistrovství světa.[3]

V roce 2008 vstoupil do kategorie Elite a postupně začal překonávat historicky nejlepší výsledky českých bikerů. Na mistrovství světa v německém St. Wendelu skončil jedenáctý, čímž o tři místa vylepšil dosud nejlepší český výsledek Miloslava Kvasničky z roku 1991. Na olympiádě 2008 v Pekingu skončil osmnáctý a o čtyři příčky tak vylepšil do té doby nejlepší český výsledek Radima Kořínka z Atén v roce 2004.[4]

V roce 2009 skončil na mistrovství Evropy jedenáctý,[5] na mistrovství světa v australské Canbeře pak devátý.[6] Medailové umístění v závodě Světového poháru se mu zatím vybojovat nepodařilo.

V roce 2010 přišly první velké medailové úspěchy. V červenci v izraelské Haifě vybojoval titul mistra Evropy.[3] Ve Světovém poháru ze šesti závodů stál třikrát na stupních vítězů, v závěrečném závodě v americkém Windhamu se dočkal svého prvního vítězství v této prestižní soutěži. Jeho výsledky mu vynesly třetí příčku v celkovém pořadí.[7] Na mistrovství světa v kanadském Mont St. Anne nejprve pomohl k bronzu štafetě (ve složení Jaroslav Kulhavý, Ondřej Cink, Kateřina Nash a Tomáš Paprstka)[8] a poté v individuálním závodě vybojoval stříbrnou medaili, když nestačil pouze na Španěla Hermidu.[9] Poprvé byl zvolen nejlepším cyklistou roku, když vyhrál anketu Král cyklistiky.[10]

V roce 2011 triumf na evropském šampionátu zopakoval.[11] Suverénně ovládl Světový pohár, vyhrál pět ze sedmi závodů. Celkový triumf měl jistý již po vítězství v předposledním závodě soutěže, který se jel v lyžařském SKI areálu v Novém Městě na Moravě.[12] Na mistrovství světa v Champéry ve Švýcarsku přijel v roli největšího favorita. Úlohu splnil dokonale, domácího spolufavorita a druhého muže Světového poháru Schurtera porazil o celých 47 sekund.[13] Skvělou sozónu uzavřel obhajobou vítězství v anketě Král cyklistiky[14] a druhým místem v prestižní anketě Sportovec roku (před ním skončila jen wimbledonská šampiónka Petra Kvitová).[15]

Jaroslav Kulhavý (v modrém) ve vedoucí trojici olympijského závodu 2012

Výsledky z předchozí sezóny jej pasovaly na favorita olympijského závodu v Londýně. Sezónu 2012 ovšem nezačal tak dobře jako předchozí, trápila jej drobná zranění a defekty. Na mistrovství Evropy v Moskvě titul neobhájil, dojel pátý. Ve Světovém poháru skončil celkově třetí, vítězství se však v žádném ze sedmi závodů nedočkal, maximem byla dvě druhá místa. Poté, co v předposledním závodě nedojel a v posledním závodě skončil třináctý, řada lidí mu přestala vzhledem k olympiádě věřit. On se však nenechal zviklat a skvěle se na nejdůležitější závod sezóny připravil.

Olympijský závod horských kol se jel v poslední den londýnské olympiády, na náročné trati v Hadleigh Farm. Hlavním favoritem byl vzhledem k předchozím výsledkům v sezóně Švýcar Nino Schurter, který vyhrál čtyři závody Světového poháru, včetně posledního, který se jel těsně před olympiádou. Kulhavý se od začátku pohyboval na čele závodu a vyprovokoval rozhodující únik pětice jezdců. Z této pětice postupem času zbyli tři závodníci, o kterých bylo zřejmé, že si mezi sebou rozdělí medaile - Kulhavý, Schurter a Ital Marco Aurelio Fontana. V posledním kole nejprve zaútočil Fontana, ale z boje o zlato jej poté vyřadil defekt (uražená sedlovka). Kulhavý jezdil za Schurterem, ale zhruba dvě stě metrů před cílem nastoupil a Schurtera před sebe již nepustil. Získal tak pro Českou republiku čtvrté zlato z londýnské olympiády a první zlatou olympijskou cyklistickou medaili od rozdělení Československa.[16]

Na mistrovství světa v rakouském Saalfeldenu bojoval s únavou a ztrátou motivace. Dojel až třináctý, zklamání z olympiády si vítězstvím alespoň částečně vynahradil Švýcar Schurter. Kulhavý po skončení sezóny zvažoval přechod na silnici, pro rok 2013 se však nakonec rozhodl zůstat u horských kol.[17] Opět zvítězil v anketě Král cyklistiky.[18] I v anketě Sportovec roku skončil po roce opět druhý, předčila jej jen dvojnásobná olympijská vítězka Barbora Špotáková.[19]

V březnu 2013 se zúčastnil prestižního etapového závodu dvoučlenných týmů Cape Epic v Jihoafrické republice. Uctil tak památku svého týmového kolegy Jihoafričana Burry Standera, druhého muže v pořadí Světového poháru 2012 a dvojnásobného vítěze Cape Epic, který 3. ledna 2013 tragicky zahynul při automobilové nehodě.[20] V závodě, považovaném za Tour de France horských kol, jel ve dvojici se Švýcarem Christophem Sauserem, mistrem světa horských kol z roku 2008 a dvojnásobným vítězem závodu z předchozích let (tehdy jel ve dvojici právě s Burrym Standerem). Vyhráli čtyři etapy ze sedmi a ovládli i celkové pořadí.[21]

Na olympijských hrách v Riu v roce 2016 obhajoval v závodě cross country zlato. Krátce po startu se dostal do čelní skupiny a postupně z ní spolu s Ninem Schurterem utvořili vedoucí pár, který ostatním pomalu ujížděl. V předposledním šestém kole nedokázal Kulhavý zareagovat na nástup švýcarského cyklisty a mezi oběma soupeři se vytvořil rozestup, který postupně rostl. Jaroslav Kulhavý si nicméně pohlídal své druhé místo a vybojoval stříbrnou medaili.

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

2008[editovat | editovat zdroj]

2009[editovat | editovat zdroj]

  • Mistrovství Evropy v Zoetermeeru v Nizozemsku - 11. místo [5]
  • Mistrovství světa v Canbeře v Austrálii - 9. místo [6]

2010[editovat | editovat zdroj]

2011[editovat | editovat zdroj]

2012[editovat | editovat zdroj]

2013[editovat | editovat zdroj]

2014[editovat | editovat zdroj]

  • Mistrovství Evropy XCM v Severním Irsku - 2. místo
  • Mistrovství světa XCM v Pietermaritzburgu - 1. místo
  • Mistrovství ČR v Praze-Řepy - 1. místo
  • Světový pohár v Mont St. Anne - 6. místo
  • Mistrovství světa XCO v Hafjellu - 8. místo

2015[editovat | editovat zdroj]

2016[editovat | editovat zdroj]

2017[editovat | editovat zdroj]

  • Etapový závod Cape Epic - 2. místo (společně s Christophem Sauserem)
  • Světový pohár v Lenzerheide - 2. místo
  • Mistrovství ČR v Brně - 1. místo
  • Světový pohár ve Val di Sole - 4. místo
  • Mistrovství světa v australském Cairns - 2. místo

Světový pohár horských kol XCO[editovat | editovat zdroj]

2013 Německo Česko Itálie Andorra Kanada Norsko CP
Kulhavý 3. 26. 3. 34. 16. 1. 4.
2014 Jihoafrická republika Austrálie Česko Německo Kanada USA Francie CP
Kulhavý - 10. DNF 87. 6. 36. DNF 30.
2015 Česko Německo Švýcarsko Kanada USA Itálie CP
Kulhavý 1. 3. 1. 13. 32. 4. 3.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jaroslav Kulhavý přestupuje do Specialized Factory Racing
  2. Biker Kořínek se do dvacítky nevešel
  3. a b c Biker Kulhavý slaví titul mistra Evropy, v Izraeli triumfoval zcela suverénně
  4. Ohlédnutí za výtečným rokem bikera Kulhavého. Byla to super sezona, říká
  5. a b Spěšný získal šesté místo na ME, historický úspěch českých bikerů
  6. a b Český biker Kulhavý skončil na MS v Austrálii devátý
  7. a b Kulhavý vyhrál závěrečný závod SP v cross country horských kol
  8. a b Česká štafeta bikerů získala na MS v Kanadě bronzovou medaili
  9. a b Kulhavý korunoval sezonu světovým stříbrem, nestačil na Španěla Hermidu
  10. Král cyklistiky 2010
  11. a b >Biker Kulhavý na Slovensku suverénně obhájil evropský titul
  12. BERÁNEK, Jaroslav. Česku vládnou tenistky: Sportovce roku vyhrála Kvitová a fedcupový tým [online]. Idnes.cz, 2011-12-21 [cit. 2011-12-21]. Dostupné online. 
  13. a b Historický úspěch bikera Kulhavého. Je mistrem světa v cross country
  14. Král cyklistiky 2011
  15. Česku vládnou tenistky: Sportovce roku vyhrála Kvitová a fedcupový tým.
  16. a b Zlatý závěr her! Kulhavý na cílové rovince vyhrál závod horských kol
  17. Kulhavý na silnici nezamíří, olympijský šampion bude dál jezdit na biku
  18. Král cyklistiky 2012
  19. Mezi zlaty nejvíce září to oštěpařské. Špotáková je Sportovkyní roku
  20. Biker Kulhavý nakonec pojede závod Cape Epic. Za zesnulého kamaráda Burryho
  21. ČTK. Bikeři Kulhavý se Sauserem s náskokem ovládli závod dvojic Cape Epic [online]. iDnes.cz, 2013-03-24 [cit. 2013-05-13]. Dostupné online. 
  22. Výsledkový servis iDnes 18.5.2008
  23. Biker Kulhavý skončil na MS jedenáctý, Hanušová-Nashová dvanáctá
  24. Bikerka Huříková po těžkém pádu závod nedokončila, Kulhavý skončil osmnáctý
  25. Biker Kulhavý vyhrál v Novém Městě a celkově ovládl Světový pohár
  26. Zase druhý Kulhavý. Ale stříbro deset dní po havárce je cenné
  27. Kulhavý titul na ME v Moskvě neobhájil, dojel pátý, Huříková čtvrtá
  28. Kulhavý skončil na mistrovství světa třináctý, Huříková byla sedmá
  29. Bikerka Nash skončila ve Světovém poháru třetí, stejně jako Kulhavý

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]