Zdeněk Štybar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdeněk Štybar
Zdeněk Štybar po jednorázovém závodě E3 Harelbeke 2015
Zdeněk Štybar po jednorázovém závodě
E3 Harelbeke 2015
Osobní informace
PřezdívkaŠtyby
Datum narození11. prosince 1985 (35 let)
Místo narozeníPlaná
StátČeskoČesko Česko
Výška183 cm
Váha68 kg
Webhttp://www.zdenekstybar.com/cz/index.php
Týmové informace
Současný týmDeceuninck–Quick-Step
Disciplínasilniční cyklistika, cyklokros
Rolezávodník
Typ jezdceklasikář
Profesionální týmy
2005–2011
2011-
Telenet-Fidea
Quick Step-Floors
Úspěchy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství světa v cyklokrosu
stříbro MS 2008 muži elite
stříbro MS 2009 muži elite
zlato MS 2010 muži elite
zlato MS 2011 muži elite
zlato MS 2014 muži elite

Zdeněk Štybar (* 11. prosince 1985, Planá) je český profesionální silniční cyklista a cyklokrosař. Je trojnásobným mistrem světa v kategorii Elite (2010, 2011 a 2014), dvojnásobným mistrem světa v kategorii do 23 let (2005 a 2006)

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

S cyklistikou začínal na bikrosovém kole a dosáhl úspěchů i na mezinárodní úrovni (včetně vítězství v závodě mistrovství světa své věkové kategorie v roce 1993). Poté se začal věnovat cyklokrosu.

V roce 2005 se poprvé stal mistrem světa v cyklokrosu do 23 let. Od roku 2006 závodil za belgický Fidea Cycling Team a v jeho barvách světový titul do 23 let obhájil. 21. října 2007 v belgickém Kalmthoutu poprvé v životě vyhrál závod Světového poháru. V sezóně 2008/09 obsadil celkové 3. místo ve Světovém poháru v cyklokrosu. V sezóně 2009/2010 vyhrál závody Světového poháru v Koksijde, Igorre a Roubaix, čímž si zajistil celkové první místo v konečně klasifikaci.

31. ledna 2010 se konalo mistrovství světa v cyklokrosu v Táboře. Štybar měl sice krátce po startu defekt, ale poměrně brzy na zledovatělé dráze ztrátu dohnal a sám si vypracoval náskok. Cílem projel bezpečně na prvním místě před Belgičany Klaasem Vantornoutem a Svenem Nysem.[1]

Po špičkové sezóně Štybar v následujícím roce poněkud ustoupil do pozadí a vyhrál jediný závod série Superprestige, na mistrovství světa v německém Sankt Wendelu ale znovu přijel ve výborné formě. Ujel soupeřům s Belgičanem Nijsem a později setřásl i něho a vyhrál s náskokem 19 sekund. Po vítězství označil obhajobu za jednodušší než zisk předchozího táborského titulu.[2]

Je sedminásobným mistrem ČR v cyklokrosu kategorie elite (2005, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013), čímž vyrovnal rekord Radomíra Šimůnka staršího.[3]

V roce 2014 se po pouhých několika absolvovaných závodech v terénu rozhodl zúčastnit mistrovství světa v nizozemském Hoogerheide. Ačkoli startoval až z páté řady, brzo se dostal do čela závodu. Po bitvě s Svenem Nysem nakonec vyhrál svůj třetí duhový trikot v kategorii Elite.[4]

Silniční cyklistika[editovat | editovat zdroj]

Zpočátku se věnoval silniční cyklistice jen při přípravě na cyklokrosovou sezónu. V té době ale už dosáhl menších vítězství, jako v sedmé etapě závodu Kolem Lleidy v roce 2006, ve stejném roce v etapě závodu Tour des Pyrénées nebo v prologu Kolem Slovenska 2010. Po zisku druhého cyklokrosařského titulu mistra světa ale přestal cítit motivaci k dalšímu pokračování v této disciplíně a postupně se přeorientoval ryze na silniční kariéru.

V roce 2011 došlo k fúzi dvou stájí Omega Pharma Lotto a belgického týmu Quick-Step českého miliardáře Zdeňka Bakaly a vznikl silný tým Omega Pharma – Quick-Step, jehož členem se stal i Štybar.

V následujícím roce dosáhl Štybar prvních vítězství v silně obsazených silničních závodech, když vyhrál poslední dějství závodu Čtyři dny v Dunkerque a třetí etapu závodu Kolem Polska. Pro silniční závod s hromadným startem na Letních olympijských hrách 2012 v Londýně měla Česká republika zajištěná dvě místa. Roman Kreuziger vyjádřil názor, že by s ním měl v Londýně startovat právě Štybar, přednost ale nakonec dostal zkušenější Jan Bárta.[5] Na podzim absolvoval start na Vueltě a v závěru roku obsadil 10. místo v klasickém závodě Paříž - Tours.[6]

Průlomový ale byl pro silniční Štybarovu kariéru rok 2013. Na jaře dosáhl na z českého pohledu historicky nejlepší šesté místo v závodě Paříž - Roubaix, přestože ho zbrzdila kolize s neopatrným divákem.[7] V srpnu se posunul na ještě vyšší úroveň, když vyhrál dvě etapy a hlavně i celkovou klasifikaci závodu kolem zemí Beneluxu Eneco Tour, který patří do prestižní série WorldTour. Úspěch posunul Štybara na 24. místo ve světovém žebříčku silničářů.[8] Výsledky ho podruhé v životě vytáhly i do nominace na první z tzv. Grand Tour – na Vueltu. Přestože ji nakonec nedokončil, když odstoupil v průběhu náročné 15. etapy,[9] před tím ale všechny překvapil v sedmé etapě do Mairena de Aljarafe, ve které se vydal do úniku společně s mistrem světa Philippem Gilbertem, v cíli ho přespurtoval a zvítězil.[10][11]

Doposud nejúspěšnější silniční sezonu zažil Štybar v roce 2015, kdy dokázal vyhrát závod Strade Bianche, skončit druhý na Paříž–Roubaix, vyhrát 6. etapu Tour de France do Le Havru a stát se tak po čtrnácti letech druhým českým cyklistou, kterému se tento triumf podařil.[12]

V březnu 2019 se mu konečně povedlo dosáhnout na velké klasikářské vítězství, když týden po triumfu z portugalského Algarve rozhodl svým nástupem dva kilometry před finišem klasiku Omloop Het Nieuwsblad.[13]

Hlavní výsledky[editovat | editovat zdroj]

Silniční cyklistika[editovat | editovat zdroj]

2005
8. místo Gran Premio della Liberazione
Giro delle Regioni
9. místo celkově
2006
Volta a Lleida
vítěz 6. etapy
Kolem Pyrenejí
vítěz 3. etapy
2007
3. místo Grand Prix Criquielion
2010
Okolo Slovenska
vítěz prologu
2011
Národní šampionát
3. místo silniční závod
Čtyři dny v Dunkerku
3. místo celkově
2012
Tour de Pologne
vítěz 3. etapy
Národní šampionát
2. místo časovka
Čtyři dny v Dunkerku
2. místo celkově
vítěz 4. etapy
10. místo Paříž–Tours
2013
Eneco Tour
Jersey white.svg celkový vítěz
vítěz 3. a 7. etapy
Vuelta a España
vítěz 7. etapy
Tirreno–Adriatico
vítěz 1. etapy (TTT)
6. místo Paříž–Roubaix
2014
Národní šampionát
MaillotRepúblicaCheca.PNG vítěz silničního závodu
3. místo časovka
vítěz Binche–Chimay–Binche
Eneco Tour
vítěz 2. etapy
5. místo Paříž–Roubaix
7. místo Milán – San Remo
10. místo Clásica de San Sebastián
2015
vítěz Strade Bianche
Tour de France
vítěz 6. etapy
2. místo E3 Harelbeke
2. místo Paříž–Roubaix
Czech Cycling Tour
3. místo celkově
Jersey orange.svg vítěz bodovací soutěže
vítěz 1. (TTT) a 4. etapy
3. místo Vuelta a Murcia
Kolem Británie
5. místo celkově
7. místo Omloop Het Nieuwsblad
9. místo Kolem Flander
2016
Národní šampionát
2. místo silniční závod
2. místo Strade Bianche
2. místo Binche–Chimay–Binche
3. místo Trofeo Pollenca–Port de Andratx
Tirreno–Adriatico
7. místo celkově
vítěz 2. etapy
Eneco Tour
7. místo celkově
8. místo Kolem Flander
8. místo Gran Piemonte
2017
Národní šampionát
MaillotRepúblicaCheca.PNG vítěz silničního závodu
2. místo Paříž–Roubaix
4. místo Strade Bianche
9. místo Kuurne–Brusel–Kuurne
2018
BinckBank Tour
Jersey red.svg vítěz bodovací soutěže
6. místo Bretagne Classic
6. místo Grand Prix Cycliste de Québec
6. místo Dwars door Vlaanderen
7. místo Strade Bianche
8. místo Gent–Wevelgem
9. místo Paříž–Roubaix
9. místo E3 Harelbeke
10. místo Kolem Flander
2019
vítěz E3 BinckBank Classic
vítěz Omloop Het Nieuwsblad
4. místo Strade Bianche
Volta ao Algarve
6. místo celkově
vítěz 5. etapy
8. místo Paříž–Roubaix
2020
Vuelta a San Juan
vítěz 6. etapy
Národní šampionát
2. místo silniční závod
6. místo Strade Bianche
2021
5. místo E3 Saxo Bank Classic
Mistrovství světa
7. místo silniční závod
7. místo Primus Classic

Výsledky na Grand Tours[editovat | editovat zdroj]

Grand Tour 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
Jersey pink.svg Giro d'Italia 80
Jersey yellow.svg Tour de France 103 102
Jersey red.svg Vuelta a España 76 DNF 63 55 102 133

Výsledky na klasikách[editovat | editovat zdroj]

Monument 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
Milán – San Remo 66 7 56 142 67 19 37
Kolem Flander 36 18 9 8 67 10 36 73
Paříž–Roubaix 6 5 2 110 2 9 8 NS 26
Lutych–Bastogne–Lutych 42
Giro di Lombardia DNF DNF
Klasika 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
Omloop Het Nieuwsblad 92 29 7 14 20 1 36 125
Strade Bianche 1 2 4 7 4 6 62
E3 Harelbeke 40 19 2 15 53 9 1 NS 5
Gent–Wevelgem 57 20 38 46 52 8 35 41 25
Clásica de San Sebastián 45 10 38 28 26 NS DNF
Paříž–Tours 10 71 71
Legenda
Nezúčastnil se
DNF Nedokončil
NS Nekonalo se

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. OBRAZEM: Jak si český cyklokrosař Štybar dojel v Táboře pro zlato. iDNES.cz [online]. 2010-01-31. Dostupné online. 
  2. Cyklokrosař Štybar obhájil titul mistra světa, stejně jako loni všechny rozdrtil. iDNES.cz [online]. 2011-01-30. Dostupné online. 
  3. Štybar si s náskokem dojel pro sedmý titul a vyrovnal Šimůnka. ČT sport [online]. 2013-01-12. Dostupné online. 
  4. Senzace v Hoogerheide. Štybar vyhrál mistrovství světa v cyklokrosu. iDNES.cz [online]. 2014-02-02. Dostupné online. 
  5. Kreuziger by bral na olympiádu Štybara, pojede s nechtěným Bártou. Týden [online]. 2012-06-24. Dostupné online. 
  6. Štybar zakončil sezonu desátým místem na klasice Paříž - Tours. iDNES.cz [online]. 2012-10-07. Dostupné online. 
  7. Skvělý Štybar byl na Paříž-Roubaix šestý, zbrzdila ho srážka s divákem. iDNES.cz [online]. 2013-04-07. Dostupné online. 
  8. Štybar si podmaňuje i silniční cyklistiku. Po triumfu v poslední etapě opanoval Eneco Tour!. Sport.cz [online]. 2013-08-18. Dostupné online. 
  9. Po Kreuzigerovi odstoupil z Vuelty po drsné sobotní etapě i Štybar. Deník.cz [online]. 2013-09-08. Dostupné online. 
  10. Cyklistická senzace! Štybar po úniku vyhrál etapu na Vueltě. Sport [online]. 2013-08-30. Dostupné online. 
  11. Štybar vyhrál 7. etapu Vuelty, ve spurtu porazil mistra světa Gilberta. iDNES.cz [online]. 2013-08-30. Dostupné online. 
  12. Štybarova paráda na Tour! Český cyklista vyhrál etapu v Le Havru. iDNES.cz [online] 2015-07-09. Dostupné online.
  13. Štybar to dokázal. Slaví první velké klasikářské vítězství. ceskatelevize.cz [online] 2019-03-02. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]